Ústavní soud vydal rozhodnutí, které může řadě dlužníků dopomoci od jejich starých závazků. Konstatoval, že dluhy, které jsou vymáhány exekucí protiprávně (v daném případě kvůli neplatné rozhodčí doložce), se mohou promlčet.
Něco málo k promlčení
Abychom mohli řešenému případu porozumět, řekneme si něco málo o institutu promlčení. Ten znamená, že pokud nekonáte během promlčecí lhůty, po jejím skončení váš nárok zaniká. V oblasti dluhů to znamená, že pokud úvěrová společnost chce získat od dlužníka své peníze zpět, musí ho o ně zažalovat (žaloba promlčecí lhůtu staví) do konce promlčecí lhůty, jinak jeho právo zanikne. Aby se tak ale skutečně stalo, musí dlužník u soudu promlčení namítnout a ten k němu pak musí přihlédnout. Pokud dlužník promlčení nenamítne, může soud poskytovateli úvěru nárok přiznat. A právě o tom, co staví a nestaví promlčecí lhůtu, byla (kromě jiného) i ústavní stížnost, o které Ústavní soud rozhodoval.
Dlužníci vs. Essox
K Ústavnímu soudu se postupně dostal spor manželů, kteří si vzali v roce 2008 úvěr na 150 tis. Kč od společnosti Essox. Po 11 splátkách (asi 45 tis. Kč) se dostali do prodlení, načež jim úvěrová společnost v roce 2010 dluh zesplatnila a požadovala úhradu 263 tis. Kč.
Zesplatnění je vlastně vypovězení úvěrové smlouvy ze strany věřitele (úvěrovky). Jednoduše řečeno při zesplatnění po vás chce poskytovatel úvěru celou zbývající dlužnou sumu včetně příslušenství uhradit najednou.
Dlužníci závazky neuhradili. Protože smlouva obsahovala rozhodčí doložku, bylo následně zahájeno rozhodčí řízení, které skončilo rozhodčím nálezem v roce 2012, který ukládal povinnost zaplatit zmíněnou dlužnou částku 263 tis. Kč navýšenou o dalších 60 tis. Kč nákladů řízení. Na základě tohoto rozhodnutí pak byla nařízena exekuce.
Z poslední doby by vám k tématu neměl utéct ani článek Stát si posvítí na neplatně vedené exekuce. Víme, co se chystá.
Neplatná rozhodčí doložka = neplatně vedená exekuce
Ta však byla na návrh dlužníků zastavena, protože rozhodčí nález byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky, protože rozhodce byl stanoven netransparentně, a exekuce tak byla vedena protiprávně. Teprve poté v roce 2015 byl dluh žalován u soudu, to už ale dlužníci namítli, že je od roku 2014 po čtyřleté lhůtě promlčený kvůli neplatné rozhodčí doložce.
Obvodní soud však žalobě vyhověl s tím, že po dobu rozhodčího a exekučního řízení byla promlčecí lhůta pozastavena bez ohledu na neplatnost rozhodčího nálezu. Postup dlužníků, kdy nespláceli, zvolili vyčkávací taktiku a pak namítli promlčení, také označil za rozporný s dobrými mravy. Rozhodnutí potvrdil i městský soud a stížnost dlužníků odmítl také Nejvyšší soud, který ale připustil, že žaloba dluhu nebyla u soudu podána bez zbytečného odkladu.
Poté, co se stěžovatelé (dlužníci) obrátili na Ústavní soud, ten ve svém rozhodnutí (sp. zn. II. ÚS 996/18) uznal jejich námitky jako důvodné.
Pohled Ústavního soudu
Ústavní soud (ÚS) připomněl rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. května 2011, které sjednotilo judikaturu v tom smyslu, že rozhodčí smlouva, kde není rozhodce stanoven transparentně, je absolutně neplatná. Rozhodčí nález vydaný na jejím základě tak není způsobilým exekučním titulem a taková exekuce je tedy vedena protiprávně a je nutné ji zastavit. A to i v případě, aniž by to povinný navrhl.
Podle ÚS tedy poskytovatelé úvěrů po 11. květnu 2011 už neměli rozhodčí doložky žádným způsobem využívat. Pokud to přesto dělali nebo pokračovali v exekuci, musí nyní počítat s negativními důsledky svého jednání. Postup věřitelů, kteří rozhodčí žaloby podali i po 11. květnu, označil ÚS za protiústavní a uvedl, že s ním nemůže být spjato stavění promlčecích lhůt nejen v rozhodčím řízení, ale ani v případné navazující exekuci, která je na neplatném rozhodčím nálezu založena.
V případě věřitelů, kteří uplatnili rozhodčí doložky před 11. květnem 2011, tak činili podle ÚS v období neustálené judikatury k rozhodčím doložkám, a proto se na ně ustanovení o stavění promlčecí lhůty bude aplikovat.
Věřitelé museli před uběhnutím promlčení podat u příslušného orgánu žalobu, aby jim nárok nezanikl. Ať už šlo o soud, nebo rozhodce. Pokud ale věděli, že jejich rozhodčí doložky jsou kvůli netransparentně stanovenému rozhodci z rozhodnutí soudu v květnu 2011 neplatné a rozhodci nemají pravomoc rozhodovat, neměli podávat rozhodčí žalobu, ale normální žalobu k soudu. Ta by promlčecí lhůtu pozastavila, soud ale – na rozdíl od rozhodčího řízení – nenabízel vidinu tak vysokých přiznaných nároků.
Soud připomněl, že společnost Essox začala dané rozhodčí řízení v roce 2012, tedy téměř rok poté, co Nejvyšší soud judikaturu sjednotil. Odmítl také její snahu tvrdit, že o rozhodnutí Nejvyššího soudu nevěděla. Zvlášť když je jedním z nejvýznamnějších hráčů na trhu a jde o věc tak významně ovlivňující její byznys. Naopak s použitím jejích minulých argumentů poukázal na to, že o něm vědět musela (viz bod č. 37 nálezu ÚS).
ÚS dále zdůraznil, že věřitel nechtěl primárně žalovat dluh u soudu, ale rozhodl se pro rozhodčí řízení, protože si od něj sliboval větší přiznanou částku k vymáhání na dlužníkovi (soud by totiž věřiteli nepřiznal úrok z prodlení z dluhu od roku 2010 a odmítl by i jeho nárok na smluvní pokutu). Podle názoru ÚS tak vědomě postupoval v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu a byl motivován snahou neoprávněně získat výhodnější pozici vůči stěžovatelům. Jeho postup tak naplňuje znaky zneužití práva. Je přitom neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které neoprávněně zahájením rozhodčího řízení poškodily práva svých dlužníků jako slabší strany, jako se tomu stalo v tomto případě,
uvedla Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí ÚS.
Důvody nesplácení nemusí odporovat dobrým mravům
Soud se zabýval i námitkou věřitele, podle které bylo nesplácení, vyčkávání a následné namítnutí promlčení chováním v rozporu s dobrými mravy. ÚS uvedl, že v případě promlčení pohledávky z úvěrové smlouvy mezi úvěrovou společností a dlužníkem může soud prohlásit vznesení námitky promlčení dlužníkem za rozporné s dobrými mravy pouze ve výjimečných situacích
. Za rozporné s dobrými mravy podle něj není možné bez dalšího považovat jednání dlužníka, který nesplácí, protože je předlužený, a v rozporu s dobrými mravy není ani pasivita dlužníka při řešení závazku.
Podle věřitele je nemravná nezodpovědnost dlužníků, kteří si brali půjčky, u nichž museli vědět, že je nebudou schopni splatit. ÚS ale poukázal na to, že tuto logiku lze i obrátit a že záleží jen na svobodné vůli věřitele, komu půjčí, a ten musí prověřovat schopnost úvěr splatit, což se v minulosti často nedělo, a označit nesplácení předluženého člověka za nemravné bez zkoumání konkrétních okolností a jeho příčin není možné.
Rozhodnutí zvýhodní poctivé úvěrovky
Jde o naprosto zásadní rozhodnutí, dle kterého se věřitelům promlčely miliardy. Reálně jsme zbavili lidi obrovských dluhů u Komerční banky, ESSOXu, Home Creditu, Cetelemu a dalších,
řekl k rozhodnutí ÚS advokát a mediátor Petr Němec, autor projektu Exekutor má smůlu, který pomáhá zastavovat neplatně vedené exekuce a který dlužníky v daném sporu zastupoval. Dle jeho názoru rozhodnutí ÚS ale zlepšilo hlavně postavení poctivých věřitelů proti těm nepoctivým.
Pokud zmíněné společnosti ignorovaly judikaturu a nechávaly si vydávat rozhodčí nálezy dle neplatných rozhodčích doložek, tak teď prostě nesou důsledky. Dlužníci se mohou radovat. Většinou to jsou lidé s větším počtem dluhů, co jdou do insolvence. A zde se právě nepoctiví věřitelé nebudou uspokojovat a více peněz zbude na ty poctivé věřitele. To je ta hlavní zpráva, která v médiích trochu zanikla,
zdůraznil Němec s tím, že pokud se promlčí část pohledávek z rozhodčího řízení, promlčené dluhy těmto úvěrovkám vypadnou z oddlužení a víc peněz dostanou jiní věřitelé.
Na místě je připomenout i další změnu, která hraje ve prospěch poskytovatelů půjček, kteří mají férové podmínky. Přinesla ji novela insolvenčního zákona, která od června změnila pořadí uspokojování pohledávek. Z příslušenství dluhu, které převyšuje jistinu, se nově stává podřízená pohledávka a lidé ji budou splácet naposledy. V praxi se k ní věřitel tedy často vůbec nedostane.
Je promlčený i váš dluh?
Jak poznat, že může být promlčený i váš dluh? Nejjednodušší je se podívat, kdy byla podána rozhodčí žaloba. Pokud byla rozhodčí žaloba podána po 11. 5. 2011, mohlo by se skutečně jednat o promlčený dluh.
V praxi se bude jistě ještě řešit, zda se dané vztahuje i na žaloby podané dříve, ale kde byl rozhodčí nález vydán právě až po 11. 5. 2011, a v exekuci uplatněn tedy ještě později. I zde by se měly uplatnit dané závěry,
předpokládá Němec.
Pokud by i u vašeho dluhu platilo, že promlčecí lhůta se nepozastavila, vězte, že čtyřletá promlčecí lhůta se podle Němce počítá od zesplatnění dluhu, tedy od doby, kdy vás banka či úvěrová společnost vyzvala k úhradě celého dluhu najednou. Tento úkon předcházel rozhodčímu řízení.
V případě, že se v dokumentech týkajících se vašich dluhů nevyznáte, obraťte se na projekt Exekutor má smůlu. Prvním krokem, jak se promlčených dluhů můžete zbavit, je totiž stejně zastavení exekuce a následně namítnutí promlčení u soudu.
Podle Němce může dané rozhodnutí ÚS ovlivnit desítky tisíc exekucí. Ten problém je tak velký, protože i po 11. 5. 2011 věřitelé často spoléhali na judikaturu Nejvyššího soudu, která tvrdila, že když nález uplatní v exekuci, tak to už nepůjde namítat (a jelikož se 99 % lidí nebrání, tak to nebude žádný problém). Tedy že vadně získaný exekuční titul (rozhodčí nález) může vést k bezvadné exekuci,
vysvětlil Němec a dodal, že situace se změnila, když Nejvyšší soud 10. 7. 2013 otočil s tím, že takhle získaný exekuční titul nemůže být podkladem pro platnou exekuci a ta má být kdykoli zastavena, i ex officio, tedy z úřední povinnosti. Proto, i přes jasnou judikaturu, ten problém takhle narostl, protože si věřitelé mysleli, že z bezpráví může vzniknou právo.
