Hlavní navigace

Podnikáte bez povolení? Těšte se na vězení...

3. 4. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Podnikání bez příslušného oprávnění se může svému provozovateli nevyplatit - a může ho stát až několik let života strávených za mřížemi. Pokud podniká bez povolení v loterijním byznysu, čekají ho tresty ještě vyšší. Ovšem nevyplácí se ani poškodit spotřebitele...

Dnešní listování ustanoveními Trestního zákona budeme věnovat hlavě druhé zvláštní části tohoto zákona, která vymezuje trestné činy hospodářské.

Systém trestných činů a jejich struktura v této hlavě Trestního zákona jsou poplatné době schválení uvedeného zákona na počátku šedesátých let minulého století a razantním zásahům, které zákonný text prodělal zejména po roce 1989, aby odpovídal nynějším společensko-ekonomickým podmínkám a vymezení protiprávního jednání, které v této oblasti považuje společnost za trestné činy.

Členění této části na jednotlivé oddíly je takové:

  • trestné činy proti hospodářské soustavě,
  • trestné činy proti hospodářské kázni,
  • trestné činy proti měně a trestné činy daňové,
  • trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranným známkám, chráněných vzorech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi.

Rozsáhlosti provedené právní úpravy přizpůsobíme i náš výklad, a proto dnes zaměříme pozornost na část výkladu trestných činů proti hospodářské soustavě.

Prvním trestným činem je ten, který najdeme v § 118 s názvem Neoprávněné podnikání. Zákonné vymezení tohoto trestného činu je takovéto:

  1. Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
  2. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
    1. používá-li k činu uvedenému v odstavci 1 jiného jako pracovní síly, nebo
    2. získá-li takovým činem značný prospěch.

Neoprávněnost popsaného jednání vyplývá z rozporu s těmi zákony, které stanoví předpoklady pro podnikání a jeho zákonné podmínky. Je to zejména zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví podmínky pro provozování živností.

Ten, kdo hodlá podnikat, musí splnit v duchu uvedeného zákona podle předmětu podnikání stanovené podmínky – připomínám, že živnosti se rozdělují na ohlašovací (řemeslné, vázané a volné) a živnosti koncesované – a mít pro svoji činnost příslušné oprávnění. Vedle tohoto základního právního předpisu upravujícího podnikání v České republice jsou zde i speciální zákony limitující výkon povolání např. lékařů, exekutorů, advokátů, znalců a dalších profesí.

Definici podnikání najdeme v Obchodním zákoně, který v této souvislosti hovoří o soustavné činnosti prováděné podnikatelem za účelem dosažení zisku.

Menší než „větší“ rozsah neoprávněného podnikání lze postihnout pro přestupek podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

V § 218a je vymezen trestný čin Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry:

  1. Kdo neoprávněně provozuje loterii nebo podobnou sázkovou hru, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
  2. Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
    1. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
    2. získá-li takovým činem značný prospěch.

A stejně jako u předchozího trestného činu se musíme ptát po zdroji neoprávněnosti postihovaného jednání. V daném případě jde o zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, který přesně stanoví, kdo a za jakých podmínek může provozovat uvedené hry.

Protože citovaný zákon stanoví, že povolení nemůže dostat ten, kdo nesplňuje poměrně rovně stanovené podmínky pro provozování loterie a uvedených her, doplňuje ustanovení tohoto trestného činu skutková podstata trestných činů proti majetku (jde však o hlavu devátou Trestního zákona), která v § 250c Trestního zákona stanoví trestný čin Provozování nepoctivých her a sázek, jenž postihuje toho, kdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům.

Trest odnětí svobody až na pět let dostatečně pokrývá jednání, které vybočuje z režimu uvedeného zákona, ale které kvůli své pružnosti – velké rozšíření těchto her např. přes internet – může zahrnout značnou část potenciálních poškozených.

skoleni_15_4

Na závěr se podíváme ještě na trestný čin Poškozování spotřebitele, jehož popis najdeme v ustanovení § 121 Trestního zákona:

  1. Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitele zejména tak, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
  2. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
    1. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
    2. získá-li takovým činem značný prospěch, nebo
    3. byl-li pro takový čin v posledních pěti letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.

Text zákona je natolik jasný, že nepotřebuje dalšího komentáře…

Byl/a jste jako spotřebitel již poškozen/a?

  • Ano.
    78 %
  • Ne.
    13 %
  • Nevím.
    9 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva. Má praxi v justici a státních orgánech.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).