Hlavní navigace

Pečoval o otce a staral se mu o dům. Soud mu však odepřel vyšší podíl na dědictví

Autor: Depositphotos
Tomáš Zilvar

Máte nárok na větší dědický podíl za to, že jste se starali o zesnulého nebo zhodnocovali jeho majetek? Náleží vám peníze od ostatních dědiců, nebo jen na snížení jejich podílů? Jak dopadl syn, který otcův dům zveleboval, ale zároveň v něm i bydlel?

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Zesnulý (slovy dědického práva: zůstavitel) nezanechal žádné pořízení pro případ smrti (nepořídil tedy závěť, a dědilo se tedy podle pravidel zákona), byl vdovec a měl dva syny. První syn dědictví odmítl, a proto do jeho dědických práv vstoupila jeho jediná dcera (zůstavitelova vnučka). Druhý syn bydlel se svou rodinou ve stejném domě společně se zůstavitelem. V dědickém řízení proto uplatnil nárok na modifikaci svého zákonného dědického podílu z důvodu, že se staral o zůstavitele a přispěl značnou měrou ke zvětšení zůstavitelova majetku, aniž by za to byl odměňován.

Dědí-li se podle zákonné dědické posloupnosti (tedy podle tříd dědiců, dříve skupin dědiců, sestavených v zákoně podle míry příbuznosti k zesnulému), má dědic právo požadovat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu, nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován. Vypořádání se poskytne ve výši přiměřené trvání a rozsahu toho, co plnil, a hodnotě pozůstalosti, o tuto výši se zvětší jeho dědický podíl. To platí i v případě, že dědic, který není pozůstalým manželem, plnil vůči zůstaviteli vyživovací nebo obdobnou povinnost. To říká zákon. Jak tato pravidla aplikovaly soudy na konkrétní dědický spor?

Co a proč chtěl dědic získat

Syn odůvodnil svůj návrh na modifikaci (samozřejmě ve smyslu zvýšení) svého zákonného dědického podílu zejména tak, že se podstatně podílel na rozšíření a zvelebení nemovitosti, která je předmětem dědictví, když z původní stodoly byl vybudován nový obytný objekt, který zbudoval na vlastní náklady, že opravoval a zveleboval zůstavitelem obývanou část nemovitosti, přičemž zůstavitel mu vynaložené náklady nenahradil a že by proto bylo nespravedlivé, aby do jeho dědického podílu byla započtena hodnota majetku, který sám svými prostředky a silami vybudoval bez toho, aniž by obdržel nějakou protihodnotu. Dále uvedl, že po smrti matky se o otce staral, pečoval o jeho výživu, obstarával jeho potřeby a poskytoval mu potřebnou péči, zejména v posledních letech jeho života. Své vynaložené náklady vyčíslil částkou 1 250 000 Kč a požadoval, aby jeho dědický podíl činil 2/3 a podíl druhé dědičky 1/3 majetku patřícího do pozůstalosti. Jinak řečeno chtěl, aby místo poloviny majetku dědil 2/3 majetku, a o to, co dostane navíc, byla krácena druhá dědička.

Kdy máte nárok na zvýšení dědického podílu

Není-li mezi dědici ze zákona (tedy dědici, kteří dědí na základě dědických tříd podle zákona, a ne z titulu závěti) uzavřena dohoda, náleží dědici právo na modifikaci zákonného dědického podílu vypořádáním, jestliže poměry zůstavitele (zejména jeho zdravotní stav) vyžadovaly péči jiné osoby nebo jestliže sám zůstavitel nebyl (pro svůj věk nebo z jiných důvodů) schopen řádně se postarat o udržení nebo zvětšení svého majetku. Vypořádání slouží k zohlednění toho, že potřebnou péči a starost o zůstavitele nebo jeho majetek vynaložili jen někteří z jeho dědiců, zatímco ostatní byli v tomto směru nečinní. Jestliže dědic zajišťoval péči o zůstavitele (osobně nebo prostřednictvím jiných osob) po delší dobu (zpravidla alespoň několik měsíců) nebo jestliže k udržení nebo zvětšení zůstavitelova majetku svou prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem přispěl značnou měrou (bez přičinění dědice by se majetek zůstavitele nezachoval v takové podobě, v jaké se stal pozůstalostí), soud stanoví výši vypořádání tak, aby bylo přiměřené jednak povaze a rozsahu činnosti dědice, jednak hodnotě pozůstalosti.

O takovém vypořádání soud rozhodne samostatným výrokem v usnesení o dědictví tak, že stanoví částku, v níž se poskytne oprávněnému dědici jím požadované vypořádání, anebo že se mu právo na modifikaci zákonného dědického podílu nepřiznává. Oprávněný dědic přitom nemůže po ostatních dědicích požadovat, aby mu stanovené vypořádání zaplatili. Soudem stanovená částka je pouze podkladem pro modifikaci dědických podílů započtením (kolací), v důsledku kterého se dědický podíl oprávněného dědice zvýší a dědické podíly ostatních dědiců v tomu odpovídajícím rozsahu sníží. Jinak řečeno, dědic, kterému byl přiznán takový nárok, nemůže peníze vymáhat po ostatních dědicích (jako třeba pohledávku z titulu půjčky, náhrady škody apod.), to třeba v případě, že pozůstalost má malou hodnotu, má pouze nárok na navýšení svého dědického podílu.

Verdikt soudu: Syn o otce a dům nepečoval nad rámec rodinných vztahů

Nižší soudy dospěly k závěru, že v daném případě předpoklady pro modifikaci zákonného dědického podílu druhého syna splněny nejsou, neboť jednak zůstavitel byl až do svého odchodu do nemocnice prakticky soběstačný a žádnou zvláštní péči jiné osoby nepotřeboval, jednak velká část tvrzených příspěvků směřovala do části nemovitosti, kterou užíval pozůstalý syn, a sloužila tak tedy k vylepšení kvality vlastního bydlení. S těmito závěry Nejvyšší soud v usnesení souhlasil. Význam má skutečnost, že pozůstalý syn užíval nemovitost zůstavitele bezplatně. Má sice pravdu v tom, že svou prací a silami zveleboval nemovitost jako celek, tedy nejen část, ve které bydlel se svou rodinou, nicméně nelze odhlédnout od bezplatnosti užívání nemovitosti, která nebyla zprvu v jeho vlastnictví a později se stal pouze spoluvlastníkem její 1/6. Z tohoto důvodu nemůže být naplněna podmínka aniž by za to byl odměňován, a proto je v zásadě nadbytečné se zabývat splněním dalších předpokladů.

Nutno zdůraznit, že odměnou je přitom třeba rozumět nejen poskytnutí přiměřené finanční protihodnoty, ale i jiného majetkového zvýhodnění spočívajícího například právě v tom, že dědic poté, co přispěl ke zvelebení nemovitosti zůstavitele, již nemusel vynakládat prostředky na vlastní bydlení v penězích. Stejně tak tvrzenou větší péči syna o zůstavitele lze posoudit jako běžně očekávanou mezi rodinnými příslušníky, tím spíše, pokud bydlí společně. K modifikaci zákonných dědických podílů je nutno přistoupit pouze ve výjimečných případech, kdy by bylo rozdělení dědictví podle zákona zjevně nespravedlivé s ohledem na přístup a péči dědiců k osobě a majetku zůstavitele, vyložil Nejvyšší soud ČR.

Diners_Vanoce2019

Poučení

Takže sice dědic domáhající se většího kusu majetku v daném soudně projednávaném případě neuspěl, ale vy už víte, proč tomu tak bylo, a současně víte, pokud jste to dosud nevěděli, jak si můžete zjednat (aspoň po smrti, zřejmě hlavy rodiny) v rodině spravedlnost, a to aspoň tu majetkovou. I když třeba pomáháte a staráte se o rodiče nebo jiné příbuzné rádi a berete to jako samozřejmost nebo plnění morálního závazku. Ale proč by třeba jeden sourozenec, který přijede leda na Vánoce, nebo ani to ne, jen pošle e-mail či zavolá, měl dědit stejně jako ten, který se o rodiče dennodenně stará, když rodič sám se k rozdělení majetku jinak než rovný dílem podle zákona nemá? Proč nejít právní cestou?

Shrňme si tedy, že zákon vám dává šanci: dědí-li se podle zákonné dědické posloupnosti, má dědic právo požadovat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován. A také připomeňme, že se můžete setkat i s jinou situací v rodině, jeden ze sourozenců je stále obdarováván, je mu pomáháno, zatímco ten druhý je opomíjen. Tuto nespravedlnost lze řešit prostřednictvím započtení daru nebo darů na dědický podíl. Jen stručně a zjednodušeně si tentokrát řekněme, že se můžete domáhat toho, aby díl, který někomu jinému připadá z dědictví – tedy vám jako dědic konkuruje – byl snížen o vše významné (nepočítaje tedy obvyklé dary třeba k narozeninám či Vánocům), co dostal bezúplatně tento jiný dědic za poslední 3 roky před smrtí zůstavitele.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).