Podpora v nezaměstnanosti 2026: Od Úřadu práce dostanete max. 38 537 Kč

Důvodem změn a zejména navýšení podpory je tzv. flexinovela zákoníku práce, která se zákoníku práce již dotkla, ale zákona o zaměstnanosti se týká až s odloženou účinností k 1. 1. 2026. A vedle toho další změny způsobuje nárůst průměrné mzdy v roce 2025 oproti roku 2024. Vše vysvětlujeme dále.

Stávající stav: 2025

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti dosud v roce 2025 činí a bude i nadále v roce 2026 činit pro uchazeče o zaměstnání, kteří na ni mají nárok a požádali si o ni v roce 2025, 0,58násobek (58 %) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí r. 2024.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 činila 45 107 Kč.  Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může činit až 26 163 Kč měsíčně.

Maximální výše podpory při rekvalifikaci pak činí 0,65násobek (65 %) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roce 2024, pokud ji uchazeč o zaměstnání nastoupil v roce 2025. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v roce 2025 tak pro dosavadní uchazeče o zaměstnání může dosáhnout až 29 320 Kč  za měsíc.

Co se mění: 2026

Zvyšují se maxima pro nové uchazeče o zaměstnání, kteří si o podporu požádají nebo nastoupí rekvalifikaci v roce 2026. A dochází ke sjednocení maximální výše obou podpor – jak v nezaměstnanosti, tak při rekvalifikaci – a jejich nárůst.

Od 1. 1. 2026 činí jak podpora v nezaměstnanosti, tak i podpora při rekvalifikaci nově nejvýše 0,8násobek (čili 80 %) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti nebo ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

Sazba podpory tedy byla navýšena a sjednocena pro podporu v nezaměstnanosti i pro podporu při rekvalifikaci. Nadto se zvýšila výše průměrné mzdy.

Statisticky zjištěná a oficiálně vykazovaná výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. a 3. čtvrtletí r. 2025 byla vyhlášena v částce 48 171 Kč. (Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí, Sbírce zákonů pod č. 537/2025 Sb. ze dne  16. 12. 2025.)

A to znamená, že podpora v nezaměstnanosti i podpora při rekvalifikaci může nově činit až 38 537 Kč. A to je opravdu razantní nárůst.

Tabulka: Přehled maximálních podpor

Problematičnost změn podpory

Navýšení podpory v nezaměstnanosti nelze považovat ve všech ohledech za správný krok, neboť se zajisté snižuje motivace přinejmenším některých uchazečů o zaměstnání, kteří na ni dosáhnou nebo se jí přiblíží, aby si rychle hledali nové zaměstnání a nepobírali sociální dávku. A nároky na státní rozpočet by měly být snižovány a ne zvyšovány.

Problematické je rovněž zvýšení zákonem předepsaného věku, který musí uchazeč o zaměstnání dosáhnout, aby měl delší nárok na podporu v nezaměstnanosti (slovy zákona: aby měl nárok na delší podpůrčí dobu). Starší lidé, kteří přišli o práci, obvykle hledají novou déle.

První opatření vychází nezaměstnaným nevhodně vstříc a druhé zase naopak zhoršuje podmínky těch starších.

Skutečnost, že starší uchazeči o zaměstnání (nad 52 let) získají mírně výhodnější podmínky oproti mladším nezaměstnaným, když budou mít prodlouženou dobu resp. část podpůrčí doby, po kterou budou pobírat podporu ve vyšší sazbě, není nejvhodnější kompenzací, protože stále jde jen o navyšování sociální dávky a nikoliv jiné vhodnější opatření na podporu zaměstnanosti. Razantní navyšování podpory o více, než jen o inflační nárůst, je třeba z principielních důvodů odmítnout.

Exministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka (KDU-ČSL) se nechal slyšet v tom smyslu, že prý vyšší podpora umožní lidem mezi dvěma zaměstnáními odpočinek. Autor článku se domnívá, že k delšímu odpočinku od práce slouží dovolená, naproti tomu evidence na úřadu práce slouží k hledání nového zaměstnání. A dodat stačí snad jen to, že změny byly schváleny v roce (2025), kdy se současně (několik  měsíců poté) konaly volby do Poslanecké sněmovny, a to se politici vždy voličům podbízí, ať to stojí, co to stojí.

Sankční snížená podpora byla zrušena, ale nulová za porušování pracovní kázně nebo léčebného režimu během pracovní neschopnosti zůstává

Spíše pozitivně však lze hodnotit, že uchazeči o zaměstnání, kteří ukončili poslední zaměstnání sami bez tzv. vážného důvodu (takže třeba jen proto, že jim podmínky zaměstnání nevyhovovaly) nebo dohodou se zaměstnavatelem, už nebudou sankcionováni nižší podporou v nezaměstnanosti. Pravidlo o nižší podpoře bylo ze zákona o zaměstnanosti vypuštěno.

Nadále však platí, že nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti vůbec uchazeč o zaměstnání

• se  kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem, ať už výpovědí nebo okamžitým zrušením, popř. dohodou s uvedením důvodu, skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení  pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem,
• nebo se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen výpovědí, popř. dohodou s uvedením důvodu, pracovněprávní vztah z důvodu porušení léčebného režimu práce neschopného zaměstnance v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti zvlášť hrubým způsobem (výpovědní důvod dle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce ve spojení s ust. § 301a zákoníku práce).

A nemusí přitom jít nutně o poslední pracovněprávní vztah před evidencí na úřadu práce, ale o skončení i předchozího zaměstnání v době 6 měsíců před zařazením do evidence úřadu práce.

Jakmile úřad práce zjistí (zásadně z potvrzení o zaměstnání vystavovaného dle ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce na žádost zaměstnance pro úřad práce, a to vedle automaticky bez žádosti zaměstnance vystavovaného potvrzení o zaměstnání dle ust. § 313 odst. 1 zákoníku práce), že v uvedeném období (6 měsíců před registrací na úřadu práce) došlo k rozvázání pracovního poměru z uvedených důvodů, podpora v nezaměstnanosti nebude uchazeči o zaměstnání vůbec přiznána. 

Roli přitom nebude hrát ani skutečnost, že nešlo o poslední zaměstnání před vzetím do evidence uchazečů o zaměstnání, ale zaměstnání předchozí, leč spadající do uvedené doby 6 měsíců. To je případ, kdy byl zaměstnanec propuštěn z uvedených důvodů z práce, našel si nové zaměstnání, ale to skončilo např. ve zkušební době.

Pokud ovšem zaměstnavatel uvede ve výpovědi nebo dohodě o rozvázání pracovního poměru jenom závažné porušení pracovní kázně (a ne porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem), tak je nárok na podporu zachován.

Nárok na delší podpůrčí dobu (dobu pobírání podpory) až od vyššího věku

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, dosud vyplácí (a bude vyplácet, pokud žádost o ni byla podána ještě v roce 2025 po podpůrčí dobu, která trvá maximálně

• 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku (včetně),
• 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku (včetně) a
• 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. To platí i nadále, ale nově podpora v nezaměstnanosti náleží a bude náležet uchazeči o zaměstnání po podpůrčí dobu, která se právě mění, viz tabulka níže.

Tabulka: Změna nároku podle věku

Přitom nikdo z těch, kdo se podíleli na přijetí změn zákona o zaměstnanosti nijak neprokázal, že by se nějak výrazně zlepšila situace na trhu práce pro starší ročníky, že by najednou byl o lidi nad 50 let mezi zaměstnavateli větší zájem, jakkoliv mohou mladším ročníkům dobře konkurovat svými zkušenostmi, délkou praxe a jiným přístupem k práci. Zatím to v praxi firmy moc nezohlednily.

Z čeho se podpora počítá

Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví (počítá) procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním ukončeném zaměstnání. Pokud uchazeč o zaměstnání nebyl před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnancem, ale OSVČ, tedy vykonával samostatnou výdělečnou činnost, tak se výše podpory stanoví (počítá) z posledního vyměřovacího základu (na důchodové pojištění), přepočteného co do výše na 1 kalendářní měsíc.

Pokud uchazeči o zaměstnání skončilo ve stejný den více zaměstnání (např. pracovní poměr a současně dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele) nebo zaměstnání a samostatná výdělečná činnost (pokud z obou odváděl nebo mu bylo zaměstnavatelem sráženo pojistné na důchodové pojištění), pak se podpora, jak v nezaměstnanosti, tak při rekvalifikaci, počítá ze součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (či výdělků) a vyměřovacího základu.

Nové, vyšší sazby podpory v nezaměstnanosti i podpory při rekvalifikaci

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí

• u uchazeče o zaměstnání do 52 let věku první 2 měsíce podpůrčí doby 80 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu (maximálně 1 měsíc) 40 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu OSVČ,
• u uchazeče o zaměstnání nad 52 let věku první 3 měsíce podpůrčí doby 80 %, další 3 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu (maximálně další 2 měsíce, pokud uchazeči bylo v době podání žádosti do 57 let včetně nebo maximálně dalších 5 měsíců, pokud uchazeči bylo v době podání žádosti více jak 57 let) 40 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Příklady

Jeden uchazeč o zaměstnání ve věku 40 let měl průměrný čistý měsíční výdělek 60 000 Kč, druhý jen 30 000 Kč.

První 2 měsíce činí podpora 80 % výdělku, to je u prvního uchazeče 48 000 Kč, ale maximem je 38 537 Kč, které mu budou přiznány

U druhého uchazeče jsou 80 % 24 000 Kč, které získá na podpoře.

Další 2 měsíce činí podpora 50 % výdělku, to je u prvního uchazeče 30 000 Kč a u druhého 15 000 Kč.

Poslední 1 měsíc činí podpora 40 % výdělku, to je u prvního uchazeče 24 000 Kč a u druhého 12 000 Kč.

Přehledně pro příklady výše to vidíte v tabulce:

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí (po celou dobu rekvalifikace) nově 80 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (oproti dosavadním 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu).

Tabulka: Délka a výše podpory 2026

Když uchazeč o zaměstnání neměl příjem (nebyl výdělečně činný) nebo ho nemůže prokázat

V případech, kdy

• doba předchozího zaměstnání je splněna započtením náhradní doby zaměstnání (jde např. osobní péčí o dítě do 4 let nebo jiné skutečnosti) a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
• uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu,
• u uchazeče nelze stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ

činí podpora v nezaměstnanosti, pokud byla žádost o ni podána v roce 2025, 

• po dobu prvních 2 měsíců 0,15násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1.až 3. čtvrtletí r. 2024 (takže 6 767 Kč), 
• další 2 měsíce 0,12násobek (čili 5 413 Kč)
• a po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11násobek (4 962 Kč).

Podpora při rekvalifikaci po celou dobu rekvalifikace v roce 2025 činí dosud 14 %  průměrné mzdy, takže 6315 Kč.

Rovněž u této podpory dochází ke značnému navýšení. Jednak se zvyšují její sazby a jednak se odvozuje od vyšší průměrné mzdy (z roku 2025).

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví (vypočítá) z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o podporu podána (takže v r. 2026 z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí r. 2025 čili z 48 171 Kč):

• za první 2 měsíce ve výši 0,4násobku, takže činí 19 269 Kč, 
• další 2 měsíce ve výši 0,2násobku, činí proto 9635 Kč,
• uchazeči o zaměstnání nad 52 let věku za první 3 měsíce ve výši 0,4násobku (19 269 Kč), další 3 měsíce ve výši 0,2násobku (9635 Kč) 
• a po zbývající podpůrčí dobu (všem čili uchazečům do 52 let po 1 měsíc, uchazečům nad 52 let až do 57 let věku 2 měsíce a uchazečům nad 57 let věku 5 měsíců) ve výši 0,15násobku, což je 7226 Kč.

Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání nově stanoví (počítá) jako 0,4násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1 až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci (takže při nástupu rekvalifikace v r. 2026 z průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí r. 2025), a proto nově činí 19 269 Kč a to po celou dobu rekvalifikace.

Toto navýšení podpory je určitě správné, protože dosavadní částky podpory byly směšně nízké a bylo zřejmé, že uchazeči o zaměstnání, kteří na ně v této výši měli nárok, budou povětšinou čerpat další sociální dávky.

Tabulka: Maximální výše podpory v nezaměstnanosti bez doložení příjmů

Tabulka: Maximální výše podpory při rekvalifikaci bez doložení příjmů

Kdo nedostane podporu odvozenou ze svého výdělku, ale z průměrné mzdy

V jakých situacích se odvozuje podpora v nezaměstnanosti od průměrné mzdy a ne od skutečného výdělku, který nelze prokázat?

Nemožnost určit vyměřovací základ může nastat v situaci kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže kalendářním roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část do doby získání důchodového pojištění – 12 měsíců v posledních 2 letech – jako podmínky pro nárok na podporu – je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby z předchozího roku).

Např. zaměstnanci skončí zaměstnání nebo rodiči podpůrčí doba rodičovského příspěvku k 31. prosinci, přičemž od 1. 1edna následujícího  kalendářního roku začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, avšak tuto činnost ukončí v průběhu roku.

Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nelze vyměřovací základ určit dříve než v dalším následujícím kalendářním roce po podání přehledu příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok. Je tak nutno postupovat dle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.

Příklad

Zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. 2025 nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou (a pak se vrátil do zaměstnání a měl skutečný výdělek nebo aspoň nárok na náhradu mzdy třeba po dobu plynutí výpovědní doby v r. 2026), začne podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku 2026 a činnost ukončí k 31. 7. 2026.

Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. 2026 a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti.

1. 8. 2026 požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti.

Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2027) po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2026).

V předchozím roce (2025) samostatná výdělečná činnost konána nebyla a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože by nešlo o o poslední ukončenou činnost, zakládající účast na důchodovém pojištěni.

Srovnávací tabulka změn podpory v nezaměstnanosti dle tabulky Úřadu práce ČR ohledně délky podpůrčí doby a sazby podpory v nezaměstnanosti