Hlavní navigace

Prodat s co nejvyšším ziskem. Jak funguje venture, rizikový kapitál?

Autor: Shutterstock
Zbyněk Kalabis

Chcete-li zažít více vzrušení nebo nervů, můžete se poohlédnout po netradičních investicích. Peníze můžete vložit přímo do kapitálu nějaké firmy a kromě inkasa zisku i ovlivňovat její směřování.

Rizikový kapitál, neboli také venture, je specifickou formou financování podnikových potřeb „z cizích zdrojů“. Rizikový investor chce dosáhnout co nejvýraznějšího rozvoje společnosti, aby mohl svůj podíl prodat s co největším ziskem. Bývá mu přitom naprosto lhostejné, zda svůj podíl prodá původním vlastníkům, nebo na burze. Tento způsob se tak řadí po bok obvyklejších způsobů financování, jako jsou bankovní úroky, leasing nebo faktoring či forfaiting.

Jde jen o zisk z firmy, ne o její provoz

Investor rizikového kapitálu svoje finanční prostředky obvykle vkládá přímo do základního kapitálu firmy a stává se tak jejím (zpravidla menšinovým) akcionářem či společníkem. Jako spolumajitel získává významné kontrolní pravomoci a výrazným způsobem se podílí na řízení firmy a na rozhodování o strategických otázkách – často má dokonce „právo veta“ ve vybraných zásadních rozhodnutích. Do běžného provozu společnosti ovšem zpravidla nezasahuje a operativní řízení ponechává na původních (tj. nyní „pouze většinových“) vlastnících.

Cílem rizikového investora je dosáhnout co nejvýraznějšího rozvoje společnosti, resp. co nejvyššího nárůstu její hodnoty, aby mohl svůj podíl prodat s co největším ziskem – a bývá mu přitom naprosto lhostejné, zda svůj podíl prodá původním vlastníkům, nebo např. na burze. Pokud firma neuspěje, ztrácí svoje vložené prostředky (tedy svůj podíl) také investor.

Investiční horizont rizikového kapitálu se obvykle pohybuje ode dvou až do třeba deseti let.

Zájemcem o investici rizikového kapitálu musí být společnost, která jednak vyrábí osvědčený výrobek nebo službu, jednak poskytuje záruku, že má pevné postavení na trhu, resp. že jej může dosáhnout.

Důležitý je také kvalitní podnikatelský záměr (analogicky jako při jednání s bankou o poskytnutí úvěru). Tento podnikatelský záměr musí rizikového investora přesvědčit, že zrovna do této společnosti by měl investovat svoje finanční prostředky. Takováto společnost musí potenciálním investorům předat podrobné výsledky svého hospodaření a podrobit se hloubkové kontrole, tedy tzv. due diligence.

Investice podle fáze rozvoje firmy

Venture kapitáloví investoři se mezi sebou odlišují nejenom svojí velikostí a odvětvovou orientací, ale především svým zaměřením na určitou fázi rozvoje společností.

Prvním typem je předstartovní financování neboli seed capital. Jedná se o financování vývoje nového výrobku (služby), pro nějž teprve v budoucnosti vznikne firma, která je bude nabízet. V tomto okamžiku je výrobek vyvíjen tzv. „na koleně“, tj. např. v garáži nebo na rodinném počítači.

Druhým typem je startovní financování čili start-up capital. V tomto případě jsou finanční prostředky poskytovány společnosti, která má již připravený výrobek (službu), jehož prodej je organizačně zabezpečen a zároveň je vymezen trh, na který firma hodlá s výrobkem proniknout.

Třetím typem je financování počátečního rozvoje neboli early stage expansion capital. Většinou se jedná o investici do společnosti, která na trhu působí méně než tři roky a která dosud nedosáhla zisku.

Výše uvedené tři typy venture kapitálových investic bývají pro investora nejrizikovější, protože v žádném případě nemůže vidět žádné minulé úspěchy žadatele o jeho kapitálovou injekci a musí se proto opírat výhradně o svoje odborné znalosti a o svoje zkušenosti, resp. o svoji intuici.

Ostatní typy rizikového kapitálu se dají chápat jako investice, které urychlují rozvoj již existujících společností.

Rozvojové financování čili expansion capital je využíváno hlavně k navýšení kapitálu firem, k uvedení dalšího výrobku nebo služby na trh, k útoku na geograficky vzdálenější trh nebo na náklady spojené se získáním většího množství dodatečných finančních prostředků.

Další formou rizikového kapitálu je financování akvizic, tedy acquision capital. Tato forma financování vychází z tendence soukromých společností k vzájemnému skupování, k přebírání vlastnických podílů pasivních akcionářů aktivními akcionáři a rovněž z rostoucích majetkových ambicí managementu konkrétní firmy.

Nadějné projekty se mohou často dostat do krátkodobé ztráty, která může působit kolaps finančních toků. V této situace firmě pomůže profinancování dluhů neboli debt replacement, kdy venture investor proplácí část dluhů společnosti a tímto způsobem v ní získává majetkový podíl.

Speciálním typem venture kapitálu je záchranný kapitál neboli rescue capital. Záchranný kapitál bývá spojován s nástupem nového managementu do společnosti, který zároveň získává vlastnický podíl na této firmě (tzv. management buy-in).

Venture investice nejdou škatulkovat

Venture investice samozřejmě často nelze zařadit do žádné z výše uvedených „škatulek“, protože se může v konkrétním případě jednat o kombinaci jejich jednotlivých typů. Jedná se např. o to, že akvizice bývají často spojeny s naléhavou potřebou dodatečných zdrojů nutných pro rozvoj společnosti nebo že rozvojové financování nezřídka vyžaduje profinancování dluhů firmy atp.

Venture investory je rovněž možné dělit podle jejich zakladatelů, tj. podle způsobů, jakým získávají finanční prostředky, nutné pro svoje financování. Soukromé venture kapitálové společnosti jsou doposud v Evropě poměrně řídké. Některé venture kapitálové společnosti mohou být zakládány jako dceřiné firmy obchodních bank, protože rozpoznaly perspektivy a výhody využívání rizikového kapitálu.

Jelikož se venture kapitál využívá především u menších a středních společností a jelikož by bez něj mnohé podnikatelské záměry nenašly nutné finanční zdroje, stávají se venture kapitálové společnosti součástí schémat podpory malého a středního podnikání státních i mezinárodních institucí.

V České republice působí např. Česká venture kapitálová asociace. Poradenství v oblasti získávání rizikového kapitálu u nás provádí např. Expandia.

Našli jste v článku chybu?