Hlavní navigace

Přivyděláváte si k zaměstnání? Nezapomeňte vše řádně zdanit

Autor: Depositphotos

Přivýdělek k zaměstnání je dnes běžnou součástí mnoha Čechů. Pojí se s tím ale i řada povinností, zvláště když jsou vaše přivýdělky nad určitou finanční hranici.

Doba čtení: 7 minut

Mnoho lidí si v dnešní době přivydělává ke svému stávajícímu zaměstnání. Důvody jsou různé. Někoho donutí aktuální okolnosti, kdy nevystačí s jedním příjmem a potřebuje do rodinného rozpočtu přinést další peníze. Jiný chce kromě své práce realizovat i svůj koníček a zřídí si na něj živnost atd.

To vše český právní systém umožňuje. Co ale musíte, je vždy vědět, jak se pak s dalším příjmem vypořádat v daňovém přiznání. I kdybyste neměli z přivýdělku platit žádné daně navíc, zahrnout jej musíte. Ukážeme si tak, jaké situace nastávají nejčastěji a jak při nich postupovat.

Pracuji a přivydělávám si na DPP

Jedna z nejběžnějších variant přivýdělku, jakou Češi volí, je právě přivýdělek formou dohody o provedení práce k současnému zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Jde navíc o nejvýhodnější typ smlouvy pro vás, pokud jste pouze dočasný zaměstnanec – brigádník.

Na tuto dohodu můžete za kalendářní rok odpracovat maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. Zároveň však můžete mít sjednáno dohod, kolik chcete, s několika různými zaměstnavateli, přičemž u každého máte limit 300 hodin za kalendářní rok. I u jednoho zaměstnavatele můžete mít sjednáno více dohod, ale opět nesmíte překročit stanovený počet hodin. Kdybyste tedy u jednoho zaměstnavatele odpracovali 150 hodin a poté smlouvu ukončili, můžete ji s tím samým zaměstnavatelem znovu uzavřít, ale odpracovat u něj smíte do konce kalendářního roku jen 150 hodin, abyste nepřekročili limit.

Nejsnazší situace pro vás nastává, když si na tuto dohodu vyděláte do 10 000 Kč za kalendářní měsíc. Pak vám je stržena 15% srážková daň a dál už tento přivýdělek nikde uvádět nemusíte.

Ačkoli příjmy z dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně nemusíte uvádět v daňovém přiznání, může se vám to vyplatit. Při zahrnutí srážkové daně si můžete snížit celkovou srážkovou povinnost a pomoci si i k přeplatku na dani.

Nad 10 000 Kč je situace komplikovanější

Trochu více starostí budete mít v případě, že si na zmíněnou smlouvu vyděláte více než 10 000 Kč měsíčně. Pak už je jedno, o kolik více jste si vydělali, stačí i 10 001 Kč. Mění se totiž daň, která je uplatňována na váš příjem. Místo 15% srážkové daně totiž zaplatíte 15% zálohovou daň.

Pak nastávají dvě věci. První je, že nastává souběh dvou příjmů, které jsou daněné zálohovou daní, protože vy už pracujete jako zaměstnanec na hlavní pracovní poměr a odvádíte tuto daň ve svém stálém zaměstnání.

Dále pak váš přivýdělek podléhá odvodům na sociální pojištění a zdravotní pojištění.

Příjmy z přivýdělků se pro účely odvodů na zdravotní a sociální pojištění a pro účely posouzení, zda budou zdaněny srážkovou, nebo zálohou daní, posuzují samostatně. Pokud tedy máte uzavřenou dohodu o provedení práce u třech zaměstnavatelů a u každého si vyděláte za měsíc např. 8000 Kč, platíte srážkovou daň a příjem nikde uvádět nemusíte. U každého zaměstnavatele jsou totiž příjmy posuzovány zvlášť.

Pokud ale máte u jednoho zaměstnavatele několik smluv, pak se měsíční výdělek z těchto smluv sčítá, a přesáhne-li 10 000 Kč, pak platíte odvody i zálohovou daň.

Kdy jste na to sami?

Pokud pracujete jako zaměstnanec a v rámci letních brigád jste si na dohodu o provedení práce přivydělali jen do 10 000 Kč měsíčně u jednotlivých zaměstnavatelů, můžete vašeho zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daní. Za tímto účelem mu musíte donést potvrzení o zdanitelných příjmech od všech ostatních zaměstnavatelů, pro které jste za celý kalendářní rok pracovali a kde jste podepsali formulář Prohlášení k dani. Bývalý zaměstnavatel vám toto potvrzení vystaví do 10 dnů od podání vaší žádosti.

V případě, že ale byť i na jeden měsíc jste si u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce přivydělali více než 10 000 Kč, už si musíte daňové přiznání zpracovat sami. K tomu budete rovněž potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů, u nichž jste během kalendářního roku pracovali.

Jsem zaměstnanec a přivydělávám si na DPČ

Další velmi častou variantou je zaměstnanec, který si přivydělává na dohodu o pracovní činnosti. Ta se na první pohled může zdát nevýhodná, ale jsou situace, kdy se vyplatí ji uzavřít. Například v situaci, kdy chcete pro daného zaměstnavatele odpracovat více než 300 hodin za kalendářní rok.

I dohoda o pracovní činnosti má ale časové omezení. V rámci ní můžete vykonávat práci jen v rozsahu, který v průměru nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby. Tedy maximálně 20 hodin.

Případné placení odvodů se pak opět odvíjí od toho, jakou částku si vyděláte. Zálohová daň ve výši 15 % se ale platí vždy, v tomto je dohoda o pracovní činnosti přísnější. Abyste neplatili zdravotní a sociální pojištění z tohoto přivýdělku, musíte si vydělat za kalendářní měsíc maximálně 2500 Kč. Pokud částku přesáhnete, musíte z ní zaplatit příslušné odvody.

Při dohodě o pracovní činnosti a zaměstnání na hlavní pracovní poměr vždy dojde k souběhu zaměstnání, jelikož z obojího odvádíte zálohovou daň. V tomto případě tedy musíte vždy podat daňové přiznání.

Opět platí, že pokud máte s jedním zaměstnavatelem uzavřeno několik dohod současně, tyto odměny se sčítají. A jakmile součet dosáhne 2500 Kč za měsíc, platíte odvody z každé z odměn.

Odměna z dohody o pracovní činnosti se pak daní totožně jako u pracovního poměru. Zaměstnavatel za vás odvede 15% zálohovou daň z příjmů a základ daně se navýší o pojistné, které platí zaměstnavatel. Pokud máte u zaměstnavatele v daném měsíci podepsané prohlášení k dani, sníží se záloha o měsíční daňová zvýhodnění.

K zaměstnání podnikám

Velmi častá je i varianta, o které jsme se zmiňovali už v úvodu. A sice že kromě pracovního poměru máte zřízenou i živnost, v rámci které si přivyděláváte.

V případě, že v zaměstnání pobíráte alespoň minimální mzdu (12 200 Kč), pak můžete vaše podnikání uvést jako vedlejší samostatně výdělečnou činnost, což je pro vás výhodnější. V prvním roce, kdy tuto vedlejší činnost vykonáváte, totiž nebudete muset odvádět zálohy na sociální ani zdravotním pojištění. Tyto odvody budete platit až po podání prvního přehledu o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. A výše odvodů se bude následně odvozovat od toho, co jste si skutečně vydělali.

Pokud váš příjem z vedlejší samostatně výdělečné činnosti po odečtení výdajů nepřesáhne rozhodnou částku, sociální pojištění si platit nemusíte a ani v následujícím roce nemusíte zálohy platit. Rozhodná částka pro rok 2018 je stanovena na 71 950 Kč. Pokud ovšem nebudete vedlejší samostatně výdělečnou činnost provozovat po celý kalendářní rok, tato částka se poměrově pokrátí.

V případě, že ale rozhodnou částku překročíte, vypočítá se vám doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z vašeho dosaženého zisku.

O zdravotním pojištění to ale neplatí. Můžete ale zvolit variantu, že zálohy hradit nebudete a vše uhradíte až po podání přehledu o příjmech a výdajích. V případě vedlejší činnosti totiž neplatí minimální vyměřovací základ a nemusíte proto platit minimální zálohy.

Paušál uplatněte

To, že vaše živnost funguje jako vedlejší činnost, vám nebrání v uplatnění příslušných výdajových paušálů, nezdanitelných částí základu daně a slev na dani. Dejte si však pozor, abyste se tím nepřipravili o daňové zvýhodnění na dítě nebo na vyživovanou manželku.

Daňové přiznání možná podat nemusíte

I když máte pracovní poměr a do toho živnost, možná se vám povinnost podat daňové přiznání vyhne. A to v případě, že váš roční příjem z podnikání je do 6000 Kč. Tato částka je však brána jako tržba, nikoli jako zisk po odečtení nákladů.

Pokud ale podmínku splňujete, můžete u zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daní. V opačném případě si musíte podat daňové přiznání.

Podniká váš zaměstnavatel ve stejném oboru, v jakém si chcete zřídit živnost? V takovém případě musíte mít jeho písemný souhlas, že vám zřízení živnosti povoluje.

Mám dva zaměstnavatele

Poslední a asi nejméně častou variantou je práce u dvou zaměstnavatelů, tedy že pracujete na dva hlavní pracovní poměry. To samozřejmě možné je, ale nesmí se jednat o stejnou náplň práce a stejný druh činnosti.

V případě, že byste si u druhého zaměstnavatele chtěli přivydělávat stejnou činností, jakou vykonáváte pro svého současného zaměstnavatele, opět byste museli mít jeho písemný souhlas.

U dvou hlavních pracovních poměrů platí, že oba dva zaměstnavatelé za vás platí povinné odvody na daň z příjmů a sociální pojištění. Vy si naproti tomu můžete daňové slevy uplatnit jen u jednoho z nich, a to tam, kde jste podepsali prohlášení poplatníka k dani.

Naproti tomu čerpání dávek nemocenského pojištění můžete uplatnit u obou zaměstnavatelů. Ovšem pozor, pokud vás lékař uzná práceneschopným jen u jednoho zaměstnavatele, pak čerpáte jen jednu nemocenskou.

A i v tomto případě platí, že nastal souběh dvou příjmů, které jsou daněné zálohovou daní, takže musíte za daný kalendářní rok podat daňové přiznání.

Sice si věříme, ale vše chtějte písemně

Ať už budete kvůli přivýdělku uzavírat jakoukoli smlouvu, vždy ji chtějte písemně. Nespoléhejte na to, že zaměstnavatel řekne: Však si věříme, smlouvu nepotřebujeme. Dokonce i když budete brigádu vykonávat u někoho z rodiny, například v rodinném podniku, chtějte písemnou smlouvu.

V ní pak chtějte specifikovat, jestli se smlouva uzavírá na dobu určitou, či neurčitou. Dále chtějte, aby byla uvedena výše odměny, specifikována práce, kterou máte vykonávat, a její rozsah.

Našli jste v článku chybu?