Před námi klidný týden po pátečním šoku z českého HDP
Zprávy a události
Průmyslová produkce ve Spojených státech se v dubnu snížila o 0,3 % m/m (trh očekával stagnaci). Využití kapacit v dubnu pokleslo na 78,2 % z 78,4 % v březnu (trh 78,3 %).
Česká ekonomika v Q1 15 vzrostla o masivních 2,8 % q/q (trh +0,8). Její meziroční růst tak dosáhl 3,9 % y/y (trh 2,0 %). Březnový běžný účet uzavřel v přebytku 26,7 mld. CZK (trh 19,0 mld. CZK).
Polský HDP v Q1 15 přidal 1,0 % q/q (trh 0,9 %). Meziročně si tak polská ekonomika připsala 3,5 % (trh +3,3 %). Jádrová inflace v Polsku se v dubnu zvýšila o 0,4 % y/y (trh +0,3 %), když oproti březnu byly ceny vyšší také o 0,4 %.
Euro proti dolaru na tříměsíčním maximu
V minulém týdnu pokračovala korekce na trhu eura s dolarem. Společná evropská měna si oproti závěru z předchozího týdne připsala velmi slušné 2 %, když se v pátek dostala až k úrovni 1,143 USD/EUR. Pokračoval totiž příliv slabých ekonomických dat ze Spojených států. Zklamaly především dubnové maloobchodní tržby (navzdory očekávanému slušnému růstu meziměsíčně stagnovaly jak v celkovém pohledu, tak i v tzv. kontrolní skupině, která lépe odráží trendy ve spotřebě domácností) a dubnový průmysl, který poklesl o 0,3 % m/m (trh čekal stagnaci). U obou indikátorů sice došlo k mírné revizi předchozích údajů směrem nahoru, ale to nezabránilo zklamání mezi investory: slabost americké ekonomiky, která byla v Q1 15 svalována především na mrazivé počasí, pokračuje i na začátku druhého čtvrtletí. Klesá pravděpodobnost zvyšování sazeb Fedu a opadává tak jeden z fundamentálních důvodů, který stál za posílením dolaru na přelomu roku.
Eurozóna naopak potvrdila příznivou kondici v Q1 15. Její HDP vzrostl v souladu s očekáváním o 0,4 % q/q především díky velmi dobré výkonnosti Španělska (+0,9 % q/q) a Francie (+0,6 %), naopak Německo (+0,3 %) zaostalo za očekáváním a Řecko (-0,2 %) opět bojuje s recesí.
Tento týden bude kalendář ekonomických údajů prázdnější. V USA budou zveřejněny údaje z trhu nemovitostí. Zatímco nově zahájené stavby domů by měly podle ekonomů SG v dubnu masivně vzrůst (+11,2 %) díky slušné poptávce a zlepšení počasí, prodeje už postavených domů by měly zaznamenat korekci (-1,7 % m/m) po silném růstu v březnu (+6,1 %). Spotřebitelská inflace by měla v dubnu setrvat v záporném teritoriu (-0,2 % y/y), když by jí měly dolů opět tlačit ceny pohonných hmot. Už v květnu ale jejich ceny rostou, takže by se měl trend obrátit. Trhy budou také očekávat zápis z posledního zasedání Fedu, který sice zdůraznil současnou slabost americké ekonomiky, ale zároveň ji označil za přechodnou.
V Evropě bude hlavní slovo patřit průzkumům mezi manažery a účastníky trhů. V Německu se očekává SG zhoršení květnového ZEW indexu i indikátoru Ifo kvůli růstu volatility na trzích (výprodeje dluhopisů), zavážit by mohly i další faktory jako zvrat na trhu s ropou i slabá data v USA. Oba indikátory však setrvávají nad svými dlouhodobými průměry, růst německé ekonomiky by měl proto pokračovat.
Ekonomika silně roste, koruna by se ale měla držet stabilní
Česká koruna po většinu uplynulého týdne proti euru oslabovala, když se z pondělních úrovní kolem 27,40 dostala až na čtvrtečních 27,49 CZK/EUR. Stalo se tak navzdory příznivým údajům z trhu práce i vyšší než očekávané dubnové inflaci. Masivní růst HDP zveřejněný v pátek však korunu poslal až téměř k hodnotě 27,35 CZK/EUR. V úplném závěru obchodování nicméně česká měna část těchto zisků ztratila, když se kurz posunul na 27,42.
Makroekonomická data v minulém týdnu příjemně překvapila a ukázala na velmi slušnou kondici českého hospodářství. Doslova šokem byl výsledek HDP za Q1 15. Náš odhad, nejvyšší na trhu, předpokládal růst ekonomiky o 1,2 % q/q. ČSÚ však zveřejnil údaj +2,8 % q/q, nejvyšší mezikvartální růst v časové řadě od roku 1996. Růst sice podpořily vyšší daně z produktů (kompenzovaly tak svůj pokles v Q4 15), výrazně však rostla i hrubá přidaná hodnota (+1,7 % q/q), která je lepším ukazatelem ekonomické aktivity. Pokud ČSÚ tyto údaje v následujících měsících nereviduje, mohlo by české hospodářství v letošním roce přidat 3,5 %.
Dobře nakročeno má česká ekonomika i do Q2 15. Dubnová nezaměstnanost výrazně poklesla na 6,7 % z březnových 7,2 %, absolutní počet nezaměstnaných se poprvé od října 2012 dostal pod 500 tis. V dubnu příznivě působí sezónní faktory, ale vzestup ekonomické aktivity je vidět i na sezónně očištěné míře nezaměstnanosti, která meziměsíčně poklesla o další desetinu procenta na 6,65 %.
Spotřebitelská inflace v dubnu zrychlila na 0,5 % y/y (z březnových 0,2 %), když se meziměsíčně ceny zvýšily o 0,3 % v souladu s naším očekáváním. Růst nastal ve všech podsložkách spotřebitelského koše. Jádrové ceny přidaly 0,13 % m/m (SA) a naznačují tak prosakování vyšší ekonomické aktivity do inflace. Pro ČNB se jedná o zprávu, že opadávají protiinflační tendence v ekonomice, které zdůrazňovala ještě na svém zasedání ze začátku května.
Rétorika ČNB a její kurzový závazek se ale jen tak nezmění. Pro udržitelný návrat inflace k cíli, případně nad něj, je důležitý i růst mezd, který je zatím v české ekonomice utlumený. A současné úrovně koruny zajištují víceméně stabilní dovozní ceny i podporu ekonomické aktivitě. Náš výhled tak ponecháváme v platnosti: ČNB podle nás opustí kurzový režim až v H2 16.
V tomto týdnu bude kurzových impulsů méně. V úterý ČSÚ zveřejní dubnovou dynamiku cen průmyslových výrobců, které by měly meziměsíčně přidat 0,2 % (především v důsledku nedávného zvratu v cenách ropy). V meziročním vyjádření však PPI setrvají hluboko v záporném teritoriu (-2,7 %). Pro korunu to ale pravděpodobně nebude kurzotvorný faktor. Česká měna by se tak proti euru měla obchodovat kolem současných úrovní bez výraznější tendence oběma směry. Lepší ekonomika by sice měla korunu podporovat, na druhou stranu ale působí pokračující dividendová sezóna a výprodeje na regionálních trzích, které se lehce dotýkají i koruny.
