Hlavní navigace

Peníze zemřelých, o kterých příbuzní nevědí, už nebudou ležet zapomenuté na účtech

27. 9. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Banky svolily, že budou notářům na požádání vyhledávat účty zemřelých klientů. Bude to podobný systém, jaký používají při pátrání po penězích exekutoři.

Je to takové delikátní téma k rozhovoru. Jen těžko se říká starým rodičům: Maminko, napiš seznam čísel účtů u bank, kde máš peníze. Pro všechny případy, kdyby se s tebou něco stalo. A také připiš, kde máš životní pojištění, ideálně i s číslem pojistné smlouvy. Jestli máš někde nějaké spoření, tak ho také nezapomeň uvést.

Přesto však, jak si v tomto článku řekneme, je důkladně sepsaný seznam naprosto nezbytný, aby se v případě úmrtí pozůstalí vůbec k dědictví dostali. Doposud totiž neexistoval způsob, jak by notáři svými vlastními silami mohli zjistit, ve které bance měl zemřelý své peníze, pokud nedostal podklady od pozůstalých. To by se však mohlo zanedlouho změnit.

Zatímco u starých lidí se dá většinou očekávat, že myslí na své blízké a patřičný seznam „kde a co“ sami sepíší, už to tak časté není u lidí středního věku, počínaje třeba 40. narozeninami.

Komplikace s dědictvím nastává v případě, když v rodině nefungují vztahy a každý si jede takříkajíc po vlastní linii. Může se například stát, že nebožtík byl sice formálně ženatý, ale žil odloučeně od rodiny se svojí novou partnerkou. Pokud má všechny důležité dokumenty v domácnosti nové družky a ta rodině odmítne vyjít vstříc, jste nahraní (i když by tím družka poškodila i samu sebe, protože po roce ve společné domácnosti je do dědictví zahrnuta také).

Notáři, kteří mají na starosti dědické řízení po zemřelém, mají bez přesných informací prázdné ruce a chybí jim způsob, jak zjistit, zda a ve které instituci měl dotyčný bankovní účet, životní pojištění, stavební spoření nebo investice.

Notářská komora ČR zaznamenala případy, kdy dědic nezískal část dědictví, na které měl podle zákona nárok. A to proto, že se jednalo o finance, které zemřelému spravovala banka nebo měly být vyplaceny pojišťovnou, říká prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer. Tyto instituce totiž nemají povinnost dědice o jejich nároku informovat a často o smrti majitele peněz ani nevědí. A v případě, že ani pozůstalí o penězích informace nemají a nenajdou k účtu či pojistce žádný dokument, notář se o těchto penězích jako součásti majetku zahrnutého do pozůstalostního řízení nemusí dozvědět, dodává.

Co může notář zahrnout do dědického řízení?

Pozůstalí příbuzní mohou v dědickém řízení počítat pouze s tím,

  • co je napsáno v závěti,
  • jaké informace notáři sami dodají,
  • co se dá dohledat ve veřejně přístupných registrech, tedy například v katastru nemovitostí.

Pro dědice tato situace znamená, že se vůbec nemusí dozvědět o tom, že zemřelý měl v některé bance uložené peníze. Zatímco výborně funguje systém u zjišťování nemovitého majetku, kdy notář jedním kliknutím v katastru nemovitostí zjistí veškerý majetek zemřelého po celé České republice, o kterém příbuzní třeba ani neměli tušení, u peněz je to jinak. Lidé od notářů očekávají, že budou pátrat po všech finančních institucích, a leckdy netuší, že notář může použít jen ty informace, které mu dědicové sami dodají.

Sepsaná závěť ještě zdaleka neznamená úspěch při pátrání po bankovních účtech

Potíž se závětí sepsanou doma bez notáře je ta, že se k ní dědicové vůbec nemusí dostat, pokud ji dostane do ruky někdo, komu znění závěti nevyhovuje. Stačí ji v tichosti „ztopit“ a je to, jako kdyby žádná závěť neexistovala.

Ani notářem sepsaná závěť však nezaručuje, že se pozůstalí dostanou ke svému dědictví. Samotná závěť totiž nemusí obsahovat konkrétní údaje. Zkušenost se zanechanou závětí má i autorka tohoto článku, jejíž maminka po sobě zanechala notářem sepsaný záznam. Nechala ho vyhotovit už 20 let před svojí smrtí. V něm je uvedeno, že kromě nemovitosti (s přesně uvedeným listem vlastnictví) se dcera stává dědicem veškerého ostatního majetku. Tento ostatní majetek však v závěti nijak specifikován není. Pokud by zamřelá matka zároveň nesepsala jeho seznam, včetně čísel smluv či účtů u některých finančních institucí, který navíc po zbytek života pečlivě aktualizovala, nebylo by se k těmto informacím jak dostat.

Než zemřete, usnadněte svým blízkým život. Zpřístupněte svůj účet Přečtěte si také:

Než zemřete, usnadněte svým blízkým život. Zpřístupněte svůj účet

V pozůstalosti se obvykle objeví i různé smlouvy či platební karty k účtům. Chybí-li ale k některému účtu nebo pojistce tyto dokumenty, a to nejen v případech, kdy instituce funguje už jen online, notáři pátrání znesnadňuje zákon. Na rozdíl například od Slovenska totiž nemají čeští notáři přístup do centrálního registru účtů ČNB a museli by v rámci každého pozůstalostního řízení obeslat s žádostí všech cca 50 v ČR licencovaných bank a pojišťoven a čekat na jejich odpovědi. To by řízení neúměrně prodloužilo a prodražilo, říká Radim Neubauer.

To se nyní Notářská komora snaží změnit alespoň v případě bankovních účtů. Prostřednictvím České bankovní asociace (ČBA) oslovila všechny členské banky, aby byly nápomocny při dohledávání majetku zemřelých ve svých systémech.

Systém bude fungovat na podobném principu, jakým dohledávají majetek exekutoři

Podnět Notářské komory ČR vnímáme vstřícně, v našich pracovních strukturách už jsme jej projednali. Elektronická výměna informací o vlastnictví účtu zůstavitele by byla i z našeho pohledu vítanou změnou, protože banky jsou za současné situace nuceny zpracovávat každý podnět notáře coby soudního komisaře v pozůstalostním řízení manuálně, což je nepraktické a zbytečně nákladné jak finančně, tak časově, říká mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

Pro poskytování dat notářům by se dal po určitých úpravách používat už zaběhnutý systém mezi bankami a exekutory, při kterém se využívá formát XML zpráv.

Konkrétní informace o výši zůstatku na konkrétním účtu by se pak mezi bankou a notářem vyřizovaly klasickou cestou, protože v pozůstalosti zdaleka nemusí jít pouze o zůstatek na (jednom) běžném účtu, ale o celou řadu jiných aktiv zemřelého. Pro jeho zjištění banka musí vstupovat do více systémů, čili automatizace této fáze komunikace mezi bankou a notářem může být o něco komplikovanější.

Na co vše myslet a udržovat aktuální (nejen) kvůli vlastní smrti? Přečtěte si také:

Na co vše myslet a udržovat aktuální (nejen) kvůli vlastní smrti?

Přikláníme se zároveň k názoru, že elektronická výměna informací mezi bankami a notáři by měla být zasazena do konkrétního právního rámce, tedy měla by se promítnout do úprav příslušných právních předpisů. V tomto duchu jsme již na podnět Notářské komory reagovali a vyzvali jsme k ustavení společné pracovní platformy, která by měla navrhnout příslušné řešení. Příslušná pracovní skupina se poprvé sejde začátkem října 2022, říká Radek Šalša.

Jak exekutoři žádají banky o informace

Pokud chce soudní exekutor dohledat bankovní účty dlužníka, oslovuje banky s žádostí o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústavy jim zase datovým souborem odpovídají, uvádí mluvčí Exekutorské komory ČR Eva Rajlichová. Tuto proceduru stanovuje § 34 odst. 3 exekučního řádu. Jak má datový soubor vypadat, upravuje příloha k vyhlášce č. 418/2001 Sb. Ministerstva spravedlnosti. V této příloze jsou podrobně uvedeny postupy, datový formát (XML) a struktura datového souboru, který se bance zasílá prostřednictvím informačního systému datových schránek. Na takový datový soubor je banka povinna stejným způsobem odpovědět.

Zatímco u bank už se lámou ledy, pojišťovny a další finanční instituce nejsou povinny aktivně dohledat pozůstalé a informovat je o tom, že v jejich útrobách leží peníze zemřelých příbuzných, a to ani ve chvíli, pokud by se nějakým způsobem o úmrtí dozvěděly.

„Stavební spořitelny vždy čekají na aktivitu stran, kterých se dědictví po zemřelém týká. Pokud se o peníze nikdo nepřihlásí, zůstávají stále ležet na účtech spořitelen,“ potvrzuje tajemník Asociace českých stavební spořitelen Jiří Šedivý.

skoleni_15_4

Pojišťovny žádný zákon také nenutí, aby aktivně hledaly pozůstalé, nicméně například Kooperativa pojišťovna to podle svého mluvčího Milana Káni dělá.

„V případě, že se dozvíme o úmrtí klienta, tak pozůstalé osoby aktivně dohledáváme. Primárně hledáme kontakt na osobu mezi údaji klientů v celém klientském kmeni Kooperativy. Když pozůstalého identifikujeme, tak mu napíšeme dopis, aby vyplnil hlášení pojistné události a o pojistné plnění se přihlásil. Když pozůstalého neidentifikujeme podle určení osoby vztahem, tak oslovujeme místně příslušný soud o zjištění jména notáře, který se daným dědictvím zaobírá, a oslovíme notáře,“ říká Milan Káňa.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).