"Pro názornost: u investičního životního pojištění je provize řekněme kolem třiceti tisíc. Když klient platí pojišťovně pravidelně 1500 Kč měsíčně, tak dvacet měsíců vydělává jen na provizi „poradci“, který mu pojistku sjednal."
A o čem to vypovídá? Odpovím si sám - o ničem. Je to stejné jako porovnat spotřebu aut jen na základě finálního čísla. Tvoje auto sežralo 7 litrů, moje spotřebovalo 5,5 litru. Proto je moje auto lepší.
Ve skutečnosti je to tak, že frajírkům s placeným "poradenstvím" nejdou kšefty, tak si zaplatili reklamní článek. Na každoroční placení 4 750 Kč (přičemž tu částku budou muset časem zvyšovat) se jim každej vykvákne. Nabízejí jen to, co všichni ostatní. Pouze se to snaží dělat jinak. Přirovnal bych to k Guarenty Group. Taky prodávali jiné pojištění než ostatní agenti.
S publikací článku jsem souhlasil, na účet mi nic nepřišlo a koukám, že nic nedostalo ani vydavatelství. Asi to s tou placenou/skrytou reklamou nebude tak žhavé, nemyslíte? Takovéto témata na Měšec patří a je mi jasné, že v tom momentě se tábor rozdělí na lidi, kteří to vidí jako zaplacené PR (nebo jinak "vybátrované") a lidi, kteří to vidí přirozeně normálně a umí se k tématu zdravě kriticky postavit. Ostatní části názoru jsou OK, díky za něj.
Dalibore, Dalibore...
Dobrá, dejme tomu, že článek není zaplacenej. O čem to však vlastně svědčí? No jednoznačně o tom, že autor článku je zatracenej lhář a pokrytec. Blábolí o placeném poradenství, přitom na českém trhu žádné bezprovizní produkty neexistují. Protože všechny finanční společnosti, resp. jejich manažeři, dobře vědí, že jedině smysluplně (= ne málo, ale ani ne moc) zaplacený obchodník je výkonný.
Ano, s tím souhlasím. A od toho je diskuze, kde mohou čtenáři, a to odborní i neodborní, poukázat např. na to, že to, co píše autor, je v realitě odlišné, nebo přinejmenším obtížně dosažitelné. Jak píše autor, a ostatně to mohu potvrdit i z osobních konzultací s poradci, názor na placené poradenství není jednotný. A co znám ze svého okolí dobré poradce (cca 10), žijí z provizí a o klienty se starají automaticky. Dva z nich to sice kdysi napadlo, ale se slovy "přece mám následnou provizi" tu myšlenku zavrhli. Při slušném pojistném kmeni už následná provize může udělat stabilní příjem a je tak v rukou poradce, aby si udržel zdravý kmen klientů a tedy se o ně staral. To se ale často neděje. Ukážu svůj příklad: zatím co od ING mi každý rok poradce volá, píše SMS k narozenimám, na Nový rok, chce se sejít k výročí apod., tak od ČP, PČS a BCAS ani ň :-)
Pro skutečně fungující placené finanční poradenství u nás chybí jedna zásadní věc - bezproviziní produkty. Tedy pojistky, které si budou na trhu konkurovat pouze obsahem a cenou, nikoliv výší provize, která dnes prakticky rozhoduje o úspěšnosti a neúspěšnosti daného produktu na trhu.
Je to krásně vidět na příkladu investičního životního pojištění. Když se tento produkt na trh zaváděl, počítalo se s tím, že to bude produkt nízkonákladový. Klient měl na první pohled vidět kolik a za co platí (tedy kolik jde na riziko, kolik na rezervotvornou část a kolik činí poplatky) a tím se měl odližovat od kapitálového životního pojištění. Tato koncepce totálně propadla. Stačilo ale produkt mírně zneprůhlednit (poplatky zahrnout do rizikového pojistného a vše i s rezerovotvornou složkou zabalit do jedné částky, kterou běžný klient není schopen rozklíčovat na jednotlivé části), podstatně zvýšit provize (nad úroveň tehdejších provizí kapitálovek) a rázem z toho byl nejprodávanější produkt na trhu, který do té doby kralující kapitálové životní pojištění prakticky vytlačil z trhu. Dnes vám kapitálovku žádný finanční poradce nenabídne a konec konců to není ani v zájmu pojišťoven, protože zde nesou riziko, že hospodařením s rezervami nedokáží dosáhnout slíbeného zhodnocení, zatímco u investička přenášejí veškeré riziko na klienta. A je to výhodnější i pro poradce. Kromě vyšší provize má také mnohem širší možnosti ke zmatení klienta. Zatímco u kapitálovky stačí, aby si klient vzal kalkulačku, sečetl pojistné za těch 20, 30 či více let a porovnal s částkou ve smlouvě uvedenou jako "pojistné pro případ dožití". A pak se i divil, že dostane třeba i méně, než činila suma zaplaceného pojistného. Ale u investička takovou možnost nemá. Poradce mu namodeluje jen tzv. předpokládané zhodnocení s úrokovou sazbou vycucanou z prstu (jsou i tací, co jsou schopni tam dát 8 % a ani se nezačervenají). A že za těch 20, 30 let dostane klient třeba jen čtvrtinu "slíbené" částky? Ale jděte, koho to zajímá,... poradce bude už dávno bůh ví kde, pojišťovna už bude nabízet jiné produkty,...
Dokud takové produkty nebudou k dispozici a to alespoň od poloviny pojišťoven, nemá placené poradenství šanci. Kdysi se o něco takového pokoušela Česká pojišťovna v podnikatelském pojištění, ale o pojistku prakticky nebyl zájem - tedy nebyl zájem nikoho ji prodávat, přestože nabízela velmi zajímavý poměr ceny a užitné hodnoty.
Jsou společnosti, které si hrají na nezávislé poradce a dokonce si za to nechávají i zaplatit, ale i ony stejně nakonec žijí z provizí, které jsou zajímavější, než nějaká ta tisícovka, kterou jim klient zaplatí za samotné finanční poradenství.
Dalším háčkem je, že když už si klient zaplatí, očekává doporučení nějakého produktu. Poradce by jen velmi obtížně vysvětloval, poté, co si klient poradenství zaplatil, že vlastně nic nepotřebuje, že to, co má teď je vyhovující, třeba i ne nejlepší na trhu, ale předčasným zrušením stávajících produktů by přišel o víc, než by činil benefit z produktů nových. A jsme zase u těch provizí - vysoké provize zapřičiňují, že počáteční náklady všech produktů jsou velmi vysoké a to komplikuje klientům přechody mezi produkty, protože zrušením starého a sjednáním nového klient dvakrát platí počáteční náklady. Zkrátka bez bezprovizních produktů to rozumně nejde :(.
Zajímavým řešením by bylo placení poradců podílem na zhodnocení klientova portfolia. Ovšem ne jen podílem na zisku (to by motivovalo poradce k nucení klientů do extrémně rizikových aktivit (extrémním případem je churning) s tím, že když to náhodou vyjde, vydělá a když ne, tak je v nejhorším případě na nule). Chtělo by to, aby se finanční poradce zavázal i k případnému podílu na ztrátě. To ovšem žádný rozumně uvažující poradce neudělá, protože by prodělal kalhoty.
O něco lepší je situace u úvěrových produktů, kdy může poradce klientovi skutečně pomoci najít výhodnější půjčku, úvěr, hypotéku. Ale i zde dostávají provizi od bank a jak se pochlubil jeden z účastníků diskusního fóra - jakýsi manažer pobočky v bance mu po uzavření produktu řekl, že "kdybyste přišel bez toho šaška, mohli jsme jít se sazbou ještě o kousek dolu".
Dokud bude většina inzerátů na pracovních serverech představovat nábor pracovníků do finančně poradenských společností (kteří zruší stávající pojistky své rodině a kamarádům a sjednají jim nové, aby po "vytěžení" rodiny skončili) a dokud toto povolání budou dělat mladí lidé, kteří sami mají leasingy, úvěry a hypotéky a přes na první pohled vysoký životní standard žijí vlastně od výplaty k výplatě a sami nemají produkty, které svým klientům doporučují (viz např. http://www.penize.cz/zivotni-pojisteni/218083-zajisteni-je-grunt-overeno-az-prilis-na-vlastni-kuzi ), tak nikdy nelze očekávat kvalitní radu.
Finanční poradce požaduje od klienta naprosto detailní informace o jeho finanční situaci, ale kolik klientů se doopravdy zajímá o finanční situaci svého poradce, zda "vodu nekáže a víno nepije". Schválně to někdy zkuste, ať vám předloží ten samý rozsah informací, jaké požaduje po vás.
Ještě bych k tomu dodala: poradce (placený, ale i neplacený - pokud vím dělala to OVB i jiní) se zajímá o všechny Vaše smlouvy na finanční produkty. On je ale nečte a ani je nemůže znát, to by měl hlavu jako vzducholoď. On se o ně zajímá proto, aby věděl, CO máte, NA JAK DLOUHO a CO MŮŽE ZRUŠIT, aby Vám nabídnul jiné, údajně lepší, ale především za provizi. Kolikrát se stalo, že klient měl smlouvy, odpovídající jeho potřebám, ale po návštěvě finančního poradce měl věci, které nepotřeboval, a to, co by potřeboval, bylo v rámci nepotřebnosti zrušeno.
"Schválně to někdy zkuste, ať vám předloží ten samý rozsah informací, jaké požaduje po vás."
No jo. To mě kdysi u vstupu do nákupního střediska zastavil maník v levném obleku, a že prý ať mu řeknu zda jsem zaměstnanec, nebo živnostník, jaký mám příjem, jméno. Povídám, ať se nejprve představí a poví, co prodává. Koulel očima, polykal, a potom tedy že prodává CITY kreditku. Dobrá, povídám jestli je zaměstnanec, nebo živnostník. A on že prý zaměstnanec. Povídám, jestli je to opravdu tak. A on zase polykal, a povídá že tedy nóóó, něco jako zaměstnanec. Tak jsem se ho zeptal, jestli nedělá na živnostňák. Polkl a přikývl.
Takže ono je to jako s tím podílem na zisku a zároveň ztrátách. Tihle budou stejně lhát, protože jsou tak vycvičení.
Prodej je vždy o manipulaci.
Víš, ono je k ničemu, že ty na lince nebo jako návrhář vyrobíš supervýrobek nebývalých vlastností, když si ho nikdo nekoupí. Zapomeň na bláboly, že kvalita se prodává sama. Leda prd. Lidi potřebujou jednoduchá srovnávací kritéria, často to bývá právě jen cena.
Naopak, dobrej prodejce ti prodá hovno i k obědu. A ještě se po něm budeš olizovat, jak sis pošmákl.
A právě proto to chce zpozornět, pokud mi někdo nabízí výrobek/službu o kterou jsem sám neprojevil zájem. Takže když mě někdo zastaví na ulici/zavolá telefonem/zazvoní u dveří a něco mi nabídne, první odpověď by vždy měla být razantní ne.
Pokud mě produkt zaujme, měl bych si vzít informace co vlastně nabízí a zjistit si jaká je aktuální nabídka na trhu a sám si pak oslovit jednotlivé prodejce se žádostí o nabídku. Protože jinak jako zákazník vždy tahám za kratší konec provazu. Na straně prodejce je výhoda v převahu informací i moment překvapení. A je úplně jedno, jestli bude nabízet pojistku, spoření, hrnce, drogerii nebo zaručeně pravé ovčí deky. Zkrátka se nikdy nerozhodovat jen na základě jedné nabídky (samozřejmě pokud nejde o zboží nepatrné hodnoty, když mně v krámu nabídnou novou zmrzlinu, tak kvůli tomu nebudu dělat rozsáhlé rešerše :D ).
Nojo, prodejci často od začátku vytváří nátlak a nepustí člověka ke slovu a tlačí to směrem kterým chtějí oni a pokud nechce být člověk nezdvořilý jako oni, tak pro okamžité razantní ne není prostor. O to víc pak maj protažený ksichty, když jim člověk nakonec řekne, že se ještě podívá na netu a kdyžtak se pak ozve nebo si zajde na pobočku. To se pak netvářej jako kamarádi, který pro mě chtěj to nejlepší, tak jako na začátku.
Souhlasím s tím, že dokud produkty od napřímo placených porad. společností nebudou absolutně bezprovizní, nezávislost je stejně napadnutelná jako u provizního poradenství. A pak záleží na kvalitě konkrétního poradce.
S čím nesouhlasím je to, že by měl poradce klientovi dávat úplně stejné informace. Poradce má certifikaci a je zavázán k tomu nikde důvěrné informace o klientovi nesdělovat...
Myslím, že o většině poradců by toho klienti dále moc co sdělovat nemohli. Že mají holej zadek, auto na leasing a kontokorent/spotřebitelský úvěr?
Vzpomněl jsem si na jedno takové rčení: Wall street je místo, kde ti, co tam přijeli podzemkou, radí těm, co tam přijeli Roll Roycem, co mají dělat se svými penězi.
A o to jde. Že lidem se snaží radit co s penězi někdo, kdo žádné nemá a tak se ani takovými radami sám nemůže řídit.
Samozřejmě nepředpokládám, že by některý z finančních poradců nechal svého klienta nahlédnout do své finanční bilance.
No proto pracuje, aby ty peníze vydělal. Nebo snad myslíš, že Kellner je jediný, kdo s klienty PPF může mluvit o investicích?
Ony jsou tu praktické překážky. Například pojištění jako takové chce málokdo (mluvím o osobním pojištění za slušné pojistné a s rozumným plněním), investovat chce taky jen málo lidí (pakliže se jim principy investování skutečně vysvětlí) atd.
Třeba pojišťovny by se prodejem své hlavní služby fakticky neuživily. Teda pojišťovny. To jsou vlastně manažeři, že. Kolik by se prodalo životek, kdyby nebylo daňových odpočtů? 30 % z běžně sjednávaného množství?
Mně principiálně ne, Patriku.
Ostatně tohle není jen otázka pojištění, tady mluvíme o orientaci západní společnosti na neustálý růst. Který jediný může uživit stále se zvyšující počet obyvatel země. Což je samozřejmě čistě teoretická konstrukce.
Problém je zkrátka v té velké, v drtivé většině nesmyslné a zbytečné konkurenci, se kterou se já coby dlouhodobě aktivní prodejce finančních produktů musím potýkat.
Klidně ať se prodává 30 % životek. Jen ať tomu odpovídá taky odbornost a zkušenost agentů a jejich zájem o oblast financí. A to prostě není pravda. A nikdy nebude.
Prostě je to furt dokola to samý.
Žádní poradci neexistují, všechno jsou to prodejci vybraných finančních produktů.
Což je ale naprosto v pořádku. Distribuce finančních produktů musí být z principu prodej. Kdyby neměla být, tak se klienti agentům hlásí sami - neustále a ve velkých počtech. A to se samozřejmě neděje. Čili agent musí klienta přimět ke schůzce, ke sjednání - takže prodává.
Problém taky není v provizích. Získat někoho, aby si sjednal životku za rozumné pojistné a vydržel u ní aspoň pár let, to není žádný medík. A problém není ani v tom, že v oboru působí zloději. Ti jsou totiž přítomni všude, lidi jsou holt takoví. Třeba v kostele vás pan farář análně odpaní.
Problém je v přístupu lidí k pojištění, k financím, vůbec životu jako takovému.
Zásadní potíž je obrovský převis nabídky nad poptávkou. A bude to jen horší. Klasické pracovní příležitosti budou mizet, takže do prodeje se bude zapojovat víc a víc lidí. Lidí, kteří do něj z podstaty svých povah a schopností nepatří ani náhodou. Nicméně nějaké ty smlouvičky sjednají a dlouhodobého agenta tím připraví o práci.
Clanek je od zacatku do konce nesmyslny, protoze je zalozen na spatne premise - ze provizni poradenstvi produkuje predrazene zmetky, zatimco placene zarucuje nizkonakladovost a kvalitu. Pane autore, jste zcela mimo misu. Jedine kvalitni poradenstvi je takove, ktere je konfrontovano poucenym klientem. A tech tu bude v republice tak maximalne jedno procento z tech, kteri si nejaky pojistny nebo investicni produkt sjednavaji. A to jeste mozna dost prehanim.
A perlicka na zaver - jaksi jsem prehledl informaci o tom, ze ten zazrak se jmenem finberry vraci klientum celou provizi vyplacenou za produkt, ktery je ji sjednan. Takze dalsi firma, co inkasuje provizi od financni instituce i od klienta?
Já Vás poopravím: pokud Vám někdo poskytne bezplatné finanční poradenství, pak ze něj NERUČÍ. Pokud by bylo chybné, nemůžete ho reklamovat. Zatímco placené můžete. Proto většina tzv. poradců poskytuje finanční poradenství bezplatně, jejich rady jsou pak nenapadnutelné. Vždyť se jen podívejte, co je kolem sjednání produktů papírování. Něco jiného je ve VOP, něco jiného ve speciálních OP, něco jiného Vám přijde v průvodním dopise (tam je toho nejméně a jen to má být závazné), pak vyplňujete papír, že produkt uzavíráte z vlastní svobodné vůle a nikoli pod nátlakem a hafo dalších papírů, finanční trh je nepřehledný a zvláště pojistky jsou pověstné kličkami, pro které nelze vyplatit pojistné plnění. Celý ten trh je prostě velká džungle, ve které se vyzná jen tak 0,5% lidí. Ostatní v tom lítají jak holubičky.
Dobrý den,
rád bych se zeptal pana Dalicha.
Kolik si myslí, že je průměrná provize ze životního pojištění?
Protože těch 30000 to je opravdu velmi dobrý vtip.
Pan Dalich by si měl zjistit realitu a né šířit polopravdy a mýty.
Takové nesmysly snižují hodnověrnost Měsce.
Běžné provize jsou opravdu kolem 200 % ročního pojistného (některé mírně pod, některé mírně nad).
Jenže vzhledem k MLM struktuře většiny prodejních sítí se ke konečnému "pěšákovi" dostane někde mezi jednou a dvěma třetinami (dle "nenažranosti" společnosti, pro kterou daný agent pracuje) z této částky (zbytek spotřebuje MLM systém pro svoje vlastní fungování).
Ovšem klientovi to může být jedno, kolik dostane ten člověk, se kterým mluví, protože klient musí zaplatit v ceně produktu provizi celou, bez ohledu na to, kolik z toho dostane ten poslední pěšák a kolik různé úrovně manažerů nad ním.
Lépe jsou na tom "nezávislí" prodejci, pod tzv. brooker pooly, které si berou mnohem menší část z celé provize, případně prodejci, kteří jsou zároveň podílníky finančně-poradenských firem, kteří pak dostanou provizi více méně celou.
Omlouvám se panu Dalichovi.
Ten článek psal "NAPROSTO NEZAVISLÝ" pan Pokorný.
Záměna nastala protože pan Dalich se autora a "odborníka" pana Pokorného zastává.
Mimochodem výrok dne
"Nejsem závislý na nikom a ničem. Jsem závislý jen sám na sobě a na dobře odvedené práci."
Hádejte kdo to napsal?
Nezastávám se pana Pokorného, zastávám se existence článku na Měšci :-) Autor sice je poradce, což sám seriózně uvádí, ale sám toto poradenství nijak neupřednostňuje.
Pokud jde o provize v IŽP, měl jsem před půl rokem na stole tři interní dokumenty předních brokerských společností. Je to hodně motivační :-), ale z mého pohledu provize 160 a více procent je už opravdu masakr. Osobně bych vítal provizi na hranici 100 %, co je nad to, jen svádí k "bouchání" IŽP (kapitálovky a rizikovky jsou na tom trošku hůř).
Na druhé straně, mám ve svém okolí dobrého kamaráda, který dělá jen "majetek", tedy je s provizemi do 20 %, ale doslova nestíhá a z následných provizí si žije slušně. Lidé totiž majetek většinou nevypovídají. Když je zle, jdou paradoxně nejprve po životním pojištění, na něm jsou následně největší storna provizí.
Pánové, jedna věc je, kolik nebo v jaké výši pošle pojišťovna provizi firmě (Partners, Broker Consulting, OVB apod.) a druhá věc je, kolik z této provize obdrží poradce. Drtivá většina poradců si horko těžko šáhne na provizi ve výši 100% ročního pojistného. A ano, máte pravdu, MLM firmám posílají pojišťovny provize i 230% z ročního pojistného, ovšem poradce opět dostane max. roční platbu, spíše však méně (rozpětí 40 - 80%).
Výši provizí bych nereguloval, to nechť si trh + pojišťovny vyřeší sám, rozhodně bych však navýšil dobu, po kterou poradce (firma) ručí za provizi, stávajících 24 měsíců je směšných a svádí to k otáčení ŽP každé dva roky. Někteří jedinci i celé firmy si na tomto protáčení ŽP založily provizní perpetum mobile. Argument o nízkonákladových produktech Partners je zcela mimo mísu, zkuste si jejich tzv. nízkonákladové produkty porovnat s těmi normálními, pan Švorba coby bývalý poradce Partners o tom na www.investujeme.cz napsal pěkné pojednání. Budete se divit, jak moc jsou "nízkonákladové"...kecy v kleci, nic víc, vychází to stejně, ale hezky se to poslouchá...
Pro klienta je důležitá nákladovost produktu a tam je rozhodující, kolik pojišťovna celkem vyplatí na provizích. Jestli dělá poradce pod nějakou hamižnou společností, která mu nedá ani polovinu inkasované provize, tak to je jeho problém, klient z toho nic nemá.
Co se týče toho otáčení každé dva roky - to jsem popisoval zde http://www.mesec.cz/clanky/vyplati-se-zivotni-pojisteni/, nazval jsem to "stříhání ovcí". Ano, stačí relativně malá skupina lidí, kterou si poradce po dvou až třech letech obejde a přesjedná jim smlouvy. A lidi budou ještě rádi, že se o ně zajímá :D
Není na téma porovnání životek od jednotlivých poradenských společností série článků na www.produktovelisty.cz?
Přečetl jsem si článek, který z poloviny působil dojmem lehčího PR, diskusi a stále vím prd. To že poradci jsou spíše prodejci, kteří žijí z provizí, je známý fakt a souhlasím s tím, že absence bezprovizních produktů značně komplikuje fungování i důvěryhodnost placeného poradenství.
Kolik prodělávám na své lenosti přesunout si peníze z banky do jiné s lepším úročením, si ještě jakž takž spočítat umím, i když ojeby typu pásmové úročení to taky docela slušně komplikují.
Co ale absolutně nedávám, jsou pojistky. To že mé stávající jsou z velké části na hov... mi je jasné už dlouho a před časem zlomené ruka, za kterou jsem dostal 2 800 Kč mě v tom jen utvrdila. Tady můžu uletět hodně peněz na nějaké nesmyslné výluce v pojistce, kterou ani nedokážu odhalit. Absolutně ovšem netuším, na koho se obrátit.
Kolega z práce je nadšený z Partners. Já spíš nechápavě kroutím hlavou, jak vidím, co mu poradili. Přitom Partners skončil v nějakém dva roky starém srovnání jako druhý nejlepší, čímž to v mých očích znedůvěryhodňuje v podstatě všechny. http://finance.idnes.cz/test-financnich-poradcu-v-cesku-nekteri-se-jako-experti-jen-tvari-pyk-/viteze.aspx?c=A110629_095430_viteze_sov
A teď si představ, že já mám (novou) pojistku nastavenou tak, že bych za zlomenou ruku (bez trvalých následků s pracovní neschopností kratší než 14 dní) nedostal nic.
Prostě pojistné plnění je takové, jaké sis sjednal. Ne nízké, ne vysoké (i když samozřejmě směrem nahoru existují limity).
Jak už psali kolegové, podle té zlomené ruky nejde nic poznat. Pokud to nebyla nějaká jo komplikovaná zlomenina, tak tam trvalé následky nebudou, zbývá tak jen plnění za "dobu nezbytného léčení" a to bývá obvykle maximálně pár desítek tisíc ročně, z toho na zlomenou ruku bude připadat tak 4 až 6 týdnů, takže ta částka bude odpovídat.
Osobně, kdybych si takové pojištění sjednával, tak si tam ani tu dobu nezbytného léčení nedám, těch pár desítek tisíc nikoho nevytrhne a raději si v rámci stejného pojistného pojistím výše trvalé následky.
Jediné vyšší plnění v tomto případě by bylo z pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, ale to jednak nebude zrovna levné, navíc v hodně variantách se plní až od 4. nebo 6. týdne, takže ve výsledku taky žádný zázrak.
Zajímalo by mě proč pánové z Fruitberry nereagují v diskusi, když už si zařídili PR článek zdarma. Asi se při tom počítaní peněz z poplatků za "poradenství" a provizí propočítali. Proč nemají exkluzivní bezprovizní produkdy alespoň z těch bank kde pracovovali - vybudovali :-)))), zbytek si může člověk domyslet, že.