Hlavní navigace

Pojišťovnám klesly zisky z majetkového a cestovního pojištění

8. 2. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jednou z příčin může být i současná pandemie koronaviru, ta se podepsala hlavně na cestovním pojištění. Lidé se v minulém roce báli cestovat. Nižší zisky zaznamenaly pojišťovny také u havarijního pojištění a povinného ručení.

Trh pojišťovnictví v roce 2020 rostl, pojišťovny svým klientům předepsaly k úhradě pojistné ve výši 141,21 miliardy korun, což je ve srovnání s rokem 2019, kdy pojišťovny od klientů inkasovaly 136,29 miliardy korun, nárůst o 3,6 %. Ovšem oproti předešlému roku 2019, kdy v porovnání s rokem 2018 došlo k nárůstu předepsaného pojistného o 5,7 %, se jedná o viditelné zpomalení tempa růstu. Celkově si pojišťovny v roce 2020 přilepšily ve srovnání s předloňským rokem o 4,91 miliardy korun.

Pokud jde o životní pojištění, do něhož spadá například důchodové či cestovní pojištění, tam pojišťovny loni předepsaly k úhradě svým klientům pojistné v celkové hodnotě 46,54 miliardy korun, což je o 1,39 miliardy korun více než v roce 2019. Vyjádřeno procenty, jde o 3,1% růst. V případě jednorázově placeného životního pojištění sice v minulém roce došlo k poklesu pojistného o 20 %, nicméně u pojištění s běžně placeným pojistným vykázaly pojišťovny pokračující růst. Z loňských 43,91 miliardy korun na aktuálních 45,54 miliardy korun. Což je o 3,7 % více.

Pojišťovny loni uzavřely méně pojistných smluv

Aktivních pojistných smluv životního pojištění ale ubývá. K 31. prosinci 2020 jich bylo 5,05 milionu, tedy o 87 tisíc méně než o rok dříve. Navíc klesá i počet nově uzavřených pojistných smluv s běžně placeným pojistným. Zatímco v roce 2019 bylo sjednáno 467 tisíc smluv v objemu 5,3 miliardy korun, v roce 2020 to bylo jen 425 tisíc nových smluv s pojistným 5,2 miliardy korun.

Ještě hůř tato čísla vypadají, když je srovnáme s roky 2011 a 2012, kdy bylo ročně sjednáno zhruba 900 tisíc nových smluv životního pojištění s běžně placeným pojistným. V roce 2020 jich byla uzavřená ani ne polovina. O přímý důsledek pandemie koronaviru ale podle České asociace pojišťoven nejde.

Pojišťovny během prvního nouzového stavu, kdy byly nějakou dobu zavřené pobočky, rychle přizpůsobily své distribuční kanály nastalé situaci a nabídly klientům možnost elektronické komunikace a sjednávání pojistných smluv online u co nejvíce produktů, konstatuje Veronika Nová, tisková mluvčí České asociace pojišťoven.

V případě ukončených pojistných smluv, ať už jde o životní, či neživotní pojištění, jsou důvody lidí, kteří svou smlouvu v nejisté ekonomické situaci, jako je současná koronakrize, raději vypoví, pochopitelné. Ale zejména u životního pojištění, například důchodového připojištění, nejde o rozumné řešení, protože jde o dlouhodobý produkt, jenž vám má zajistit finance na dobu, kdy nebudete ekonomicky aktivní. Když nemáte peníze, je lepší se s pojišťovnou dohodnout na snížení splátek, případně na dočasném přerušení pojištění, ale smlouvu jako takovou nevypovídat.

Povinné ručení loni zdražilo o 5 %

V oblasti neživotního pojištění došlo v roce 2020 také k růstu. Pojišťovny zde svým klientům předepsaly pojistné v celkovém objemu 94,67 miliardy korun, což je o 3,9 % více než v roce 2019, kdy předepsaly pojistné ve výši 91,15 miliardy korun. Celkově objem předepsaného pojistného v neživotním pojištění vzrostl ve srovnání s rokem 2019 o 3,52 miliardy korun. Ale v některých odvětvích mimo dominantní oblast pojištění vozidel, majetku a odpovědnosti občanů i podnikatelů (tedy například v cestovním pojištění) se naopak projevil pokles v předpisu pojistného. Ve 2. a 4. čtvrtletí se jednalo o snížení o desítky procent, a to v souvislosti s omezením cestování i s dalšími ekonomickými restrikcemi, říká Jaroslav Urban, pojistný analytik České asociace pojišťoven.

Ve druhém a čtvrtém čtvrtletí došlo u neživotního pojištění k viditelnému poklesu.

Ve druhém a čtvrtém čtvrtletí došlo u neživotního pojištění k viditelnému poklesu.

Jestliže se podíváme na povinné ručení, které tvoří jednu z nejvýznamnějších položek neživotního pojištění jako celku, zjistíme, že i tady pojišťovny vykázaly růst, a to o 7,1 %. Ovšem roste také průměrná výše škody, kterou pojišťovny musí zaplatit majitelům aut v případě, že dojde k pojistné události.

Průměrná škoda na majetku (tedy nejčastěji na nabouraném autě) dosáhla v minulém roce částky 46 tisíc korun a průměrná výše škody na zdraví (tedy například úhrada výdajů v případě zranění řidiče, u něhož byla nutná hospitalizace v nemocnici) činila 395 tisíc korun. Průměrná výše škod oproti roku 2019 loni vzrostla u škod na majetku o 5 % a u škod na zdraví o 6 %. Přitom pojistné u povinného ručení loni průměrně zdražilo o 5 %.

Koronavirus zasáhl především cestovní pojištění

U havarijního pojištění je trend podobný, také ono ve srovnání s rokem 2019 vzrostlo o 6,7 %. Jedná se však o snížení tempa růstu, protože v roce 2019 pojištění svou bilanci v porovnání s rokem 2018 zlepšilo o 10,1 %. Snížení tempa růstu je dáno poklesem prodeje nových vozidel. Průměrná škoda havarijního pojištění dosahuje v posledních dvou letech 28 tisíc korun a oproti průměru let 2017 a 2018 narostla o 10,8 %, vysvětluje Jaroslav Urban.

Pandemie koronaviru a restriktivní opatření vlády, která mají omezit šíření onemocnění v populaci, tedy na trh s pojištěním nijak zásadní dopad neměla a Česká asociace pojišťoven ani nepředpokládá, že jej v budoucnu mít bude. Nejmenší dopad lze očekávat u pojištění majetku a odpovědnosti. U autopojištění předpokládáme pokračování snížení dynamiky růstu zejména u havarijního pojištění a zčásti také u povinného ručení související s omezením nákupu nových aut během opakovaně vyhlášeného nouzového stavu, připouští Veronika Nová.

Stejně tak musí podle Veroniky Nové pojišťovny počítat s celkovou opatrností lidí při investicích do nových vozidel z důvodu nejistého ekonomického vývoje.

Dramatický pokles naopak pojišťovny postihl v případě cestovního pojištění vzhledem k omezení cestování, které je způsobeno jednak vládními nařízeními, jednak obavami lidí z cestování do rizikových zemí.

Pojišťovny se loni musely vypořádat s řadou pojistných událostí způsobených přídodními živly.

Pojišťovny se loni musely vypořádat s řadou pojistných událostí způsobených přírodními živly.

Nejvíc škod pojišťovny řešily kvůli povodním a vichřicím

Pojišťovny v roce 2020 řešily druhý největší objem pojistných škod zapříčiněných živelními pohromami za poslední desetiletí. Jednalo se dohromady o 83 tisíc škod na majetku způsobených povodněmi, vichřicemi a krupobitím v celkové hodnotě téměř 3 miliard korun.

skoleni_4_3

Ve stabilních letech, kdy se nevyskytují žádné příliš mimořádné události, řeší pojišťovny v průměru 38 tisíc těchto škod ročně. A výše škody dosahuje průměrně hodnoty 1,6 miliardy korun. Výsledky roku 2020 překračují tento průměr o 117 % pro počty řešených pojistných událostí a o 82 % u výše škody, dodává Urban.

Důvodem je podle něj především řádění orkánu Sabine a také celá série povodní, která loni postihla naše území.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).