Hlavní navigace

Proč mají ženy nižší příjem?

Autor: Depositphotos
Vladimír Kutálek

Jsou důvody pro to, aby ženy měly nižší příjmy, objektivní? Proč mnozí zaměstnavatelé ženám nenabídnou „spravedlivou“ mzdu?

Doba čtení: 14 minut

Sdílet

Před časem mi na Měšci.cz vyšel článek s mými argumenty, které se snaží vysvětlil, proč mají ženy nižší důchod. Nyní se pustím do ještě ožehavějšího tématu: jaké jsou (také) důvody, proč je průměrný příjem žen menší než mužů (dále jen GPG z anglického gender pay gap)? Na tohle téma naleznete mnoho úvah a studií. Nicméně tato úvaha se bude lišit v tom, že bude z pohledu informatika a finančního poradce, a hlavně bez nyní módní spravedlnosti založené na rovnosti pohlaví.

Různé spravedlnosti

Každý vnímá spravedlnost jinak. EU například zavedla jednotné sazby pro muže a ženy v oblasti pojištění, a zjevně si myslí, že je to tak spravedlivé. Já naopak považuji za spravedlivé, když opodstatněné rozdíly mezi pohlavím jsou různě oceněny. Třeba právě v pojišťovnictví. Ženy se dožívají vyššího věku, tedy riziko smrti je jiné, menší. Proto pokládám za spravedlivé, aby platily nižší pojistné za riziko smrti (a případně i za jiná rizika, která jsou u nich nižší a díky nim se dožívají vyššího věku). Ale současně mají vyšší šanci dožití, tedy by měly platit vyšší pojistné za pojištění renty. Nebo příště EU zavede i jednotné sazby pojištění bez rozlišení věku? To je přece také diskriminace, dle věku. Jsou různé spravedlnosti. Takhle vnímám já jako pojišťovák spravedlnost v pojišťovnictví.

Je spravedlivé obecně potlačovat GPG?

Začnu citací z jedné studie: „Příčinou vzniku GPG je existence diskriminace na trhu práce, kterou lze definovat … takto: ‚diskriminace na trhu práce existuje tehdy, když s jednotlivými pracovníky, kteří mají stejné pracovní vlastnosti, je zacházeno odlišně na základě jejich příslušnosti k demografické skupině‘.“ Hned zde tedy říkám, že muže a ženu pokládám za různé. A některé jejich rozdíly jsou příčinou různých pracovních vlastností na trhu práce. Když už nic jiného, existuje zde státní diskriminace, například regulace váhy přenášených břemen, která má za následek různé pracovní vlastnosti muže a ženy. Tedy pokládám celou úvodní úvahu GPG za mylnou podobně jako současnou spravedlnost v oblasti pojišťovnictví.

Nicméně to neznamená se GPG přestat zabývat. Ano, GPG existuje, u většiny prací v neprospěch žen. Jen stejně jako u pojištění výše považuji za správné, aby reálné rozdíly mezi pohlavím byly různě oceněny. Podle mě stále má smysl zkoumat jednotlivé důvody GPG, odlišovat je od sebe a ty nepatřičné se pokusit eliminovat. Nicméně neznáme správný stav, který odpovídá reálným rozdílům mezi mužem a ženou, protože často neznáme reálné rozdíly mezi mužem a ženou (s jistotou, natož je kvantifikovat – možná jen u rizika smrti/dožití jsme to schopni nějak rozumně kvantifikovat, ale i tak jen zpětně na základě historie). Tedy nevíme, kdy je muž cennější a kdy je žena cennější, co se týká pracovních schopností, a tedy zaměstnavatel v konkurenčním boji je ochoten ho/ji víc zaplatit.

Pracovní vlastnosti rozdělené podle pohlaví

U žen oproti mužům navíc existují přirozená rizika, která mají vliv na pracovní vlastnosti žen, jako těhotenství a u některých žen i tzv. červená teta (menstruace). Dále rizika, která jsou (aktuálně) u žen v průměru vyšší: péče o dítě. Kvůli regulaci zaměstnavatel nemůže na tato rizika reagovat, dokonce jsou zesílena například tím, že zaměstnavatel nejen že musí poskytnout přestávku na kojení, ale dokonce toto z jeho pohledu nicnedělání má platit. Nejenže někdy ze dne na den přijde o pracovní sílu, navíc musí pracovní síle dorovnat plat na jiné pozici nebo držet místo.

U mužů jistě existují jiná přirozená rizika. Zmínil bych například to, že muži tvoří cca 90 % obsazenosti věznic nebo vyšší riziko smrti. Tedy stejně jako se nedivím, že ženy skrz rizika mateřství a regulaci s tím spojenou dostávají nižší plat, očekával bych, že muži by
mohli být diskriminováni vyšší nedůvěrou, ale obé je oficiálně zakázané. Samozřejmě, že tu je rozdíl, jednou těhotná je téměř každá žena, jen zlomek mužů je ve skutečnosti uvězněn nebo předčasně zemře. Některé rozdíly se už nyní tradují (ženy prý bývají spolehlivější, podávají stabilnější, vyrovnanější výkon, včetně například IQ, kde rozptyl IQ u žen je o něco málo menší než u mužů, mají o něco silnější imunitní systém). Je dle vás špatně, že by někdo tyto i jiné rozdíly zohledňoval na pozice? Nebo by se naopak rozdíly neměly vůbec zkoumat, ověřit? A autoři jako Desmond Morris (anglický zoolog, sociobiolog) a jeho kniha Nahá žena by se měli zakázat jako kacíři?

Zaměstnavatelé se řídí jasnou logikou

Jaké vidím praktické důsledky tohoto vůči zaměstnavateli nespravedlivého systému? Podobné jako v pojišťovnictví. Když nemohou pojišťovny nyní rozlišovat pohlaví v sazbách, počítají s tím horším a mají v průměru vyšší sazby, mnohdy odpovídající tomu rizikovějšímu pohlaví v daném riziku. U zaměstnavatelů očekávám podobný důsledek. Když kvůli regulaci nemohou reagovat na snížení pracovních vlastností (například z důvodu těhotenství a mateřství), očekávají to horší a dávají o to nižší plat, aby jim pokud možno zbylo na rizika a vícenáklady spojené s těhotenstvím zaměstnankyň (například provize pracovní/personální agentuře za sehnání záskoku). A teprve individuálně navyšují plat těm, kde očekávají tato rizika nižší nebo kde jejich kladné pracovní vlastnosti se stačily projevit. U žen bych dle této logiky očekával, že jakmile jsou nižší rizika těhotenství, mateřství, plat se bude blížit platu muže. Statistiky v úvodu zmíněné studie jsou s tímto očekáváním v souladu.

Výše uvedené pokládám za spravedlivé ocenění práce žen versus práce mužů – dále bude označovat jako příčinu typu A (mnemotechnická pomůcka může být akceptovatelná příčina), tedy příčinu, kterou považuji za přirozenou, vyplývající z rozdílných vlastností pro zaměstnavatele, nebo vyplývající z preference. Nicméně GPG je dle mě vyšší a aktuálně neodpovídá přirozeným a reálným rozdílům mužů a žen na pracovním trhu, protože jsou zde i jiné typy příčin GPG. Označím je jako typ B (mnemotechnickou pomůckou může být anglické slovo bad – špatný).

Možné příčiny GPG

Příčina GPG I: Průbojnost

Společnost výrazně víc oceňuje toho prvního, toho průbojného, toho viditelného, následně tedy i na pracovním trhu je víc oceněný. Navíc společnost spíše oceňuje jednorázové výkony (extrémy) než kontinuální nutnou a často nudnou práci (průměr). Tento vliv se navíc zesiluje vlivem globalizace a technologií až do úrovně vítěz bere vše, jak o tom  například píšou Erin Brynjolfsson a Andrew McAfee v knize Druhý věk strojů – práce, pokrok a prosperita v éře špičkových technologií. Minimálně dlouhodobé statistiky těch prvních, průbojných vedou muži.

Příčina příčiny GPG I1B. K tomu, že v průměru jsou ženy méně průbojné, přispívá, dle mě, do značné míry výchova, která tradicí přisuzuje mužům a ženám jiné vlastnosti, jiné role a sebenaplňujícím proroctvím to generace předává dětem. Někde úmyslně, ale i nevědomky. Mají vliv takové ty oblíbené pohlavně nekorektní výchovy: muži nepláčou, ženy se neperou, pusť holčičku, chlapečku, přece bys nebil holku, jako by kluka bít mohl, a další. Osobně dle mých zkušeností jako otce dvou dívek odhaduji dobu trvání snížení tohoto vlivu na generace. I když si člověk dává pozor, neuhlídá vše, především neverbální
komunikaci. I když jsem mnohé věci uhlídal, v okolním prostředí se s tím dcery potkají. Přesto to má smysl.

Příčina příčiny GPG I2B. Historicky je statistika dominantnosti mužů zkreslena zvyklostmi, nebo dokonce zákony. Pokud ženy nesměly mnohé věci, těžko mohly pak vyniknout, být průbojné. Přispěly k tomu i zákony typu celibát učitelek, který pro některé, jak uvedly Lidovky.cz, platí i do dnešních dnů. Navíc i v dnešní době jsou státem zakázané pozice, většinou ty více placené, pro ženy. Například žena může být hasič, ale dle mých informací je zakázáno, aby byla ve výjezdu. Podobně to vidím v případě vedoucích rolí. A zde navíc žena možná není stejná jako muž, je možná vhodnější jako manažer než muž. Vycházím z veřejných informací od těch firem, kde je šéf žena a kde si pochvalují větší řekněme konzervativnost a tím menší kolísavost hodnoty firmy a rizikovost krachu firmy. Teoreticky lze zákony zrušit do roka, prakticky je to na mnohem delší dobu.

Proč jsou muži průbojnější

Příčina příčiny GPG I3A: Jedním z důvodů vyšší průbojnosti mužů jsou i geny, hormony, prostě odlišná fyziologie. Muži spíše víc riskují, protože kdysi byli lovci, tím pádem častěji jsou těmi prvními. Ženy jsou spíše vytrvalejší, spolehlivější, protože například udržovaly oheň, pečovaly o děti, když muži byli na lovu.
Volně z knihy evolučního biologa prof. Daniela Liebermana, Příběh lidského těla – evoluce, zdraví a nemoci. Jestli byl, či stále je tento vliv udržován tím, že minimálně u části žen jsou dominantnější muži atraktivnější (i za cenu krátkodobých vztahů), tedy s vyšší pravděpodobností předají své geny více potomkům, je dle mě otázkou.

Podle mě je část dominance mužů dána geneticky, evolučním přizpůsobením role lovce, například větší průměrnou velikostí a sílou, která pak v některých povolání ústí v GPG. Na druhou stranu, muži nevynikají ve všem. Považuji některé přednosti/vlastnosti žen za zpeněžitelné na trhu práce, a přitom spíše nemají zatím dostatečné ohodnocení. GPG z těchto příčin považuji za oprávněný, legitimní (I3A). Část dominance mužů je dána výchovou, tradicí, zákony (například zakázané pracovní pozice pro ženy), které opět
ústí v GPG. Tento rozdíl považuji za neoprávněný, který aspoň teoreticky je odstranitelný (I1B+I2B).

Příčina GPG II: Sklon k (ne)riziku

IIa: Škodný průběh povinného ručení je pohlavně odlišný. Ženy sice mají o něco víc nehod, ale s nižší výší škody, což v součtu znamená, že jsou méně rizikové. (Přesto se stejným individuálním škodným průběhem musí dle EU platit stejné pojistné. Což není spravedlivé.)

IIb: Ve vězení je mužů cca 90 %. Stejně jako kdekoliv (například i v investicích), vyšší riziko nese potenciálně vyšší zisk, ale také potenciálně vyšší ztrátu. V případě průměru přes mnoho případů, riskantnější chování nese průměrně vyšší výnos, v tomhle případě plat. Podobně jako ten, kdo neinvestuje do akcií, má nižší průměrný výnos než ten, kdo
investuje do akcií. Ale u akcií lze diverzifikací přes desítky i stovky titulů rizika snížit. Málokdo diverzifikuje rizika zaměstnání a prakticky nelze být současně zaměstnán v desítkách pracovních pozic. S tím může souviset i počet vězňů, částečně jako negativní důsledek rizikovějšího chování mužů neboli odvrácená strana vyšších platů, ale i celkové průbojnosti.

Nevím, jestli toto méně rizikové chování žen je dáno spíše výchovou, tradicí, nebo to spíše vyplývá geneticky z dávné role nelovce, resp. péče o dítě. Oba statistické údaje (je jich víc, ale tyhle jsou asi nejznámější) naznačují, že ženy v průměru méně riskují. Je tedy možné, že pak méně riskují při vyjednávání o výši platu a spokojí se s nižším platem, než aby riskovali nepřijetí na pozici. Nebo rovnou jdou do oboru, kde nezáleží tolik na vyjednávání, typicky tabulkové platy ve státním sektoru, takové místo je spíše stabilnější, ale také s nižším platem.

Příčina GPG III: Těhotenství, kojení, mateřství

Ženy část kariéry věnují péči o dítě. Přitom minimálně období těhotenství je nepředatelné na muže. Myslím si, že i období kojení dítěte v prvních minimálně několika týdnech (za mě jsou to měsíce) je na tolik důležité pro krátkodobý i dlouhodobý vývoj dítěte, že minimálně i toto období je z větší části nepředatelné muži. Neshoda určitě bude na té míře nepředatelnosti v konkrétním věku dítěte. V některých pozicích hrozí rizika, že zaměstnankyně přestane mít možnost vykonávat některé práce, i kdyby si je přála dál vykonávat. Nepřímo dle zákona tyto potenciální zvýšené náklady zaměstnavatel nesmí zohlednit v platu, protože plat muže a ženy by měl být dle zákona řízen jen jinými hledisky. Právní rozbor situace rovnosti pohlaví nabídl třeba také www.pravniprostor.cz. Těhotenství a péče o dítě tímto způsobem do značné míry snižuje hodnotu žen pro pracovní trh, resp. zaměstnavatele, protože i když bude vědět o odchodu na mateřskou 9 měsíců dopředu, tak prostě má minimálně zvýšené náklady s hledáním a zaučením záskoku, nemluvě o vlivu na provoz zaměstnavatele.

Důsledky příčiny GPG III, 1B: Výše popsaný nesoulad zákonů s realitou se v praxi projevuje v preferenci mužů zaměstnavatelem, tedy ve vyšší nezaměstnanosti žen (když ho méně riziková pracovní síla, muži, stojí stejně). Například pobírání mateřské je vázáno na existenci pracovního poměru (ženy). Tedy je tu tendence žen sehnat jakoukoliv práci za téměř jakýkoliv plat, která jim otevře možnost pobírat mateřskou, ale i další sociální výhody, například volbu výše rodičovské, nárok na nemocenskou během těhotenství. To
vše částečně na úkor zaměstnavatele, který se brání buď rovnou tím, že ženu nepřijme na pozici vůbec, nebo ji příjme s o to nižším platem (na jinak pojmenované pozici a s mírně upraveným popisem pozice, aby zákonu bylo učiněno zadost), aby pokryl mimo jiné tyto případy shánění práce před mateřstvím. Což může vyvolat nevyčíslitelné nefinanční následky na život a sebevědomí některých žen tím, když místo skutečného důvodu se dozvídá například, že byl vzat lepší kandidát (v ČR je o něco vyšší nezaměstnanost žen, o 2–3 procentní body).

Důsledky příčiny GPG III, 2A: Žena jako následek těhotenství a péče o dítě má menší pracovní zkušenosti, kratší praxi než stejně starý muž, to se v dlouhodobém horizontu kumuluje a projevuje na výši platu. Zvláště u pozic, kde délka (nepřerušené) praxe má velký vliv na výši platu. Tady je otázkou, jestli pak ženy nesměřují svou kariéru spíše do oborů, kde není tolik třeba dlouhá praxe. Popřípadě do státní sféry, kde záleží na délce praxe, ale ne na nepřerušované délce. Ale to má také vliv na jejich průměrný plat, protože pozice, které oceňují delší praxi, jsou spíše lépe ohodnoceny než ty, u kterých na délce praxe nezáleží.

Důsledky příčiny GPG III, 3B: Ženy jsou směrovány či se směrují (výchovou, okolím i zohlednění potřeby péče o dítě) do oborů, které péči o dítě umožňují nebo nepříliš komplikují. Dokonce existují zákony, které některé pozice ženám přímo zakazují, bez ohledu na jejich individuální tělesnou konstrukci či jiných předpokladů (a to i v případě např. transsexuálů). A jsou odrazovány od oborů, které jsou placeny lépe. Zde si myslím, že je to příklad oborů IT, matematiky, strojařiny, elektro a dle mě důsledku mýtu, že ženy jsou horší v matematice. Ale také to, že aktuálně je to téměř mužský obor, pravděpodobně
značně přizpůsoben mužům, a tudíž žena bude víceméně průkopník, který nemá jednoduchou situaci.

Pokládám za nespravedlivé, aby nižší hodnotu žen v zaměstnání kvůli mateřství nesl
zaměstnavatel, a ne rodiče (daná žena a její partner). Je možné, že nebýt povinnosti stejně oceňovat muže a ženu (viz III1B), více zaměstnavatelů by si trouflo zaměstnat ženu i na takové pozice oceňující nadstandardně (nepřerušenou) délku praxe, ale za nižší plat. Tyto ženy by dostaly šanci ukázat své individuální nadprůměrné přínosy. Co všechno jsou některé konkrétní ženy schopny zvládnout současně, je obdivuhodné. Tato příčina GPG se dá teoreticky vyřešit relativně rychle změnou zákonů (ale na úrovni EU). Zrušením zákazu tzv. diskriminace. V případě, že by tato ochrana žen skončila, pravděpodobně by se nezaměstnanost mužů a žen minimálně přiblížila.

IV: Další rozdíly

IVa: Ve sportu máme zvláštní kategorie pro muže a ženy. Rekordy v těchto kategoriích jsou různé, vesměs rekordy mužů jsou vyšší než žen. Dokonce lidé vnímají negativně, když transsexuálové, zejména ti, kteří byli mužem, se zúčastní kategorie žen.
IVb: Zákon v ČR mnohdy stále rozlišuje mezi mužem a ženou. Ženy například nemohou přenášet tak těžká břemena (zákon diferencuje váhu břemena v závislosti na pohlaví).
Zakazuje jim některé práce bez ohledu na jejich vůli.

IVa) je dle mě přirozený důsledek toho, že v realitě muž a žena nejsou stejní. Liší se. Pokud si někdo myslí, že ženy a muži mají platit stejné pojistné, neměl by je nerozlišovat i jinde, třeba ve sportu? IVb) je dle mě vyloženě škodlivé. Proč by ženě mělo být bráněno v nějaké práci vždy a všude (státem) jen proto, že je žena? Nechť je to rozhodnutí mezi tou konkrétní ženou a zaměstnavatelem, popřípadě ať je to na základě objektivního testu, třeba zkouškou síly nebo vytrvalosti. Myslím si, že jak feministky, tak šovinisti se mnou nebudou souhlasit, i když z jiných důvodů. Ale prostě muži a ženy jsou rozdílní. A konkrétně na pracovním trhu mají v průměru ženy horší pozici. Myslím si, že jakékoliv systémové řešení je a bude kontraproduktivní. A z mého pohledu je jedno, jestli zpětně vůči ženám (třeba o něco vyšší nezaměstnaností, než odpovídá reálným rozdílům), nebo tím, že všichni platí víc pojišťovnám za rizika, která jsou pohlavně rozdílná. A především platíme tím, že je nevhodné vůbec mluvit či zjišťovat pohlavní rozdíly a případně tyto rozdíly veřejně zohlednit v preferenci zaměstnance nebo třeba dlužníka (ve třetím světě se tzv. mikropůjčky většinou dávají ženám).

Stále jsou ostrůvky, kde pohlavní preference/diskriminace nevadí, například volba lékaře, obecněji dodavatele soukromých služeb, zatím. Nebojme se zaměřit a využívat své individuální vlastnosti, kde máme výhody. Inspirací pro vás může být seznam tradovaných výhod vašeho pohlaví, například lepší empatie, výřečnost (vyjednávání, mluvčí) u žen. A není až tak důležité, co z toho je trvalý rozdíl a co z toho je dáno třeba výchovou.
Pojďme oceňovat rozdíly mezi pohlavími, pojďme využívat synergických efektů rozdílného přístupu obou pohlaví (třeba ve výchově dětí, na pracovišti) a prosím nerozeštvávejme pohlaví tím, že je budeme násilně se snažit unifikovat do bezpohlavního jedince, třeba bezpohlavního pojištěného v případě pojištění. A GPG? Existuje a bude existovat. Pojďme rozkrývat důvody, neodůvodněné rozdíly/pověry redukovat osvětou, argumenty, ne příkazy a zákazy, které stejně šovinistu či feministku nepřesvědčí a najdou způsob, jak je obejít. S těmi odůvodněnými, které jsou dány geneticky, se prostě smiřme, nebo lépe: je využívejme.

Diners_Vanoce2019

Rád bych na závěr poděkoval zvláště u toho článku své ženě Hance, bez které bych tento článek asi nikdy nedokončil. A která je prakticky u každého článku mým prvním kritickým čtenářem.

Pro puntičkáře: v článku z důvodu čitelnosti či délky došlo k mnoha zjednodušením. Znám rozdíl mezi platem a mzdou, ve svém článku je z důvodu čitelnosti považuji za synonyma. Nebo na většině míst vynechávám slůvka „průměrný“, „za jinak stejných okolností“, když porovnávám muže a ženy. Nebo to, že dávám do opozice feministku a šovinistu. A další.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).