Hlavní navigace

Penzijní připojištění v Evropě

7. 5. 2004
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Zajištění prostředků na stáří je v přestárlé Evropě velmi úspěšným tématem. Různé státy se mohou prezentovat různými pilíři důchodového systému, srovnatelnými s naším penzijním připojištěním. Který stát disponuje nejoriginálnějším zabezpečením svých občanů?

Snaha o jednoduché srovnání Evropských důchodových systémů (myšleno mimo první státní, veskrze průběžný systém) je obtížné, a to proto, že prakticky každý stát vnáší do systému svá specifika, neexistují jednotné parametry, podle kterých by bylo možné toto srovnání názorně provést.

Jakou penzi dostanete v Evropské unii bez soukromých úspor? Čtěte v článku Petra Goly „Jaký dostanete důchod v EU?

Zaměstnanecké penzijní fondy

Státy Evropské unie jsou typické svým systémem zaměstnaneckých penzijních fondů. Ty jsou v drtivé většině soukromě provozované na fondové bázi, ať už jako příspěvkově nebo dávkově definované.

Zaměstnavatel je obvykle povinen zapojit se do systému (ať už ze zákona nebo na základě kolektivní smlouvy), přičemž v takovém případě musí do fondu přispívat za daných podmínek i zaměstnanci. Existují výjimky. Např. v Lucembursku musí spořit v zaměstnaneckých fondech pouze ti zaměstnanci, jejichž příjem přesahuje životní minimum, ve Švýcarsku (byť mimo EU) musí mimo to věk zaměstnance přesáhnout 23 let.

V některých zemích (např. Španělsko a Finsko) jsou i zaměstnanecké fondy provozované na průběžné bázi, jsou ale určeny pouze pro státní zaměstnance. Protikladem je Francie, ve které je průběžný fond povinný pro zaměstnance mimo státní sektor. Irsko a Velká Británie umožňuje svým občanům vybrat si, zda se budou účastnit průběžného nebo fondového systému.

Libo-li daně…

V oblasti daní se jednotlivé systémy liší snad nejvíc. Velmi často bývají příspěvky odečitatelné od daňového základu (do určitého limitu), bývá také dobrým zvykem, že dávky jsou od daně osvobozeny. V řadě zemí (např. Španělsko, Portugalsko, Francie, Finsko) jsou ale dávky daněny jako běžný příjem, v některých zemích se naopak nedaní ani výnosy (např. v Nizozemí a Velké Británii).

Švédi daní dávky ze zaměstnaneckých fondů specielní nižší sazbou, Portugalci a Irové dokonce žádných daňových výhod využívat nemohou.

Otakar Hrazdíra
Jaké podmínky vám nabídnou české penzijní fondy? Můžete využít zahraniční penzijní fond? Zeptejte se Otakara Hrazdíry, produktového manažera penzijního fondu ING v Poradně Penzijní připojištění na Měšci.

Další pilíře

Kromě systému zaměstnaneckých penzijních fondů se objevují pilíře další. Jejich hlavním rysem je dobrovolnost, ať už ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele. Nebývá definován ani systém financování – penzijní fondy (popř. životní pojišťovny) mohou provozovat příspěvkově, dávkově nebo jinak definovaný systém.

Daňové výhody v případě dalších pilířů ve valné většině případů existují, nejsou ale obvykle tak progresivní, jako je tomu v případě fondů zaměstnaneckých. Některé výhody (daňově odpočitatelné příspěvky, dávky osvobozené od daně z příjmu, osvobození nebo snížení danění výnosu) předchozích pilířů se tedy postupně ztrácejí, popř. zůstávají zachovány za velmi přísných podmínek.

Např. v Nizozemí už není tento poslední pilíř daňově zvýhodněn vůbec (na rozdíl od zaměstnaneckého), ve Švédsku, které v případě zaměstnaneckých fondů osvobodilo od daně kapitálové výnosy a dávky zatížilo specielní sníženou sazbou, se dávky ze zbylých pilířů daní jako normální příjem.

Některé zvláštnosti

Poněkud netradiční pravidlo zavedli chytré hlavy v Norsku, kde stát limituje maximální možné příspěvky, které za rok zaplatí občané na svůj individuální důchodový účet v rámci třetího pilíře (tj. u soukromého penzijního fondu).

dan_z_prijmu

Velmi zajímavý způsob spoření na stáří existuje ve Švýcarsku. Občané zde mají možnost spořit na stáří i v libovolné bance a po splnění určitých podmínek mohou těžit z daňových výhod. Přínosem je tedy skutečnost, že stát nenutí své občany živit konkrétní instituce, ale umožňuje jim spořit takovým způsobem, jaký oni sami preferují.

Jako poslední zajímavost uvádím minimální věk odchodu „do důchodu“ pro případ zaměstnaneckých penzijních fondů pro státní zaměstnance na Islandu. Nárok na příjem dávek zde vzniká dovršením 70 let věku. Systém je veden na fondové bázi, je administrován státem a díky vysokému věku nároku na výplatu má pravděpodobně potenciál svým účastníkům výrazně přilepšit k důchodu – na rozdíl od států, ve kterých se chodí do důchodu v 55 letech.

Jakou formou spoříte na stáří nejvíce?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).