Péče o blízké nemusí znamenat konec v práci. Na tyto úpravy pracovní doby můžete mít nárok

Zkušenost s péčí o nemocné příbuzné mělo v posledních pěti letech (podle průzkumu MPSV z roku 2025) zhruba 40 % dospělých Čechů, tedy přibližně 2,5 milionu lidí. Významná část této péče přitom dopadá na lidi starší 50 let, kteří se mnohdy starají o stárnoucí rodiče.

Skloubení práce a pečování ostatně v průzkumu pro projekt Neviditelní označilo za výzvu 46 % zaměstnanců v kategorii 50+. Péče přitom dle průzkumů častěji dopadá na ženy, které mnohdy musí omezit, a v krajních případech i zcela přerušit, svoji kariéru. Data z dostupných průzkumů ukazují, že zhruba každý čtvrtý pečující v produktivním věku se práci vůbec nevěnuje. Ne proto, že by nemohl, ale proto, že mu to péče nedovolí, potvrzuje hlavní analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Michael Fanta.

Podle odborníků by ale pečující odchod z práce nebo odchod do předčasného důchodu měli volit až jako poslední možnost. Jakmile jim péče skončí, mohou se totiž snadno dostat do sociální nejistoty. Vedle toho je práce také dobrou prevencí sociální izolace, která pečujícím často hrozí.

Zákoník práce proto nabízí několik možností, jak péči o blízké a zaměstnání sladit. V praxi ale o nich pečující a mnohdy ani jejich zaměstnavatelé neví. Co si tedy můžete jako pečující se šéfem vyjednat?

Nutná podmínka: Příspěvek na péči

Pokud vám mají v práci poskytnout úlevu, je nutné, aby byl člověk, o kterého se staráte, příjemcem příspěvku na péči. Tuto dávku stát poskytuje lidem, kteří si sami bez pomoci nezvládají zajistit určité životní potřeby. Těch se v rámci řízení o dávku posuzuje deset, a podle počtu nezvládnutých se poté dané osobě – zároveň s posouzením jejího zdravotního stavu – přiřadí takzvaný stupeň závislosti. Stupně závislosti jsou celkem čtyři a odvíjí se od nich také výše příspěvku: Příspěvek na péči 2026: Navýšení, přehled pravidel a chystané změny

Pečující a jejich nároky podle zákoníku práce

Možnost určitých úlev, respektive úprav úvazků, délky směn nebo místa výkonu práce, přiznává pečujícím zaměstnancům zákoník práce. V praxi ale nemusí být pro každého a v řadě případů také nejde o zákonný nárok, ale mantinely pro to, co je možné si se šéfem dohodnout.

Na co ale dle zákoníku práce nárok je, je kratší týdenní pracovní doba nebo její jiná vhodná úprava. Například tak, že vás zaměstnavatel napíše jen na ranní směny nebo vás naopak vynechá ze směn o víkendu. Variantou může být také takzvaný stlačený pracovní týden, kdy pracujete méně dní v týdnu, ale více hodin. Další alternativou může být pružná pracovní doba nebo přímo zkrácený úvazek.

Obecně mají na tuto úpravu pracovní doby nárok:

• pečující o dítě mladší než 15 let,
• zaměstnanci, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve II. až IV. stupni závislosti.

Žádat o úpravu pracovní doby byste vždy měli písemně. Zaměstnavatel musí vaší žádosti vyhovět, leda by mu v tom bránily vážné provozní důvody, které musí podrobně objasnit a doložit. Konkrétní provozní důvody bohužel zákoník práce přesně nespecifikuje, v praxi se proto často vychází ze soudních rozhodnutí. 

Například podle rozhodnutí Nejvyššího soudu už z roku 2007 (21 Cdo 612/2006) existují vážné provozní důvody jen tehdy, pokud by úprava pracovní doby znemožnila, narušila nebo vážně ohrozila řádný provoz zaměstnavatele. Podle rozhodnutí (21 Cdo 1561/2003) z roku 2003 by měl zaměstnavatel, pokud nemůže vyhovět v plném rozsahu, poskytnout úpravu alespoň v takové podobě, jakou mu provoz umožňuje. 

Home office, sdílené místo nebo samorozvrhnutí pracovní doby

Podle zákoníku práce si ale může zaměstnanec, který pečuje o dítě mladší 9 let nebo osobu závislou na péči ve II. až IV. stupni závislosti, se zaměstnavatelem dohodnout také práci na dálku. Žádat šéfa o home office má samozřejmě smysl jen tehdy, pokud to umožňuje povaha vaší práce. Na rozdíl od zkrácení pracovní doby ale není na home office právní nárok, obě strany se zkrátka musí dohodnout. U pečujících, rodičů a těhotných zaměstnankyň má zaměstnavatel pouze povinnost svoje zamítavé stanovisko odůvodnit.

Další možností, na které se můžete zkusit se zaměstnavatelem dohodnout, je sdílení vašeho pracovního místa. Vedle chápavého šéfa k tomu ale budete potřebovat i kolegu v obdobné situaci. V takovém případě totiž zaměstnavatel obsadí jedno pracovní místo zaměstnanci se stejným druhem práce. Zaměstnanci si pak budou sami po vzájemné dohodě rozvrhovat sjednanou pracovní dobu do směn tak, aby nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období každý z nich naplnil svou průměrnou týdenní pracovní dobu, popisuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Když pracovat nejde: Zdravotní a sociální pojištění

V některých případech ale pracovat zkrátka nejde – povaha práce to neumožňuje, se šéfem není řeč nebo je péče tak náročná, že na zaměstnání nezbývají síly. V takové situaci za vás stát alespoň převezme povinnost hradit si zálohy na zdravotní či sociální pojištění.

Z pohledu zdravotního pojištění se pečující zařadí do kategorie státního pojištěnce, takže za něj zdravotní pojištění odvádí erár. Neplatí to pro všechny pečující, ale opět pouze pro ty, kteří se starají o osobu ve II. až IV. stupni závislosti, u I. stupně pouze v případě péče o dítě do 10 let věku.

Kdo se do kategorie státního pojištěnce nevejde, musí si zdravotní pojištění hradit sám jakožto OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). OBZP v roce 2026 platí 3024 Kč.

Sociální pojištění si platit nemusíte, ale zároveň ho za vás nehradí ani stát. Na péči o osobu blízkou se ale hledí jako na náhradní dobu pojištění, která se započítává do budoucího důchodu. Opět platí, že pro splněné této náhradní doby pojištění musíte pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči druhé osoby v I. až IV. stupni, nebo o osobu jakéhokoliv věku ve II. až IV. stupni závislosti. 

Pro samotný výpočet důchodu se pak doba péče považuje za takzvanou vyloučenou dobu, což znamená, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. To má pozitivní význam v tom, že při výpočtu se příjem dosažený před tímto obdobím a po něm nebude kvůli období bez výdělků nijak rozmělňovat. O započtení náhradní doby je potřeba zažádat na ČSSZ.

Pokud jste se kvůli péči ocitli ve finančních problémech a nezbývám vám například na úhradu bydlení, můžete také požádat o superdávku. Právě péče o osobu závislou na péči jiné osoby vás navíc řadí do kategorie zranitelné domácnosti, pro kterou platí o něco mírnější pravidla.

Přečtěte si také:

Domácnosti si chybně myslí, že nesplňují nárok na dávky. Zkontrolujte si, zda to není i váš případ