Znalosti a dovednosti = lidský kapitál
Po roce 1997, kdy se v Lucemburku uskutečnil summit Evropské rady, dochází v zemích Evropské unie k rozmachu práce na částečný pracovní úvazek. V Lucemburku se mimo jiné členské státy domluvily na zavedení nové kultury a stability pracovního prostředí a jejich snaha se následně promítla do zákonodárství jednotlivých států.
Evropská unie si je vědoma faktu, že průhledné a jednoduché pracovní právo se současnou možností rychlé a pružné změny pracovního místa je jedním z důvodů ekonomické vyspělosti Ameriky, kde znalosti a dovednosti představují hnací motor ekonomiky – „lidský kapitál“.
Ekonomické výhody
V mnohých státech vznikly dohody sociálních partnerů (zaměstnavatelů, odborů a zaměstnanců) o organizaci práce a především pružných pracovních systémech, včetně zkrácení pracovní doby. Bylo též umožněno zpružnění pracovních smluv, včetně větší jistoty u nestandardních pracovních dohod. Bylo rovněž stanoveno, že zkrácený pracovní úvazek nesmí v zemích Evropské unie ovlivnit možnost pracovní kariéry.
Zkušenosti ze Spojených států jasně ukazují, že nestandardní pracovní smlouvy mají pozitivní vliv na ekonomiku a sociální atmosféru v zemi, neboť snižují nezaměstnanost a podporují podnikání. Tím samozřejmě snižují sociální výdaje státu a podporují ekonomický růst země. Díky jednoduché administrativě a jednoduchému systému zdanění napomáhá uzavírání těchto smluv snižování práce na černo.
Pracovní právo – zaměstnavatel v nevýhodě
Podnikatelé se v Evropské unii báli přijímat nové zaměstnance do řádného pracovního poměru. Věděli, že už se jich nezbaví, neboť Evropská unie poskytuje velice štědrou sociální ochranu a mnoho zaměstnaneckých rozepří končilo před soudem – a často vítězstvím zaměstnanců.
Soudy jsou drahé, dlouho trvají a zaměstnavatelé nemají žádný zájem se jich účastnit – chtějí přeci vydělávat, a ne se soudit. Přijímání lidí na kratší pracovní dobu tento strach alespoň částečně odvrátil. Zkrácené pracovní úvazky umožňují podnikateli vyšší flexibilitu v přijímání zakázek, současně může lépe optimalizovat počet zaměstnanců, čímž dále snižuje mzdové náklady.
Dopad snížení pracovních hodin na zaměstnanost
Snížení počtu odpracovaných hodin, k němuž v Evropské unii během posledního desetiletí došlo, je s výjimkou Nizozemí nepodstatné. Přesto se zdá, že v severních členských státech Evropské unie, s výjimkou Británie, za toto období trh práce ovlivnilo.
Objem vykonané práce měřený celkovým počtem odpracovaných hodin se v Dánsku a Belgii zvýšil pouze o zhruba 2 %, v důsledku snížení průměrného počtu odpracovaných hodin se však počet zaměstnaných zvýšil o 8 %. V Německu se objem práce zvýšil o 7 % a počet zaměstnaných o 12 %. V Nizozemsku zřejmě více než polovina třicetiprocentního nárůstu zaměstnanosti padá na konto snížení průměrné pracovní doby.
Země | Ženy | Muži | Celkem |
---|---|---|---|
EU | 33,5 | 6,6 | 18,2 |
Nizozemí | 72,8 | 21,5 | 43,8 |
Velká Británie | 44,0 | 9,4 | 25,0 |
Švédsko | 23,9 | 11,2 | 21,4 |
Německo | 39,5 | 5,8 | 20,8 |
Dánsko | 31,4 | 11,0 | 20,6 |
Belgie | 37,7 | 5,9 | 19,4 |
Portugalsko | 35,7 | 5,1 | 18,9 |
Irsko | 30,5 | 6,5 | 16,5 |
Francie | 29,7 | 5,0 | 16,2 |
Finsko | 17,1 | 8,0 | 12,4 |
Lucembursko | 26,4 | 1,8 | 11,7 |
Rakousko | 16,4 | 7,1 | 11,3 |
Itálie | 16,7 | 3,7 | 8,6 |
Španělsko | 17,0 | 2,6 | 8,0 |
Řecko | 8,1 | 2,3 | 4,5 |
Zdroj: Eurostat yearbook 2002 – The statistical guide to Europe
Stát | Počet hodin na plný úvazek | Počet hodin při zkráceném úvazku |
EU | 41,7 | 19,6 |
Itálie | 40,6 | 24,0 |
Francie | 40,2 | 23,1 |
Belgie | 38,5 | 22,5 |
Švédsko | 41,2 | 22,2 |
Portugalsko | 41,8 | 22,0 |
Rakousko | 41,8 | 22,0 |
Řecko | 44,2 | 21,7 |
Lucembursko | 40,7 | 21,3 |
Finsko | 40,9 | 20,5 |
Dánsko | 40,6 | 19,8 |
Irsko | 41,9 | 18,8 |
Nizozemí | 41,0 | 18,7 |
Velká Británie | 44,2 | 18,2 |
Španělsko | 42,1 | 18,1 |
Německo | 41,8 | 17,8 |
Zdroj: Eurostat yearbook 2002 – The statistical guide to Europe