Hlavní navigace

Pozdní závan finanční krize ze Slovinska

13. 12. 2013
Doba čtení: 1 minuta

Sdílet

Po delší době bylo včera cítit závan finanční krize v našem regionu, když vyšlo najevo, že tzv. bankovní stress testy odhalily potřebu kapitálu ve výši 4,8 miliardy euro.

To v evropském měřítku sice není velká částka, avšak v případě malé slovinské ekonomiky je to opravdu ranec, neboť jde o téměř 15 % HDP.

skoleni_15_4

Slovinský stát, který bude muset pokrýt výpadek kapitálu, se tak stává zdánlivě poslední obětí finanční krize, která v mnoha případech přenesla ztráty bankovního sektoru na daňové poplatníky. Slovinsko, tedy jako např. Irsko či Španělsko vstupovalo do krize s relativně malým veřejným dluhem ve výši 23 % HDP v roce 2008, avšak vinou ztrátových bank ji opustí s dluhem velmi vysokým, který nepochybně omezí manévrovací prostor budoucích vlád. Navýšení bankovního kapitálu ve výši několika miliard euro by mělo podle odhadů vlády a Evropské komise zvýšit veřejný dluh na 76 % HDP v roce 2014.Dodejme, že mezi Slovinskem na straně jedné a Irskem či Španělskem je zásadní rozdíl v tom, že banky, které v minulosti financovaly úvěrový boom, byly fakticky státní. Jinak řečeno, ztráty, které tyto banky generovaly, končily okamžitě v knihách veřejného sektoru.

Slovinská ekonomika je nejen z pohledu eurozóny, ale i regionu střední Evropy hospodářským trpaslíkem, takže nelze počítat s tím, že by se z této nejvyspělejší země bývalé Jugoslávie šířila k nám nějaká finanční nákaza. Naopak investoři, kteří slovinské vládní dluhopisy vůbec nemají v oblibě a hnaly rizikové prémie země vysoko, nyní vědí, na čem jsou a tak mohou slovinské riziko přijímat s lehčím srdcem. Do budoucna však o kreditu resp. ratingu slovinské vlády rozhodne to, zdali tato malá ekonomika bude schopna generovat dostatečný růst, který by dokázal (relativně) ujídat z poměrně vysokého veřejného dluhu.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).