Hlavní navigace

Názor k článku Penzijní připojištění ztrácí na atraktivitě od anonym - Milá paní Jano, Popravdě řečeno mě dost serou lidi,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 25. 6. 2008 23:59

    anonymní
    Milá paní Jano,

    Popravdě řečeno mě dost serou lidi, kteří zpochybňují údaje dané člověkem z oboru a to ná základě pofidérního porovnání průměru s údajem solitérním. Za prvé jste neuvedla ani náznakem místo, kde vaše dcera pracuje. Rozdíl mezi periferiemi státu a Prahou je totiž značný ve většině profesí.
    Za druhé nemluvím ani o základním platu, ale skutečně o průměru vypočítaném z průměrného ročního hrubého příjmu za všechny zmíněné pozice. Jednoznačně bychom se mohli bavit, že vedoucí pracovníci mají hrubé platy v řádech 30-50 tis., standardní obchodní pozice cca v řádech 20-35tis. a neobchodní pozice typu zpracovatelů transakcí a pokladníků 15-25tis. Průměr je však to číslo, které jsem zmínil a je pravdivé a nezpochybnitelné.
    Je to ovšem jen průměr a má i všechny atributy statistického údaje. Pro vás ovšem evidentně každý zaměstnanec banky bere ty peníze, které tvrdíte. Ale coby, přece znáte dva lidi zaměstnané v bance, tak to „musíte vědět“.

    Pozor ale, mluvím stále o platu s různými bonusy v penězích a o ničem jiném. Pokud chcete ovšem započítávat ještě požitky typu stravenek, potom bychom se mohli bavit o navýšení o cca 1500měs. Co se ale týče dalších výhod, tady nelze mluvit o plošném poskytování, protože třeba příspěvky na penzijní připojištění nebo na životní pojitění jsou vázány na vlastní příspěvek zaměstnance a skutečně ani v bance nemají PF všichni.
    Pokud jde o cesťáky, tak nevím o čem vlastně mluvíte. Cestovní náhrady jsou dány zákonem a tady není rozdílu mezi zaměstnavateli. A ten lepší vozový park? Nechápu vás. Těch pět vyvolených ze stopadesáti, kteří mají služební auto, to je jen těžko indikativní vzorek. Mezi ostatními nikdo nemá nic závratného a většina vozidel jsou auta s průměrným stářím tak 7 let (osobně jezdím autem starým deset let a jiné nevlastním).

    Nevím, co vy děláte, ale mohu říct, že neznám jediného státního úředníka, který by měl širší okruh znalostí nutných pro výkon jeho činnosti než jaký musí mít člověk, který dobře dělá práci na přepážce banky. Jen pro orientaci, portfolio naši služeb pro drobné klienty zahrnuje cca 80 různých položek. Netvrdím, že všichni jsou dokonalí, ale přiznejme si, že o státních úřednících to platí v bledě modrém. Někdo je člověk na svém místě a jiný nezvádá ani základní úkony.
    Taky nevím, kde berete dojem, že plány prodejů jsou nesmyslné a že základním atributem bankovního úředníka je schopnost lhát. To je hodně ubohý názor. Myslíte si snad, že vedení bank nemá šajnu o stavu trhu a své plány tvoří jen tak podle toho, jak se vyspí? Ano i já se každoročně děsím novým plánů (už patnáct let) a každoročně prohlašuji, že už není kde brát, ale přesto to jde znovu se prodává. No a k tomu lhaní. Jak dlouho si myslíte, že by se dalo prodávat na základě lží? Já říkám, že jednou. Ale protože lidé se ke mně vracejí a vracejí se opakovaně, tak jim asi moc nelžu, co říkáte? Nebo vy byste se snad vracela k tomu, kdo vám lže? No a abych si taky rýpl, třeba opravdu lidem nelžete, jen jim prostě neříkáte pravdu, protože ji neznáte a nejste schopná a ani ochotní ji správně interpretovat. Neschopnost a neochote je přece běžným atributem státních úředníků. Nebo je to jen hloupý názorový stereotyp, který hází všechny do jednoho pytle??

    Nedávám rady typu „zvyšte si vzdělání“ apod. Ovšem jestli si myslíte, že do vašeho vzdělání má investovat někdo jiný než vy sama, potom je to špatný názor. Pozor, jde ale o investici, která se může vyplatit jen ve spojení s dalšími nutnými prvky. Ani trojnásobný titul ing. nezaručuje sám o sobě dobrou práci a naopak i jen docela nízké vzdělání nemusí být překážkou pro super kariéru. Ale popravdě řečeno, jde spíše o výjimky.
    Naši vládu hodnotit ani nebudu, to by bylo na knihu a ne na jeden příspěvek. Navíc nevím, jestli mi za to vůbec stojí.

    K té vaší „matce přítelkyně příbuzného“ se nemohu dost fundovaně vyjádřit. Chybí tomu totiž to samé co u vaší dcery. Více informací a především ty zásadní. Např. lokaci a také zaměstnání toho současného důchodce, než do důchodu šel.

    Navíc sám znám i pár lidí a kupodivu jsou to spíše lidé s odrostlými dětmi na pokraji důchodového věku, kteří dokáží ušetřit se svých příjmů i výrazně nižších než jsou příjmy naše, víc než my, kteří jsme v plném produktivním věku. Takže si mohou dovolit i větší útraty než my (bohužel u sebe mohu říct, že je to spíš tím, že šetřit tak jako oni nedokážu, takže sice dětem i sobě dovoluji každodenní drobné radosti, ale při větších nákupech se už musím velice řídit cenou). Mým postojem k utrácení je dáno i to, že lidé kolem mě si už dříve pořídili vlastní domy, nová auta, exotické dovolené a přitom prokazatelně měli nižší platy než jsou měl já. Jenže oni neutráceli za své záliby, nejezdili do práce denně autem, nechodili dvakrát za měsíc do divadla atd. atd. Ale já jim to nezávidím. Mají prostě jiný životní styl. Toť vše.

    A jestli někomu závidíte jeho příjmy, nejprve si zkuste říct, jestli opravdu všechno víte o jeho práci. Je ubohé závidět někomu jeho mercedes, jeho vilu, ale nevědět, že svou firmu vybudovat tím, že sám makal deset let 16 hodin denně, riskoval dvakrát za týden totální krach, staral se o kšefty, aby svých pět, pak deset, pak sto zaměstnanců nemusel vyhodit na dlažbu. A stejně tak u dalších činností. Vidět jen výhody a nevidět co je za tím, to je hodně nefér. Taky bych chtěl mít pracovní dobu státních úředníků. Ale už ne jejich práci. Pro mě je to blbárna.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).