Hlavní navigace

Pracovali jste ještě za ČSFR? Přiznání důchodu má pro vás specifická pravidla

Autor: Depositphotos

Pokud jste v době ČSFR řádně pracovali, řídí se doba pojištění, a tím i nárok na důchod za toto období, tím, kde sídlil váš zaměstnavatel. Přiznávání důchodů má ale i řadu jiných pravidel.

Doba čtení: 5 minut

Ačkoli Česká republika a Slovenská republika jsou samostatnými státy od 1. ledna 1993, dřívější spojenectví má stále vliv na přiznávání všech druhů důchodů za odpracované roky v Československé federativní republice. Velmi totiž záleží na tom, kde měla firma, v níž jste pracovali, sídlo v době, kdy došlo k rozdělení na dva samostatné státy. Veškeré parametry upravuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení.

Sídlo zaměstnavatele rozhoduje

Zjednodušeně řečeno platí, že důchod za dobu zaměstnání (a tudíž dobu pojištění), kterou jste získali za dobu existence společného státu, vám vyplácí ten stát, na jehož území měl váš zaměstnavatel sídlo k 31. prosinci 1992. Pokud jste v tento den byli nezaměstnaní, pak je rozhodující poslední den před tímto dnem, kdy jste ještě byli zaměstnáni.

Nastat tedy mohou dvě situace. V té první jste měli trvalé bydliště a místo výkonu práce v České republice a váš zaměstnavatel měl sídlo rovněž v České republice. V tom případě se pro vás nic nemění a důchod vám bude přiznán podle českých právních předpisů.

Druhou variantou je situace, kdy jste měli trvalé bydliště na území České republiky, výkon práce například také na území České republiky, ale váš zaměstnavatel měl sídlo na území Slovenské republiky. V takovém případě vám bude přiznán důchod podle slovenských právních předpisů a bude vám vyplácen slovenskou institucí, kterou je Sociální pojišťovna.

Toto kritérium bylo po vstupu ČR a SR do EU v roce 2004 zakotveno i v příslušných nařízeních EU koordinujících systémy sociálního zabezpečení jejích členských států.

Obdobné situace samozřejmě nastávají i na Slovensku, kde naopak lidé měli trvalé bydliště a místo výkonu práce na Slovensku, ale u zaměstnavatele se sídlem v České republice. Při žádosti o přiznání důchodu se tak obracejí na Českou správu sociálního zabezpečení.

Pravidla od 1. ledna 1993

Od 1. ledna 1993 mají oba státy své samostatné důchodové systémy a celý proces se tím zjednodušuje. Od 1. 1. 1993 platí pro uznání doby pojištění pravidlo místo výkonu práce. Každý stát tedy přiznává a vyplácí důchody pouze za „své“ doby pojištění, respektive za dobu pojištění, kterou jste získali na jeho území a podle jeho právních předpisů. I tento princip uplatňuje řada členských států EU.

Podmínky pro přiznání důchodu, ať už starobního, či jiného, se v jednotlivých státech liší. Vždy je tedy třeba se informovat o pravidlech platících v daném státu. Zpravidla se jedná o rozdílnou dobu pojištění, která je nutná ke vzniku nároku na důchod, v případě starobních důchodů i důchodový věk, u invalidních důchodů pravidla, podle nichž se posuzuje invalidita.

Kdy máte nárok na dva důchody

Vlivem rozdělení obou států vám možná vznikl nárok na dva důchody. Pokud jste v době federace po ukončení studií nepřetržitě pracovali nebo stále pracujete jak na území České republiky, jak na území Slovenské republiky, mohl vám nárok na dva důchody vzniknout. Na jeden v každém státě.

Důchod za dobu zaměstnání získanou v období existence ČSFR bude přiznávat a vyplácet ten stát, ve kterém měl k 31. 12. 1992 jejich zaměstnavatel sídlo, viz výše. Dobu pojištění získanou v období od 1. 1. 1993 do data přiznání důchodu zhodnotí instituce toho státu, podle jehož právních předpisů byla získána. Což je zpravidla určováno podle místa výkonu práce a nejspíše to nyní bude Česká republika.

Kde zjistíte informace?

Pokud jste měli trvalý pobyt v České republice, jsou i informace o době zaměstnání před 1. lednem 1993 v evidenci České správy sociálního zabezpečení. Pokud jste měli trvalý pobyt před rozdělením států na Slovensku, musíte se obrátit na Sociální pojišťovnu v Bratislavě. Sídlo zaměstnavatele v tomto případě není vůbec důležité.

Žádost o důchod pak podáváte podle toho, kde máte trvalé bydliště. Tedy v případě ČR u ČSSZ a v případě Slovenska u Sociální pojišťovny.

Údaje z evidence druhého státu po vás daná instituce bude chtít až v rámci důchodového řízení, kdy se bude posuzovat, jestli se doby zaměstnání před 1. 1. 1993 považují za doby pojištění ČR, nebo SR. A při posuzování toho, který z těchto států bude přiznávat důchod za tyto tzv. československé doby.

Pokud chcete zjistit, jaké doklady o jejich pojištění jeden či druhý stát eviduje, můžete požádat o výpis z evidence, tj. o přehled dob pojištění u jednotlivých institucí. 

Jak se důchod vyplácí?

I vyplácení důchodu se řídí jistými pravidly, pokud jej ČSSZ zasílá na Slovensko. V tomto případě se totiž jedná o výplatu do zahraničí, při které musíte ČSSZ předložit tzv. „potvrzení o žití“. To je formulář, který musíte vlastnoručně podepsat, a navíc nechat podpis úředně ověřit notářem ve státě vašeho bydliště. Výplata českého důchodu na Slovensko je navíc možná jen na účet u peněžního ústavu, tj. bezhotovostně.

Můžete se přijít poradit

Kromě toho, že můžete obě instituce požádat o vystavení přehledu dob pojištění, máte také možnost se jít osobně poradit. Za tímto účelem totiž Česká správa sociálního zabezpečení a Sociální pojišťovna pořádají střídavě na území obou států poradenské dny. Každý rok se poradenský den koná jen v jednom státě. O místě konání budou v roce 2018 obě instituce teprve informovat.

diners2018

V rámci poradenství máte možnost se detailně vyptat, jaké jsou podmínky nároku na důchod v obou státech, jak se vám započítají doby pojištění získané do 31. 12. 1992, jak požádat o důchod z druhého státu aj.

Pokud vám byl za dobu pojištění před 1. lednem 1993 přiznán slovenský důchod a pobíráte i český starobní důchod, můžete se informovat, zda a za jakých podmínek máte nárok na tzv. dorovnávací přídavek. Ten vám mohou při splnění zákonných podmínek přiznat v případě, že součet českého starobního důchodu a vypláceného slovenského starobního důchodu přepočteného na českou měnu je nižší, než kdybyste pobírali pouze český důchod.

Našli jste v článku chybu?