I před patnácti lety byl výběr, jak provést platbu. Složenky přijímaly i pobočky České spořitelny, a poplatky byly nižší než na poště (a málokdo to věděl, takže to bylo většinou i bez front). Také bylo možno platit převodem ze sporožira, a když byla za přepážkou hodná paní, tak ten příkaz k platbě za vás vyplnila. Jinak aby se v tom formuláři čert vyznal.
A dnes je možné vložit peníze v bance příjemce na jeho účet v hotovosti. Tato možnost je sice v tabulce, ale v textu není popsaná. Pokud nemáte učet ve stejné bance jako příjmce platby, je to většinou i nejlevnější možnost.
To, že lidé stojí frontu na poštách, není dáno jen konzervatizmem plátců, ale i příjemců plateb. Bohužel, znám několik organizaci (napřiklad školní jídelny), kde jako potvrzení platby akceptují pouze útržek složenky. A jsou i další (majitelé pensiónů, například), kteří vyžadují poslání peněz na adresu. Tady je pošta jediná možnost.
Platit složenku přímo v bance, je možné i dnes. Také jsem to nevěděl. Mám WSPK a jednou jsem tam chtěl něco zaplatit, přinesl jsem tam složenku, že si podle toho vyplním příkaz k úhradě a k mému údivu paní pouze na rubu cosi vyplnila a bylo to. A stálo to jenom 2 Kč (tehdy jsem dělal ve firmě, kde se mi kvůli firewallu nepodařilo dát příkaz přes Internet. Dneska už dělám jinde, takže to mám jen za 1 Kč).
Jenže v té spořitelně šlo platit složenku, aniž byste tam měl účet. Bylo to úplně stejné, jako na poště, jen levnější a bez front.
Na rubu většiny složenek je standardní formulář příkazu k úhradě, takže vy jste vlastně podal příkaz k úhradě, jen na jiném formuláři než je formulář banky.