Hlavní navigace

Pojištění k hypotéce mají háček. Nemůžete se bránit, když pojišťovna odmítne platit

Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Klientka banky se stala invalidní. Byla proti tomu pojištěná, ale pojišťovna ze stejné finanční skupiny odmítla vyplatit pojistné plnění. Žena pojišťovnu zažalovala. Nejvyšší soud řekl, že na to nemá nárok, protože pojištění uzavřela banka. Stejně mají smlouvy nastavené i jiné banky.

Doba čtení: 5 minut

Pojištění života či trvalých následků sjednávané s bankou k hypotéce mají vadu na kráse. V případě sporu s pojišťovnou, která neuzná váš důvod k vyplacení pojistného plnění, nemáte možnost obrany. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího soudu ČR z července roku 2017 (spis. zn. 23 Cdo 4513/2016), který rozhodoval spor klientky Hypoteční banky s ČSOB Pojišťovnou.

Žena zažalovala pojišťovnu v roce 2014 o vyplacení 2,6 milionu korun ve prospěch Hypoteční banky. ČSOB Pojišťovna totiž odmítla tuto sumu vyplatit z pojištění pro případ smrti či plné invalidity, které žalobkyně sjednala spolu s hypotékou v Hypoteční bance. Pojišťovna peníze odmítla vyplatit, i když žena doložila vznik invalidity rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení o invaliditě III. stupně.

ČSOB Pojišťovna ale odmítla plnit, protože podle ní žena v době sjednání pojištění zamlčela podstatné skutečnosti ohledně jejího zdravotního stavu. Pojištění tak podle pojišťovny tím pádem vůbec nevzniklo.

S takovou interpretací ale klientka nesouhlasila a pojišťovnu zažalovala. Požadovala přitom po Okresním soudu v Pardubicích, aby pojišťovně přikázal plnění z pojistné smlouvy. Ten to ale odmítl. Žena podle jeho rozsudku nemá vůbec právo pojišťovnu žalovat a domáhat se vyplacení pojistného plnění. Názor pardubického soudu později potvrdil i Nejvyšší soud ČR.

Smlouva totiž byla uzavřena mezi ČSOB Pojišťovnou jako pojistitelem a Hypoteční bankou jako pojistníkem. Klientka Hypoteční banky byla jen „předmětem“ pojištění, pojištěnou osobou ve smlouvě sjednané mezi pojišťovnou a bankou na cizí riziko. Pardubický soud argumentuje ve svém rozsudku i tím, že žena podepsala smlouvu, kde toto své postavení potvrzuje.

Souhlasila tudíž mimo jiné i s tím, že osobou oprávněnou, tj. tím, kdo má pro případ její invalidity či smrti právo na výplatu pojistného plnění, je Hypoteční banka. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována, protože ona není tím, kdo má právo na výplatu pojistného plnění, shrnuje stanovisko okresního soudu Zdeněk Des, předseda senátu, který rozhodoval spor u Nejvyššího soud.

Okresní soud tedy rozhodl, že žena nemá nárok věc žalovat. Proto se nezabýval ani skutkovou podstatou sporu. Žena se tak nedočkala přezkumu rozhodnutí pojišťovny, která odmítla vyplatit pojistné.

Odvolací soud žalobu uznal

Klientka Hypoteční banky s rozsudkem okresního soudu nesouhlasila a obrátila se na Krajský soud v Hradci Králové. Ten naopak rozhodl, že žena právo na žalobu má.

Podle hradeckého soudu platí, že i když žalobkyně sama stranou pojistné smlouvy není, do smluvního vztahu založeného pojistnou smlouvou vstoupila jako subjekt, jehož právní i ekonomické zájmy jsou prostřednictvím této pojistné smlouvy významně ovlivněny, je proto aktivně legitimována podat žalobu na plnění z této smlouvy ve prospěch oprávněné osoby. Okresní soud tak měl podle soudu odvolacího vyřešit i to, zda pojišťovna odmítla vyplatit pojistné plnění správně.

Pojišťovna proti rozhodnutí krajského soudu podala dovolání k Nejvyššímu soud ČR, a ten dal za pravdu Okresnímu soudu v Pardubicích. Žena se tedy nemůže žalobou dovolávat plnění od ČSOB Pojišťovny do Hypoteční banky, a navíc musí zaplatit desítky tisíc korun na náklady soudního řízení.

Pojištěná je objektem pojištění, tím, jehož pojistné riziko si pojistila Hypoteční banka, která jediná může být v případném sporu o výplatu pojistného plnění z této smlouvy aktivně legitimována. Právní (tím spíše ekonomický) zájem na vypořádání smluvních vztahů založených smlouvou uzavřenou mezi třetími osobami nemůže sám o sobě žalobkyni založit aktivní věcnou legitimaci ve sporech o plnění z takové smlouvy, uvádí v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR soudce Zdeněk Des. Platí, že jen ten, kdo je aktivně legitimován, může podat žalobu.

Běžný model

Žena, která si k hypotéce u Hypoteční banky sjednala pojištění pro případ smrti a invalidity, se tedy vyplacení peněz na úhradu pojištění z jedné části skupiny ČSOB (ČSOB Pojišťovna) do druhé (Hypoteční banka) nedočká a bude muset hypotéku sama dál splácet, i když je invalidní, jak doložila rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení.

Hypoteční banka smlouvy o pojištění ke svým hypotékám uzavírá stále ve stejném formátu. Platnost a obsah takto sjednaného pojištění nebyly nijak zpochybněny, říká k tomu mluvčí banky Andrea Vokálová.

Lidé s hypotékou jsou tedy pouze předmětem smlouvy mezi bankou a pojišťovnou a v případě sporu s pojišťovnou nemají podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR možnost obrany u soudu. Stejně přitom smlouvy sjednává i většina dalších bank v Česku. Výjimkou je Raiffeisenbank, kde podle mluvčí Petry Kopecké je pojistníkem klient, a nikoli banka.

Podle zástupců Hypoteční banky ale pojištění pro většinu lidí smysl má. Výše zmiňovaný případ se sice stal předmětem soudního sporu, ale jde o ojedinělý případ, o kterém rozhodl nezávislý soud. Naproti tomu v drtivé většině obdobných případů dochází k bezproblémovému plnění mezi bankou a pojišťovnou ve prospěch klienta, říká Vokálová.

Rozsudek jako argument pro neplnění

Výše popsaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR už nyní může sloužit pojišťovnám v dalších sporech se svými klienty. Upozornil na to server Novinky.cz. I v tomto případě pojišťovna odmítá plnit. A to v momentě, kdy se pojištěný muž začal léčit s rakovinou varlat a metastázemi do plic.

Pojišťovna odmítla plnit, protože muž podle ní lhal při sjednání smlouvy. V lékařském dotazníku na otázku, jestli se někdy léčil s funkčním nebo organickým onemocněním páteře, jako jsou degenerativní změny či Bechtěrevova nemoc, odpověděl negativně, ačkoli se dříve léčil s bolestmi zad.

FIN18_tip_v_clanku_obecny2

Muž pracoval jako dělník na stavbě, kde zdvihal i těžké věci, a dvakrát v průběhu tří let mu ruplo v zádech, a proto si došel k lékaři, uvádí Novinky. Při vyplňování smlouvy jsem dotazník vyplňoval podle svého svědomí a vědomí, neměl jsem důvod lhát či cokoli zatajovat. V té době jsem byl naprosto zdráv. To, že mě občas zlobila záda, jsem bral na stejnou váhu, jako že mě občas bolí hlava. Nejsem lékař, abych posuzoval vážnost svého zdravotního stavu, cituje muže zpravodajský server.

Tento spor budou soudy teprve řešit. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z července loňského roku ale dopředu šanci nemocného muže na úspěch snižuje.

Našli jste v článku chybu?