Hlavní navigace

Proč je penzijní systém špatný

24. 6. 2003
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Nejen česká vláda stojí na prahu reformy penzijního systému. Současný způsob vyplácení penzí je z dlouhodobého pohledu neudržitelný a je třeba ho změnit. Proč je ale systém, který úspěšně fungoval desítky let, špatný?

Systém průběžného financování starobních důchodů vychází z principů a propočtů pojistné matematiky. Do poměrně komplikovaných vzorců se dosazují parametry, které vygenerují jiné parametry, a všechna tato čísla musí být v rovnováze, nebo dojde k růstu deficitu či přebytku penzijního systému.

Základními parametry, s nimiž se počítá, jsou věk odchodu do důchodu, výše odvodů do systému (sociální pojištění) a výdaje ze systému (výplaty důchodů), průměrná délka dožití, porodnost, délka studia…

Zadáme-li do onoho záludného vzorce taková čísla, která neodpovídají ekonomickým možnostem (například chceme, abychom odcházeli do důchodu příliš brzy s příliš vysokou „náhradou mzdy“ v podobě penze za příliš nízké odvody do systému v produktivním věku), zjistíme kupříkladu, že důchod můžeme vyplácet pouze první rok odpočinku a v dalších letech se penzisté budou muset živit po vzoru Krylovy písně nebo se podílet na dosud nevídané populační explozi.

Budeme-li naopak vycházet z průměrné délky dožití, která roste, a porodnosti, která klesá, a necháme si spočítat, jaké odvody bychom museli platit do penzijního systému při současném věku odchodu do důchodu a zachování reálné výše důchodu, zjistíme, že by celková daňová zátěž byla za pár let neúnosná. Řada lidí by odešla za prací do státu s příznivější hospodářskou politikou a nestabilita penzijního systému by dále vzrostla.

Samozřejmě by bylo možné pracovat s deficitním penzijním systémem a vyplácet více než vybírat. Alespoň po nějaký čas. A pak… koho to zajímá? Třeba vzniklý dluh bude splácet až generace dětí našich dětí.

Deficit penzijního systému dosáhl v loňském roce 0,9 % HDP. Poměr mezi domácím produktem a schodkem je důležitějším ukazatelem než samotná výše deficitu. Hrubý domácí produkt totiž zjednodušeně řečeno představuje schopnost splatit vzniklý dluh.

Čím je poměr deficitu k HDP vyšší, tím hůře. Proto je alarmující představa blízkého výhledu do roku 2030, kdy se očekává schodek průběžného penzijního systému ve výši 6 %!

Pokud se systém financování důchodů nezmění, nemáme například šanci přijmout jednotnou evropskou měnu euro. Státní penzijní systém je součástí veřejných rozpočtů a Maastrichtská kritéria hovoří jasně – deficit veřejných rozpočtů nesmí překročit 3 % HDP.

Přesnou analýzu potíží současného penzijního systému provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo dosadilo dostupné odhady ekonomického a populačního vývoje, které provádí například Český statistický úřad a Ministerstvo financí. Údaje, z nichž ministerstvo vychází, shrnují následující tabulky.

Makroekonomické ukazatele
2002–2004 2005–2010 2010–2020 2020–2030
Zaměstnanost  –0,1 0,2  –0,3  –0,7
Produktivita práce 3,8 4 3,5 2
HDP 3,6 4,3 3,1 1,4
Inflace 3,4 4 2,5 2

Makroekonomický výhled počítá se zpomalením tempa růstu, jakmile se česká ekonomika dostane mezi plně vyspělé země. Pomalejší růst je empiricky zjištěný ve všech zemích s vysokým HDP. Tyto země již nemohou čerpat výhody z dovozu know-how a kapitálu a jejich růst je závislý na vědeckotechnickém rozvoji.

Demografické ukazatele
2000 2010 2020 2030
Úhrnná plodnost 1,14 1,32 1,44 1,5
Naděje dožití mužů (let) 71,5 73,7 74,5 75,2
Naděje dožití žen (let) 78,4 80,5 81 81,5
Aktivní migrační saldo (tis. osob) 9,5 11,3 13,2 15

Výše uvedené demografické ukazatele naznačují zvyšování věku dožití jak mužů, tak žen. Jinými slovy, populace bude stárnout. Na druhé straně počítají se zvýšením plodnosti. Obé může být dáno pokrokem a očekávaným dalším rozvojem v oblasti medicíny a ekologie.

Věková struktura obyvatelstva
2000 2010 2020 2030
Věková struktura (v %)
Počet obyvatel (tis. osob) 10 268 10 244 10 098 9 691
Muži: 100 100 100 100
0 – 19 24,1 20,3 19,3 18,2
20 – 54 54,5 52 49,4 45,6
55 – 64 10,5 14,4 12,6 15,1
65 – 10,9 13,3 18,7 21,2
Ženy: 100 100 100 100
0 – 19 21,7 18,3 17,4 16,4
20 – 54 50,6 47,9 45,7 42
55 – 64 11,1 14,9 12,5 14,8
65 – 16,6 18,9 24,4 26,9

Další demografická tabulka naznačuje očekávaný vývoj věkové struktury obyvatel. Podíl lidí v důchodovém věku, pokud se hranice odchodu do penze významně nezvýší, překročí v horizontu 25 let 1/5 u mužů a 1/4 u žen.

Poměr počtu důchodů a plátců pojistného(v %)
Rok Počet plátců pojistného Počet důchodců Poměr počtu důchodů a plátců pojistného (v %)
Zaměstnanci OSVČ Celkem
2001 skut. 4 066 048 628 000 4 694 048 2 584 014 55
2002 4 038 666 640 000 4 678 666 2 606 194 55,7
2003 4 020 915 655 000 4 675 915 2 630 811 56,3
2004 4 020 667 655 000 4 675 667 2 657 321 56,8
2005 4 025 342 655 000 4 680 342 2 686 838 57,4
2010 4 080 210 655 000 4 735 210 2 917 199 61,6
2015 4 087 010 655 000 4 742 010 3 142 450 66,3
2020 3 910 183 655 000 4 565 183 3 276 393 71,8
2025 3 786 284 655 000 4 441 284 3 378 616 76,1
2030 3 613 744 655 000 4 268 744 3 479 155 81,5

Poslední z výše uvedených tabulek je sama o sobě alarmující. Poměr příjemců ze systému sociálního pojištění (důchodců) k přispěvatelům (plátcům sociálního pojištění) by se podle předpovědi demografického vývoje v roce 2030 vyšplhal na neuvěřitelných 81,5 %. To znamená, že na důchod jednoho penzisty by pracovalo a do systému průběžných penzí platilo pouhých 1,23 ekonomicky aktivních obyvatel.

Výši sociálního pojištění, jakou by museli platit plátci sociálního pojištění při zachování současného poměru výše důchodu k mzdám, ukazuje černá čára grafu „Potřebné sazby sociálního pojištění“.

Potřebné sazby sociálního pojištění

dan_z_prijmu

Pokud by tedy zůstal současný penzijní systém nezměněný a měla by se zachovat životní úroveň lidí na odpočinku, musela by se sazba sociálního pojištění, která je dnes ve výši 26 %, zvýšit až k 45,5 % v roce 2030, nehledě na skutečnost, že již v loňském roce měla být ve výši 30 %.

Zvýšení sazby by nutně znamenalo zvýšení daňového zatížení. A v konkurenci na evropském pracovním trhu by vyšší daň vedla k úbytku pracujících, který v modelu není zahrnut – a sazby by musely dále růst.

Věříte ve státní důchod?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).