Hlavní navigace

Spor o ztracenou občanku: Operátor chce 37 tisíc korun, úřad řekl ne

Aktualizováno: Doplnili jsme vyjádření operátora i reakci ČTÚ. (19. 9. 2018 10:13)
Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Český telekomunikační úřad rozhodoval spor, ve kterém operátor uzavřel smlouvy na občanský průkaz, o kterém jeho majitel tvrdí, že ho ztratil.

Doba čtení: 5 minut

Když přijdete o občanský průkaz a někdo si na něj vaším jménem zřídí smlouvu s operátorem, bude na vás volat a čerpat mobilní data, nemůže po vás následně telekomunikační firma chtít zaplatit útratu. Pravomocně tak rozhodl Český telekomunikační úřad. Řešil spor, ve kterém T-Mobile požadoval zaplacení 37 203 korun.

Úřad nárok operátora zamítl. Ten totiž podle Českého telekomunikačního úřadu nedoložil dostatečné důkazy o tom, že smlouvy (jedná se o požadavek ze dvou smluv) uzavřel přímo s osobou, od které vyžaduje plnění. Zástupci T-Mobilu ale trvají na tom, že smlouvy operátor uzavřel s původním majitelem občanského průkazu. Podle operátora ten ztrátu průkazu nahlásil až poté, co smlouvy uzavřel.

Kdy ke ztrátě došlo?

Účastník řízení, vůči kterému byl nárok uplatněn, se bránil tím, že v době, kdy měla být smlouva uzavřena, neměl občanský průkaz, smlouvu nikdy neuzavřel a uvedených služeb nikdy nevyužíval. Ztrátu občanského průkazu přitom nahlásil.

Český telekomunikační úřad v informačním systému Evidence občanských průkazů ověřil, že daný občanský průkaz byl pět dní před uzavřením smlouvy nahlášen jako ztracený, což bylo podle úřadu možné zjistit i ve veřejně dostupné databázi neplatných dokladů.

Tím bylo prokázáno, že došlo ke zneužití občanského průkazu odpůrce a že tento není skutečným účastníkem smlouvy, vůči kterému by mohl být nárok úspěšně uplatňován, uvádí Český telekomunikační úřad ve své zářijové monitorovací zprávě, kde na případ upozornil.

Operátor přitom nepředložil dostatečné důkazní prostředky k prokázání svého tvrzení ohledně uzavření smluvního vztahu s odpůrcem, a tím neunesl důkazní břemeno. Jeho nárok proto ČTÚ zamítl, pokračuje úřad ve zhodnocení případu.

Operátor ještě může napadnout rozhodnutí úřadu žalobou u soudu. Zatím tak neudělal. Písemné vyhotovení rozhodnutí ČTÚ v současné době analyzujeme a konečné rozhodnutí, jestli jej napadneme žalobou, prozatím nepadlo, říká Anna Hroudová z tiskového oddělení T-Mobile.

Rozhodnutí ČTÚ je ale pravomocné. To znamená, že operátor na zaplacení peněz nárok nemá. Změnilo by to jen případné opačné a pravomocné rozhodnutí soudu, který bude věc případně řešit.

Operátor každopádně trvá na tom, že smlouvy uzavřel správně. Dotyčný zákazník nahlásil ztrátu občanského průkazu až 5. 9. 2009, nicméně příslušný městský úřad jej v systému zrušil zpětně k 1. 8. 2009, tedy k datu před uzavřením předmětných účastnických smluv. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá z potvrzení o nahlášení ztráty OP, které vydal příslušný městský úřad v červenci 2014," říká Hroudová. 

Platí tedy, že v okamžiku uzavření účastnických smluv, tj. 6. 8., resp. 7. 8. 2009, občanský průkaz jako ztracený nahlášen nebyl a z tohoto důvodu tedy ani nemohl být evidován v databázi neplatných OP, dodává Hroudová.

Český telekomunikační úřad s tím nesouhlasí. Rozhodnutí ČTÚ odkazující se jednak na protokol o ztrátě OP a jednak na vyjádření příslušného městského úřadu jednoznačně uvádí, že držitel OP nahlásil jeho ztrátu osobně dne 5. 8. 2009 na městském úřadě, a to ke dni 1. 8. 2009. V době podpisu smlouvy tak již byl průkaz nahlášen jako ztracený. Rozhodnutí ČTÚ je každopádně pravomocné, říká Martin Drtina, mluvčí úřadu.

Dokazovat musí operátor

Úřad u případu vyzdvihl i to, že v případě podobných sporů je důkazní břemeno na straně operátora. On musí podat takové důkazy, ze kterých jasně plyne, že smlouvu skutečně uzavřel s tím, po kom chce peníze. Zde je celé vysvětlení ČTÚ:

Dané řízení je řízením sporným, v němž správní orgán vychází z důkazů, které byly účastníky navrženy. Pokud tyto nepostačují ke zjištění stavu věci, může ČTÚ provést i důkazy jiné. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází správní orgán při zjišťování stavu věci z důkazů, které byly provedeny.

Břemeno tvrzení lze definovat jako procesní odpovědnost účastníka za to, že se soud rozhodné skutečnosti vůbec dozví, a důkazní břemeno jako procesní odpovědnost účastníka za to, že rozhodné skutečnosti budou před soudem skutečně prokázány.

Jejich smyslem je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla prokázána pro nečinnost účastníka nebo nemohla být prokázána vůbec (objektivně vzato), a kdy tedy výsledky hodnocení důkazů neumožňují přijmout závěr ani o existenci této skutečnosti, ani o tom, že tato skutečnost nenastala.

Z hmotněprávní úpravy obsažené v ustanovení § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích vyplývá, že operátor má ve sporu s účastníkem, případně uživatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací o úhradu ceny za poskytnutou službu břemeno tvrzení, že účastníku (uživateli) poskytl veřejně dostupnou službu elektronických komunikací v rozsahu a kvalitě odpovídající ceně, kterou mu za službu vyúčtoval a která byla platná v době poskytnutí služby, a důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tohoto tvrzení.

Pokud se operátor domáhá úhrady dlužných plateb za vystavená vyúčtování z titulu uzavření smluv o poskytování služeb elektronických komunikací, nese rovněž důkazní břemeno k prokázání toho, že 1) smluvní vztah s odpůrcem vznikl uzavřením smlouvy, a to zvláště v situaci, kdy odpůrce existenci takové smlouvy zpochybňuje, 2) že účastníku (odpůrci), resp. osobě, s níž prokazatelně uzavřel smlouvu, poskytl veřejně dostupnou službu elektronických komunikací v rozsahu a kvalitě odpovídajícím ceně, kterou mu za službu vyúčtoval, a která byla platná v době poskytnutí služby.

Lákavá nabídka beze jména

Český telekomunikační úřad ve své zprávě varuje také před nápadně lákavými nabídkami telekomunikačních služeb, které se objevily na webu.

Nabídka zahrnuje nápadně výhodnější cenu nebo vstřícnější nastavení jednotlivých služeb v balíčku. Tyto stránky ale neobsahují žádný návrh smlouvy, žádnou informaci o tom, kdo by měl být poskytovatelem služeb elektronických komunikací, a kromě telefonního čísla zpravidla neuvádějí ani kontakt na provozovatele webu, uvádí úřad.

Lidé jsou na těchto webech vyzýváni, aby zavolali na zveřejněné telefonní číslo, případně aby sami poskytli své telefonní číslo, pokud chtějí zvýhodněné nabídky využít.

Úřad v těchto případech zjistil, že za nabídkou zpravidla stojí subjekt, který sám není poskytovatelem služeb elektronických komunikací, a dochází tak k porušení zákona o elektronických komunikací. Ten totiž vyžaduje kromě jiného, aby firmy podnikající v telekomunikacích svou činnost oznámily na Český telekomunikační úřad.

ČTÚ doporučuje spotřebitelům, aby v případě, že na internetu narazí na nabídku služeb elektronických komunikací, ze které není patrno, kdo je poskytovatelem služby ani za jakých konkrétních podmínek by měly být služby poskytovány, byli velmi obezřetní, varuje úřad.

Našli jste v článku chybu?