Hlavní navigace

Platební karta - jakou vybrat?

30. 9. 2003
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Přemýšlíte nad tím, kterou platební kartu si pořídit? V nabídkách bank jich je celá řada - embosovaná, s magnetickým proužkem, čipová, internetová... Od roku 2005 by každá platební karta používaná v Evropě měla být čipová standardu EMV. Máme se na to jako klienti ohlížet?

Platební karty jsou již dnes běžně používaným platebním nástrojem. Jejich historie sahá do roku 1950, kdy společnost Diners Club vydala první platební kartu na světě. V současné době se používají platební karty několika druhů – embosované, s magnetickým proužkem, čipové (paměťové, mikroprocesorové), internetové a optické. Posledně zmiňované karty se čistě k provádění plateb ještě nevyužívají (resp. není mi dosud známo), ale co není dnes, může zítra klidně nastat.

Embosované karty

Embosované karty dnes nabízí každá solidní karetní společnost a jistě si vyberete i vy z naší nabídky. Výhody embosovaných karet popsal Petr Zámečník ve svém článku „Standardní karta za babku“, já se však zaměřím na jejich nevýhody.

Problémy, které způsobuje nebo může způsobit embosovaná karta, jsou hned dva. S prvním z nich se setkáte po každé platbě, která je uskutečněna pomocí imprinteru (mechanický snímač používaný k otisku karty). Oním problémem je sledování zůstatku. Zatímco po platbě uskutečněné on-line se sníží váš disponibilní zůstatek téměř okamžitě a vy si můžete kdykoli ověřit své finanční možnosti, platba na základě imprinteru se vám na vašem účtu projeví až za několik dní (může se stát, že až za 14 dní, při zahraničních platbách i déle).

Další problém, který ovšem může mít daleko nepříjemnější důsledky, je nemožnost okamžitého zamezení zneužití embosované karty. Ve chvíli, kdy přijdete o svou platební kartu (ztráta či krádež), je nutné, abyste o tom co možná nejrychleji spravili svou banku.

Stejně jako v případě neembosované karty, je také embosovaná karta okamžitě po telefonátu do banky zablokována proti elektronickému zneužití. Rozdílnost však vyplývá právě z možnosti platit embosovanou kartou pouze na základě reliéfního písma a podpisu, který lze velice snadno napodobit.

Proti zneužití v prodejnách, kde lze platit prostřednictvím imprinteru, provádí banka tzv. stoplistaci. Problém tkví v tom, že obchodníci dostávají aktualizovaný stoplist (seznam karet, o které zákazníci přišli) většinou až s týdenní frekvencí, takže zloděj nebo nálezce karty má dostatek času, aby účet dostatečně vyplenil. Obchodník by si měl před transakcí telefonicky ověřit u banky, zda je karta v pořádku, ale až od stanoveného limitu.

Karty s magnetickým pruhem

U elektronických platebních karet je proužek čten protažením karty čtecí hlavou (jak manuálně, tak i automaticky).

Vlastnosti a pozice proužku a kódovací techniky jsou popsány v ISO 7811. Proužek je rozdělen na tři stopy, z nichž první dvě jsou normou určeny jen ke čtení, zatímco na třetí může být i zapisováno. Ačkoliv kapacita proužku – něco málo přes 1000 bitů – se zdá nízká, je to dostačující k uložení potřebných údajů.

Výhodou karet s magnetickým proužkem je jednoduchost, a tudíž nízké náklady na výrobu. Naopak nevýhodou je omezená kapacita magnetického proužku i nedostatečná ochrana proti zneužití.

Čipové karty (smart karty)

Čipové karty můžeme rozdělit na paměťové a na modernější procesorové karty.

Paměťové se používají pro jednoduché aplikace, jako jsou předplacené telefonní karty, které mají čip s 60 nebo 120 paměťovými buňkami. Tyto buňky jsou použitelné jenom jednou, to znamená, že jakmile se paměťová jednotka použije, karta se dále stává bezcennou a může se vyhodit.

Jak již název u druhého typu čipových karet napovídá, karty obsahují mikroprocesor, který kontroluje přístup k informacím na nich uložených. Čipové procesorové karty zvyšují ochranu proti podvodům a používají se v těch nejdůležitějších (z hlediska bezpečnosti) aplikacích.

V dnešní době dochází k celosvětovému nahrazování karet první generace (s magnetickým proužkem) a paměťových karet procesorovými smart kartami. Tyto karty jsou založeny na EMV (Europay-MasterCard-Visa standard) pro vzájemnou kompatibilitu čipů a terminálů.

Přechod na standard EMV se týká např. i Francie, která smart karty používá již několik let, ale většina dříve zavedených smart karet tento standard nesplňuje.

Jak jsem výše uvedl, od 1.1.2005 by se měla u nás (a nejenom u nás) při platbě kartou používat jen čipová karta. Protože toto datum se blíží a přechod na čipové karty není záležitostí pár dní, zeptali jsme se našich největších bank, jak to u nich v současné době vypadá s přechodem na standard EMV a zda-li už náhodou čipové karty nepoužívají.

Komerční banka – v únoru zahájila KB vydávání prvních čipových karet podle mezinárodního standardu EMV. Od té doby banka převedla elektronické platební terminály v obchodní síti svých smluvních partnerů na čipovou technologii. Proces přechodu na čipovou technologii plynule pokračuje. Jako první banka uvedla KB na český trh čipovou kartu asociace VISA a od 1. září 2003, opět jako první banka v ČR, zahájila KB vydávání čipových karet Maestro

eBanka – připravuje se na zavedení čipového standardu. V současné době jej testuje a na počátkem měsíce října by měla být připravena tento standard poskytovat plošně.

Česká spořitelna – nyní se nachází ve fázi příprav na vydávání čipových karet a akceptaci plateb u obchodníků čipovými kartami. Cílem je dodržet požadavky kartových asociací Visa a MasterCard, které určily termín pro vydávání a akceptaci čipových karet pro ČR na rok 2005.

ČSOB – poskytuje čipové platební karty již od července tohoto roku. Prozatím poskytuje čipovou platební kartu VISA Electron. Ostatní druhy platebních karet budou následovat v průběhu příštího roku.

Živnostenská banka – čipové karty zatím nevyužívají. Nemáme bližší informace o jejich zavedení, ale termín 1.1.2005 chce banka dodržet.

GE Capital Bank – v souladu s požadavky platebního systému MasterCard, jehož je členem, zavede čipové karty na kartách Maestro nejpozději počátkem roku 2005. V letošním roce probíhá příprava technologií pro zavedení čipových karet.

Citibank – čipové karty nevyužívají, standard EMV však chtějí podle doporučení Eurocard, Mastercard, Visa od roku 2005 zavést.

Výměna starých karet za nové probíhá z několika důvodů. Jsou to především bezpečností důvody, protože riziko podvodů u nejmodernějších karet je mnohonásobně nižší. Nové karty přinášejí ale také větší komfort uživatelům. Jedna smart karta může kombinovat několik platebních mechanismů (Visa, MasterCard), může mít několik funkcí (vstup do knihovny, telefonní karta, zdravotní karta, karta na obědy) a v neposlední řadě může obsahovat mnohem více informací (zdravotní údaje pro případ nehody, předchozí bankovní operace prováděné daným uživatelem).

Mezinárodními asociacemi byl stanoven termín 1. 1. 2005, a od tohoto data musí všechny platební karty používané v Evropě nést v sobě čip a být standardu EMV.

Internetové karty

Pokud rádi nakupujete na Internetu, je internetová platební karta určena právě vám. Slouží výhradně pro platby na Internetu a pro písemné či telefonické objednávky u nás i v zahraničí. Detailní informace o tomto typu karet již na Měšci popsal Tomáš Pevný v článku „Internet si podmaňuje platební karty“, takže se již nebudu opakovat, snad jen základní fakta.

Výhodou internetových platebních karet by měla být vyšší bezpečnost a snížená možnost zneužití. Karta neexistuje v plastové podobě – skládá se z informace o čísle platební karty, časové platnosti a kódu CVC2 (obdoba PINu). Že není vše až tak růžové, si můžete přečíst v článku „Jsou platby na internetu bezpečné?“ kolegy Jána Simkaniče.

Na našem trhu nabízí tento produkt zatím jen tři banky – eBanka, GE Capital Bank a Komerční banka. Do 31.7.2003 u nás fungovala ještě internetová karta Citibank Internet Card, ale pravděpodobně kvůli tomu, že kartou se dalo platit pouze v obchodech zapojených do systémů CitiConnect, si tento druh platební karty nenašel velké uplatnění a sama Citibank projekt zastavila.

Optické karty

Optické karty se zatím vyrábějí bez procesoru, ale v budoucnu na tomto druhu karet jistě nebude chybět. Umožňují ukládání mnoha megabytů dat, nicméně údaje mohou být zatím zapsány jen jednou a nelze je smazat. Nacházejí využití například ve zdravotnictví, neboť jejich kapacita umožňuje uložení rentgenových snímků.

dan_z_prijmu

Náklady na výrobu optických karet jsou již skoro stejné jako na výrobu čipových. Většímu rozšíření tohoto typu karet zatím brání nestandardní protokoly používané v karetních čtečkách a cena čtecího zařízení, která je stále příliš vysoká (až $ 3 500).

LaserCard

Blízká budoucnost podle mne patří jasně čipovým kartám, co se týče té vzdálenější, domnívám se, že trhu platebních karet budou dominovat optické paměťové karty. Dovolím si tak trochu prorokovat, že jednoho dne bude každý z nás mít jednu takovou kartu doma, bude ji používat pro placení, pro vstup do různých objektů, jako doklad totožnosti, až půjde k lékaři, ponese si na této kartě svůj celoživotní lékařský záznam a jistě ji využije i při dalších příležitostech, které jsem zde neuvedl.

Jakou platební kartu používáte nejčastěji?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).