Politici chtějí, aby penzijko vydělávalo víc. Porovnávají nesrovnatelné, hájí se penzijní společnosti

Penzijní spoření má být jednoduchá cesta, jak si bokem odkládat na stáří – jenže ve skutečnosti může nenápadně ukrajovat velkou část výnosů na poplatcích a kvůli slabšímu zhodnocení někdy ani neochrání úspory před inflací. Debata o „drahém penzijku“ se teď rozjela naplno: Piráti chtějí zákonem snížit poplatkové stropy, regulátoři varují před unáhlenou změnou a čerstvá studie ekonomů z IDEA při CERGE-EI ukazuje na konkrétních příkladech, o kolik peněz mohou střadatelé v dlouhodobém horizontu přijít. 

Asociace penzijních společností pak zároveň namítá, že některá srovnání se zahraničím kulhají a že případné změny je potřeba dělat promyšleně, aby systém zůstal stabilní.

Piráti navrhují snížení maximálních sazeb

Pokud si peníze na stáří ukládáte do penzijních fondů, máte sjednané penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření. Obě penzijka přitom spadají mezi státem podporované produkty, což krom státních příspěvků a daňových úlev znamená i to, že stát může určitým způsobem upravovat podmínky, za kterých soukromé penzijní společnosti tyto produkty nabízejí.

Tato regulace se týká například poplatků, které vám můžou penzijní společnosti účtovat. Ty jsou nyní dvojí:

• úplata za obhospodařování majetku,
• úplata za zhodnocení.

Zákon pak určuje jejich maximální výši, kterou v praxi většina penzijních společností využívá. 

U novějšího doplňkového penzijního spoření činí poplatek za obhospodařování majetku 1 % a poplatek za zhodnocení 15 %. U již uzavřených transformovaných fondů je strop nastavený na 0,8 % pro poplatek za obhospodařování majetku a 10 % pro poplatek za zhodnocení.

Jakkoli se uvedená procenta nemusí laikovi jevit jako příliš vysoká, v dlouhodobém investičním horizontu – připomeňme, že penzijko byste správně měli vybrat nejdříve v 60 letech – můžou mít na vaše úspory značný dopad.

Na vysokou nákladovost tuzemského penzijka delší dobu poukazují někteří ekonomové a nově i politici. Konkrétně pirátští poslanci, kteří chtějí prostřednictvím novely zákona o doplňkovém spoření tyto maximální sazby snížit. 

Piráti mimo jiné argumentují příklady ze zahraničí. I v Česku se objevují zahraniční platformy, které nabízejí dokonce i bezplatný nákup cenných papírů a cenou za správu aktiv kolem 0,12 % ročně. Švédské veřejnoprávní fondy s konzervativní investiční strategií zase obchodují s náklady na správu aktiv v rozmezí 0,08 % až 0,22 %, upozorňují v důvodové zprávě.

Navrhují proto snížit:

• poplatek za obhospodařování majetku u účastnických fondů na 0,4 % (aktuálně 1 %),
• poplatek za zhodnocení u účastnických fondů na 10 % (aktuálně 15 %),
• poplatek za obhospodařování majetku u transformovaných fondů z 0,8 % na 0,4 %.

Změna ano, ale lépe promyšlená

Návrh Pirátů začátkem týdne projednala vláda, která k němu zaujala neutrální stanovisko. Podle premiéra Andreje Babiše chce jeho kabinet o návrhu diskutovat a případně, i po debatě s penzijními společnostmi, přepracovat.

Obdobně na pirátský návrh v rámci připomínkového řízení reagovala Česká národní banka či Ministerstvo financí. Podle ČNB by snížení maximálních sazeb poplatků mohlo vést k vyšším úložkám či přechodu z transformovaných (penzijní připojištění) do účastnických (doplňkové penzijní spoření) fondů. Navrženou změnu ale podle regulátora nelze přijmout bez analýzy dopadů na stabilitu a ziskovost sektoru penzijních společností. Ta v návrhu Pirátů chybí.

Také Ministerstvo financí se snížením stropů v principu souhlasí, považuje ale za vhodnější řešit poplatky v rámci širší reformy celého třetího pilíře. Resort zároveň uvádí, že současné nastavení maximální úplaty v některých případech neodpovídá reálné práci penzijních společností – zejména u transformovaných fondů je podle něj strop 0,8 % za obhospodařování příliš vysoký. Zároveň ale ministerstvo varuje, že příliš nízké poplatky by mohly vést k pasivnějšímu investování a menší snaze o vyšší výnos pro klienty.

Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) je nutné si uvědomit, že v rámci III. důchodového pilíře střadatelé investují do komerčních penzijních fondů, zatímco ve Švédsku, které dávají Piráti za příklad, jde o veřejnoprávní fondy, do kterých tamní obyvatelé vstupují ze zákona povinně.

Konkrétně jde o AP7 Safa fond, do kterého musí Švédi odvádět část svých sociálních odvodů (konkrétně 2,5 %). Fond navíc nespravují privátní subjekty, ale přímo stát. Díky velmi dlouhé historii, logicky téměř stoprocentní penetraci u pracující populace i objemu přitékajících peněz, jde o fond spravující zhruba 65× víc peněz než všechny české dynamické fondy dohromady, upozorňuje Radek Moc, nově zvolený prezident Asociace penzijních společností ČR.

Stejně tak podle Asociace nelze srovnávat regulovaný český III. pilíř penzijního systému s platformou investující do ETF fondů.

Na poplatcích tratíme až polovinu výnosu

Přílišnou nákladovostí tuzemských penzijních fondů se ale vedle politiků zabývá také nedávno zveřejněná studie ekonomického think tanku IDEA při CERGE – EI. Podle autorů Lukáše Nádvorníka a Filipa Pertolda III. pilíř českého důchodového systému neplní svou funkci, tedy nepomáhá vytvořit dostatečnou rezervu k budoucímu důchodu. Právě vysoká poplatková zátěž je jednou z příčin.

Podle propočtů Pertolda a Nádvorníka současné nastavení poplatku za obhospodařování majetku a poplatku za zhodnocení může tuzemské střadatele v závislosti na typu fondu připravit i o polovinu výnosů. Zatímco transformované fondy penzijního připojištění podle studie v posledních 10 letech vymazaly téměř polovinu svého celkového zhodnocení, u účastnických fondů doplňkového penzijního spoření šlo o zhruba 40 % výnosu.

Nákladovost studie ilustruje na příkladu střadatele, který si bude měsíčně ukládat 1100 Kč (průměr, který Češi odkládají) po dobu 40 let do hypotetického dynamického fondu s 10% zhodnocením aktiv.

• Na konci by vklady klienta (při dnešních cenách) činily přes 300 tis. Kč, zhodnocení by dosáhlo na zhruba 3 mil. Kč, po započtení státních příspěvků by se pak finální majetek vyšplhal na 3,5 mil. Kč.
• Penzijní společnost by si ale v tomto případě na poplatcích ukousla 1,7 mil. Kč a finální hodnota úspor by tak činila necelých 1,8 mil. Kč.

Krom výpočtu poplatkové zátěže studie nabízí také srovnání se zahraničím. Konkrétně se slovenskými důchodovými fondy a již zmíněným švédským nízkonákladovým fondem typu. Pokud by byl aplikován průběžný poplatek typický pro slovenské důchodové fondy, 0,4 % ročně, došlo by jen k 11% poklesu finálního majetku o necelých 400 tis. Kč, stojí ve studii. 

Obdobně při použití poplatkové struktury švédského státního fondu by došlo k poklesu majetku o pouhých 70 tis. Kč, tedy o 2 % majetku.

Ilustrace simulace efektu průběžných poplatků na finální hodnotu nastřádaného majetku dle studie Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků.

Autor: CERGE-EI

Pozn. Akumulační fáze se skládá ze 40 let měsíčních úložek o velikost 1 100 Kč, navyšovaných o inflaci, do hypotetického fondu s konstantním vnitřním výnosem aktiv na úrovni 10 % ročně. Ke zhodnocení těchto vkladů se dále připočítávají státní příspěvky(20 % vkladů) a jejich zhodnocení. Finální hypotetický majetek (zde 3,5 mil. Kč) je následně snížen o dlouhodobý vliv poplatků(červené sloupce).

Podle Asociace penzijních společností ČR ale studie CERGE-EI porovnává enormně odlišné systémy, které se rozchází téměř ve všech klíčových parametrech. Švédský i slovenský systém je založený na povinných příspěvcích, na Slovensku ovšem nespravuje příspěvky lidí stát, ale privátní subjekty obdobně jako u nás.

Povinný vstup do systému přitom podle Asociace znamená, že švédskému státnímu fondu a z velké části také společnostem ve druhém slovenském pilíři odpadají náklady na akvizici klientů. Objektivní administrativní náklady na jejich udržování, včetně kontaktu s klienty a na marketing jsou pak v porovnání s českým třetím pilířem minimální. Právě zmíněné položky tvoří značnou část v našem dobrovolném systému, kde je třeba klienty edukovat, pro vstup do systému poté získat a následně administrativně pokrýt jejich fungování v rámci systému, stojí ve vyjádření APS ČR.

Fondy v obou zahraničních systémech také spravují mnohem větší objemy prostředků, což jim umožňuje vybírat méně na poplatcích a přesto náklady na správu pokrýt.

Asociace argumentuje také tím, že zatímco Poplatek „all-in-one“, který se používá v Česku, v sobě musí zahrnovat všechny dílčí náklady spojené se správou fondu, v jiných systémech se část těchto nákladů účtuje zvlášť „uvnitř“ fondu, takže se v samotném poplatku za obhospodařování neobjeví.

Proto například ve studii uváděných 0,4 % za obhospodařování u slovenského druhého pilíře není podle Asociace vhodné srovnávat s českou sazbou. Naopak by se k těmto 0,4 % měly přičíst další položky, jako jsou náklady na depozitáře, odměny obchodníkům s cennými papíry, poplatky za vedení účtů apod.

Jsme si vědomi toho, že české penzijko má aktuálně své limity a rezidua. Jsme připraveni aktivně vstupovat do diskuse, jak třetí pilíř upravovat, aby spolu s prvním pilířem dotvářel celistvý a udržitelný penzijní systém. Máme ale také za to, že tato diskuse by měla být vedena solidně, na základě relevantních dat a ve veřejném prostoru by měla rezonovat srovnání, která srovnávají srovnatelné, říká prezident APS ČR.

Na stejnou rentu 10× víc peněz

Vysoké poplatky ovšem nejsou podle studie CERGE-EI jediným důvodem neefektivnosti III. pilíře. Nádvorník s Pertoldem zároveň poukazují na dlouhodobě nízké zhodnocení, kdy výnosy za posledních 10 let (červen 2014 až leden 2025) nedokázaly u části střadatelů držet krok s inflací.

Nutno podotknout, že takto nízké výnosy jsou podle autorů důsledkem konzervativního nastavení tuzemských střadatelů. Historicky totiž Češi častěji spoléhali na transformované fondy penzijního připojištění, které garantují nezáporné zhodnocení, případně na konzervativní fondy v rámci doplňkového penzijního spoření. Taková strategie je, jak vidíme, zcela nevhodná nejen pro funkci pilíře jako takového, ale selhává i v jednoduchém požadavku na udržení koupěschopnosti svých klientů, hodnotí.

Zároveň připouští, že v poslední době je patrný narůstající počet klientů, kteří v doplňkovém penzijním spořením investují přes dynamické fondy. To je pozitivní trend, protože tyto fondy jsou nejvýnosnější třída v rámci současného pilíře. Nicméně i tyto převážně akciové fondy, jejichž cílem je nejvyšší zhodnocení, dosahují neuspokojivých výnosů relativně vůči příkladům dobré praxe ze zahraničí, upozorňují a nabízí srovnání.

Zatímco české dynamické fondy, do kterých lze investovat prostřednictvím doplňkového penzijního spoření, dosáhly zhodnocení 88 % za poslední dekádu, indexové důchodové fondy ze slovenského povinného 2. kapitálového pilíře zvýšily hodnotu o 133 %. Tyto fondy jsou velmi populární, mají velmi nízkonákladovou strukturu a pasivní, indexovou strategii. Slovenské indexové fondy založené po roce 2012 pak dosáhly ještě vyššího výnosu a přinesly téměř dvojnásobné zhodnocení (172 %) oproti českým dynamickým fondům po přepočtení do českých korun, uvádí studie.

Porovnání celkového zhodnocení českého pilíře a úspěšných pilířů ze zahraničí podle studie Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků.

Autor: CERGE-EI

Studie dále pracuje s modelovým příkladem, který srovnává, jak velkou částku by bylo nutné odkládat do doplňkového penzijního spoření (se současným rozložením kapitálu mezi konzervativní, vyvážené a dynamické fondy), abychom si mohli k důchodu přilepšit určitou částkou. Zatímco v Česku by šlo o částku 4000 Kč měsíčně, Slovákům, kteří investují skrze indexové fondy, by na měsíční rentu 10 tisíc Kč po dobu 20 let, stačila úložka 410 Kč měsíčně.

Porovnání měsíčních úložek nutných pro rentu 10 tis. Kč v důchodovém věku. Simulace ze studie Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků.

Autor: CERGE-EI

Vzhledem k výše uvedenému a několika dalším identifikovaným problémům, které si můžete detailně projít ve studii zveřejněné na webu CERGE-EI, pak její autoři předkládají následující doporučení:

• Zvýšit výnosy třetího pilíře tím, že se lidé budou víc zapojovat do dynamických fondů. Ideálně by penzijní společnosti měly povinně nabízet strategie životního cyklu, což jsou fondy, které klientům na základě věku automaticky upravují investiční strategii – pro mladší více dynamicky, s blížícím se důchodem opatrněji.
• Přehodnotit systém poplatků u všech fondů (včetně dynamických) a snížit poplatkové stropy tak, aby penzijní společnosti měly větší motivaci nabízet levnější, indexové fondy, podobně jako je to například na Slovensku.
• Upravit státní příspěvky tak, aby víc motivovaly hlavně mladé lidi začít spořit dřív a obecně prodloužily dobu spoření. Zároveň autoři navrhují podporovat i to, aby lidé peníze spíš čerpali postupně formou renty, ne jednorázově. Státní podporu by pak měly dostávat hlavně fondy životního cyklu a dynamičtější fondy, protože mají největší šanci splnit hlavní smysl třetího pilíře: zajistit lidem slušné přilepšení k důchodu.

III. pilíř je nutné revidovat, uznává Asociace

S motivací tuzemských střadatelů vkládat peníze spíše do dynamických fondů s potenciálem vyššího výnosu a stejně tak se startem spoření už v mladém věku, souhlasí i Asociace penzijních společností.

České dynamické fondy navíc podle APS ČR plně obstojí, pokud dojde k jejich srovnání s obdobnými fondy, například s fondy slovenského III. pilíře. Ten je stejně jako u nás dobrovolný a spravovaný privátními společnostmi.

Lidé do něj investují ze své peněženky, objem peněz ve všech jeho fondech je zhruba 120 mld. Kč, tedy zhruba poloviční oproti Česku. Co se týče výkonnosti, je naprosto srovnatelná. Když si v rámci slovenského třetího pilíře vybereme od každé penzijní společnosti ten nejlépe vydělávající fond s alespoň desetiletou historií, zhodnotily tyto fondy za poslední dekádu každoročně v průměru o 5,92 %, tedy o 1,23 procentního bodu méně, než je roční průměr českých dynamických fondů za stejné období, vysvětluje předseda APS ČR Radek Moc.

Asociace dále uvedla, že aktuálně pracuje na konceptu Evoluce třetího pilíře, ve kterém řeší možnosti, jak zvýšit motivace ke vstupu u mladých účastníků, možnost rychlejšího vypořádání transformovaných fondů, vytvoření fondů životního cyklu i změnu struktury poplatků.

Tato aktivita navazuje na předvánoční schůzku se zástupci vlády a předpokládáme, že v průběhu prvního kvartálu budeme tuto Evoluci na dalším setkání zástupcům vlády představovat, uzavírá Moc.

Přečtěte si také:

Penzijní fondy vám za rok 2025 peníze stále vydělaly. Meziročně však o trochu méně (přehled)