Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Proč po změnách nespořit na stavebním spoření? od Jonash - Není nad to porovnávat hrušky s jablky. Který...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 10. 2010 15:05

    Jonash (neregistrovaný)

    Není nad to porovnávat hrušky s jablky. Který renomovaný bankovní ústav nyní poskytne termínovaný vklad (na 3 - 6 let) za cca 4 % p.a. a více???
    Moc jich asi nebude.
    Zato "rizikové" ústavy a firmy - nebo kampeličky (jak je srovnáváno v článku) se již nemůžou těch cca 250 mld. Kč dočkat. Že.
    Není nad to, když takto seriózní srovnání sepíše neúnavný propagátor termínovaných vkladů u záložen.
    Lidi, nenechte se zastrašit, používejte pouze selský rozum - i ve financích.

  • 4. 10. 2010 17:05

    Patrik Chrz

    Pokud někdo trvá na tom, aby měl termínovaný vklad v ústavu, který se honosí názvem banka, tak i zde je možné dosáhnout úroku 4 % a více.
    J&T bank, produkt Clear Deal:

    Pravda, není to pro každého, minimální výše vkladu je 500 000 Kč. Délka vkladu 1 rok - (úrok 3,5 % p.a.), 2 roky - (úrok 4 % p.a.), 5 let (úrok 4,5 % p.a). Úroky jsou uvedeny před zdaněním, po zdanění by to bylo 2,975, 3,4 a 3,825)

    Je otázkou jak jestli jsou rizikovější banky, nebo záložny. Ve fondu pojištění vkladů je aktuálně nějakých 15 mld Kč. Do je dost na pokrytí pojištěných vkladů v jakékoli záložně, ale málo na pokrytí vkladů v jakékoliv bance. Samozřejmě fond má možnost si půjčit a je pravděpodobné, že by mu nějak pomohl i stát (minimálně dokud máme vlastní měnu, může si peníze i natisknout).

    Je jasné, že záložny musí dávat větší úroky. Jednak jde o onu psychologickou barieru (jen málo klientů by dalo peníze do záložny oproti bance, pokud tam bude stejný výnos) a pak nemají takovou možnost si půjčit peníze (levněji) na volném trhu jako banky. A to je hlavní důvod, proč jsou úrokové sazby v bankách o tolik nižší. Když si banka může půjčit za 0,81 až 1,79 % p.a., tak přece nebude klientům nabízet úrok 4 % a více.
    http://www.cnb­.cz/cs/financni_trhy/pe­nezni_trh/pri­bor/denni.jsp

  • 4. 10. 2010 18:03

    Pavel (neregistrovaný)

    Měl jsem to stihnout v červnu a dostal bych nekrácenou státní podporu. Protože jak správně Patrik napsal SS jako termíňák na 6 let bude mrtvola a taky letadlo. Vklady jsou sice pojištěné, ale když jsem si přečtl ve své smlouvě, že po třech měsících výpovědi obdržím své peníze dle aktuálních možností SS tak mě zatrnulo. Ty kampeličky jsou taky pojištěné a tak nezbývá jen diverzifikovat.

  • 5. 10. 2010 18:59

    Pavel (neregistrovaný)

    Celá situace se stavebním spořením mi připadá zbytečně emotivní. Měl by se zachovat zdravý nadhled. Není tak dávno kdy stát proti stavebním spořitelnám argumentoval, že poskytují málo úvěrů. Nyní se uvádí, že stavební spořitelny mají proůvěrovatelnost zdrojů okolo 70%. Dalším, dle mého podpásovým argumentem je, že část klientů použije naspořené prostředky neúčelově. Dle mého pohledu jde o marginální počet klientů. Viz předchozí řádky. Je to podobné, jako když část řidičů nedodržuje v silničním provozu 50sátku, také ji pro to nikdo nezruší. Prostě když se chce psa býti, najde se vždy příslušná hůl. Že spořící klienti umožnili čerpat překlenovací úvěr jiným klientům se nebere v potaz. Zcela se pomíjí skutečnost, že z pohledu makroekonomiky koruna vložená do podpory stavebního spoření přinesla jenom na DPH státu podstatně více. Nebere se v potaz, že stavební spořitelny mají jiný segment klientů s jinou sociální skladbou, s jinou výší úvěrů, než hypotéční banky. I proto je tak stavební spoření a úvěry v ČR úspěšné. Jsme jinak bohatí jak západoevropské země. Tito klienti se nepřesunou do hypotéčních bank. Úvěry, které jsou v převážné míře poskytovány na rekonstrukce, kdy jsou předkládány stavebním spořitelnám doklady a faktury se přesunou v podstatné části do šedé ekonomiky. Dopad nižších úvěrů se kromě stavebnictví již nyní byté stagnací hospodářství promítne i do segmentu realit s dopadem do nižších cen nemovitostí. Prostěkaždoročních 60 -90 miliard úvěrů, pokud bude podstatně menší se někde v těchto oborech zákonitě plně projeví. Samozřejmě má systém určitou setrvačnost. Dle mého pohledu se prostě vylévá s vaničkou i dítě. V historii zbankrotovalo tisíce bank, ani jedna stavební spořitelna. Tento nyní módně zatracovaný produkt, který je ve své podstatě velmi konzervativní, spolehlivý, funkční a praktický je teď plošně ostouzen a zatracován. Ano, zasáhněme do systému, ale tak, aby zůstal funkční a nesl i státu příjmy. "Zamysleme se všichni, zda to co je nabízeno ze strany politiků není v některých případech z části krátkozraké, z části velmi nebezpečné. Tím mám v neposlední řadě na mysli retroaktivitu přijímaných opatření ze strany státu. Nebude podobný právně nesolidní či minimálně morálně sporný postup použit v dalších případech při další vhodné příležitosti? Při spoření na penzi, při prodeji akcií, při vlastnění jakéhokoliv majetku. Vždycky se najdou argumenty, proč zpětně měnit podmínky, pravidla hry, dodatečně danit apod. Je to dobrý signál pro veškeré investice v ČR, pro její občany? Nyní jsou stavební spořitelny konkurencí spořícím účtům. Nebyl bych si jistý výpočty jejich výhodnosti, pokud podstatná konkurence na trhu odpadne. Pokud by stavební spoření bylo tak nevýhodné a přežité či překonané, proč by bylo navrhováno, ze strany zejména zástupců bank bez stavebních spořitelen, aby stavební spoření mohli poskytovat i ostatní bankovní ústavy. Stavební spořitelny jsou stabilizujím prvkem bankovního systému.

  • 5. 10. 2010 21:25

    Cr3d1ts (neregistrovaný)

    "Zcela se pomíjí skutečnost, že z pohledu makroekonomiky koruna vložená do podpory stavebního spoření přinesla jenom na DPH státu podstatně více."

    Můžete mi jako laikovi vysvětlit, jak to myslíte? To jako když stát přispěje za 6 let spoření nějakých 18 000 (6x 3000) a dostane zpátky na DPH v ideálním případě 3600 (20 % z 18 000), tak je to podstatně více? Nebo kde přihlížím ten balík peněz, který na tom stát vydělává?

  • 5. 10. 2010 21:35

    Méďa Béďa (neregistrovaný)

    Problémy s chápáním? Člověk, kterému skončí SS, si něco koupí jenom za tu státní podporu a zbytek peněz hodí do kamen?

  • 5. 10. 2010 23:31

    Cr3d1ts (neregistrovaný)

    Mám pocit, že problémy s chápáním tu má někdo jiný než já.

    Člověk, který by vydělané peníze nedával na stavební spoření, by je hodil do kamen? Asi nehodil. Dříve nebo později by je stejně utratil a státu zaplatil na DPH. Nezávisle na nějakém stavebním spoření.

  • 5. 10. 2010 23:48

    Méďa Béďa (neregistrovaný)

    Ano? A opravdu by je utratil za zboží ve vyšší sazbě DPH, nebo by si dopřál tu kus salámu, tu návštěvu kina v sazbě snížené?

    Takže ten Váš pocit je bohužel opravdu jen pocit...

  • 6. 10. 2010 0:23

    Cr3d1ts (neregistrovaný)

    To už je jen spekulace. Nevidím důvod, proč by za kus salámu nemohl utratit i peníze vybrané ze stavebního spoření.

    A jestli je jediná výhoda SS v tom, že se vydělané peníze přesunou z nízké sazby DPH na vyšší (pokud by tomu tak opravu bylo), tak je to pořád málo. Za 6 let uloženo nějakých 108 000 (6 x 18000), z toho výdělek na DPH 10 800 (oproti nižší sazbě) + tedy zmiňovaných 3600 = 14 400

    Vím, že to lehce zjednodušuji, ale čísla mluví jasně.

  • 6. 10. 2010 7:41

    Méďa Béďa (neregistrovaný)

    Spekulace to možná jsou, ale pokud vím, zuřiví odpůrci stavebního spoření argumentují tím, že je "zenužíváno" a lidi ho místo pro bydlení využívají na nákup auta nebo dovolenou ;-).

  • 13. 10. 2010 18:09

    Petr (neregistrovaný)

    Dovolil bych si to vysvětlit asi takto (autor výroku: "Zcela se pomíjí skutečnost ..." doufám promine): Tím, že spoříte, byť prostředky nepoužijete na bydlení, ale po šesti letech je vyberete i s nezdaněným úrokem a nezdaněnou státní podporou, umožníte jinému, aby vaše prostředky použil třeba na rekonstrukci svého bytu či domu. Zpravidla je sdruží se svými prostředky, které by jinak neutratil, protože by na rekonstrukci ještě několik let neměl prostředky. Tím, že je za rekonstrukci utratí, stát získá prostředky na daních, a to na nejrůznějších daních: DPH za nakoupený materiál, daň ze zisku firmy která rekonstrukci provede (spořitelna Vám nepůjčí s tím, že si práce provedete sám, musíte doložit faktury), řemeslníci firmy zaplatí daň ze závislé činnosti, firma zaplatí daň za své zaměstnance, stavební spořitelna pochopitelně také platí daň ze zisku, ... . I kdyby Vám stát následně všechny tyto daňové příjmy dal ve formě státní podpory, pořád by pro něj zůstal benefit v tom, že rozhýbal ekonomiku, napomohl snížení nezaměstnanosti, a nic ho to vlastně nestálo. Nejsem ekonom, jistě by se našel někdo, kdo by to upřesnil a třeba i číselně odhadl.

  • 8. 10. 2010 23:52

    TVK (neregistrovaný)

    Ano, zachovejme zdravý náhled. Proč by měl stát platit nějakou podporu do systému, který lidem půjčuje peníze za srovnatelných podmínek jako systém konkurenční a tržní, který nechce po státu ani korunu?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).