Hlavní navigace

Přísnější podmínky pročistily trh devizových společností, některé nepřežily

4. 11. 2011
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Získat licenci platební instituce je běh na dlouhou trať. Jak si vedly devizové společnosti a koho už na trhu kvůli komplikacím neuvidíte?

Dne 11. 10. 2011 odeslala (a zároveň zveřejnila na svých stránkách) společnost REOL svým zákazníkům e-mail, že ukončuje svoji snahu získat licenci platební instituce, a tím pádem i veškeré aktivity devizové společnosti (činnost byla přerušena od dubna, do kdy měly devizové společnosti povinnost novou licenci získat).

Je to škoda, tato devizová společnost rozhodně měla co nabídnout. Široký rozsah podporovaných měn, příznivé kurzy i poplatky, které nečinily ani drobné zahraniční platby prohibitivními, jak je to zvykem u bank. Rozhodl jsem se tedy oslovit ostatní devizové společnosti, abych se jich zeptal. jak se ony popásaly se zákonem č. 284/2009 Sb. o platebním styku. Čtěte také: Zahraniční platby: S jakou devizovou společností ušetříte?

Všechny odpovědi měly společné jedno – devizové společnosti nechtěly příliš odhalovat své know-how, z jejich odpovědí jsem se dozvěděl, že šlo o časově i finančně náročný proces, při kterém byly často využity i právní služby najaté kanceláře. Některé neodpověděly vůbec, jiné odhalily jen málo a některé trochu více.

Akcenta

S tím, že bude muset dojít ke změně licence počítala společnost Akcenta již od vydání směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007. Očekávala její implementaci a s tím spojené změny. O licenci platební instituce zažádala již v prosinci 2009. Od června 2010 potom probíhaly intenzivní jednání s Českou národní bankou (ČNB) a řešení jednotlivých úkolů, jejichž cílem bylo získání licence, kterou obdržela v únoru 2011 jako vůbec první společnost tohoto typu v ČR.  Získání licence si tedy vyžádalo půl roku intenzivní práce. 

Přibližně 80 % úkonů zvládla Akcenta vlastními silami, ale využila i pomoci renomovaných právních kanceláří a důležité byly samozřejmě i konzultace s ČNB. Společnost uvádí, že svými dotazy na regulátora během licenčního řízení výrazně přispěla k tomu, že ČNB uspořádala seminář, na kterém blíže definovala své požadavky na subjekty, které chtějí licenci platební instituce získat. Spolupráci  s ČNB hodnotí jako velice dobrou a velmi často využívala možnost konzultací. Čtěte také: Jak platit do zahraničí

Největší překážku vidí v (z jejich pohledu) nejednoznačném výkladu evropské směrnice a její implementace do českého právního řádu. Nelze asi konkretizovat jeden zásadní problém, spíš se celkově jednalo o vysoké nároky na změnu procesů tak, aby vyhovovaly požadavkům ČNB.

Vzhledem k náročnosti a komplexnosti licenčního řízení se ani společnosti Akcenta nepodařilo dodat všechny podklady hned na poprvé, a tak ty několikrát doplňovali dle připomínek a požadavků ČNB. Na druhou stranu uvádí, že se zde promítlo i to, že byla vlastně v tomto směru průkopníkem, tedy prvním žadatelem a některé požadavky se upravovaly i na základě jejich dotazů nebo odevzdaných podkladů. Jak již bylo zmíněno, ČNB potom aktivně nabídla seminář, kde byla řada podmínek blíže specifikována. Čtěte také: Jak přijmout platbu ze zahraničí?

Na základě nové zákonné úpravy nebylo potřeba rušit některé poskytované služby, naopak licence nyní umožňuje provádět víc, než v současné době poskytuje (pokud by si zažádala i o další paragrafy – například úvěrové produkty atd.). To ale není v současné době její strategií. Takže nabídka služeb zůstává neměnná, pouze přibyla možnost notifikace pro jiné státy EU, tedy možnost podnikat na jejich trzích. Nutnost mít licenci nicméně mělo vliv na celý segment devizových obchodníků, který se pročistil a poskytuje klientům ještě více jistoty, pokud obchodují s licencovanými subjekty.

Konkrétní náklady společnost neuvádí, pouze to, že nebyly rozhodně malé. Klady ale dle jejího názoru převažují. Došlo k pročištění celého segmentu a zkvalitnění služeb. Ve výsledku by tak měl profitovat především zákazník, což společnost považuje za samozřejmé.

Exchange

Společnost Exchange zvládla celý proces za necelých 6 měsíců. Dodává však, že oproti jiným devizovým společnostem měla výrazně ulehčenou práci, vzhledem ke svému užšímu záběru (neobchoduje s cennými papíry ani nevede klientům účty). I tak celý proces zabral přibližně 1250 člověkohodin a výsledkem úsilí bylo asi 750 stran textu. Celou žádost přitom zpracoval jediný pracovník! Čtěte také: Pro valuty nechoďte do první banky v okolí, proděláte i 500 korun a více

Pokud uvážíme, že běžný pracovní den by měl mít 8,5 hodiny, odpovídalo by vynaložené úsilí sedmi a půl měsícům. Z toho je zřejmé, že zpracování žádosti bylo extrémně náročné nejen po technické stránce, ale rovněž z hlediska pracovního nasazení. Ve skutečnosti bylo času ještě mnohem méně než v úvodu uvedených šest měsíců, a na vlastní zpracování zbyly „jen“ tři měsíce.

Zbytek doby, kterou společnost potřebovala k získání povolení, zabralo procesní zpracování ze strany ČNB. Asi největší napětí vedení společnosti zažilo v období, kdy ze strany ČNB probíhala intenzivní analýza prvotních podkladů a se společností prakticky vůbec nekomunikovala. Až po více než třech měsících proběhlo první kolo připomínkování, po kterém již následovala rychlá výměna dalších materiálů a spolupráce s orgánem dozoru nabrala velmi profesionální úroveň.

Celkově hodnotí vedení společnosti spolupráci s Českou národní bankou jako velmi korektní a podnětnou, včetně potřebných školení a konzultací, které ČNB k procesu získání povolení k činnosti platební instituce v té době uspořádala. Na základě nejen této zkušenosti společnost konstatovala, že mnohé státní instituce v naší zemi by si mohly z přístupu ČNB k podnikatelským subjektům vzít příklad.

Při vlastní žádosti o licenci musí firma rozkrýt kompletní vnitřní postupy společnosti a zveřejněním těchto informací by dala detailní návod své konkurenci. Obecně lze říct, že je nutné, aby si žadatel nastudoval (naprosto detailně) příslušnou legislativu (zákon o platebním styku, AML/CFT a příslušné vyhlášky) a vytvořil si jasnou představu, kam se chce „napasovat“. Zákon umožňuje mnoho variant fungování a každá má svá specifika a další doplňující předpisy. V zákoně a ve vyhlášce je přesně popsáno, jaké základní doklady musí žadatel předložit.

Mimo to požaduje ČNB od žadatele  ještě další dokumenty. Doklady zahrnují vše od strategie podnikání a business plánu, přes systém vnitřních zásad a vnitřního kontrolního systému, až po krizové plány, prostě úplně všechno, co souvisí s provozováním takové společnosti. Důležitá je i personální stránka fungování. Celý proces je tak složitý, že jej musí provádět tým lidí řízený jedním specialistou, který zná detailně celou problematiku, nebo (jako v případě Exchange) jeden člověk s naprostou znalostí celého procesu jak devizového obchodování, tak i compliance a všech kontrolních mechanismů společnosti. Čtěte také: Legální krádeže pražských směnáren, euro za 17 Kč, dolar za 12 Kč. Welcome to Prague

Úkolem povolení k činnosti není jen bezúčelné splnění několika podmínek, ale ČNB se zjevně snaží pustit na trh jen ty subjekty, které budou své povinnosti plnit zodpovědně a profesionálně. Jako zpracovatel žádosti vidí docela velký přínos především pro klienty ve smyslu zabezpečení a ochrany jejich platebních prostředků. Pro firmu je to však velmi zatěžující a jestliže  již jako devizový obchodník k problematice přistupovala maximálně obezřetně, tak nyní je to jen celé administrativně náročnější. Na druhou stranu došlo ke zvýšení záruk pro klienty.

Fortissimo

Společnost se o nových podmínkách dozvěděla  asi rok před vypršením licence „mimobankovního devizového místa“, díky průběžnému sledování chystaných novinek v zákoně, zároveň byla kontaktována právní kanceláři, která svou pomoc sama nabídla a jejíž služeb využili. Na získání licence pracovali intenzívně půl roku, spolupráci s ČNB hodnotí jako standardní a během řízení byli vyzváni k opravám v žádosti. Aby byly splněny podmínky ČNB, muselo být vytvořeno zcela nové programové zázemí včetně internetového bankovnictví a došlo ke zkvalitnění služeb. Náklady se pohybovaly v řádu stovek tisíc.

SAB

Společnost se k zaslaným dotazům nechtěla blíže vyjadřovat, pouze sdělila, že licenci Platební instituce obdržela.

Ne všichni potřebují licenci platební instituce

Oslovil jsem i společnosti, které licenci platební instituce nemají, za jakých podmínek nabízejí své služby. Pro poskytování služeb devizového obchodníka stačí i licence tzv. malého rozsahu. Tyto instituce se dohledávají obtížněji, protože v seznamu platebních institucích na stránkách ČNB nefigurují. Oslovil jsem celkem tři, odpověď dostal od jedné.

Easychange

Existuje jediné podstatné omezení pro klienty provádějící zahraniční platby. Průměrný měsíční objem plateb za 12 po sobě jdoucích měsíců nesmí přesáhnout 3 miliony euro. Jednoduše řečeno za 12 po sobě jdoucích měsíců nesmí společnost zobchodovat více, než přibližně 900 milionů korun. Ve skutečnosti je tato částka poloviční, protože se počítají příchozí i odchozí transakce, takže chce-li klient poslat milion euro do zahraničí, musí společnosti poslat přibližně 25 milionů českých korun. Výsledek je, že společnost si z povoleného obratu musí škrtnout 2 miliony euro. Vzhledem k nízkým maržím, které díky konkurenci na trhu panují, potřebuje každá společnost zobchodovat co nejvíce a má-li se rozvíjet, brzy na tento limit narazí, proto i společnost Easychange uvažuje o podání žádosti o licenci platební instituce v příštím roce.

Vysvětlení pojmů

poskytla společnost Exchange

AML/CFT je problematika opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu, anglicky „Anti-Money Laundering and Countering Financing of Terrorism“. Speciálně se jí věnuje zákon č. 253/2008 Sb. a navazují na něj další předpisy, jako je např. zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku. Nad dodržováním bdí FAÚ MF, což je Finančně analytický útvar Ministerstva financí. Každá platební instituce musí s tímto útvarem celkem úzce spolupracovat a hlídat, aby prostředky klientů pocházely z legálních zdrojů a nebyly použity na podporu nelegálních aktivit.

Zákon 284/2009 Sb. o platebním styku zrušil platnost devizového zákona a k 30.4.2011 ukončil platnost všech devizových licencí. Od 1.5.2011 smí platební služby realizovat již jen platební instituce. Z pohledu bývalých devizových obchodníků se tak otvírají nové možnosti podnikání, protože služba již není vázána na vlastní směnu cizí měny.

skoleni_15_4

Záleží pak jen na platební instituci, jak široký rozsah služeb klientům nabídne a kde vidí prostor pro efektivní konkurenční boj. Na druhé straně váhy je pak přísnější dohled ze strany ČNB, který je ovšem ve výsledku přínosný především pro větší bezpečnost prostředků klientů a ve výsledku může přinést do celého oboru další oživení. Přece jen klient, který se nemusí obávat o vynaložené prostředky, jistě spíš zvolí služby platební instituce, která mu požadovanou službu nabídne zpravidla levněji než banka. To platí především pro menší platby, které jsou pracnější na zpracování a většinou není v zájmu bank, aby těmto drobným klientům vycházely příliš vstříc.

Závěrem

Je vidět, že trh se pomalu konsoliduje. Nezachytil jsem samozřejmě všechny společnosti, které jím prošly, ale z těch, se kterými jsem měl já osobně smlouvu, to byly hned dvě (REOL a WallichFx), které již ukončily činnost. Zatím jich ještě zbývá dost, aby konkurence fungovala, ale samozřejmě škoda každého hráče, který trh opustí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Neúnavný přispěvatel do diskuzních fór na českém internetu je zároveň moderátorem diskusí na serverech Měšec.cz a FinExpert.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).