Hlavní navigace

Privatizace zdravotních pojišťoven se státu prodraží

15. 4. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Privatizace zdravotních pojišťoven má být dalším krokem na cestě k zefektivnění českého zdravotnictví. Výnos z této transakce má překročit dvacet miliard korun. Dopad na státní rozpočet ovšem bude negativní. Soukromí vlastníci pojišťoven se totiž nenechají okrádat, a to ani na pojistném za státní pojištěnce!

Reforma zdravotnictví je nezbytná

Názory politiků na další fungování českého zdravotnictví se liší. Na jednom se ale shodnou téměř všichni. Současný systém je neefektivní a prostředků na jeho financování se nedostává. Vyléčení řady neduhů nebo zmírnění zdravotních obtíží občanů není limitováno možnostmi lékařské vědy, ale čím dál víc spíše nedostatkem peněz na kvalitní zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

Situace se přitom bude stárnutím populace jenom zhoršovat. Zatímco příjmy z pojistného jsou limitovány, výdaje na zdravotní péči rychle rostou. Moderní medicína je totiž stále dražší. Rostou ovšem nejen ceny lékařského vybavení a léčiv, ale i náklady na energie, opravy a údržbu, nájemné, mzdy atd. Tato nerovnováha může být vyřešena buď snížením dostupnosti a kvality zdravotní péče, podstatným zvýšením pojistného nebo reformou celého systému.

Hlavním důvodem nerovnováhy mezi příjmy a výdaji v českém zdravotnictví je netransparentnost a špatná kontrolovatelnost systému jeho financování. Ten stále zůstává založen na socialistických principech tuhé státní regulace a přerozdělování finančních zdrojů podle nejasných pravidel. Výsledkem je zbytečné plýtvání a na druhé straně akutní nedostatek peněz tam, kde jsou skutečně potřeba.

Dlouhodobá finanční krize českého zdravotnictví se navenek projevuje opožďováním plateb. Plátci pojistného dluží miliardové částky zdravotním pojišťovnám. Ty proto platí pozdě zdravotnickým zařízením, která pak dluží svým dodavatelům. Ještě nedávno kvůli tomu stávkovali lékaři, vázly dodávky léků do nemocnic a největší česká zdravotní pojišťovna se před dvěma lety ocitla dokonce v nucené správě.

Podle Zdravotnické ročenky vydané Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR celkové výdaje na české zdravotnictví v roce 2006 překročily 226 miliard korun. To je o 11 miliard korun více než v roce 2005. Téměř 88 % výdajů bylo hrazeno z veřejných rozpočtů a jen 12 % ze soukromých zdrojů. Příjmy zdravotních pojišťoven ze zdravotního pojištění činily 183 mld. Kč a jejich výdaje na zdravotní péči 180 mld. Kč.

Zavedení regulačních poplatků byl pouhý začátek

Prvním krokem zdravotnické reformy bylo zavedení regulačních poplatků. Od počátku letošního roku se platí za návštěvu u lékaře nebo na pohotovosti, za položku na receptu i pobyt v nemocnici. Vlna nevole, kterou toto opatření vyvolalo, nemá obdoby. Opoziční politici hovořili o pošlapávání ústavních práv občanů a vyzývali je k protestům a projevům občanské neposlušnosti. To však byl pouhý začátek.

Nyní je tu pokračování reformy v podobě návrhu sedmi zdravotnických zákonů. Jednání o jejich výsledné podobě není uzavřeno. Směr, kterým se české zdravotnictví bude dále ubírat, je však již zřejmý. Kromě definování standardu zdravotní péče garantované státem v rámci veřejného zdravotního pojištění s možností komerčního připojištění nadstandardu snad nejdůležitější změnu představuje transformace zdravotních pojišťoven.

V současné době jich v Česku, kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny, působí dalších devět. Pokud by ovšem nedošlo ke změně jejich postavení, klidně by stačila zdravotní pojišťovna jediná. Všechny totiž pouze vybírají a přerozdělují zdravotní pojištění podle stejných pravidel stanovených státem bez možnosti cokoliv významněji ovlivnit nebo si vzájemně konkurovat. Rozdíly v tom, co jednotlivé pojišťovny svým pojištěncům nabízejí, jsou minimální.

Podivný je i právní rámec, v němž se dnes zdravotní pojišťovny pohybují. Mají totiž zvláštní formu veřejnoprávních institucí, které vlastně nikomu nepatří. Nejasné jsou podmínky jejich fungování i odpovědnost za nakládání s veřejnými prostředky. Statutárním orgánem každé zdravotní pojišťovny je ředitel. Rozhodující slovo však mají spíše správní a dozorčí rady složené ze zástupců státu, pojištěnců a zaměstnavatelů.

Jak budou fungovat zdravotní pojišťovny?

Podle návrhů předložených ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem by se zdravotní pojišťovny měly transformovat na akciové společnosti s konkrétními vlastníky. Všeobecnou zdravotní pojišťovnu bude vlastnit stát. V jejím případě bude transformace poměrně jednoduchá, protože byla zřízena speciálním zákonem. U oborových a zaměstnaneckých pojišťoven bude postup o něco složitější.

Každá z těchto pojišťoven nejprve bude muset založit dceřinou akciovou společnost, na níž převede licenci k provozování zdravotního pojištění. Původní veřejnoprávní pojišťovny svou činnost ukončí a budou zlikvidovány. Akcie nově vzniklých zdravotních pojišťoven pak budou prodány ve státem organizované aukci. Transformace by měla být dokončena v druhé polovině roku 2009.

Výnos z prodeje zdravotních pojišťoven ministerstvo odhaduje na 20 až 25 miliard korun. Tyto prostředky by měly být převedeny na zvláštní účet u České národní banky a po vypořádání případných nároků zakladatelů původních zdravotních pojišťoven rozděleny pojištěncům. Nikoliv však v hotovosti, ale na speciální účty u jejich pojišťoven, z nichž budou hrazeny poplatky na léky a další úhrady zdravotních služeb.

Transformace by měla přinést větší transparentnost a kontrolovatelnost finančních toků ve zdravotnictví. Vlastníci pojišťoven by měli dohlédnout na jejich efektivní činnost. Pojišťovny budou moci vytvářet přiměřený zisk, z něhož si ponechají 15 % a zbytek rozdělí svým pojištěncům. Zárukou stability systému bude dominantní postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ovládané státem. Opozice však hovoří o obrovském tunelu na veřejné peníze.

Stát bude muset pojišťovnám přidat na pojistném

Účast na veřejném zdravotním pojištění je povinná. Toto pojištění občany provází doslova od narození až do smrti. Počet pojištěnců tedy zhruba odpovídá počtu obyvatel České republiky. Za více než polovinu z nich platí pojistné stát. Na konci roku 2006 to bylo 5,8 miliónu osob. Nejvíce „státních“ pojištěnců, skoro 3,8 miliónu, bylo registrováno u Všeobecné zdravotní pojišťovny. O zbytek se podělily ostatní pojišťovny.

Tržní podíly zdravotních pojišťoven v roce 2006
Zdravotní pojišťovna Počet pojištěnců (v tisících) Z toho hrazených státem Podíl „státních“ pojištěnců
Všeobecná zdravotní pojišťovna 6 568 3 772 57,4 %
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra 1 038 538 51,8 %
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 647 349 53,9 %
Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 570 282 49,5 %
Revírní bratrská pokladna – zdravotní pojišťovna 359 214 59,8 %
Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 349 211 60,5 %
Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE 337 186 55,2 %
Česká národní zdravotní pojišťovna 313 182 58,1 %
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 130 69 53,1 %

Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven za rok 2006

Pojištěnci, za které platí pojistné stát, nejsou pro pojišťovny příliš atraktivní. Hlavně v případě důchodců a malých dětí jsou náklady na zdravotní péči vysoké. Stát za ně přitom platí jen nízké pojistné, jehož výši navíc v rámci reformy veřejných financí zmrazil. Například v roce 2006 Všeobecná zdravotní pojišťovna dostala od státu 41 miliard korun, což byla třetina jejich příjmů z pojistného. Za zdravotní péči o „státní“ pojištěnce však zaplatila přes 70 miliard korun. To jsou dvě třetiny jejich výdajů na zdravotní péči.

skoleni_15_4

S takovýmto propastným rozdílem mezi výší pojistného placeného státem a výší nákladů zdravotních pojišťoven vynakládaných na zdravotní péči o státní pojištěnce se nelze vypořádat pouhým odkazem na princip solidarity zdravotního pojištění. I solidarita má své meze, a ty jsou zjevně překračovány. Bude-li stát po pojišťovnách požadovat určitý rozsah, kvalitu a dostupnost zdravotní péče, bude jim za to muset také zaplatit.

Dokud zdravotní pojišťovny nemají konkrétní vlastníky a nemohou vytvářet zisk, tento problém je tolik netrápí. V okamžiku jejich přeměny na podnikatelské subjekty se však situace změní. Stát bude muset pojišťovnám za své pojištěnce platit tolik, aby na nich výrazně neprodělávaly. V opačném případě budou soukromé pojišťovny „státní“ pojištěnce odmítat anebo se budou domáhat zjednání nápravy soudní cestou.

Obáváte se privatizace zdravotních pojišťoven?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).