Pravidla pro podporu v nezaměstnanosti tak, jak je schválila předchozí vláda, možná dlouho nevydrží. Ta současná totiž na konci srpna odhlasovala další změny, které navrhl ministr práce Aleš Juchelka s tím, že je pracovní trh stabilizovaný a proto takto vysoká dávka není potřeba. Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce, nikoliv vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné,
uvedl šéf resortu práce.
Jaká pravidla platí nyní
Asi nejvýraznější změnou, která platí od ledna, je navýšení podpory v prvních měsících podpůrčí doby na 80 % předchozích výdělků a poté její postupné klesání (v prvních měsících je částka vyšší než dříve, při delší době na „pracáku“ je nižší než dřív). Rychlost poklesu dávky závisí na věku. Pro registrované uchazeče o práci do 52 let je podpůrčí doba dlouhá maximálně 5 měsíců a ve výši:
- 80 % předchozích výdělků první 2 měsíce,
- 50 % předchozích výdělků další 2 měsíce,
- 40 % předchozích výdělků poslední 1 měsíc.
Pro registrované uchazeče o práci od 52 do 57 let je podpůrčí doba dlouhá maximálně 8 měsíců a ve výši:
- 80 % předchozích výdělků první 3 měsíce,
- 50 % předchozích výdělků další 3 měsíce,
- 40 % předchozích výdělků poslední 2 měsíce.
Pro registrované uchazeče o práci nad 57 let je podpůrčí doba dlouhá max. 11 měsíců a ve výši:
- 80 % předchozích výdělků první 3 měsíce,
- 50 % předchozích výdělků další 3 měsíce,
- 40 % předchozích výdělků poslední 5 měsíců.
Úprava měla za cíl pomoci rozhýbat rigidní pracovní trh, usnadnit lidem změnu místa a firmám zajistit nové lidi.
Jak chce pravidla změnit nová vláda
Vláda nyní naopak schválila návrh na snížení podpory v nezaměstnanosti, který by měl platit pravděpodobně od příštího roku.
Podpora při předchozím příjmu
Dávka má v prvních dvou měsících klesnout z 80 % výdělku zpět na původních 65 % s tím, že maximálně může dosáhnout 60 % průměrné mzdy (namísto současných 80 %). V řeči čísel to znamená, že místo současné maximální možné částky ve výši 38 537 Kč by podle nových pravidel mohla podpora vyšplhat nejvýše na 28 903 Kč.
V dalších dvou měsících by měla podpora dosáhnout 50 % výdělku a poté klesnout na 45 % (místo současných 40 %).
Ačkoli délka podpůrčí doby podle věku by se nezměnila (do 52 let 5 měsíců; 52–57 let 8 měsíců a nad 57 let 11 měsíců), procentní sazba podpory by měla být nastavena shodně pro všechny věkové skupiny, takže pokles dávky by se v závislosti na délce jejího pobírání vyvíjel u všech stejně.
Pro registrované uchazeče o práci do 52 let má být podpůrčí doba dlouhá maximálně 5 měsíců a ve výši:
- 65 % předchozích výdělků první 2 měsíce,
- 50 % předchozích výdělků další 2 měsíce,
- 45 % předchozích výdělků poslední 1 měsíc.
Pro registrované uchazeče o práci od 52 do 57 let má být podpůrčí doba dlouhá maximálně 8 měsíců a ve výši:
- 65 % předchozích výdělků první 2 měsíce,
- 50 % předchozích výdělků další 2 měsíce,
- 45 % předchozích výdělků poslední 4 měsíce.
Pro registrované uchazeče o práci nad 57 let má být podpůrčí doba dlouhá max. 11 měsíců a ve výši:
- 65 % předchozích výdělků první 2 měsíce,
- 50 % předchozích výdělků další 2 měsíce,
- 45 % předchozích výdělků poslední 7 měsíců.
Změny v praxi znamenají, že lidem od 52 let by se zkrátila první dvě období pobírání vyšší úrovně dávky a déle by naopak pobírali tu nejnižší úroveň dávky.
Sníží se také sazba pro výpočet podpory při rekvalifikaci ze současných 80 % na 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku či vyměřovacího základu. I maximální výši podpory při rekvalifikaci vláda plánuje omezit na 60 % průměrné mzdy v národním hospodářství (nyní 80 %).
Podpora bez předchozího příjmu
Juchelkův návrh sáhne i do pravidel týkajících se podpory u lidí, kde ji nelze stanovit na základě předchozího příjmu (např. osoby po rodičovské nebo neformálně pečující).
V prvních dvou měsících bude činit 30 % průměrné mzdy (nyní 40 %), v dalších dvou měsících 20 % a po zbývající dobu 15 %.
Podpora při rekvalifikaci se u těchto osob sníží ze současných 40 % na 25 % průměrné mzdy, což při letošních hodnotách znamená pokles z částky 19 269 Kč na 12 043 Kč.
Návrh také zpřesňuje pravidla pro uchazeče o zaměstnání, kteří dosud studují. Ani studium nebude moci být překážkou pro poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky takového zaměstnání,
uvádí zpráva ministerstva práce.
Podle Juchelky by změny měly státnímu rozpočtu ušetřit asi 4,5 až 5 mld. Kč.
Změny narychlo a bez diskuse
Vláda novinky neschválila cestou klasické novely zákona o zaměstnanosti, který výši podpory stanovuje. Místo toho je narychlo protlačila při hlasování o novele zákoníku práce, která má vést k větší rovnosti při odměňování a o návrhu zákona o platformové práci. Paragrafové znění změn u podpory v nezaměstnanosti navzdory tomu zatím není veřejné a způsob jejich schválení navíc zamezil tomu, aby je mohl kdokoli připomínkovat.
Návrh vyvolal kritiku ze strany zaměstnavatelů i odborů. A nejen těch. Podle ČTK s krokem nesouhlasí ani koaliční SPD, která chce téma otevřít na koaliční radě.
Chystané změny ale kritizují i odborníci na trh práce. Tomáš Ervín Dombrovský, analytik a specialista na trh práce z Alma Career je přesvědčený, že současné nastavení výše podpory v nezaměstnanosti je lepší než to navrhované a že stávající podmínky by mohly mít dlouhodobé pozitivní efekty na velmi nízkou flexibilitu trhu práce i vývoj mezd v Česku (a tím i výběr odvodů do rozpočtu).
V našem podcastu totiž upozorňoval, že Češi jen neradi mění pracovní místo, a to i v situacích, kdy jsou na stávající pozici nespokojení. To mimo jiné netlačí na růst mezd (na novém místě většinou dostaneme víc peněz), ale neposouvá dopředu ani samotné zaměstnance, z čehož by trh práce profitoval. Vyšší podpora v prvních měsících může dodat odvahu ke změně lidem, kteří se bojí práci změnit kvůli penězům (většina totiž podle Dombrovského nemá finanční rezervu, která by výpadek příjmů pokryla).
Rozhovor si můžete pustit ve formě podcastu:
Průměrná výše podpory v ČR je letos lehce přes 17 tisíc Kč. Do loňska byla v průměru 12,5 tis. Kč – jedna z nejnižších v EU jak v absolutní výši, tak i při přepočtu k předchozím příjmům zaměstnanců. Což bylo opravdu tristní, neadekvátní a coby pojistka to pro drtivou většinu lidí moc nefungovalo, ergo se o podporu v nezaměstnanosti jen málokdo v nouzi mohl opravdu aspoň na chvíli opřít a získat pár měsíců na hledání slušné práce,
poukazuje na nízkou úroveň podpory, ale přísné podmínky pro vznik nároku a krátkou podpůrčí dobu v evropském kontextu analytik Dombrovský ve svém postu na Facebooku s tím, že důsledkem je dlouhodobá velmi nízká flexibilita pracovního trhu.
Teď to vláda asi chce ještě více zabetonovat, aby si na změny práce troufli jen ti, kteří se mohou opřít o vlastní dostupné finanční rezervy. Takřka 40 % lidí nevyžije bez příjmu z vlastních dostupných rezerv ani měsíc, tj. při ztrátě práce musejí co nejdříve hledat jakoukoliv – třeba i mnohem hůře placenou – práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci. Pokud nefunguje záchytná síť v podobě podpory,
vysvětluje specialista z Alma Career.
Podle něj by otázka neměla znít, zda je výše podpory v nezaměstnanosti příliš vysoká nebo nezasloužená, protože jde o zásluhovou pojistnou dávku (příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je součástí odvodů). Stát takto letos přímo na aktivní politiku zaměstnanosti vybere asi 32 mld. Kč, zpět v rámci podpory vrátí výrazně méně (zhruba polovinu této sumy). O příspěvcích na rekvalifikace ani nemluvě, ty z národních zdrojů neproplácí prakticky už vůbec – letos je de facto plošně nezaměstnaným zamítá. Správná otázka je: kde končí přebytky v řádu miliard Kč ročně, které stát v rámci odvodů vybírá, ale při plnění pak vrací lidem výrazně méně? Když teď stát chce podporu opět osekat a ušetřit tím z vybraných peněz další miliardy Kč, kde je ve prospěch lidí, kteří procházejí změnou práce/nezaměstnaností, použije? Nebo ty peníze skončí jinde?
ČLÁNKY DO MAILU