Pobírání invalidního důchodu vám může následně snížit starobní penzi o tisíce korun měsíčně

Invalidní důchod stát přiznává osobám se zhoršeným zdravotním stavem v případě, že částečně nebo úplně ztratí schopnost pracovat. Podle míry poklesu této schopnosti dělíme invalidní důchod do třech stupňů (pokles o 35 % až 49 % u invalidity I. stupně, o 50 % až o 69 % u invalidity II. stupně a o 70 % a více u invalidity třetího stupně).

Nárok na invalidní důchod je kromě invalidity podmíněn i dostatečnou dobou pojištění, která se liší dle věku osob (ty mladší potřebují méně let doby pojištění než ty starší). Pokud trvají důvody pro její přiznání, vyplácí se tato dávka až do dosažení důchodového věku, kdy se překlopí na starobní penzi. Nedochází k tomu však automaticky. Je třeba si o starobní důchod požádat, jinak vám i nadále bude vyplácena jen invalidní penze, což by mohlo v praxi znamenat, že se budete zbytečně šidit o peníze.

Málokdo si však možná uvědomuje, že právě invalidní důchod může významně ovlivnit to, jak vysoký bude ten starobní. Vliv má stupeň invalidity, věk při vzniku invalidity, získaná doba pojištění a výše případných příjmů.

Invalidní penze a doba důchodového pojištění

Starobní penzi může negativně ovlivnit fakt, že ne každý invalidní důchod se počítá do doby důchodového pojištění. U jednotlivých stupňů invalidity je rozdíl zásadní: invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně se do doby pojištění vůbec nezapočítává, invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně se započítává jen z 80 %. Pokud tedy člověk pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně a současně nepracuje ani neodvádí důchodové pojištění jiným způsobem, jeho doba pojištění se v těchto letech fakticky nenavyšuje, upozorňuje zpráva společnosti Freedom Financial Services, která se věnuje důchodovému auditu.

Pokud tedy při prvním či druhém stupni invalidního důchodu nezískáváte dobu pojištění nějakou výdělečnou činností, za invalidní důchod vám žádné roky pojištění nenaskáčou. Kratší získaná doba pojištění negativně ovlivní výši starobního důchodu, protože se odrazí v nižší procentní výměře penze. (Připomeňme, že důchod se skládá ze základní výměry, která je pro všechny stejná a dále z procentní výměry, která závisí na dosažené délce doby pojištění a získaných příjmech). 

Zajímá vás problematika důchodů? Můžete si poslechnout náš podcast kde radíme, jak se nepřipravit o část starobní penze:

Co udělat, abyste v důchodu dosáhli na co nejvyšší penzi?

0:00/

Dva výpočty starobního důchodu

Jak upozornila Jiřina Holubová, vedoucí oddělení Penze ve Freedom Financial Services, specifickou roli hraje okamžik přiznání invalidního důchodu: Pokud člověk invalidní důchod pobírá (nebo pobíral) už delší dobu, má při přiznání starobního důchodu nárok na dva způsoby výpočtu a úřad musí přiznat ten výhodnější.

Běžný způsob výpočtu starobního důchodu zohledňuje celé rozhodné období a všechny výdělky, které jste během něj získali. Z nich se pak vypočte osobní vyměřovací základ (OVZ) a následně i starobní penze.  

Druhou možností je výpočet s přepočtem OVZ z roku přiznání invalidního důchodu. Rozhodné období končí rokem před přiznáním invalidního důchodu (například 1986–2005). OVZ z tohoto roku (např. 40 205 Kč) se přepočte na hodnotu odpovídající roku, kdy je přiznáván starobní důchod (například 104 668 Kč pro rok 2026). Z takto zvýšeného OVZ se starobní důchod spočítá znovu, vysvětlila Holubová, která rozdíl ilustruje na modelovém příkladu pojištěnce s dobou pojištění o délce 45 let. 

Lidé, kteří pobírají invalidní důchod delší dobu, by měli vědět, že u nich může být starobní důchod počítán dvěma způsoby. V řadě případů je pro ně mnohem výhodnější varianta s přepočteným osobním vyměřovacím základem z doby před invaliditou, zdůraznila Holubová, podle které je to důvod, proč zákon umožňuje zvolit ten lepší z obou výsledků. V praxi může lepší výpočet pro pojištěnce znamenat rozdíl několika tisíc korun měsíčně.

Příjmy během invalidity

Obecně u důchodu platí, že vyšší příjmy během rozhodného období zvyšují osobní vyměřovací základ a tím také penzi. U pojištěnců s přiznaným invalidním důchodem, to ale může být komplikovanější. Pokud po přiznání invalidního důchodu výrazně klesnou výdělky – typicky kvůli zkráceným úvazkům, méně placené práci či častým výpadkům – mohou tyto nízké částky v budoucnu snižovat průměr, ze kterého se starobní důchod počítá. Zde vstupuje do hry právě možnost druhého výpočtu, který se opírá o příjmy před vznikem invalidity, ale ani ta nevyřeší všechny situace, varuje Holubová s tím, že chybějící dobu pojištění pak nevyřeší ani možnost dvou výpočtů důchodu.

Šéfka penzí upozornila také na to, že pokud si přivyděláváte k invalidnímu důchodu na dohody a chcete, aby vám pomohly k nároku na vyšší důchod, musíte si hlídat, zda jsou sjednané nad limit pro placení odvodů. Letos to u dohody o pracovní činnosti znamená měsíční hrubý příjem alespoň 4500 Kč a u dohody o provedení práce měsíční hrubý příjem alespoň 12 000 Kč.

V případě, že příjmy nemáte, ještě existuje možnost si platit důchodové pojištění dobrovolně. Ale to pro mnohé kvůli finančním možnostem nebude varianta, protože letos je tato záloha ve výši 3428 Kč. Vzhledem k tomu, že průměrný invalidní důchod ke konci loňského roku byl u prvního stupně kolem 10 tis. Kč měsíčně a u druhého necelých 12 tis. Kč, padla by na tuto zálohu podstatná část příjmu.

Jak se postupuje, když o invalidní důchod přijdete a poté je znovu přiznán

V případě, že podle úřadu pominou důvodu pro nárok na pobírání invalidního důchodu a ten vám bude odebrán, ale po čase vám stát dávku opět přizná, opět úřad provede výše zmíněný dvojí způsob výpočtu, ovšem tentokrát při výpočtu invalidního důchodu (i zde platí, že bude vybrán ten, který je výhodnější).

Když potom takový člověk požádá o přiznání starobního důchodu, provede se jeden běžný výpočet z celého rozhodného období a dva přepočty osobního vyměřovacího základu z let, kdy byly invalidní důchody přiznány. Z těchto tří variant se zase vybere ta nejvýhodnější. Samozřejmě při opakovaném odebírání a přiznávání invalidního důchodu by se provádělo výpočtů více. V takovém případě si člověk jen těžko udělá obrázek o tom, s jakým důchodem má ve stáří počítat a také o tom, jak reálný vliv mají jeho aktuální příjmy, vysvětlila závěrem Jiřina Holubová.