Hlavní navigace

Pět nepříjemných otázek pro šéfa Lišky

21. 4. 2017
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Stavební spoření nemá jen samá pozitiva. Položili jsme proto Vladimírovi Staňurovi, předsedovi představenstva Českomoravské stavební spořitelny, otázky, které trápí klienty stavebních spořitelen.

Kdyby neexistovaly stavební spořitelny, banky, které jsou stejně vlastníky či spoluvlastníky stavebních spořitelen, by přišly s podobnými nebo alternativními produkty. Stavební spoření v současnosti drží při životě pouze státní podpora. Jak vy vnímáte tento argument?

Myslím si, že to tak není. Když chcete financovat bydlení, tak máte několik možností: hypotéku, stavební spoření, spotřebitelský úvěr. Více možností podle mne moc není. Když si vezmete hypotéku, musíte zastavit barák, byt, prostě nemovitost a hypotéka je v průměru 2 miliony korun. Když si chcete vzít spotřebitelský úvěr, tedy v průměru 100 tisíc korun, ten je bez zajištění a dostanete jej obvykle relativně rychle, ale za sto tisíc nepořídíte rekonstrukci baráku, bytu. Když chcete vyměnit bytové jádro, střechu, udělat novou kuchyň, tak je to za kolik? Pět set tisíc? Šest set? A to je stavební spoření.

Jinými slovy říkám, že stavební spoření je úplně přesně mezi hypotékou a spotřebitelským úvěrem, kde hypotéka je se zajištěním. Ale já vám ten úvěr dám bez zajištění. A jsem vám schopen nabídnout fixní úrokovou sazbu, na rozdíl od spotřebitelského úvěru. Čili když si dnes se mnou uzavřete smlouvu o stavebním spoření, já vám garantuji, že úvěr bude mít takovou a takovou sazbu za pět, šest, sedm let. A to je produkt, který na trhu není, opakuji, není. Spotřebák vám toto nenavrhne a nenabídne, ale ani hypotéka. Bavíme se tedy o tom, že pět, šest až sedm set tisíc korun je jedinečná nabídka s fixní úrokovou sazbou na 10, 15 let, což je unikátní produkt. Nedívejme se tedy na stavebko jako pouze na výhodný spořicí produkt, i díky státní podpoře, ale na produkt, který v sobě kombinuje spoření a následný úvěr. A podle mě takový produkt na trhu není a dlouho nebude.

Vladimír Staňura (61)

Vladimír Staňura, předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny. (04/2017)
Autor: Českomoravská stavební spořitelna, a. s.

Vladimír Staňura, předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny. (04/2017)

  • Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a na Rotterdam School of Management získal titul MBA.
  • Působil v řadě rolí v domácím i zahraničním bankovnictví.
  • V roce 1991 se stal členem představenstva ČSOB, ve kterém zůstal až do roku 2003, kdy byl jmenován předsedou představenstva Českomoravské stavební spořitelny.
  • Od února 2014 působí v roli předsedy Asociace českých stavebních spořitelen.
  • Má rád cestování, hudbu, golf, víno a četbu dobré literatury.
  • Hovoří plynně anglicky, německy a rusky.

Stavební spořitelny zaspaly dobu. Úrokové sazby překlenovacích úvěrů jsou vysoké, navíc se platí i z naspořených peněz. Poplatková politika neodpovídá 21. století, kdy jsou trendem běžné služby bez poplatků, ale už máme i hypotéky bez poplatků.

Mám pro vás dvě odpovědi. Banka bez poplatků je iluze a hluboký omyl, protože pokud vám banka nabízí vedení účtu bez poplatků, buďte si jisti, že si to banka dobere na úrokové sazbě nebo jiných službách (poplatky za investice, nevýhodné kurzy…). Jinak to prostě nejde. Každá banka a každý majitel banky si hlídá návratnost vloženého kapitálu, to znamená, že když vám někdo nabízí účet bez poplatků, tak se podívejte na to, kolik vám ta samá banka nabízí úrokovou sazbu na vkladovém účtu a kolik vám ta samá banka nabízí úrokovou sazbu na úvěru. Pak teprve můžete objektivně posoudit, jak se ta banka vůči vám jako klientovi chová. Jinými slovy, například vedení účtu bez poplatku je informace, která vypadá velmi dobře, ale je vytržena z kontextu. Troufám si říct, že v tomhle my jsme transparentnější.

A k té zaspané době. Určitě můžeme třeba zrychlit úvěrový proces, v tom máte pravdu. Ale porovnejte si, co stavební spořitelny nabízejí klientům za nezajištěný úvěr, zdůrazňuji nezajištěný. Protože normální spotřebitelský nezajištěný úvěr je za nějakých 10–12 procent a stavební spořitelny nezajištěný úvěr nabízejí za 4 procenta. Myslím, že to nepotřebuje další komentář.

Proč stavební spořitelny zvyšují poplatky na starých smlouvách a vypovídají nevýhodné smlouvy?

Rozhodnutí o vypovídání smluv, ke kterému jsme sáhli před 2 roky, bylo jedním z nejtěžších, které jsem ve spořitelně musel udělat. Ale to, že stavební spořitelny vypovídají staré smlouvy, má svoji logiku, kterou vám hned vysvětlím. Jde o smlouvy, které jsou staré deset, třináct let a mají úrokové sazby, které odpovídaly té době. Jinými slovy úročily vklady 3, 3,5 a 4 procenty. Pro klienty je to samozřejmě fantastické a úžasné, ale v momentě, kdy možnost tyto samé peníze investovat je nula, tak stavební spořitelna prodělává 3–4 procenta čistého. A já v tuto chvíli jsem ve velké konkurenci a potřebuji nabízet úvěry, které jsou za relativně rozumné peníze.

Pokud byste si chtěl ode mne půjčit peníze v tuto chvíli, tak kolik budete očekávat, že vám dám úrokovou sazbu? Do pěti procent? Jenže já vám nabízím ještě levnější úvěr za 2–3 procenta. Teď si představte, že na staré smlouvy platím 4,5 %. Přežiji to? Nepřežiji. Takže milý kliente, hluboce se omlouvám, ale když máš se mnou smlouvu, která je 15 let stará a já ti pořád platím 4,5 procenta, tak ta smlouva už dnes není funkční. A někdy musí dojít svého konce. Já vím, že to není klientsky přátelské a že to není možná z pohledu klienta fér, ale já tu smlouvu musím vypovědět. Jen díky tomu můžu nabídnout všem klientům férové sazby, nezvýhodňuju malou skupinu klientů na úkor ostatních.

Měli jste si to správně spočítat, to je váš problém, říkají klienti.

Před 15 lety? To kdyby kdokoli uměl, tak by měl krásný život. Před 15 lety si nikdo neuměl představit, že budou úrokové sazby tak nízko, podobnou situaci řešily stavební spořitelny i v Německu a až teď jim dal soud za pravdu, že je takový postup v pořádku. Stejně tak teď jsme si zvykli na to, že sazby neustále klesají, a nikdo si neumí představit, že sazby zase porostou… Ale stane se to a spoustu lidí, kteří jedou se splátkami úvěru na krev, to nemile překvapí.

Stavební spořitelny znemožňují předčasné vyvázání se z překlenovacího úvěru, tedy jeho předčasné splacení. Proč to spořitelny dělají?

Já v momentu podpisu smlouvy klientovi slibuji, že mu dám úvěr za nějakou úrokovou sazbu a tento závazek platí na mnoho, mnoho let dopředu. Což je pro klienta úplně skvělá nabídka, protože klient se může rozhodnout, jestli si ten úvěr vezme, nebo nevezme. Ale samozřejmě já jdu do určitého rizika, protože úrokové sazby na trhu se hýbou a já jsem prostě v nějakém riziku. Strašně rád držím své závazky a trvám na tom, abych tento závazek, který jsem klientovi dal při podpisu smlouvy, abych jej dodržel. Jenže tržní podmínky se prostě mění. A klienti teď ke mně chodí a říkají: Podívej se, já mám nabídku od hypoteční banky za dvě procenta, ty mi dáváš čtyři. Chci ukončit vztah a odejít za levnější peníze.

Tomu absolutně rozumím, klient má na to naprosto legitimní nárok, akorát klientovi říkám: Milý kliente, já mám ale s tím tvým refinancováním náklady. Já jsem si vypůjčil peníze, abych mohl na patnáct dvacet let financovat tento tvůj úvěr za 4 procenta, a když ty teď ke mně přijdeš, protože se změnily podmínky na trhu a máš nabídku za 2 procenta, tak já jsem v potížích. Protože já jsem si půjčil za tři procenta na dvacet let, tobě to půjčuji za 4 na dvacet let a ty říkáš ‚sorry, podmínky se změnily‘. Milý kliente, já ti rozumím a rozumím i tvé snaze mít úvěr levnější. Jediné, co ti říkám, že já s tím refinancováním mám nějaké náklady. Já jsem se zavázal, že někomu zaplatím 3 %, abych tobě mohl poskytnout úvěr za 4, ale teď, když chceš po mně 2 %, nejsem schopen v tom závazku pokračovat. Tím pádem chci nějaké odškodnění, které ti spočítám a ukážu ti, jak to funguje, jaké jsem měl s tím úvěrem, resp. refinancováním, náklady.

A je pravda, že v momentě velmi nízkých úrokových sazeb je moje pozice velmi složitá a pro klienta velmi výhodná. Což je super, protože já se chci chovat proklientsky. Akorát, milý kliente, rozuměj, něco mě to stálo a teď ti to chci vyčíslit.

Co je hodně důležité, abych se choval ve vztahu vůči klientovi transparentně a ukázal, kolik mě to opravdu stálo.

OSVČ často nemají šanci dosáhnout na úvěr u stavební spořitelny, protože banky nevycházejí z obratu, ale z čistého zisku. Z něho se ještě odečtou platby na sociální a zdravotní pojištění. Jak vy vnímáte OSVČ jako klienty?

Dívám se na to, jaké má OSVČ daňové přiznání, a podle toho se chovám.

Zajímá vás čistý příjem, nebo i obrat?

Sleduji obrat a dívám se na daňové přiznání, zajímá mě životní minimum, jaké úvěrové splátky si může dovolit. Dívám se také na to, jaké má už teď dluhy, jaké úvěry musí splácet. Potřebuji mít jistotu, že se splácením úvěru nebude mít problém. Zase je to o tom, že se nemůžu chovat k jedné skupině klientů jinak než k ostatním. OSVČ má možnost volby – buď chce šetřit na odvodech státu, nebo bude přiznávat své skutečné náklady a příjmy. A přitom ví, jaké všechny důsledky pro něj každá varianta má.

Jde o to, že OSVČ má třeba slušný příjem, ale uplatní si 60 či 80procentní paušál a v tom okamžiku je z ní, účetně vzato, sociální případ.

skoleni_15_4

Já vím, ale to není moje rozhodnutí. Je to rozhodnutí OSVČ. Ale já se budu chovat tak, abych se choval transparentně vůči OSVČ, ale i vůči finančnímu úřadu. Čili se dívám na to, jestli OSVČ funguje, jak má.

Ukážu vám příklad ze své praxe. Byl u mě člověk, který dělal masáže, a říká mi: Pane Staňuro, vy mě znáte, já mám nějaký příjem, něco zdaňuji, a abych přežil, mám něco bokem. Ale vy přece víte, že já ten úvěr splatím a že to pro mě není žádný problém. Tak mi prosím dejte milion na pořízení bytu, protože víte, že já jej splatím. A já jsem mu řekl: Heleďte, asi jej splatíte, věřím vám, ale já se budu dívat jen a jen na vaše oficiální zdaněné příjmy. To je vše.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).