Klienti transformovaných a účastnických fondů totiž často nevyužívají důchodové spoření ve třetím pilíři efektivně. Podle Asociace penzijních společností (APS ČR) tkví potenciál ke zlepšení hlavně ve dvou oblastech. V dynamičtějším investování u mladých a v delším investičním horizontu.
Více než polovina lidí mladších 55 let totiž podle zástupců penzijních společností investují zbytečně konzervativně a navíc často vstupují lidé do třetího pilíře pozdě, až kolem 40 let. Tyto faktory podle nich přitom mohou ovlivnit výslednou výši prostředků výrazněji, než výši úložky nebo státní příspěvek.
Dynamičtější investice u mladších účastníků i potřeba motivovat více ke vstupu do třetího pilíře i mladší ročníky jsou ostatně i závěry studie ekonomického think tanku IDEA při CERGE – EI, která zároveň navrhuje snížit poplatkové stropy.
Povinná strategie životního cyklu
Podle Asociace by problém, kdy se lidé v účastnických fondech připravují o vyšší zhodnocení příliš konzervativní strategií i ve věku, kdy ještě mají čas investovat dynamicky, vyřešilo povinné zavedení strategie životního cyklu u nových smluv.
Myšlenka investování dle životního cyklu už na trhu běžně funguje a je založená na tom, že v mládí, kdy máte před sebou dlouhý investiční horizont (tedy dobu, po kterou budete investovat), můžete investovat do rizikovějších aktiv, protože krátkodobě sice jejich hodnota kolísá, ale z dlouhodobého hlediska má růstový trend a výnosy jsou vyšší.
S tím, jak se doba investování zkracuje, by se mělo portfolio měnit ve prospěch konzervativnějších instrumentů (např. státní dluhopisy apod.), které mají nižší výnos, ale většinou jsou stabilnější a bez výrazných výkyvů hodnoty. To je žádoucí ve chvíli, kdy se blíží konec investování. V takovém okamžiku nechcete mít orosené čelo z toho, že akciové trhy padají zrovna když si chcete peníze vybrat.
Ostatně tento prvek je v pravidlech doplňkového penzijního spoření v účastnických v určité míře zanesen přímo zákonem, kdy penzijní společnost musí 5 let před dosažením důchodového věku převést prostředky účastníka do povinného konzervativního fondu (vy tomu můžete zabránit, ale musíte se aktivně ozvat).
Podle Josefa Lukáška, viceprezidenta APS ČR je problém už v investičních dotaznících, které zájemci o penzijko vyplňují a které je tlačí do konzervativních strategií. Třeba i proto, že nemají zatím s investicemi zkušenosti a kvůli tomu jsou opatrní navzdory tomu, že mají před sebou dlouhý investiční horizont. Asociace proto navrhuje místo investičních dotazníků novým účastníkům poskládat portfolio z mixu fondů dle jejich věku.
Smyslem opatření je, aby mladší účastníci investovali v dynamických fondech s vysokým podílem akcií, které např. v roce 2025 vydělaly v průměru 16,5 % ročně, a jejich portfolio se teprve zhruba 10–15 let před penzí postupně zkonzervativňovalo. Došlo by tak k nahrazení nevhodné praxe investičních dotazníků. Samozřejmě, každý účastník by mohl kdykoliv svou strategii měnit,
popsal navrhované změny mluvčí Asociace Jan Sedláček s tím, že rozdíl mezi účastníkem, který investuje 30 let v konzervativním fondu oproti účastníkovi ve strategii životního cyklu je až o více než 100 % vyšší ve prospěch strategie životního cyklu.
Ilustrativní strategie životního cyklu pro klienta, který chce peníze vybrat v 60 letech jednorázově. Při výběru v pozdějším věku či rentou by zkonzervativnění začínalo později.
Podobný princip funguje podle Sedláčka například v Polsku či Německu, přičemž někdy je u penzijních produktů dynamičtější investování v mladším věku i povinné.
Transformované fondy, kapitola sama pro sebe
Do transformovaných fondů nejde od roku 2013 vstupovat, přesto v nich zůstává poměrně dost účastníků. Blbé je, že v nich jsou i čtyřicátníci. Transformované fondy přitom nabízí garanci nezáporného výsledku (vaše aktiva nesmí klesnout pod vloženou částku), což značně omezuje možnosti zhodnocení a jde o velmi konzervativní investice. Přináší tak nízký výnos, že se při zohlednění inflace prostředky účastníků reálně znehodnocují.
Jak nalákat mladé ke spoření na důchod
Jak jsme popsali v úvodu, druhým faktorem, který má podle penzijních společností potenciál výrazně ovlivnit finální naspořenou částku, je délka investičního horizontu. Zatímco dnes začínají řešit „penzijko“ často až lidé kolem čtyřicítky, výrazně by pomohlo, kdyby s tím začali už dříve. To ostatně neplatí jen pro třetí pilíř, ale pro investování obecně. Čím delší investiční horizont, tím výrazněji se uplatní pozitivní efekt složeného úročení, kdy se výnosy z předchozích investic znovu investují a zisk pak po letech roste exponenciálně a ne lineárně.
Asociace navrhuje motivovat mladší ročníky, kteří spoření na důchod často neřeší proto, že je jim časově ještě příliš vzdálené, nějakou formou výhody, např.
- jednorázovým vstupním státním příspěvkem limitovaným věkem 30 let a podmíněným smlouvou, která nebude ukončena předčasně, nebo
- vyšším průběžným státním příspěvkem pro účastníky, kteří vstoupí do „penzijka“ do 30 let, nebo
- snížení minimální částky nutné pro zisk státního příspěvku pro účastníky do 30 let.
Asociace se přiklání k první variantě s tím, že podle odhadů na základě odpovědí z průzkumu zpracovaného pro Asociaci od společnosti Ipsos by jednorázový vstupní příspěvek pro prvoúčastníka ve výši 30 tis. Kč měl za následek více jak zdvojnásobení počtu účastníků do 30 let věku v systému (z cca 430 tisíc v roce 2025 na jeden milion v horizontu jednotek let)
.
První varianta bude znít mladým lidem asi lákavě a penzijním společnostem ostatně taky. Přinesla by jim řadu mladých klientů, kteří u nich budou investovat dlouho. Ale opatření zároveň klade nároky na státní rozpočet, ze kterého by se příspěvek vyplácel. Asociace upozorňuje i na pozitivní efekt zisku ze srážkové daně u těch, kteří by si jednou spoření vybrali jednorázově. To je však varianta, která přinese výnos v daleké budoucnost a řada účastníků, jimž by byl počáteční bonus vyplacen, by ji vůbec nemusela zvolit. Zatímco náklady bude nutné platit hned.
Bude penzijko novým stavebkem?
Asociace chce na penzijko nalákat další mladé lidi i tím, že by do budoucna systém umožňoval použít až 50 % aktuální hodnoty aktiv na nákup první nemovitosti s tím, že tuto možnost by měli účastníci pouze do určitého věku, např. do 36 let.
Opatření by mohlo k penzijním společnostem nalákat další klienty, ale zároveň jde proti myšlence, že má mít účastník na konci co nejvyšší sumu, která mu pomůže vyrovnat pokles životní úrovně spojený se vstupem do penze (ač i investice do vlastního bydlení se dá brát jako forma zajištění na důchod).
Všechny návrhy Asociace představila současné vládě, která je nyní diskutuje. Žádné konkrétní závěry ještě nejsou známy. Ministerstvo financí však serveru Měšec.cz potvrdilo, že se návrhem, kdy by mladí mohli vybrat část úspor na vlastní bydlení zabývá: „Aktuálně připravujeme reformu III. pilíře penzijního systému, která by mladým lidem mohla umožnit využít část naspořených prostředků například na pořízení vlastního bydlení. Návrh je v této fázi předmětem odborné diskuse, proto zatím nelze uvádět konkrétní parametry.“
Poplatky se budou snižovat, otázkou je o kolik
Zmíněná reforma by podle minulých vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové měla obsahovat také snížení poplatkových stropů, protože penzijní společnosti mají nyní poplatky nastavené na maximech, která jim povoluje zákon.
Schillerová avizovala, že u poplatků nepůjde o kosmetické úpravy. Jejich současné nastavení ukrojí střadatelům s dlouhým investičním horizontem i téměř polovinu.
Na vysokou nákladovost účastnických fondů poukázala v úvodu zmíněná studie ekonomů z IDEA při CERGE-EI, která ji ilustrovala na příkladu střadatele, který si měsíčně odkládá 1100 Kč (průměr) po dobu 40 let do hypotetického dynamického fondu s 10% zhodnocením aktiv.
Na konci vklady klienta (při současných cenách) podle výpočtů činily přes 300 tis. Kč, zhodnocení by dosáhlo na zhruba 3 mil. Kč, po započtení státních příspěvků by se pak finální majetek vyšplhal na 3,5 mil. Kč. Penzijní společnost by si ale v tomto případě na poplatcích ukrojila 1,7 mil. Kč a finální hodnota úspor by tak činila necelých 1,8 mil. Kč.
