Se začátkem roku 2026 začalo platit několik pravidel, která výrazně proměnila čerpání i výpočet podpory v nezaměstnanosti. Jde například o změnu věkových hranic pro prodloužení podpůrčí doby (doba, po kterou se podpora vyplácí), vymazání rozdílu ve výpočtu podpory pro lidi, kteří dají výpověď sami a především navýšení dávky v prvních měsících podpůrčí doby.
Nově platí, že podpora v nezaměstnanosti se vypočte jako 80 % předchozího čistého výdělku. Ke stejnému navýšení došlo u podpory při rekvalifikaci.
V praxi ale může nastat situace, kdy u žadatele v nezaměstnanosti není možné z předchozích příjmů vyjít. Jednoduše pro to, že ve sledované době neměl žádné výdělky ze zaměstnání nebo podnikání. Typicky u rodičů, kteří žádají o podporu v nezaměstnanosti po ukončení rodičovské dovolené.
V takovém případě – samozřejmě pokud daný žadatel splní i další podmínky – proto úředníci vychází z určitého násobku průměrné mzdy. A právě tyto násobky se od 1. 1. 2026 výrazně zvedly.
V prvních měsících 19 269 Kč
Pro přiznání podpory v nezaměstnanosti je obecně nutné splnit následující podmínku: účastnit se důchodového pojištění alespoň 12 měsíců v průběhu dvou let před zařazením do evidence Úřadu práce. Důchodové pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, OSVČ si jej hradí samy a lidé bez zaměstnání ho nemusí odvádět vůbec.
Vedle toho ale zákon počítá s takzvanými náhradními dobami pojištění, které se počítají do důchodového pojištění potřebného pro přiznání dávky. Právě rodičovská dovolená, respektive péče o dítě ve věku do 4 let, je jednou z těchto náhradních dob. Konkrétní výčet náhradních dob pojištění najdete v § 41 zákona o zaměstnanosti.
U skupiny žadatelů bez předchozích výdělků poté úředníci podporu v nezaměstnanosti vypočtou jako určitý násobek průměrné mzdy stanovené vyhláškou MPSV. Konkrétně:
- 0,4násobek průměrné mzdy za 1. až 2. měsíc,
- 0,2násobek průměrné mzdy za 3. až 4. měsíc,
- 0,11násobek průměrné mzdy po zbývající dobu, která u osob do 52 let činí 5 měsíců.
Oproti roku 2025, kdy se i v prvních měsících podpůrčí doby podpora počítala jako 0,15násobek, jde o výrazné navýšení. Jak se tato změna projeví v konečných sumách vidíte v tabulce níž.
| Podpůrčí doba | 2026 | 2025 |
|---|---|---|
| 1. až 2. měsíc | 19 269 Kč | 6766 Kč |
| 3. až 4. měsíc | 9635 Kč | 5413 Kč |
| Zbývající doba | 7226 Kč | 4962 Kč |
Jak o podporu požádat?
Žádosti o podporu v nezaměstnanosti musí vždy předcházet žádost o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Obojí lze vyřídit online přes klientskou zónu Jenda, do které se přihlásíte například prostřednictvím bankovní identity.
Jenda si díky napojení na další registry veřejné správy umí určité informace zjistit sám. Pokud o vás úřady potřebné údaje neevidují, vyzve vás k jejich doložení. Dané dokumenty můžete většinou doložit pomocí skenu uloženého v počítači nebo vyfotit telefonem a nahrát. Pokud si žádost rozpracujete a zjistíte, že vám některý z dokumentů chybí, můžete pokračovat dál a příslušná lejstra nahrát později.
Jenda by vás měl žádostí provést tak, že vás po odpovědi na konkrétní otázku buď rovnou přesměruje na další dotaz, nebo vám naopak položí další zpřesňující otázky. Digitální žádost neumožňuje udělat formální chybu, takže pokud některé vámi uvedené skutečnosti brání zařazení do evidence nebo přiznání podpory, systém vás na to hned upozorní.
Evidence na pracáku: Povinnost chodit na schůzky a pohovory
Nezapomeňte, že z přihlášení se do evidence Úřadu práce vyplývají také určité povinnosti. Například povinnost dostavit se na schůzku v termínu, který vám Úřad práce stanoví. Dobrou zprávou je alespoň to, že zatímco dřív vám za zmeškaní schůzky bez vážného důvodu hrozil vyhazov z evidence a stopka pro výplatu podpory, od října 2025 jsou pravidla mírnější. Nově úřady práce tolerují první zmeškanou schůzku za období 12 měsíců.
Další absence už je nutné omluvit, respektive je nutné doložit, že jste pro vynechání schůzky měli vážný důvod. Zde jsou pravidla pro rodiče přívětivá – za vážné důvody lze totiž považovat:
- nezbytnou péči o dítě do 4 let věku,
- nezbytnou péči o osobu blízkou ve II. stupni závislosti a vyšším,
- vyzvedávání či odvádění dítěte do mateřské školy,
- zdravotní omezení potvrzené lékařem,
- zpoždění dopravního prostředku či dopravní kalamitu,
- účast na výběrovém řízení.
Pokud vám úředníci najdou vhodné zaměstnání, máte také povinnost daného zaměstnavatele kontaktovat ve lhůtě stanovené Úřadem práce.
Před potenciálním šéfem byste zároveň měli vystupovat tak, aby měl zájem vás zaměstnat – tedy na pohovoru například nevyjmenovávat důvody, proč se na danou pozici nehodíte.
Jestliže vám Úřad práce vhodné zaměstnání najde a firma vás vybere, máte povinnost na dané místo nastoupit. Za vhodné zaměstnání se přitom považuje práce, která odpovídá vaší kvalifikaci, schopnostem, zdravotní způsobilosti ale i možnostem vašeho ubytování a dopravní dosažitelnosti.
Na druhou stranu pomoc ze strany Úřadu práce nekončí jen u podpory v nezaměstnanosti a hledání vhodného místa. Přidělený poradce vám může nabídnout také další vzdělávání, rekvalifikaci, kariérové poradenství nebo účast v nejrůznějších projektech.
Pozor na nekolidující zaměstnání
Pokud byste si chtěli během evidence na Úřadu práce přivydělat, musíte dodržet několik pravidel. Platí, že přivýdělek je možný, jen pokud zároveň nečerpáte podporu v nezaměstnanosti. V praxi tedy teprve poté, co vám skončí podpůrčí doba – připomínáme, že pro osoby do 52 let jde o 5 měsíců.
I po této době ale musíte počítat s určitými omezeními. Konkrétně jde o omezení výdělku, který u takzvaného nekolidujícího zaměstnání nesmí překročit polovinu minimální mzdy. Ta pro letošek činí 22 400 Kč, což znamená, že po dobu evidence na ÚP si nemůžete vydělat víc než 11 200 Kč.
Zároveň je nutné, aby nekolidující zaměstnání probíhalo v rámci pracovního či služebního poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Dohody o provedení práce (DPP) nejsou u nekolidujícího zaměstnání přípustné.
To, že jste si nekolidující zaměstnání našli, byste měli Úřadu práce vždy oznámit a následně také dokládat, kolik si měsíčně vyděláte.
ČLÁNKY DO MAILU