Zároveň počítá s nezanedbatelným zvýšením průměrných důchodů o 300 korun měsíčně. Celkový vliv těchto opatření na dotčené výdajové položky dosáhne podle našich odhadů 23,5 miliardy.
Růst by měly po letošním propadu i investiční výdaje. Měly by se nastartovat nové projekty spolufinancované prostředky z fondů EU a rozjet by se konečně měly i stavby, pro které vláda vyjednala výjimku kvůli starým posudkům EIA.
Výdajová strana rozpočtu tedy vzroste. Na straně příjmů očekáváme pokračující růst daňových výnosů. Zvyšuje se zaměstnanost a mzdy, firmám se přitom daří udržovat vysokou ziskovost, spotřeba domácností je tahounem hospodářského růstu. V důsledku by se státu mělo podařit výběrem daní udržet bilanci rozpočtu na uzdě.
V našem výhledu navíc předpokládáme vyšší ekonomický růst (2,7 %), než na kterém je rozpočet postaven (2,4 %). I proto očekáváme, že schodek rozpočtu v příštím roce nakonec dosáhne „jen“ 45 miliard korun. Oproti letošnímu vývoji, kdy předpokládáme nakonec vyrovnaný rozpočet, se však bude jednat o nezanedbatelné zhoršení vládního hospodaření. To kromě znovunastartování investic (což lze samozřejmě jen kvitovat) vysvětlují blížící se volby. Takzvaný politický cyklus ovlivňuje vládní hospodaření prakticky všude na světě.