1. To, co bylo během kuponové privatizace vytunelováno, byly investiční fondy, nikoli podílové fondy.
2. "Investiční strategie, které nabízí jeden instrument, v určité obdobě nabízí i druhý." -- To není pravda, certifikáty jsou mnohem variabilnější (emitent není omezován podmínkami pro výpočet ceny).
3. "Certifikáty budou vždy kopírovat hodnotu podkladového aktiva" -- To je pravda pro indexové a basket certifikáty, certifikátů je ovšem mnohem více druhů.
4. Spread je zrovna u těch indexových certifikátů, o kterých mluvíte, velice nízký, na známé indexy typu DAX i nulový.
5. "investor při změně hodnoty podkladového aktiva vždy ví, jakou hodnotu má jeho certifikát" -- u indexových ano, jinak potřebuje vysokoškolský diplom v oboru finanční matematika, aby si to mohl spočítat. (Uznávám, že u fondů mu nemusí pomoci ani ten diplom, ale pro 99 % investorů v tomto není prakticky rozdíl.)
6. S pasivně řízenými podílovými fondy to nevidím tak bledě: jejich výhoda je, že pokud chci investovat pravidelně malé částky, poplatky spojené s nákupem fondu jsou mnohem nižší než u certifikátů. Takže dokud brokeři nepředstaví nějaké rozumné spořící plány, fondy mají obrovskou výhodu.
Ad 5: Nesouhlasim. Maximalne muze byt problem v ziskavani podkladu (shaneni kursu ruznych spolecnosti a men, pokud se jedna o menove nezajisteny basket certifikat na nejake exoticke akcie). Jinak ale potrebna matematika je jen trivialni nasobeni, deleni a scitani.
U basket certifikátů máte pravdu. Ale co garantované certifikáty? Tam už se budou dělat neceločíselné mocniny. A různé pákové certifikáty založené na opcích apod.? K tomu, abyste spočítal časovou hodnotu, ten diplom potřebujete -- anebo potřebujete někoho s tím diplomem, aby Vám sestavil vzorec, do něhož to dosadíte, ale stále ještě budete muset shánět hodnotu aktuální bezrizikovou úrokovou míru, nějak zjišťovat volatility apod. S větou "investor při změně hodnoty podkladového aktiva vždy ví, jakou hodnotu má jeho certifikát" prostě nesouhlasím, napsal bych maximálně tak "může to vždy, někdy velice komplikovaně, spočítat".
To co píšete, platí u warrantů. Tam závisí na volatilitě podkladového aktiva a časová hodnota se počítá poměrně složitě. U investičních certifikátů je výpočet mnohem jednodušší.
U pakovych certifikatu se to pocita jednoduse podle strike, nepocita se s casovou hodnotou jako u warrantu.
A dalsi vec je, ze i kdyz si investor hodnotu nemuze spocitat, muze si ji okamzite zjistit na burze, coz u podilovych fondu nejde.
A propos, on ten B-S vzorec na warranty / opce sam o sobe slozity neni (pokud jej nechcete odvozovat), da se natukat i v Excelu (jedina netrivialni vec je distribucni funkce normalniho rozdeleni, kterou ma Excel vestavenou). A navic neni problem si ten vzorecek stahnout, staci drobet googlovat.
Naprosto přesné!! Jen bych snad ještě dodal, že koupí indexového certifikátu ještě investor podstupuje kreditní riziko, o čemž jaksi autor zapomněl informovat.
Autorovi článku: Hodnota takovýchto článků je nulová - buď napište o certfikátech podrobný seriál nebo se na to vykašlete úplně. Podobný článek (včetně titulku) bych očekával spíše v Blesku :)))