Systém průběžného financování starobních důchodů vychází z principů a propočtů pojistné matematiky. Do poměrně komplikovaných vzorců se dosazují parametry, které vygenerují jiné parametry, a všechna tato čísla musí být v rovnováze, nebo dojde k růstu deficitu či přebytku penzijního systému.
Základními parametry, s nimiž se počítá, jsou věk odchodu do důchodu, výše odvodů do systému (sociální pojištění) a výdaje ze systému (výplaty důchodů), průměrná délka dožití, porodnost, délka studia…
Zadáme-li do onoho záludného vzorce taková čísla, která neodpovídají ekonomickým možnostem (například chceme, abychom odcházeli do důchodu příliš brzy s příliš vysokou „náhradou mzdy“ v podobě penze za příliš nízké odvody do systému v produktivním věku), zjistíme kupříkladu, že důchod můžeme vyplácet pouze první rok odpočinku a v dalších letech se penzisté budou muset živit po vzoru Krylovy písně nebo se podílet na dosud nevídané populační explozi.
Budeme-li naopak vycházet z průměrné délky dožití, která roste, a porodnosti, která klesá, a necháme si spočítat, jaké odvody bychom museli platit do penzijního systému při současném věku odchodu do důchodu a zachování reálné výše důchodu, zjistíme, že by celková daňová zátěž byla za pár let neúnosná. Řada lidí by odešla za prací do státu s příznivější hospodářskou politikou a nestabilita penzijního systému by dále vzrostla.
Samozřejmě by bylo možné pracovat s deficitním penzijním systémem a vyplácet více než vybírat. Alespoň po nějaký čas. A pak… koho to zajímá? Třeba vzniklý dluh bude splácet až generace dětí našich dětí.
Deficit penzijního systému dosáhl v loňském roce 0,9 % HDP. Poměr mezi domácím produktem a schodkem je důležitějším ukazatelem než samotná výše deficitu. Hrubý domácí produkt totiž zjednodušeně řečeno představuje schopnost splatit vzniklý dluh.
Čím je poměr deficitu k HDP vyšší, tím hůře. Proto je alarmující představa blízkého výhledu do roku 2030, kdy se očekává schodek průběžného penzijního systému ve výši 6 %!
Pokud se systém financování důchodů nezmění, nemáme například šanci přijmout jednotnou evropskou měnu euro. Státní penzijní systém je součástí veřejných rozpočtů a Maastrichtská kritéria hovoří jasně – deficit veřejných rozpočtů nesmí překročit 3 % HDP.
Přesnou analýzu potíží současného penzijního systému provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo dosadilo dostupné odhady ekonomického a populačního vývoje, které provádí například Český statistický úřad a Ministerstvo financí. Údaje, z nichž ministerstvo vychází, shrnují následující tabulky.
2002–2004 | 2005–2010 | 2010–2020 | 2020–2030 | |
---|---|---|---|---|
Zaměstnanost | –0,1 | 0,2 | –0,3 | –0,7 |
Produktivita práce | 3,8 | 4 | 3,5 | 2 |
HDP | 3,6 | 4,3 | 3,1 | 1,4 |
Inflace | 3,4 | 4 | 2,5 | 2 |
Makroekonomický výhled počítá se zpomalením tempa růstu, jakmile se česká ekonomika dostane mezi plně vyspělé země. Pomalejší růst je empiricky zjištěný ve všech zemích s vysokým HDP. Tyto země již nemohou čerpat výhody z dovozu know-how a kapitálu a jejich růst je závislý na vědeckotechnickém rozvoji.
2000 | 2010 | 2020 | 2030 | |
---|---|---|---|---|
Úhrnná plodnost | 1,14 | 1,32 | 1,44 | 1,5 |
Naděje dožití mužů (let) | 71,5 | 73,7 | 74,5 | 75,2 |
Naděje dožití žen (let) | 78,4 | 80,5 | 81 | 81,5 |
Aktivní migrační saldo (tis. osob) | 9,5 | 11,3 | 13,2 | 15 |
Výše uvedené demografické ukazatele naznačují zvyšování věku dožití jak mužů, tak žen. Jinými slovy, populace bude stárnout. Na druhé straně počítají se zvýšením plodnosti. Obé může být dáno pokrokem a očekávaným dalším rozvojem v oblasti medicíny a ekologie.
2000 | 2010 | 2020 | 2030 | |
---|---|---|---|---|
Věková struktura (v %) | ||||
Počet obyvatel (tis. osob) | 10 268 | 10 244 | 10 098 | 9 691 |
Muži: | 100 | 100 | 100 | 100 |
0 – 19 | 24,1 | 20,3 | 19,3 | 18,2 |
20 – 54 | 54,5 | 52 | 49,4 | 45,6 |
55 – 64 | 10,5 | 14,4 | 12,6 | 15,1 |
65 – | 10,9 | 13,3 | 18,7 | 21,2 |
Ženy: | 100 | 100 | 100 | 100 |
0 – 19 | 21,7 | 18,3 | 17,4 | 16,4 |
20 – 54 | 50,6 | 47,9 | 45,7 | 42 |
55 – 64 | 11,1 | 14,9 | 12,5 | 14,8 |
65 – | 16,6 | 18,9 | 24,4 | 26,9 |
Další demografická tabulka naznačuje očekávaný vývoj věkové struktury obyvatel. Podíl lidí v důchodovém věku, pokud se hranice odchodu do penze významně nezvýší, překročí v horizontu 25 let 1/5 u mužů a 1/4 u žen.
Rok | Počet plátců pojistného | Počet důchodců | Poměr počtu důchodů a plátců pojistného (v %) | ||
---|---|---|---|---|---|
Zaměstnanci | OSVČ | Celkem | |||
2001 skut. | 4 066 048 | 628 000 | 4 694 048 | 2 584 014 | 55 |
2002 | 4 038 666 | 640 000 | 4 678 666 | 2 606 194 | 55,7 |
2003 | 4 020 915 | 655 000 | 4 675 915 | 2 630 811 | 56,3 |
2004 | 4 020 667 | 655 000 | 4 675 667 | 2 657 321 | 56,8 |
2005 | 4 025 342 | 655 000 | 4 680 342 | 2 686 838 | 57,4 |
2010 | 4 080 210 | 655 000 | 4 735 210 | 2 917 199 | 61,6 |
2015 | 4 087 010 | 655 000 | 4 742 010 | 3 142 450 | 66,3 |
2020 | 3 910 183 | 655 000 | 4 565 183 | 3 276 393 | 71,8 |
2025 | 3 786 284 | 655 000 | 4 441 284 | 3 378 616 | 76,1 |
2030 | 3 613 744 | 655 000 | 4 268 744 | 3 479 155 | 81,5 |
Poslední z výše uvedených tabulek je sama o sobě alarmující. Poměr příjemců ze systému sociálního pojištění (důchodců) k přispěvatelům (plátcům sociálního pojištění) by se podle předpovědi demografického vývoje v roce 2030 vyšplhal na neuvěřitelných 81,5 %. To znamená, že na důchod jednoho penzisty by pracovalo a do systému průběžných penzí platilo pouhých 1,23 ekonomicky aktivních obyvatel.
Výši sociálního pojištění, jakou by museli platit plátci sociálního pojištění při zachování současného poměru výše důchodu k mzdám, ukazuje černá čára grafu „Potřebné sazby sociálního pojištění“.
Potřebné sazby sociálního pojištění
Pokud by tedy zůstal současný penzijní systém nezměněný a měla by se zachovat životní úroveň lidí na odpočinku, musela by se sazba sociálního pojištění, která je dnes ve výši 26 %, zvýšit až k 45,5 % v roce 2030, nehledě na skutečnost, že již v loňském roce měla být ve výši 30 %.
Zvýšení sazby by nutně znamenalo zvýšení daňového zatížení. A v konkurenci na evropském pracovním trhu by vyšší daň vedla k úbytku pracujících, který v modelu není zahrnut – a sazby by musely dále růst.