Současný daňový, sociální a zdravotní systém je omezen („zastropován“) čtyřnásobkem průměrné mzdy. Za první čtvrtletí letošního roku byla průměrná mzda ve výši 22 328 korun. Oproti loňskému roku vzrostla průměrná mzda o 3,1 %. Čísla však mají jednu nevýhodu. Jde o průměr vytvořený ze všech platů a mezd pracujících. Reálně na průměrnou mzdu dosáhne zhruba třetina práceschopných obyvatel. Zbylé dvě třetiny na své výplatní pásce najdou méně, než je průměrná mzda. Čtěte více: Jak na daně a sociální a zdravotní pojištění
Daňové hrátky politiků
Není to tak dlouhá doba, kdy občanští demokraté v rámci své předvolební kampaně rozdávali na svých předvolebních mítincích kolečko, ve kterém jste mohli otáčením zjistit, kolik peněz zaplatíte na daních a kolik zaplatíte tehdy, když ODS vyhraje ve volbách a provede případné změny daňových zákonů, ve kterých slibovali rovnou daň. Slib se stal skutečností a od roku 2008 vláda Mirka Topolánka zavedla rovnou daň ve výši 15 %. Té však může odzvonit již po letošních podzimních volbách do poslanecké sněmovny. Sociální demokraté chtějí zavést opět progresivní zdanění, ve kterém by nejvíce vydělávající zaplatili 38 % ze svých příjmů. Do státního rozpočtu by tak novelou o dani z přijmu připlulo o pět miliard korun více, než je tomu nyní. Lidí, kteří mají příjmy nad 100 000 korun hrubého měsíčně, je v Česku okolo 250 000. Mezi další změny, které má v plánu Paroubkova administrativa v případě vítězství v podzimních volbách, patří zvýšení stropů pro placení zdravotního a sociálního pojištění. Zatím není jasné, jestli se posunou ze současného čtyrnásobku průměrné mzdy na pěti nebo šestinásobek. Příjmy ze zvýšení odvodů by se v mezním případě zvýšili o 3 miliardy korun. Mezi další daňové návraty bude patřit i tříprocentní daň z dědictví, která postihne všechny, kdo zdědí majetek ve výši 10 a více milionů korun. Čtěte více: Jak na výpočet starobního důchodu pro rok 2009
Regulační poplatky a růst důchodů
Nekonečný boj sociální demokracie proti poplatkům placených ve zdravotnictví by po jejich vítězství v podzimních volbách zřejmě skončil. V loňském roce, kdy poplatky byly zavedeny, bylo vybráno 5 miliard korun. Stejný objem finančních prostředků činily úspory za úkony, které nemusely být uskutečněny. Regulační poplatky mají velký vliv zejména na simulanty a hypochondry, kteří obavou o své zdraví zbytečně zatěžují zdravotnické rozpočty. Čtěte více: Kde se (ne)platí regulační poplatky?
Podle dřívějšího prohlášení místopředsedy sociálních demokratů a stínového ministra financí Bohuslava Soboty by navyšování důchodů měla ročně pokrýt alespoň inflaci. Ta by měla být v letošním roce nižší než 2 procenta. Čtěte více: Myslet na důchod včas se vyplatí
Ačkoliv se snaží sociální demokraté o další příjmy státního rozpočtu a neváhají zavést progresivní zdanění a zvýšit stropy na sociálním a zdravotním pojištění, snaží se zároveň zrušit regulační poplatky, které do zdravotnictví přináší ročně 5 miliard korun.
Dluhová past se netýká jen občanů
Dalším nešvarem je dlouhodobě neudržitelný růst státních dluhů. Jen pro letošní rok je odhadován schodek mezi příjmy a výdaji státu na zhruba 200 miliard korun. Jen za letošní rok zaplatí Česko na úrocích ze svého dluhu částku 50 miliard korun. Státní dluh činí zhruba 1 bilion korun. Ten však bude mít v následujících několika letech vzestupnou tendenci, která nás každoročně přijde na 60 miliard korun a více. S nekontrolovatelným růstem státního dluhu hrozí riziko, že věřitelé, kteří dosud nakupovali cenné papíry v podobě dluhopisů a pokladničních poukázek sníží jejich objem anebo si řeknou o vyšší úrok. Nic nevylučuje chování, že se budou snažit o obojí. Při sestavování státního rozpočtu vytvoří jen úroky státního dluhu schodek ve výši 35 miliard korun. Zbytek peněz do 50 miliard je dorovnáno z prostředků, se kterými může vláda volně nakládat. Za několik let by se toto číslo mohlo zdvojnásobit. Čtěte více: Úvěrovou historii si musíte budovat postupně
Na vlně hrozby zvyšujícího se státního dluhu se snaží profitovat nejedna politická strana. Naposledy se do víru boje o hlasy voličů pustilo politické hnutí bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. I přesto, že se nová politická strana profiluje s živoucí ikonou v osobě knížete Karla Schwarzenberka, nemusí k dosažení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do poslanecké sněmovny stačit.