Hlavní navigace

Pracovat? Raději méně...

30. 9. 2003
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Komu by se nechtělo pracovat kratší dobu! V Evropské unii se to může splnit - každý pátý již kratší úvazek má. Dochází ke zkracování pracovních úvazků a krácení pracovní doby, takže zaměstnanci mají více volného času. V Nizozemí jsou v tomto směru mnohem dále než v ostatních evropských státech.

Znalosti a dovednosti = lidský kapitál

Po roce 1997, kdy se v Lucemburku uskutečnil summit Evropské rady, dochází v zemích Evropské unie k rozmachu práce na částečný pracovní úvazek. V Lucemburku se mimo jiné členské státy domluvily na zavedení nové kultury a stability pracovního prostředí a jejich snaha se následně promítla do zákonodárství jednotlivých států.

Evropská unie si je vědoma faktu, že průhledné a jednoduché pracovní právo se současnou možností rychlé a pružné změny pracovního místa je jedním z důvodů ekonomické vyspělosti Ameriky, kde znalosti a dovednosti představují hnací motor ekonomiky – „lidský kapitál“.

Ekonomické výhody

V mnohých státech vznikly dohody sociálních partnerů (zaměstnavatelů, odborů a zaměstnanců) o organizaci práce a především pružných pracovních systémech, včetně zkrácení pracovní doby. Bylo též umožněno zpružnění pracovních smluv, včetně větší jistoty u nestandardních pracovních dohod. Bylo rovněž stanoveno, že zkrácený pracovní úvazek nesmí v zemích Evropské unie ovlivnit možnost pracovní kariéry.

Zkušenosti ze Spojených států jasně ukazují, že nestandardní pracovní smlouvy mají pozitivní vliv na ekonomiku a sociální atmosféru v zemi, neboť snižují nezaměstnanost a podporují podnikání. Tím samozřejmě snižují sociální výdaje státu a podporují ekonomický růst země. Díky jednoduché administrativě a jednoduchému systému zdanění napomáhá uzavírání těchto smluv snižování práce na černo.

Pracovní právo – zaměstnavatel v nevýhodě

Podnikatelé se v Evropské unii báli přijímat nové zaměstnance do řádného pracovního poměru. Věděli, že už se jich nezbaví, neboť Evropská unie poskytuje velice štědrou sociální ochranu a mnoho zaměstnaneckých rozepří končilo před soudem – a často vítězstvím zaměstnanců.

Soudy jsou drahé, dlouho trvají a zaměstnavatelé nemají žádný zájem se jich účastnit – chtějí přeci vydělávat, a ne se soudit. Přijímání lidí na kratší pracovní dobu tento strach alespoň částečně odvrátil. Zkrácené pracovní úvazky umožňují podnikateli vyšší flexibilitu v přijímání zakázek, současně může lépe optimalizovat počet zaměstnanců, čímž dále snižuje mzdové náklady.

Dopad snížení pracovních hodin na zaměstnanost

Snížení počtu odpracovaných hodin, k němuž v Evropské unii během posledního desetiletí došlo, je s výjimkou Nizozemí nepodstatné. Přesto se zdá, že v severních členských státech Evropské unie, s výjimkou Británie, za toto období trh práce ovlivnilo.

Objem vykonané práce měřený celkovým počtem odpracovaných hodin se v Dánsku a Belgii zvýšil pouze o zhruba 2 %, v důsledku snížení průměrného počtu odpracovaných hodin se však počet zaměstnaných zvýšil o 8 %. V Německu se objem práce zvýšil o 7 % a počet zaměstnaných o 12 %. V Nizozemsku zřejmě více než polovina třicetiprocentního nárůstu zaměstnanosti padá na konto snížení průměrné pracovní doby.

dan_z_prijmu

Počet pracujících na zkrácený pracovní úvazek v zemích EUv roce 2001 (v %)
Země Ženy Muži Celkem
EU 33,5 6,6 18,2
Nizozemí 72,8 21,5 43,8
Velká Británie 44,0 9,4 25,0
Švédsko 23,9 11,2 21,4
Německo 39,5 5,8 20,8
Dánsko 31,4 11,0 20,6
Belgie 37,7 5,9 19,4
Portugalsko 35,7 5,1 18,9
Irsko 30,5 6,5 16,5
Francie 29,7 5,0 16,2
Finsko 17,1 8,0 12,4
Lucembursko 26,4 1,8 11,7
Rakousko 16,4 7,1 11,3
Itálie 16,7 3,7 8,6
Španělsko 17,0 2,6 8,0
Řecko 8,1 2,3 4,5

Zdroj: Eurostat yearbook 2002 – The statistical guide to Europe

Počet odpracovaných hodin v týdnu v zemích Evropské uniev roce 2001 (v %)
Stát Počet hodin na plný úvazek Počet hodin při zkráceném úvazku
EU 41,7 19,6
Itálie 40,6 24,0
Francie 40,2 23,1
Belgie 38,5 22,5
Švédsko 41,2 22,2
Portugalsko 41,8 22,0
Rakousko 41,8 22,0
Řecko 44,2 21,7
Lucembursko 40,7 21,3
Finsko 40,9 20,5
Dánsko 40,6 19,8
Irsko 41,9 18,8
Nizozemí 41,0 18,7
Velká Británie 44,2 18,2
Španělsko 42,1 18,1
Německo 41,8 17,8

Zdroj: Eurostat yearbook 2002 – The statistical guide to Europe

Pomohlo by zkrácení pracovní doby snížení nezaměstnanosti v ČR?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).