Podle určitých výrazů a některých postupů bych Vás řadil buď k podílovým začátečníkům a nebo k finančním poradců z oblasti pojištění. Trochu více byste měl pracovat s výrazy - výnos, riziko, likvidita. Pokud porovnáváte zisky a náklady různých instrumentů, tak doporučuji raději používat efektivní úrok. Čísla u zhodnocení fondů jsou nadsazená. Jinak proti "duchu" článku nic nemám, ale chybí mi pointa. Mimo soutěž, ten rukopis mi připomíná poradce České pojišťovny, který si říká All-in-one. Nebo se pletu?
Zdravím Fredy! Jasně, že jsem to já. Jen malinko na vysvětlenou, článek byl krácen o vysvětlení nebo prosbu k odborníkům, aby ho posuzovali shovívavě neboť si neklade za cíl důkladnou analýzu podílových fondů, ale jejich srozumitelné přiblížení právě laikům. Ta čísla jsou skutečná, ikdyž tuším, že se Vám nezdá úročení u dluhopisového fondu (korporátní dluhopisy), nutno poznamenat, že se do tohoto výsledku promítá poměrně prudký vzestup v loňském roce v létě.
Pointu vidím seznámení laiků s pod. fondy - nic víc nic míň. Jinak tedy pokud už mě poznáte podle rukopisu, tak nevím, zda mám být potěšen nebo uražen :-))). Mějte se neupoceně!
Asi jste mě pochopil jinak. Nesrovnávám stavební spoření jako takové, ale jeho výnos bez státní podpory. Navíc pokud si budete běžně placenou měsíční úložku spořit do podílového fondu a v konci roku to vše převedete do st. spoření, budete na tom lépe a nepřijdete ani o st. podporu.
Takže zhodnocení je 7,1 %, což je o 4,1 % než na stavebním spoření bez započítání státní podpory.
Ale právě ta státní podpora tomu dodává punc zbylých 7 %. Stavební spoření, ať nepřeháním, dnes zhodnocuje vklady téměř 12 %. Slovy klasika ... " což je o 4,9% více než podílové fondy".
Pokud, jak píše, jsou články pro "lajky", nezaměňujte prosím tento pojem za "hlupáky".
Takže nejsrozumitelněji jak jsem schopen: Měsíčně nespoříte na st. spoření, ale do podílového fondu s čistým výnosem (po odečtení poplatků) 7,1 %, na konci roku - třeba 15. prosince - vše převedete do stavebního spoření. Částku, kterou jste platil měsíčně jste zhodnotil o 4,1 % více, než kdybyste ji měsíčně vkládal na stavební spoření (úrok 3 %). O st. podporu samozřejmě nepřicházíte. Takže to není o tom, že je lepší podílový fond, ale o tom, že ho lze využít k "vylepšení" výnosu ze stavebního spoření tedy nad těch 12 - 13 %.
Bavit se o výnosech v řádech jednotek procent je mlácení prázdné slámy. Pokud je úvěrové zatížení kolem 12 a více %, musí existovat činnost, která vydělá na úroky a ještě přinese zisk (jinak by si dlužník nepůjčoval). Tím myslím, že by se článek mohl u takové činnosti (reálné zhodnocení např. 30 %)zastavit a trochu jí rozebrat. A že nevíte jak udělat 30 % za rok ? Pak zkuste jít do lesa na borůvky a prodávejte je u silnice místo rad, jak vydělat 4 procenta :-)
Potíž bude jinde:
vstupní poplatek - 2,5 %
poplatek za správu - 2 % p.a.
Výnos - 9 %
Zaokrouhlený zisk při roční úložce: 4,5 % za rok
Zaokrouhlený zisk při půlroční úložce: 1 % za půl roku
Úroky na TV: až 2 % p.a., tedy srovnatelné s podílovým fondem a bez rizika (snad jen s rizikem snížení úrokové míry).
Tak jakápak výhodnost?
Vaše porovnání se stavebním spořením je při uvedené výši investice zcela scestné. V této výši se plně uplatní výnos ze státní podpory, čili i při přepočtu na celý cyklus stavebního spoření (5let) bude efektivní výnos okolo 12%, což je o dost víc, než výnos z vašeho pečlivě vybraného fondu. I vám je samozřejmě jasné, že výnos na obligačním fondu nebude 5 let za sebou 9,6% a půjde výrazně dolů. A chcete-li se na věc dívat opačně – využívat stavební spoření na jeden rok – to je samozřejmě také nesmysl.
Korektní by bylo napsat, že investice do kvalitních podílových fondů je vhodná pro určitou část investorů, kteří vyčerpali možnosti v základních (spořících) produktech jako je například právě stavební spoření. Strategie vložit peníze do podílového fondu a na konci roku je převést do stavebního spoření není nic nového. Jen si nejsem jist, že se vám to bude i ve výnosově nevýjimečných letech vyplácet. U obligačních fondů to asi nebude to pravé.
Roční platba u pojistek je jistě výhodná (ostatně i z hlediska provize pro zprostředkovatele :-), ale drobnou vadou na kráse je, že se platí jaksi předem. Do fondu si tedy můžu dát ohřát peníze až na příští rok, ne ty letošní.
Hezké výnosy a daňová výhodnost bývají vyváženy nejen nejistotou výnosů, ale i jistotou poplatků. A to nejen při vstupu a výstupu, ale také správním poplatkem. Ten vám z nějak textu vysublimoval. Jeho výši asi zahrnujete do celkového poplatku, nebylo by ale na škodu rozepsat výši jednotlivých poplatků. Ten správní bývá pro efektivitu investice dost podstatný a chci-li uvažovat o více než jednom roce investování (u obligací jistě ano), musím ho znát.
I přes současný kurz dolaru bych byl velmi opatrný na investice v cizích měnách. Na vývoji směnných kurzů si lze nabít ústa asi vůbec nejsnadněji.
Začnu od konce - máte pravdu, poplatek za správu a vstup u investice do Kč 60 000,-- činí u zmíněného fondu 2,5 % - tedy 7,1 % čistého nebo chcete-li efektivního výnosu.
Souhlasím i s Vaším názorem, že dluhopisy pravděpodobně ztratí dech a půjdou s výnosem dolů.
Neporovnával jsem výnos stavebního spoření kontra podílový fond, ale jen úročení u st. spoření (bez st. podpory) a pak se nemohu zbavit dojmu, že "prohnat peníze" úspěšným fondem a koncem roku je vložit do stavebka je výhodnější než stálá měsíční platba st. spořitelně.
Tu výhodu u roční platby pojistného u životních pojištění spojuji s vyšší investicí do fondu - samozřejmě, že se platí předem, ale i tak lze dosáhnout na zajímavé %!
Samozřejmě, že s sebou investice v cizích měnách nesou riziko, je fér i napsat, že podílové fondy jako takové také nesou větší míru rizika. Je to produkt, na kterém se klient může sám i mnoho věcí naučit, samozřejmě na vlastní riziko.
Můžete vyčíslit jednotlivé poplatky zvlášť? Tedy kolik je za vstup a výstup a kolik za správu.
Možnost zvýšit výnos tím, že nechám přes rok peníze na podílovém fondu a na konci roku je přeleji do stavebního spoření, je logická a velmi výhodná. Alespoň do doby, než se vám stane, že klesne výnos. V posledních dvou zcela výjimečných letech se tímto způsobem dalo vydělat, ale také se na tom daly prodělat kalhoty při jen trochu špatném odhadu při výběru fondu. Svým klientům bych takový postup radil opravdu jen zcela výjimečně a jen u toho, kde si budu stoprocentně jistý, že chápe všechna z věci vyplývající rizika.
Býti si stoprocentně jistý a zároveň ještě míti pravdu ... to je skoro na Nobelovku za ekonomii :-)
Co a kam dát je otázkou knowhow, které má hodnotu mnoha milionů, nikoliv půl procenta provize z obchodu. Bohužel je dnes mnoho takových, kteří se vám snaží usídlit v bytě či kanceláři, aby vám vyjevili skvělé zítřky, kterých dosáhnete, pokud své peníze investujete právě jejich prostřednictvím. Snaží se vás přesvědčit o všem možném, ale z dálky je z nich cítit, že jde hlavně o "... právě jejich prostřednictvím". A nakonec vyhlédnete z okna a vidíte, že odjíždějí okopanou škodovkou. Poradci. Pár naučených frází, pár termínů, které vymysleli stejně "úspěšní" jako oni, vydávajíce je za vědu, kterou je třeba znát. Přitom logice Josefa Švejka či Českého Honzy nesahají ani po kotníky. Nezapomeňme na to, než se zcela utopíme v EU, prosím.
Mluvíte mi z duše. Žádné fondy, žádné stavební spoření, žádné penzijní připojištění, ale pořádná kapitálová životní pojistka. To je jediný záchranný pás našeho socialistického žití. Pořádná KŽP ta zahřeje hned třikrát. Jako v dobách našich dědů, když chodili do lesa dobývat pařezy. Prvně když je dobývali, pak když je štípali a nakonec když s nimi zatopili. S KŽP je to podobné. Nejdříve to zahřeje mě, když dostanu pořádnou provizi. Pak mě to každý rok přihřívá, když dostávám následné provize. A nakonec to zahřeje pojišťovnu, když klient, po pár letech, smlouvu vypoví a odbytné je jen pár krejcarů. A klient? O toho přece vůbec nejde. Pokud má někdo zájem o pořádnou a hodně drahou KŽP, tak pište na ing.dr.bal@podfukar.cz a garantuji vám, že proděláte, ale s noblesou. Ještě vám to zanalyzuji a spočítám na notebooku. Věřte jen pravým analytickým poradcům. PS: přijmeme nové analytiky.
Díky za radu, je vidět, že se ještě musím učit. Pak je tu ještě stát. Když si neznalý idealista uplatňuje daňové úlevy na KŽP a pak ji zruší, tak muší vše dodanit. Tedy úlevy, lidově řečeno, vrátit. To pak ta KŽP zahřeje PĚTKRÁT. Je vidět, že je to velice všestranný produkt.
Hmmm, dobře, tak jste si zanadávali, ujistili jste se navzájem, jací jste kabrňáci a je nám jasné, že nějací „poradci“ si na vás nepřijdou a co tady s tím? Že by snad antimindráková terapie? Svět je plný zlých rádobyporadců s KŽP a jejich obětí – neznalých idealistů (jistě že ne blbců, kteří nevědí co chtějí a zbrkle udělají první kravinu, která je napadne, nebo kterou jim poradí nějaký ještě větší blb a z důsledků svých chyb pak obviňují kdekoho, jen ne sebe). Naštěstí nad tím vším bdí tito moudří. Oni vědí, ale neřeknou, jejich knowhow má totiž cenu milionů. Kampak na ně s půlprocentem z provize, oni vědí své. A soucitně pak pohlížejí ze svého okna na neuspěvšího „poradce“, který po oddrmolení špatně naučených frází odjíždí v okopané škodovce. Jaké štěstí, že se neváhají podělit i s námi, obyčejnými lidmi.