Hlavní navigace

Podzimní volby jsou ve znamení zvyšování daní

26. 6. 2009
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Podzimní volby do poslanecké sněmovny mohou výrazně proměnit zdanění obyvatel s vyššími příjmy. Ačkoliv to vypadá, že stát opětovným zavedením progresivní daně získá o pár miliard více peněz do státního rozpočtu, může se progresivní zdanění otočit proti němu.

Současný daňový, sociální a zdravotní systém je omezen („zastropován“) čtyřnásobkem průměrné mzdy. Za první čtvrtletí letošního roku byla průměrná mzda ve výši 22 328 korun. Oproti loňskému roku vzrostla průměrná mzda o 3,1 %. Čísla však mají jednu nevýhodu. Jde o průměr vytvořený ze všech platů a mezd pracujících. Reálně na průměrnou mzdu dosáhne zhruba třetina práceschopných obyvatel. Zbylé dvě třetiny na své výplatní pásce najdou méně, než je průměrná mzda. Čtěte více: Jak na daně a sociální a zdravotní pojištění

Daňové hrátky politiků

Není to tak dlouhá doba, kdy občanští demokraté v rámci své předvolební kampaně rozdávali na svých předvolebních mítincích kolečko, ve kterém jste mohli otáčením zjistit, kolik peněz zaplatíte na daních a kolik zaplatíte tehdy, když ODS vyhraje ve volbách a provede případné změny daňových zákonů, ve kterých slibovali rovnou daň. Slib se stal skutečností a od roku 2008 vláda Mirka Topolánka zavedla rovnou daň ve výši 15 %. Té však může odzvonit již po letošních podzimních volbách do poslanecké sněmovny. Sociální demokraté chtějí zavést opět progresivní zdanění, ve kterém by nejvíce vydělávající zaplatili 38 % ze svých příjmů. Do státního rozpočtu by tak novelou o dani z přijmu připlulo o pět miliard korun více, než je tomu nyní. Lidí, kteří mají příjmy nad 100 000 korun hrubého měsíčně, je v Česku okolo 250 000. Mezi další změny, které má v plánu Paroubkova administrativa v případě vítězství v podzimních volbách, patří zvýšení stropů pro placení zdravotního a sociálního pojištění. Zatím není jasné, jestli se posunou ze současného čtyrnásobku průměrné mzdy na pěti nebo šestinásobek. Příjmy ze zvýšení odvodů by se v mezním případě zvýšili o 3 miliardy korun. Mezi další daňové návraty bude patřit i tříprocentní daň z dědictví, která postihne všechny, kdo zdědí majetek ve výši 10 a více milionů korun. Čtěte více: Jak na výpočet starobního důchodu pro rok 2009

Regulační poplatky a růst důchodů

Nekonečný boj sociální demokracie proti poplatkům placených ve zdravotnictví by po jejich vítězství v podzimních volbách zřejmě skončil. V loňském roce, kdy poplatky byly zavedeny, bylo vybráno 5 miliard korun. Stejný objem finančních prostředků činily úspory za úkony, které nemusely být uskutečněny. Regulační poplatky mají velký vliv zejména na simulanty a hypochondry, kteří obavou o své zdraví zbytečně zatěžují zdravotnické rozpočty. Čtěte více: Kde se (ne)platí regulační poplatky?

Podle dřívějšího prohlášení místopředsedy sociálních demokratů a stínového ministra financí Bohuslava Soboty by navyšování důchodů měla ročně pokrýt alespoň inflaci. Ta by měla být v letošním roce nižší než 2 procenta. Čtěte více: Myslet na důchod včas se vyplatí

Ačkoliv se snaží sociální demokraté o další příjmy státního rozpočtu a neváhají zavést progresivní zdanění a zvýšit stropy na sociálním a zdravotním pojištění, snaží se zároveň zrušit regulační poplatky, které do zdravotnictví přináší ročně 5 miliard korun.

dan_z_prijmu

Dluhová past se netýká jen občanů

Dalším nešvarem je dlouhodobě neudržitelný růst státních dluhů. Jen pro letošní rok je odhadován schodek mezi příjmy a výdaji státu na zhruba 200 miliard korun. Jen za letošní rok zaplatí Česko na úrocích ze svého dluhu částku 50 miliard korun. Státní dluh činí zhruba 1 bilion korun. Ten však bude mít v následujících několika letech vzestupnou tendenci, která nás každoročně přijde na 60 miliard korun a více. S nekontrolova­telným růstem státního dluhu hrozí riziko, že věřitelé, kteří dosud nakupovali cenné papíry v podobě dluhopisů a pokladničních poukázek sníží jejich objem anebo si řeknou o vyšší úrok. Nic nevylučuje chování, že se budou snažit o obojí. Při sestavování státního rozpočtu vytvoří jen úroky státního dluhu schodek ve výši 35 miliard korun. Zbytek peněz do 50 miliard je dorovnáno z prostředků, se kterými může vláda volně nakládat. Za několik let by se toto číslo mohlo zdvojnásobit. Čtěte více: Úvěrovou historii si musíte budovat postupně

Na vlně hrozby zvyšujícího se státního dluhu se snaží profitovat nejedna politická strana. Naposledy se do víru boje o hlasy voličů pustilo politické hnutí bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. I přesto, že se nová politická strana profiluje s živoucí ikonou v osobě knížete Karla Schwarzenberka, nemusí k dosažení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do poslanecké sněmovny stačit.

Co vás trápí nejvíce?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).