Hlavní navigace

Padělatelům peněz hrozily kruté tresty. Dnes si „odpočinou“ v pohodlném vězení

21. 3. 2018
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: isifa/MAFRA/PETR TOPIČ
Vypichování očí nebo useknutá ruka přibitá na mincovnu. Trest smrti oběšením. Padělání peněz se již ve středověku trestalo velmi přísně. V moderní společnosti jsme se už naštěstí posunuli k humánním trestům.

Tresty byly velmi přísné

V antickém Řecku se trestalo padělání peněz na základě Solónových zákonů smrtí.

Za vlády českého krále Přemysla Otakara II. byl pro padělatele mincí stanoven trest smrti a zabavení veškerého jeho majetku. Král Jiří z Poděbrad stanovil pro padělatele mincí trest „hrdla ztracení“. Vladislavské zřízení zemské (neboli zemský zákoník z roku 1500) padělatelům určilo trest upálení zaživa.

V Drážďanech provinilci vypichovali oči, příp. jeho useknutou ruku přibíjeli na mincovnu. Zákoník císaře Maxmiliána z roku 1499 znal pro padělatele vedle trestu ohněm také smrt škrcením nebo smýkáním. V praxi se však pravděpodobně postupovalo odlišně u šlechtických padělatelů.

Čínské bankovky z doby dynastie Ming (1368–1644) nesly varování, že padělatel a rozšiřovatel padělaných peněz bude pověšen. Kdo na padělatele upozornil, byl odměněn, tedy propadl mu veškerý padělatelův majetek. V Číně se v jako první zemi na světě používaly papírové peníze.

Jakkoli bývaly tresty za padělání peněz v oběhu dosti kruté, jejich účinek rozhodně neodstrašil další padělatele.

Jak se padělaly peníze?

Padělatelství peněz mohlo nabývat nejrůznějších forem. Za zvláštní případ lze označit oficiální padělatelství, kdy se vydávána mince tzv. oslabila již v mincovně, např. přimícháním většího množství mědi na úkor stříbra nebo zlata. Dělo se tak buď na přímý příkaz panovníka, nebo alespoň s jeho vědomím.

Penězokazectví se mohli dopouštěti také nepoctiví královští mincmistři a další zaměstnanci mincoven, když si „bokem“ vyrazili mince sice pravé, ale neoprávněně vyražené.

Do třetice „kazili mince“ všichni jejich padělatelé a také ti, kteří padělané peníze rozšiřovali.

Padělání peněz v roce 2018: 12 let vězení, nebo propadnutí majetku

§ 233 Trestního zákoníku

(1) Kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané nebo pozměněné peníze nebo prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání, bude potrestán odnětím svobody na 1 rok až 5 let.
(2) Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo
kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty,
bude potrestán odnětím svobody na 3 léta až 8 let.
(3) Odnětím svobody na 5 až 10 let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
(4) Odnětím svobody na 8 až 12 let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu.

Jak zkontrolovat zlaté mince?

Lučavka královská (neboli aqua regia čili královská voda) je důležitý pomocník k testování zlata. Jedná se o směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové, smíchané v poměru 1:3. Zlato je totiž odolné i vůči hydroxidům a kyselinám. Rozpouští se pouze v lučavce královské a v roztocích kyanidů za přítomnosti kyslíku. Lučavkou královskou se mince pokape a v závislosti na čase a způsobu mizení zlata se určí je ryzost.

V britské mincovně Royal Mint je používaná procedura, která se nazývá Trial of The Pyx. Tato procedura zajišťuje, že nově vyrážené mince odpovídají požadovaným standardům (uvedeným v tzv. Coinage Act). Termín Pyx (z řečtiny) odkazuje na truhlu ze zimostrázového dřeva, v níž bývaly uloženy mince, jež měly být předloženy ke zkoušce.

Několik tisíc vzorků mincí, určených k přezkoumání, je průběžně vybíráno z běžné produkce. Podoba této ceremonie je v podstatě stejná již od roku 1289. Zkouškám předsedá soudce s expertem sboru prubířů. Testy pravosti mincí jsou prováděny v prostorách společnosti „Worshipful Company of Goldsmith“.

Britští padělatelé

V Británii ještě ale zůstaneme. V roce 1697 britský parlament přijal zákon, podle něhož je padělání bankovek zločin a trestá se smrtí. Tento zákon ovšem nerozlišoval padělání a pozměňování peněz.

Významným padělatelem mincí byl William Chalonner. Z obíhajících zlatých mincí odštipoval kousky drahého kovu, které pak roztavil a nechal z nich vyrazit nové mince. V roce 1699 byl dopaden, odsouzen a pověšen. V této době vykonával funkci správce královské mincovny Isaac Newton.

Dalším známým padělatelem britských liber byl Charles Price, známý pod přezdívkou „Old Patch“. Zatčen byl dne 14. ledna 1786. Oběsil se ve svojí vězeňské cele 25. ledna 1786, tedy v den, kdy s ním měl proběhnout soudní proces.

České šikovné padělatelské ručičky

Roku 1466 Jan Kníže z Načeradce za to, že „peníze falešné nosil a jimi kupčil a je po zemi rozsíval a roznášel“, byl potrestán konfiskací majetku, který připadl Jiřímu z Poděbrad.

Velká penězokazecká dílna existovala v Koněpruských jeskyních u Berouna – „v provozu“ byla v letech 1469–1471 (a možná ještě o něco déle). Zajímavé je, že se do ní muselo sešplhat po laně nebo sestoupit po žebříku, jednodušší přístup neexistoval.

Jako zdroj mědi posloužily měděné kotlíky a plech na střechy (podle analýz vyráběný v Kutné Hoře). Z nich byly stříhány pásy, ze kterých potom byla vyrážena kolečka o průměru 12–13 milimetrů. Tento polotovar se lehce povrchově postříbřil pomocí rtuti žíháním v ohni. Na dřevěném špalku se pak vyrážel dvouocasý český lev.

Bylo odhadnuto, že zde bylo takto vyraženo 5000 mincí. Je možné, že za zdejším paděláním stál místní šlechtic Petr Korenský z Terešova (který náhle výrazně zbohatl) a jeho potomci.

Falešné mince se v této době nevyráběly pouze v Koněpruských jeskyních, ale rovněž na hradě Špilberku v Brně. Další rozsáhlá padělatelská dílna byla objevena v 19. století v jeskyni Čertova díra u Šternberka.

Robin Hood a vídeňská mincovna

Zajímavé příběhy nejsou spojeny jenom s mincemi, ale také s mincovnami, ve kterých tyto krásné kousky kovu vznikají. Jako příklad může posloužit mincovna ve Vídni, hlavním městě Rakouska.

Jejímu vzniku předcházela v letech 1190–1191 třetí křížová výprava do Svaté země, které se zúčastnil také anglický král Richard Lví Srdce a rakouský vévoda Leopold V. z roku Babenberků.

Když se král Richard vracel domů ze Svaté země, maskoval se jako poutník. Ve Vídni jej však poznali a zajali. Vévoda Leopold V. pak nechal Richarda uvěznit na hradě Dürnstein na Dunaji, ve kterém nedobrovolně přebýval až do začátku roku 1193.

Jako podmínku za Richardovo propuštění Leopold požadoval ohromnou částku ve zlatých a stříbrných mincí. Výkupné musel sehnat Richardův bratr Jan Bezzemek, který jej v Anglii zastupoval. Podařilo se mu to, ale jenom za cenu „vysávání“ země, proti kterému bojoval legendární zbojník Robin Hood

skoleni_15_4

Tímto způsobem získané peníze umožnily vznik vídeňské mincovny.

Ale ani ve Spojených státech amerických se nevyhnuli padělatelům. Odhaduje se, že v průběhu americké občanské války (v letech 1861–1865) byla asi třetina peněz v oběhu padělaných. Dne 5. července 1865 byla proto založena americká tajná služba, jejímž úkolem také bylo (až do roku 1985) bojovat proti padělání peněz.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se dlouhodobě věnuje tématům bankovních služeb.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).