Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Při investování musíte ovládnout svoje emoce od 1/(1+e(-k*x)) - Ohledně té hry s mincí zde prezentované je možné...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 11. 12. 2009 10:21

    1/(1+e(-k*x)) (neregistrovaný)

    Ohledně té hry s mincí zde prezentované je možné říct, že účastníci se zachovali poměrně racionálně, pokud nehráli.
    Očekávaná hodnota hry:
    EV = 0,5*1000-(1–0,5)*1000 = 0 Kč
    Aby se něco takového vyplatilo hrát, musela by výplata převyšovat vklad, tj. při výhře vyplatit 1500 Kč namísto 1000 Kč, potom
    EV = 0,5*1500-(1–0,5)*1000 = 250 Kč
    Nyní by se teprve mohla měřit psychologie lidí, a jejich averze k riziku. Očekávaná hodnota hry je kladná, jedná se tedy o rizikovou investici a ne o hloupý gambling. Dlouhodobé investování do takovéto investice by průměrně přinášelo zisk 250 Kč na jednu investici.

    Kdyby taková investice reálně existovala, byla by naprosto skvělá! A to i přesto, že je riziková, a série proher může trvat dlouho. Přesto by trpělivý a dostatečně finančně zajištěný investor na ní nakonec vydělával. Pokud je očekávaná hodnota investice kladná, tak by investor neměl investovat větší hodnotu, než jakou mu říká Kellyho kritérium, pokud má malý kapitál, měl by se držet minimálního možného vkladu, aby ho nedostala variabilita. Pokud se někomu v komoditách nebo forexu podaří zajistit(!), že očekávaná hodnota všech jeho investic je kladná, tak i přesto, že mnohokrát o svoji investici přijde, bude nakonec v plusu. Nerozhoduje pravděpodobnost, že investice vyjde, ale její očekávaná hodnota. Pokud někomu investice vyjde v 70% případů, ale získá méně peněz, než kolik riskoval, tak nakonec projede všechno, a skončí jako neúspěšný investor. Komu naopak vyjde třeba jen v 30% případů, ale zisk je dostatečně velký, tak i když bude mít více neúspěšných investic než úspěšných, tak nakonec bude v plusu. Pokud není očekávaná hodnota investice kladná, nemá cenu se jí zabývat.

  • 11. 12. 2009 19:38

    BLEK. (neregistrovaný)

    Jde o to, že peníze nemají lineární hodnotu.

    Představ si, že bys mohl jít do hry, kde bys měl 51% pravděpodobnost, že zdvojnásobíš svůj majetek a 49% pravděpodobnost, že přijdeš o všechno a skončíš na lavičce jako houmless. Tak do toho nepůjdeš. I když podle jednoduché teorie — spočítáme zisky vynásobené pravděpodobností mínus ztráty vynásobené pravděpodobností — bys do toho jít měl. Nepůjdeš do toho správně: protože škoda je pro tebe větší než zisk. Dvojnásobné množství peněz pro tebe nebude znamenat dvojnásobnou užitou hodnotu.

    Podobně v tvém případě s výhrou 1500 a prohrou 1000 — například člověk, který žije z ruky do huby, ti do toho nemá jít, protože:
    - výhra (50%): koupíš si nějakou věc za 1500, kterou ani nepotřebuješ
    - prohra (50%): nezaplatíš nájem a skončíš na ulici (nebo ti odpojí vodu, elektřinu, budeš hladem, atd.)
    Reálně je pro takového člověka prohra 1000 horší než výhra 1500, tak do toho správně nemá jít. Pokud z ruky do huby nežiješ a máš nějaké peníze, tak je pro tebe prohra 1000 menší škoda než výhra 1500 a do takové hry jít můžeš.

  • 12. 12. 2009 2:33

    1/(1+e(-k*x)) (neregistrovaný)

    Předpokládal jsem lineární funkci užitku a hráče indiferentního k riziku. Nakonec – hráč indiferentní k riziku by šel i do hry s očekávanou hodnotou 0. Ale hra mnou prezentovaná má očekávanou kladnou hodnotu, takže by do ní nejspíš šel i hráč s mírným odporem k riziku. Samozřejmě, že by se taky při rozhodování řídil svými finančními možnostmi, a spočítal by si variabilitu, a nešel by do toho, pokud by jeho kapitál nebyl schopen vykrýt odchylku alespoň 2 x sigma, nejlépe 3 x sigma.

    Právě z tohoto důvodu je většině obyčejných lidí prakticky odepřena možnost investovat, protože jsou příliš chudí na to, aby se živili analýzou grafů nějakých funkcí a spekulací nad jejich budoucím pohybem. Pokud to už zkusí, tak bez pekelného štěstí projedou všechno. Na druhou stranu, pokud je takový experimentátor alespoň trochu inteligentní, tak svoje šance přece jen může zvýšit pomocí znalostí jenž lze získat. Pokud z grafu vyčte několik rozumných indikátorů naráz, jako je zkřížení klouzavých průměrů a dvojité proražení bariéry, a k tomu je graf už tak velice statisticky vychýlen do extrému vzhledem k minulosti, tak je nejspíše rozumný čas udělat obchod. Samozřejmě musí počkat na takovou situaci, a zkoušet si nanečisto, jak jeho „metoda“ funguje, a doufat, že až se to pokusí provést s reálnými penězi, že jeho zisk bude dostatečný na to, aby s ním mohl rozjet rozumné obchodování.

    Osobně zatím studuji základy toho jak takovéto různé finanční instrumenty fungují, snad brzy dokončím obor IT, vylezu ze školy, a pokud si vydělám nějaké peníze navíc, zkusím je investovat. Samozřejmě jenom takové, které si budu moci dovolit postrádat, tj. jejich ztráta neovlivní můj život v negativním smyslu. Jsem docela překvapen, kolik toho existuje, a udivuje mě, že za celý život nám nikde netloukli do hlavy, jak zacházet s penězi, co je to money management atp. Jakoby někdo nechtěl, aby lidé toto znali. Je to konspirace!

    Až budu mít více času, tak zkusím naprogramovat bota do Meta Traderu 4, chci tam narvat neuronovou síť, a tu zkusit učit pomocí evolučního algoritmu, sice to je pomalejší, ale neuvázne to snadno v extrémech, a nepotřebuje to učitele, stačí ohodnocení jak dobře si vedla v rámci nějaké simulace, tj. hodnota cenové funkce sítě je např. výsledný zisk, z-score přes nějaký interval atp. Zajímavým zjištěním je, že hodně takto „učené“ neuronovce něco řídící pomůže(vyzkoušeno mám zatím na virtuálním mravenci), pokud je jí na vstupy přivedena historie jejích předchozích rozhodnutí, a (nebo) některé její výstupy jsou přivedeny zpět na vstupy. Evoluční algoritmus si už pro toto najde využití, síť sice přestává být dopředná, ale z hlediska zdrojového kódu se tak tváří. Back propagation zde nepřipadá v úvahu, protože nevíme, jaký má být požadovaný výstup na těch místech výstupní vrstvy, jenž jsou propojeny na vstup, tj. při příštím ohodnocení vnějších vstupních dat budou tyto výstupy přidány ke vstupnímu vektoru sítě. Ale pokud existuje nějaká zákonitost v datech, která jde využít, tak to nejspíš takovýto postup najde a využije.

    No a pak ještě zvažuji, že pokud jednotlivé význačné události v grafu třeba forexu označím nějakým symbolem, tak že to vlastně generuje nějaký jazyk který má nějakou gramatiku, a prefixy některých vět indikují, že trh jde dobrým směrem, a je čas investovat. Je otázkou, jestli třeba existuje prefix řetězce, který je vždy přítomen ve všech případech, které kdyby se investovalo by vedly k zisku, tj. všechny věty jazyka generovaných skrytou gramatikou trhu, jenž mají určitý prefix, budou obsaženy jen v takových větách, jenž vedou k profitu. Případně tomu určit nějaké procento úspěšnosti, a podle toho hledat.

  • 12. 12. 2009 11:53

    Michal Kára (neregistrovaný)

    Mno, nechci vam brat vase nadseni, ale IT je jedno z nejhorsich vzdelani co clovek pro trading muze mit.Jednoduse proto, ze je zvykly delat s deterministickymi pocitaci, kdezto financni trhy jsou nahodne. Rozhodne je presnejsi jejich predstava jako nahodne rulety, nez nejakeho systemu s pevnymi vnitrnimi pravidly. Lidi z IT se je snazi uchopit presne jako vy – snazi se ta vnitrni pravidla nejak odkryt, napriklad pomoci AI. Ale to nefunguje, protoze zadna nejsou.

    Co funguje je vypozorovat urcite opakujici se situace, kdy je vyssi pravdepodobnost pohybu ceny urcitym smerem. A pak eventulne napropramovat neco, co mne na ty situace bude upozornovat. Ale rozhodne ma vyssi sanci dobry a trpelivy pozorovatel (i bez vzdelani), nez programator. Popravde, asi nejlepsim vzdelanim pro uspech na financnich trzich je psychologie, protoze to je to, co hybe trhy, ne nejaka vnitrni pravidla a dokonce i ekonomie ma vliv jen zprostredkovany :-)

  • 12. 12. 2009 17:30

    1/(1+e(-k*x)) (neregistrovaný)

    Já si uvědomuji jistý nedeterminismus takovýchto procesů, existují ale metody, které počítají i s náhodností, vytvoří si pravděpodobnostní model, a na jeho základě se pokouší rozhodovat. Přidáním zpětné vazby do neuronové sítě ji dáme schopnost uchovávat nějaký aktuální stav, další možností je přičíst/odečíst náhodné malé veličiny při výpočtu, a dosáhnout tak další náhodnosti, která může pomoci dostat se z lokálního extrému. Osobně věřím, že je možné nasimulovat rozhodování na dostatečně dobré úrovni, takové, že úspěšnost bude lepší, než jaká by byla u amatéra. Nakonec mnoho traderů se rozhoduje pouze na základě grafu, a někteří i vydělávají. Pokud je možno dosáhnout úspěchu pouze sledováním grafu, tak toho jde dosáhnout i pomocí metod soft computingu. Další výhodou počítače je, že dovede reagovat velice rychle a zpracovat velké množství údajů, navíc nemá emoce. Co kdyby takový program skalpoval ty malé výchylky, které se někdy dějí poměrně rychle, že člověk sotva stíhá reagovat?

    Jinak právě ta neuronová síť je metoda, která by měla být schopna dosáhnout stejných výsledků, jako ten dobrý a trpělivý pozorovatel, včetně simulace nějakého toho pocitu, že teď je to dobrý a nebo blbý. Dnes vyhrává ten, kdo má nejlepší algoritmy. Dobrý algoritmus musí být alespoň na úrovni dobře vycvičené opice. Samozřejmě že pokud je software nedodělaný, potom toto povede ke ztrátě. Pokud by nějaký software vykázal dlouhodobý profit na datech třeba za poslední 2 roky, je špatný a neměl by se použít? Může a nemusí. Pravdou je, že pravidla systému se mění dynamicky, a software se musí umět tomuto přizpůsobit. Platí jak nahoře, tak dole. Software musí umět sledovat trend, a rovněž sledovat změnu dlouhodobějšího trendu. Pokud si uděláme klouzavé průměry za krátké a velmi dlouhé období, tak je vidět, že se to chová podobně. Změna dlouhodobého trendu je signalizována stejně, jako změna krátkodobého, všechno je dáno jen měřítkem. Tohle samozřejmě na funkčního bota asi stačit nebude, proto je takovéto čísla třeba narvat do neronovky a nechat jí, aby se s tím naučila poradit si sama. Proč by tohle nemělo fungovat? Neuronová síť je blackbox, o kterém je dokázáno, že dovede aproximovat libovolnou myslitelnou funkci s nekonečnou přesností, pokud existuje řešení, bude nejpozději v nekonečném čase nalezeno, takže nakonec to musí fungovat.

    Jediná věc způsobí nefunkčnost tohoto postupu: dokonalá náhodnost vývoje trhu, tj. že všechny změny cen jsou na sobě nezávislé, ale tak to není, na rozdíl od třeba té vámi zmíněné rulety předešlý vývoj trhu ovlivňuje jeho další vývoj. Na oko se to může tvářit skoro stejně náhodně, ale díky závislosti po sobě jdoucích náhodných jevů se zde můžeme pokoušet nalézt nějaké skryté zákonitosti, a pokusit se na nich profitovat. Trh umožňují kalkulovat s podmíněnou pravděpodobností, a to je jeho hlavní teoretická výhoda oproti hazardu, který je taková pseudoinvestice pro hloupé a nebo velmi chudé, kteří si nemohou dovolit nic lepšího.

  • 12. 12. 2009 19:14

    Michal Kára (neregistrovaný)

    Aby bylo jasno, já jsem to do původního příspěvku neuvedl, ale jsem z IT a vím co umí neuronové sítě a jiné AI techniky (mimochodem, u obchodních systémů se spíš uplatní genetické algoritmy). Schopnost těhle technik modelovat lidské „pozorování“ nejsou zdaleka tak dobré, jak si možná myslíte – počítač sice bez problémů porazí člověka v šachách, ale dosahuje toho úplně jiným postupem, než jaký používá člověk.

    Také, jak jistě víte, neuronové síti je nutné nějak „předžvýkat“ vstupy – dávat jí čistě hodnoty z burzy moc fungovat nebude :-) A to už chce nápad, jak by ten systém asi mohl fungovat. Pokud takový máte, můžete využít AI na optimalizaci, ale to je tak vše. A i tady je to použití dost problematické, protože je velmi jednoduché systém přeoptimalizovat – na minulých datech má úžasné výsledky, ale v reálu je pak ztrátový.

    Náhodnost: A co vás vede k tvrzení, že se z minulého vývoje dá odhadnout budoucí? Jsem na burze už pár let … a odhadnout se to (obecně) nedá. Pravidla hry se pořád mění :-) Jediné kde to trochu funguje je scalping / cross (a jiné) arbitráže, ale tam si jako malá ryba neškrtnete, to je doména bank, a hodně velkých investorů s velkými penězi, rychlými počítači a připojením přímo do systému burzy.

    Pokud něco umožňuje odhadnout vývoj v delším horizontu, tak je to spíš pozorování okolí, než samotné burzy. Já například sleduji průzkumy sentimentu a diskusní fóra, abych věděl, co si o situaci myslí retail. A jdu proti němu. A docela to funguje. Ale tohle do neuronové sítě nenacpete, to je prostě příliš komplexní obraz.

    Abych to shrnul, máte přesně ten IT přístup, o kterém jsem mluvil, a který aplikovaný na burzu žalostně selhává. Chtěl jsem vám ušetřit čas, ale asi marně. No, čas jde utratit mnohem horším způsobem, než pokusy o přechytračení burzy neuronovou sítí :-)

  • 14. 12. 2009 14:59

    Kybernet (neregistrovaný)

    „á například sleduji průzkumy sentimentu a diskusní fóra, abych věděl, co si o situaci myslí retail. A jdu proti němu.“

    To znamena, ze kdyz se ted s oblibou mluvi o tom, ze jedinou rozumnou investici do budoucna jsou pozemky na pestovani zeleniny a ze ekonomika kvuli zadluzovani statu zkrachuje, tak nakupujete ceske akcie? Ptam sesamozrejme proto, ze sam tenhle postup zvazuji… :)

  • 14. 12. 2009 17:21

    Michal Kára (neregistrovaný)

    Ono to neni tak jednoduche. Jednak je to potreba posuzovat v kontextu a za druhe to plati hlavne o burze, protoze ta ma z principu vlastnost, ze dela presne opak toho, co si mysli vetsina :-)

    Na to co uvadite se tohle moc uplatnit neda. Jinak to, z zkrachuje stat nemusi znamenat, ze zkrachuje i jeho ekonomika.

  • 14. 12. 2009 17:07

    benzin (neregistrovaný)

    A presne proto existuji expertni systemy. Protoze proste neurony a genetika na vsechno nestaci.

  • 14. 12. 2009 20:01

    pb. (neregistrovaný)

    Fandím vám. Doufám, že než ten svůj software zprovozníte, naspoříte dost peněz, abyste mohl svůj systém rozjet skutečně ve velkém – peníze se úspěšnějším obchodníkům na trhu vždycky hodí. Je možné, že vám to bude vydělávat. Ale spíš bych odhadoval, že už po několika ztrátách začnete do svého vypiplaného systému sahat a prodělávat o to více. A jako na potvoru každý takový zásah sníží úspěšnost ještě více – zjistíte, že kdybyste nechal systém bez zásahu, možná by něco vydělal. A tak se rozhodnete, že „příště už to nechám obchodovat samostatně“, ale „tentokrát ještě ne, ještě to není odladěné“. A skončíte s prázdným účtem. Pokud si kdy otevřete druhý účet, budete se chovat úplně jinak. Pochopíte, o čem je tenhle článek.

  • 15. 12. 2009 8:03

    Pajson (neregistrovaný)

    podle toho, co píšeš budeš asi bedna. Podle mě máš dobrou možnost velmi slušně se živit tím co děláš jako technik. Pokud chceš uspět na burze – budeš muset hodně změnit svůj úhel pohledu, poodstoupit a získat nadhled – a to je jen naprosto nezbytná podmínka, nikoliv záruka šance na úspěch…

  • 22. 12. 2009 21:19

    xzajic (neregistrovaný)

    Promiň, ale obecně napsat algoritmus vydělávající peníze na burze prostě nejde. Předešlý vývoj trhu sice další vývoj ovlivňuje, ale NE matematicky popsatelným způsobem. Naprosto brutálně do toho hází vidle sentiment, zprávy, makroekonomika a tak dál. Nic ve zlém, ale přijdeš mi jako člověk, na něhož by mohlo platit okřídlené „Moje peníze nezmizely, pouze je má někdo jiný“.

  • 11. 12. 2009 20:27

    BLEK. (neregistrovaný)

    BTW. zkus si představit, co by se stalo, kdybys takovu investici: 1500Kč zisk vs 1000Kč ztráta s pravděpodobností půl napůl nabídnul lidem v Africe v nějaké chudé vesnici. Půlka jich zemře hlady (protože 1000Kč pro ně znamená jídlo na pár měsíců). Druhá půlka si za výhru koupí mobilní telefon nebo jinou tretku a bude na tom stejně jako předtím (eventuálně tu investici zkusí znovu a zemřou hlady). Byla by to efektivní metoda, jak populaci zdecimovat.
    Možná se mezi nimi najde nějaký kapitalista, který bude vybírat po stokoruně, vracet jim 110Kč a zbytek zisku si shrabovat — pokud to udělá od dostatečného množství lidí, tak bude ve zisku a ztráta 1000Kč ho nemusí pálit.

    Když teď průměrnému českému pracujícímu člověku nabídneš investici typu 1500000Kč zisk vs. 1000000Kč ztráta s pravděpodobností půl na půl, dopadne to stejně jako v předchozím odstavci. Půlka si za to koupí auto, chatu, větší byt. Druhá půlka přijde o vše co mají.
    A najde se nějaký kapitalista, který vybere peníze od spousty lidí, bude jim dávat několik procent úrok a zbytek shrábne. Protože bude mít tolik peněz, že ho ztráta jednoho miliónu nebude pálit.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).