Podvodník mě chtěl naverbovat. Díky tomu jsem viděl, jak funguje jeho skupina

Příběh se odehrál v únoru 2022. Vlivem stále se zvyšující frekvenci finančních podvodů autor nyní poprvé zveřejňuje archivovanou komunikaci a zasazuje ji do současného kontextu.

Jak to začalo

Známá prodávala na Bazoši dámské brusle za 650 Kč a ozval se údajný zájemce. Zboží prý zaplatil a poslal odkaz, přes který měla prodávající peníze přijmout. Tzv. Bazoš scam v té době jel na plné obrátky a vlastně až do doby, než inzertní server v roce 2026 zavedl ověření v podobě platby ve výši 1 Kč. Známá mi volá, že jí to připadá divné a zda se na to mohu podívat. Příběh právě začíná.

Podvodná stránka Bazoše

Stránka se na první pohled snažila tvářit jako součást Bazoše. Ukazovala jméno údajné kupující, adresu, telefon, fotografii bruslí a velké oranžové tlačítko „Dostat 650 Kč“. Pod ním stálo, že objednávka již byla zaplacena a prodávající musí pouze převzít peníze a předat zboží. Už samotné slovní spojení „Dostat 650 Kč“ je sice gramaticky správné, ale běžně se takto v obchodní komunikaci nepoužívá.

Skutečná internetová adresa s Bazošem neměla nic společného. Název služby byl pouze vložen do delší domény, která měla nepozorného člověka zmást. Ostatně, děje se to denně až do dnešních dnů a nejen na Bazoši.

Po kliknutí následoval formulář pro zadání čísla platební karty, její platnosti a bezpečnostního kódu. Nešlo přitom o údaje, které jsou potřeba k přijetí platby. Šlo o první krok k jejich odcizení.

Falešná podpora reagovala v reálném čase

Součástí podvodné stránky bylo také chatovací okno s anglickým nadpisem „How can we help?“ Údajná pracovnice podpory radila, co má návštěvník udělat. Už tady přišlo další varování. Jsme na českém inzertním serveru, ale vyskakovací okno se zákaznickou podporou je v angličtině? (Jde o běžný plugin, který si kdokoli může nainstalovat na web.)

Když jsem vyplňoval smyšlené nebo neúplné údaje, podpora reagovala. Doporučovala jinou bankovní kartu, vyžadovala přihlašovací jméno a heslo do internetového bankovnictví a později také SMS kód nebo potvrzení operace v bankovní aplikaci.

Záměrně jsem působil zmateně a psal jednoduchou, lámanou češtinou. Tvrdil jsem například, že moji kartu má kamarádka, že jí dochází baterie mobilu nebo že se nemůžu přihlásit.

„Zadejte jinou bankovní kartu: Raiffeisenbank,“ odpověděla podpora

Podle zadané karty se následně zobrazila napodobenina přihlašovací stránky příslušné banky. Podvodný systém tedy nerozesílal jen jeden univerzální formulář. Dokázal návštěvníkovi předložit kopii rozhraní jeho banky a získané údaje předával operátorovi.

Ten je mohl okamžitě zkoušet v reálném bankovnictví.

Právě ta rychlost byla klíčová. Pokud oběť zadala přihlašovací údaje, následoval požadavek na SMS kód nebo potvrzení v mobilní aplikaci. Vše se odehrávalo během několika minut, tedy během doby, dokud měl napadený člověk pocit, že pouze dokončuje přijetí platby.

Nešlo jen o automaticky nastraženou webovou stránku. Na druhé straně seděl živý člověk

Kamarádce se vybil mobil.

Podvodníka jsem se snažil zdržovat a současně zjistit, kam až je ochoten zajít.

Potvrďte přihlášení pomocí RB klíče na vašem mobilním zařízení, požadovala falešná podpora.

Odpověděl jsem, že kamarádce se vybil telefon.

Do aplikace eKonto, přišla další instrukce.

Tvrdil jsem, že kamarádka odešla domů pro nabíječku. Podpora odpověděla prostým OK.

Po určité době jsem v komunikaci plynně přešel do ruštiny. Protože jsem byl naprosto přesvědčen, že na druhé straně sedí muž, byť v jeho profilu byla fotografie mladé ženy, začal jsem naši konverzaci na odlehčená mužská témata, ale píšící jako žena. Podvodník nejprve reagoval otazníkem. Pokračoval jsem odvážnější formou a on se chytl. Bylo mu jasné, že vím, že on není ženou a odlehčená konverzace tak měla otevřená dveře. 

Navrhl jsem mu, že si můžeme popovídat například o phishingu. Dal jsem mu najevo, že princip jeho podvodu znám. Podvodník okamžitě pochopil, že nejsem běžná oběť, přesto se mnou nepřestal komunikovat. Naopak, navrhnul mi přesun konverzace na WhatsApp.

Protože tuto aplikaci (nejen) z bezpečnostních důvodů nepoužívám, nainstaloval jsem si ji obratem na testovací mobil a propojil s počítačem. Aby si podvodník byl jistý, že jsem to já, domluvil si se mnou pro ověření kontaktu heslo.

Tím začala mnohem pozoruhodnější část příběhu. Od této chvíle jsem si stanovil jasnou hranici: nezasáhnout do podvodu vůči skutečným lidem a pouze shromažďovat informace a podklady.

Ženská fotografie prý zvyšuje důvěru

Profil údajného zájemce používal ženskou fotografii. Stejnou taktiku jsem zvolil i já. Pro komunikaci jsem použil anonymní testovací profil neexistující osoby.

Proč máš na WhatsAppu ženskou fotku? zeptal se mě.

A proč ji máš ty?, odpověděl jsem protiotázkou.

„Jde o větší důvěru, ženám se důvěřuje víc,“ přiznal.

Podvodník se v naší komunikaci prezentoval jako muž starší 30 let, který se v době rozhovoru nacházel v Německu. Tvrdil, že jeho rodiče pocházejí z Ukrajiny a Ruska. Zda byly tyto informace pravdivé, nelze ověřit.

Moje znalost češtiny a ruštiny podvodníka zaujala a postupně získal dojem, že bych pro něj mohl být užitečný. Díky tomu se začal více otevírat a popisovat fungování skupiny.

Prakticky každý den

Zeptal jsem se ho, jak často se lidé nachytají.

Prakticky každý den, odpověděl obratem.

Současně o sobě vytvářel obraz podvodníka se zásadami. Tvrdil, že se vyhýbá velmi starým lidem, zdravotně postiženým a chudým.

Jakkoli to zní divně, jsem trochu slušný. Invalidy neokrádám a trochu se věnuji charitě, napsal.

V jiné části konverzace se chlubil případem člověka, který uvedl, že je po úrazu na rehabilitaci. Podvodník mu nakonec napsal, že jde o podvod, a doporučil mu, aby na podobné odkazy neklikal.

Podle zaslaného screenshotu se však dotyčný ani po tomto varování okamžitě nezorientoval a dál se snažil domluvit předání zboží. A to přesto, že do dnešních dnů se o tom takřka denně píše v médiích. Ale pokračujme v příběhu.

Podvodník to komentoval slovy:

Bylo mi ho líto. I když jsem podvodník, mám svědomí.

Není důvod tento výrok považovat za důkaz morálky. Spíše ukazuje, jak si pachatel potřeboval vlastní jednání ospravedlňovat. V jedné chvíli se slitoval nad konkrétním člověkem, zatímco jindy se bavil nad tím, jak mu jiná oběť nadává a požaduje vrácení desítek tisíc korun.

Za pět minut dvě stě tisíc 

Když jsem se začal vyptávat na peníze, mluvil otevřeněji.

Najednou se dá trefit i dvě stě tisíc, tvrdil. 

Na otázku, zda jde o české koruny, odpověděl ano. Stejnou částku prý bylo možné získat za pět minut nebo také až za měsíc – podle štěstí.

Tvrdil, že operátor, tedy on, který komunikuje s obětí, dostává 55 %. Podle něj existovalo mnoho týmů působících v různých zemích, jejich členové se navzájem neznali a používali pouze přezdívky.

Jsou to uzavřené skupiny. Jen tak se tam nedostaneš, napsal mi a následně se mne zeptal: Chceš to se mnou zkusit?

Jeho tvrzení o částkách byla proměnlivá. Mluvil o výdělku přes 10 000 dolarů za leden, o deseti tisících eurech za jediný večer i o možnosti vydělat 100 000 dolarů do konce roku. Jindy tvrdil, že během pandemie přišel ve svém předchozím podnikání asi o 50 000 dolarů a k podvodům se dostal kvůli finančním problémům.

Podobná čísla mohla být pravdivá, přehnaná nebo naopak zcela vymyšlená. Sloužila však také jako náborový nástroj. Měla vzbudit dojem snadného, mimořádně výnosného a téměř bezrizikového zaměstnání.

Z možného okradeného kandidátem do týmu

Podvodník začal věřit, že se pohybuji v podobném prostředí. Pomohla tomu moje znalost ruštiny, zájem o technické detaily a hraná ochota mu „pomoci“.

Aby zvýšil moji důvěru, nabídl mi, že mi pošle 1000 rublů (cca 280 Kč) jako poděkování za budoucí spolupráci. Šlo patrně o investici do důvěry. Malá skutečná platba měla potvrdit, že se mnou jedná férově, a usnadnit můj pozdější vstup do skupiny. 

Pikantní bylo, jak se moje role obrátila. Z podvedeného jsem se měl stát podvodníkem a nabízel mi peníze.

Před pár dny jsem ti chtěl ukrást peníze, to je obrat, co?, připomněl mi obratem, jak se během několika dnů komunikace náš vztah proměnil. 

Teď jsem rád, že jsme se poznali, napsal později.

Následující den přišla konkrétní nabídka:

Jestli si to chceš vyzkoušet, vysvětlím ti, jak se to dělá. Reálně můžeš mít 10 000 dolarů měsíčně, možná i víc. S tvojí češtinou můžeš být jednička.

Druhý telefon, jiné číslo a WhatsApp

Pro začátek mi doporučil pořídit si samostatný telefon, který nebude spojený s běžným životem uživatele. Hovořil o virtuálních číslech a oddělené SIM kartě.

WhatsApp si skupina podle něj vybrala proto, že jej používá velká část Čechů. Podvodník také tvrdil, že telefon s internetovým připojením musí být oddělený od zařízení, ve kterém je aktivováno kontaktní číslo.

Do článku však záměrně nezařazuji celý technický postup, abych nedal návod podobným vykukům. Podstatné je, že skupina rozdělovala jednotlivé úkoly mezi více lidí a snažila se ztížit jejich vzájemné propojení i pozdější identifikaci.

Podvodník mi dále vysvětloval, že mám vyhledávat vhodné inzeráty, oslovovat prodávající přes WhatsApp a po navázání kontaktu mu poslat původní inzerát. On následně vytvoří personalizovaný podvodný odkaz.

Po několika „úspěších“ mě prý může přijmout do skupiny a naučit vytvářet odkazy samostatně.

Jak podvod popsal vlastními slovy

Nejcennější část komunikace přišla 10. února 2022. Podvodník shrnul celý proces:

Přijdeš na některý český inzertní portál a napíšeš prodávajícímu přes WhatsApp. Potom mu pošleš odkaz, kde zadá kartu a údaje k účtu. Následně musí zadat kód nebo potvrdit oznámení v aplikaci, aby se tam ostatní dostali. Pak ho musíš udržet, dokud mu naši nevezmou peníze.

Tvrdil, že samotný výběr peněz často probíhá v noci. Úkolem člověka v kontaktu s obětí je uklidňovat ji, řešit údajné technické problémy a přimět ji, aby dokončila všechny požadované kroky.

Právě proto falešná stránka obsahovala chat podpory. Takzvaný operátor v něm mohl vystupovat jako pracovník služby a reagovat na konkrétní situaci.

Když oběť odmítala zadat údaje, přišla další instrukce. Když karta „nefungovala“, podpora doporučila jinou banku. Když nepřišel SMS kód, bylo možné požadovat potvrzení v aplikaci. Když se člověk začal obávat, operátor se ho snažil udržet na stránce.

Podvodník viděl, co návštěvník právě dělá

V rámci „náborové zkoušky“ jsem měl oslovit několik prodejců zboží na Bazoši. Podvodník by byl současně přihlášen do svého ovládacího rozhraní a čekal by, zda někdo otevře jím vytvořený odkaz. Abych mu více důvěřoval, dostal jsem screenhoty, jak taková vzájemná týmová komunikace probíhá.

V jiné konverzaci mi v reálném čase psal, co návštěvník na „jeho“ stránce dělá. Informoval mě, že člověk odkaz otevřel, pohybuje se na stránce, začal zadávat číslo karty, část údajů vymazal nebo formulář opustil.

To je cenná informace. Oběť nekomunikuje s mrtvou webovou stránkou. Na druhé straně online sedí útočník, vidí vaši aktivitu a může se vám přizpůsobovat.

Když váháte, může vám vzápětí přijít zpráva s ujištěním, že je vše v pořádku. Když údaje vymažete, „podpora“ může tvrdit, že nastala technická chyba. Když použijete konkrétní banku, systém zobrazí její napodobeninu. A pozor, i když údaje smažete, přenášejí se online a podvodník vidí, co jste zadali přesně krok za krokem.

Útočníci nepotřebují, aby podvodná stránka fungovala dlouho. Potřebují několik minut, během nichž získají údaje a pokusí se je použít dříve, než si oběť uvědomí, co se děje.

Jo, to jsem byl já, jsem topka, že?

Komunikace dál probíhala a já jsem jeho tvrzení  konfrontoval s tehdy medializovanými případy, abych zjistil, zda je dokáže spojit se svou skupinou nebo jinými strukturami.

Investice do Agrofertu? Ne, to neznám, reagoval podvodník na tehdejší další vlnu podvodů. O půl roku později…

Co tohle, phishing na klienty Air Bank?, zkouším další?

Ne, to neděláme my, na tom pracuje jiné schéma, reaguje.

Zkouším past a posílám odkaz na tehdy nedávný podvod na Bazoši, během něhož oběť přišla o cca 20 000 Kč. Je to už jemu bližší oblast, uvidíme.

Jo, to jsem já, jsem topka!, odpovídá mi s neskrytou radostí.

Hele, ‚jenom‘ 20 000 Kč? A není to málo?, kontruji.

No za půl dne práce? Někdy jsem holt lenivý a nechce se mi. V lednu jsem vydělal okolo 10 000 dolarů za max. 15 dní, odhaluje mi svoji „pracovní dobu“ a „příjmy“.

Tohle bude divoká jízda… Jdu si připravit postup pro použití záchranné brzdy.

Nábor skončil před kritickým krokem

Nyní přišel rozhodující okamžik.

Dostal jsem za úkol najít si na Bazošu „svoje“ oběti a ty kontaktovat. Měl jsem si vytvořit vlastní WhatsApp profil s číslem na odděleném „bezpečném“ mobilu, s „bezpečnou“ SIM a propojit jej s nějakým „bezpečným“ počítačem. 

Dělal jsem nechápavého, proto mi zpřístupnil právě probíhající komunikaci, kdy v reálném čase probíhaly podvody na inzerenty. (Viz obrázky v galerii.)

Dobrou zprávou je, že v komunikaci, kterou mi podvodník zpřístupnil, v tu chvíli podle toho, co jsem mohl sledovat, nikdo o peníze nepřišel. Špatnou zprávou je, kolik lidí odkaz skutečně otevřelo a začalo o instrukcích uvažovat – byla jich více než polovina. To je poměrně slibný počet potenciálních obětí, když vezmeme v úvahu, že podvodníkovi stačí napálit jen jednu.

Celá tato podvodná „hra“ je vlastně hlavně o statistice. Drtivá většina lidí vás pošle do háje, ale pak se najdou jeden, dva, na kterých se podvodník „zahojí“ a má na měsíc vyděláno.

Pak přišla jasně formulované otázky: Jdeš do toho? Kdy to u sebe zprovozníš?

Vymluvil jsem se, že musím koupit jednorázový počítač a bezpečný mobil, což mi pár dnů potrvá. To chápal a dal mi pár dnů čas.

Jenže toto byla pomyslná červená linie, za kterou už není návratu. Rázně jsem to utnul.

Co se dělo po získání přístupu

Podvodník mi tvrdil, že po získání přihlašovacích údajů se další členové skupiny pokoušejí připojit vlastní zařízení k internetovému bankovnictví oběti. Pokud člověk operaci potvrdí a rychle si jí nevšimne, získá skupina dočasně velmi široký přístup k účtu.

Jenže nejde to úplně jako po másle. I podvodníci narážejí na denní limity převodů či karet, bezpečnostní kontroly a blokace bank. Podle podvodníka se část pokusů nezdařila a část peněz se podařilo bankám zadržet nebo vrátit. Přitom nadával hlavně na české banky, které občas transakce stihnou blokovat.

Na můj dotaz, jak jsou na tom banky ruské a ukrajinské, řekl, že je to skoro jedno – banky jsou banky. Mají své procesy a své bezpečnosti, kdy třeba ukrajinská banka kolegovi zmrazila přes 20 000 dolarů, když si je šel vybrat, postěžoval si smutně.

Peníze proto vždy putují přes více účtů a platebních služeb, aby se zkomplikovalo jejich trasování. Psal o zahraničních kartách, nákupu kryptoměn a účtech vedených na nastrčené osoby. Také zde je potřeba zdůraznit, že jde o jeho vlastní, neověřené vyprávění.

Jeho výroky ale ukazují, že člověk, který píše prodejci, nemusí být zároveň tím, kdo vstupuje do bankovnictví nebo převádí peníze. Jde o řetězec specializovaných rolí. Podvodník, se kterým si píšete, je poslední článek řetězu.

„Lidé si za to mohou sami“

Podvodník opakovaně zlehčoval odpovědnost za své jednání.

Lidé si za to mohou sami. Násilím jim nic nebereme, napsal. Já mu přece nestojím s pistolí u hlavy, ne? Já jsem doma, on je doma, obhajuje své jednání.

Tato věta tak shrnuje způsob, jakým si pachatelé podobné činnosti vytvářejí morální alibi. Oběť podle nich sama klikla, sama zadala údaje a sama potvrdila operaci. Podvodník tím ale ignoruje skutečnost, že celý proces byl záměrně navržen tak, aby člověka uvedl v omyl.

Současně se mi prezentoval jako „slušný podvodník“: neokrádá invalidy, krmí zvířata, pomáhá potřebným a k lidem ve své skupině se chová čestně.

Ale zapomněl dodat, že vůči obětem vždy používal lež, falešnou identitu, napodobeninu známé služby a psychologický nátlak. Jeho údajná pravidla tak nebyla morálkou, ale jeho osobní hranicí, která mu umožňovala pokračovat bez pocitu, že je špatným člověkem. Namlouval si, že není špatný člověk, jen dělá svoji práci, přitom jeho práce spočívala ve vytváření omylu a zneužití důvěry. Trošku je to rozpor, že? Ale takto se někteří pachatelé trestné činnosti běžně chovají, hledají, jak si své jednání obhájit před svědomím, společností, soudem (dosaďte si cokoli).

Jedna z obětí chtěla zpět 48 300 korun

Mezi materiály, které mi podvodník sám poslal, byl také screenshot komunikace s člověkem, který podle zpráv přišel o 48 300 korun.

Dlužíš mi 48 300 Kč, napsala oběť.

Později následovaly nadávky a výhrůžka oběti:

Tak co, zlodějíčku? Ty peníze vrátíš, nebo radši zdechneš?

Podvodník se mi touto reakcí chlubil. Tvrdil, že jinému člověku bylo z karty odepsáno 60 000 korun a že pokud si toho nevšimne, skupina se pokusí pokračovat až do vyčerpání nastaveného limitu.

Opět nemohu nezávisle potvrdit, zda všechny částky odpovídají skutečnosti. Jeho screenshot však velmi přesvědčivě ukazuje druhou stranu jeho „práce“: ne anonymní čísla, ale konkrétní lidi, kteří zjistili, že jejich peníze zmizely.

Shrnutí: jak útok probíhal

Schéma mělo několik základních částí:

1. Podvodník našel čerstvý inzerát a kontaktoval prodejce mimo inzertní portál.
2. Tvrdil, že zboží zaplatí a dopravu zajistí kurýrní služba.
3. Poslal odkaz na falešnou stránku, která napodobovala Bazoš.
4. Stránka požadovala údaje z platební karty a později přihlášení do přímého bankovnictví.
5. Živý operátor sledoval chování oběti a prostřednictvím falešné podpory ji navigoval.
6. Další členové skupiny se pokusili získané údaje okamžitě použít.
7. Oběť měla potvrdit operaci, o níž se domnívala, že slouží k přijetí platby.
8. Pokud se skupina dostala k účtu, snažila se peníze rychle převést a rozdělit přes další služby a účty.

Nejjednodušší ochranné pravidlo zůstává stejné:

K přijetí platby nepotřebujete zadávat číslo své karty, bezpečnostní kód, přihlašovací údaje do banky ani potvrzovat aktivaci dalšího zařízení.

Pro běžné přijetí platby za bazarové zboží v Česku prodávající běžně sděluje číslo českého účtu. Některé specializované služby umožňují poslat peníze také na kartový účet, ani tehdy však příjemce kvůli přijetí peněz nezadává platnost karty, CVC, přihlašovací údaje do banky ani autorizační kódy.

České banky umí platby na karty přijmout (nikoli odeslat), ale nejde o masovou službu. Platby z karty na kartu se používají primárně v zemích, kde je standardní bankovní převod zdlouhavý a navíc drahý. Typicky jde o státy na východ od Česka.

Správný čas, správné místo a k tomu vaše psychika

Nejde ani tak o podvodný web. Podobné stránky lze vytvořit rychle a často vypadají nedokonale. Znepokojivější byl člověk, kterým se za tím skrývá. Ten totiž pak s vámi komunikuje a potřebuje vás získat na jeho stranu.

„Můj“ podvodník dokázal přepínat mezi rolí kupujícího, technické podpory, kolegy a kamaráda. Jednou oběť uklidňoval, podruhé na ni tlačil, potřetí vysvětloval „nováčkovi“, jak má psát přirozeněji. Sledoval dění v reálném čase a přizpůsoboval komunikaci tomu, co návštěvník právě dělal.

Nebyl to geniální hacker. Jeho čeština byla špatná, v technických otázkách měl mezery a velká část jeho úspěchu stála na jednoduchém předpokladu: že člověk spěchá, očekává peníze a důvěřuje známému logu.

Právě proto jsou tyto útoky nebezpečné. Nemusejí být dokonalé. Stačí, aby zastihly správného člověka ve špatnou chvíli.

Podvodník mi několikrát tvrdil, že lidé se chytají prakticky každý den. Nemohu potvrdit, zda mluvil pravdu o četnosti ani o vydělaných částkách. Z předložených materiálů je však zřejmé, že infrastruktura existovala, operátoři byli připraveni reagovat a někteří lidé přišli o vysoké částky. Jejich pravost ani okolnosti jednotlivých případů však nebylo možné nezávisle ověřit.

A zatímco vy řešíte, zda dostanete 650 korun za brusle, na druhé straně už někdo čeká, jestli mu nevědomky otevřete cestu k vašemu celému účtu.

To by mohl být konec příběhu.

Máme rok 2026. Doba s umělou inteligencí už odstranila špatnou češtinu. Přibyla navíc plně česká zákaznická podpora, tedy od rodilých Čechů. Inzertní podvody stále běží, ale lépe vydělávají investiční podvody. Proč získat z obětí „jen“ desítky nebo nízké stovky tisíc, když si lze sáhnout na miliony?

Podvodníci nepotřebují, abyste jim věřili dlouho. Potřebují, abyste jim věřili jen několik minut. O zbytek se postará ta část vašeho já, která vypne běžná varování a signály, že je něco špatně. A v té chvíli jste právě přišli o peníze.

Doslov

Komunikace s podvodníkem probíhala souvisle do 23. 2. 2022. O den později ruská vojska napadla Ukrajinu. Přestože jsem mu průběžně psal, on nereagoval. Ozval se po více jak 14 dnech s tím, že žije. Touto situací byl viditelně otřesen a osobně se domnívám, že takový vývoj nečekal.

Dáme si pauzu, nevím co bude, byla jeho slova.

Napsal mi v květnu, tedy o tři měsíce později: Pokračujeme, jdeme dělat byznys!

Rozlučil jsem se s ním a definitivně se od něj odpojil.

Všechny podklady jsem archivoval a ještě ten měsíc při osobní návštěvě nabídl orgánům činným v trestním řízení.

Víte, kolik toho je? A víte, co se teď na východě děje? My to zaevidujeme, prošetříme a odložíme, protože toho pachatele nenajdeme a neztotožníme, byla reakce místní služebny Policie České republiky.

Vím, chápu to. Chápou to i podvodníci, proto se jim to vyplácí. Zatím. Policie se sice snaží, ale všechny podvodníky nepochytá, protože gauneři většinou mají dvě hlavní výhody: čas a náskok. Je to tedy na nás – my jim ty naše peníze dát nesmíme.  I když při čtení zpravodajských médií občas můžeme mít pocit, že je to marné, marné, marné…