Hlavní navigace

OSVČ nově zaplatí na důchodové pojištění o desítky tisíc více

18. 5. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Podnikatelům mají vzrůst odvody na důchodové pojištění. Co přesně se změní? Jaké budou nově minimální zálohy a o kolik ročně si na nich připlatí OSVČ? Spočítali jsme, že opatření nejhůře odnesou ti s nejnižšími příjmy.

Podnikatelům výrazně vzrostou odvody. Postupně se totiž o dost zvýší minimální zálohy, které podle ministra práce Mariana Jurečky platí 60 % OSVČ.

Platba minimálních záloh na důchodové pojištění bude mít přitom podle Jurečky negativní dopad na jejich budoucí důchody. V případě, že by tímto stylem odváděli podnikatelé nízké zálohy po celý život, měli by podle něj po 44 letech placení pojistného dosáhnout jen na důchod ve výši 10 686 Kč (cca jen 60 % průměrného starobního důchodu).

Lidi to pak dostává do situace, že s takovou částkou je problematické vyžít, a přepadávají nám například do sociálního systému, kdy přicházejí žádat i o tuto formu podpory, vysvětlil na vládní tiskové konferenci ministr práce s tím, že vláda chce postupně navýšit minimální vyměřovací základ, aby po třech letech odpovídal zhruba výši minimální mzdy a z této hranice by se odváděly minimální zálohy. Jestliže někdo podniká na hlavní činnost čtvrtým, pátým, šestým rokem, tak myslím, že by měl dokázat odvádět aspoň z té úrovně výše minimální mzdy, vysvětlil Jurečka a dodal, že vláda počítá i s tím, že ti, kteří nově začnou fungovat jako OSVČ, budou mít postupné navýšení odvodů rozložené do tří let tak, jako nyní stávající OSVČ.

Kolik byste měli odkládat stranou, abyste se v penzi měli jako současní důchodci? Přečtěte si také:

Kolik byste měli odkládat stranou, abyste se v penzi měli jako současní důchodci?

Změny u vyměřovacího základu

V rámci plánovaných změn, které se týkají důchodů, vláda chce postupně během tří let navýšit minimální vyměřovací základ na úroveň 40 % průměrné mzdy, tedy zhruba na úroveň minimální mzdy.

Kromě toho mají OSVČ platit pojistné nejméně z 55 % základu daně namísto současných 50 %. To je nakonec odlehčená verze, protože původně chtěl Jurečka stanovit podíl ze základu daně až na 70 %. Jurečka tak paradoxně zmírnil opatření, které by dolehlo jen na OSVČ s vyššími příjmy, zatímco změnu, která výrazněji ubere z peněženek podnikatelům s nižšími příjmy, ponechal beze změny.

Jak se počítají zálohy

Než přejdeme ke konkrétním výpočtům, je namístě připomenout, jak se zálohy pro OSVČ stanovují.

Při výpočtu záloh na důchodové pojištění se za příjem považuje vyměřovací základ za daný rok. Podnikatelé si tento vyměřovací základ mohou stanovit i sami. Ale jen tak, že nejméně bude vyměřovací základ v současnosti odpovídat 50 % daňového základu (který získáme jako příjmy minus výdaje).

Zároveň však zákon stanovuje prostřednictvím minimálních záloh nejnižší částku, pod kterou nemohou odvody klesnout. Pokud by tedy skutečně dosažené příjmy indikovaly nižší než minimální zálohu na pojištění, musí podnikatel zaplatit právě aspoň minimální zálohu.

Tu pro OSVČ vykonávající hlavní činnost stanovíme pomocí minimálního měsíčního vyměřovacího základu, který odpovídá 25 % průměrné mzdy.

Pro letošek je to částka 10 081 Kč. Minimální zálohu pak vypočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, čímž po zaokrouhlení získáme částku 2944 Kč.

V případě vedlejší činnosti je OSVČ povinna si platit důchodové pojištění, pokud daňový základ dosáhne tzv. rozhodné částky (93 387 Kč). Minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost se pak stanoví jako 10 % průměrné mzdy, tedy 4033 Kč. Minimální zálohu v tomto případě získáme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost, což po zaokrouhlení odpovídá 1178 Kč.

Chystané novinky, které se mají dotknout starších lidí, prošly změnou Přečtěte si také:

Chystané novinky, které se mají dotknout starších lidí, prošly změnou

Vyšší minimální zálohy

Jak už jsme uvedli výše, minimální vyměřovací základ činí 25 % průměrné mzdy (40 324 Kč), letos tedy 10 081 Kč. Jurečka chce, aby se minimální vyměřovací základ zvyšoval tři roky po sobě vždy o 5 % (každý rok cca o 600 Kč měsíčně) tak, aby nakonec byl na úrovni 40 % průměrné mzdy.

Při stávající výši průměrné mzdy by nově minimální vyměřovací základ odpovídal po zaokrouhlení částce 16 130 Kč a z něho odvozená minimální záloha by byla ve výši 4710 Kč měsíčně.

OSVČ při hlavní činnosti tedy po trojím navýšení zaplatí nakonec (dle stávajících čísel) minimální zálohu o 1766 Kč měsíčně vyšší. Vzroste jí tedy o více než 60 % a za rok zaplatí jen na důchodové pojištění (opět při současných číslech) o 21 192 Kč více.

Na vládní tiskové konferenci jsme se pana Jurečky ptali, jestli se na změnu díval optikou OSVČ s nízkými příjmy, na které dopadne růst minimálních záloh nejvýrazněji. Z vlastní zkušenosti moc dobře vím, jak je těžké začít podnikat a dokázat se udržet. Ale z hlediska důchodového systému a pak i výše těch důchodů je opravdu potřeba změnu udělat. Dnes ty důchody při platbě minimálních záloh vychází něco nad 10 tis. Kč. Když toto necháme běžet dál, budeme si tu kumulovat větší a větší problém pro tyto lidi do budoucna, uvedl pro server Měšec.cz Jurečka.

Důchodový systém nám vybouchne do tváře. Které ročníky na tom budou nejhůř? Přečtěte si také:

Důchodový systém nám vybouchne do tváře. Které ročníky na tom budou nejhůř?

Vyšší zálohy pro všechny OSVČ

Jak už jsme uvedli výše, odvody by se měly zvýšit ale i OSVČ, které platí vyšší než minimální pojistné. U těch se vyměřovací základ stanovuje jako 50 % daňového základu. Nově se má vyměřovací základ stanovovat jako 55 % daňového základu.

Jak se připravujete na důchod? (lze volit více možností)

Modelové příklady

Abychom lépe mohli posoudit efekt navrhovaných změn na jednotlivé příjmové skupiny, propočítali jsme tři příklady s různou úrovní měsíčního příjmu. Pro jednoduchost a lepší srovnání u všech OSVČ předpokládáme živnostníka s 60% výdajovým paušálem.

Příjem 35 000 Kč měsíčně

OSVČ s měsíčním příjmem ve výši 35 000 Kč (420 000 Kč ročně) má měsíčně daňový základ 14 000 Kč. Protože vyměřovací základ z reálných příjmů je zde pod úrovní minimálního vyměřovacího základu (a byl by i v případě, že bude vyměřovací základ odpovídat 55 % daňového základu), budeme počítat právě s tím minimálním.

Nyní je minimální vyměřovací základ 10 081 Kč. Jeho měsíční záloha je na úrovni minima, tedy 2944 Kč. Za celý rok na zálohách na důchodové pojištění zaplatí 35 328 Kč.

Podle nových pravidel bude minimální vyměřovací základ činit 16 130 Kč a minimální záloha pak zmíněných 4710 Kč. Roční odvod se tak zvýší z 35 328 Kč na 56 520 Kč. Jen na důchodové pojištění tedy zaplatí ročně o 21 192 Kč více. (Bez ohledu na to, zda bude mít vyšší výdělek, či nikoli.)

Příjem 55 000 Kč měsíčně

OSVČ s měsíčním příjmem ve výši 55 000 Kč (660 000 Kč ročně) má nyní daňový základ 22 000 Kč a vyměřovací základ 11 000 Kč. Měsíční záloha je v tomto případě ve výši 3212 Kč. Za celý rok na zálohách na důchodové pojištění zaplatí 38 544 Kč.

Pokud by se vyměřovací základ nově stanovoval jako 55 % daňového základu, činil by ten 12 100 Kč a nová měsíční záloha by měla být ve výši 3534 Kč. Podnikatel by ale musel platit aspoň zákonné minimum, a odváděl by tak nově 4710 Kč měsíčně, tedy 56 520 Kč ročně, stejně jako jeho kolega, jehož příjem je o 20 tis. Kč měsíčně nižší.

Roční odvod by se tak zvýšil z 38 544 Kč na 56 520 Kč. Jen na důchodovém pojištění by tedy zaplatil o 17 976 Kč více. Tedy paradoxně by mu odvody vzrostly méně než jeho kolegovi, který má měsíční příjem o 20 tis. Kč nižší.

Příjem 80 000 Kč měsíčně

OSVČ s měsíčním příjmem ve výši 80 000 Kč (960 000 Kč ročně) má daňový základ 32 000 Kč a vyměřovací základ 16 000 Kč. Měsíční záloha je v tomto případě ve výši 4672 Kč. Za celý rok na zálohách na důchodové pojištění zaplatí 56 064 Kč.

Pokud by se vyměřovací základ nově stanovoval jako 55 % daňového základu, činil by 17 600 Kč a nová měsíční záloha by byla ve výši 5140 Kč. Podnikatel by tedy platil o něco vyšší než minimální zálohu a ročně by odvedl podle nových podmínek 61 680 Kč.

Roční odvod by se tak zvýšil z 56 064 Kč na 61 680 Kč. Na důchodovém pojištění by zaplatil o 5616 Kč více. Odvody by se mu tedy navýšily zdaleka nejméně i přes fakt, že jeho příjmy jsou o 45 tis. Kč měsíčně vyšší než u naší nízkopříjmové OSVČ.

skoleni_15_4

Dá se tedy říci, že nová pravidla opravu nejhůře dopadnou na OSVČ s nejnižšími příjmy. U podnikatelů s vyššími příjmy bude zálohy navyšovat spíš vyšší vyměřovací základ (55 % daňového základu), efekt ale bude mírnější. OSVČ se skutečně vysokými příjmy, u kterých se zvýšený vyměřovací základ bude projevovat výrazněji, rozhodně tato změna nebude bolet jako ty, jimž se odvody na důchodové pojištění zvýší o 60 %.

Když však už mluvíme o lidech s vyššími příjmy, připomeňme, že se rozšíří skupina poplatníků, pro které bude platit vyšší sazba daně z příjmů fyzických osob. Ta se nyní vztahuje na ty, kteří mají příjem ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. Nově bude aplikována na ty, jejich příjem je ve výši trojnásobku průměrné mzdy.

Úsporný balíček: jaké daně se zvýší právě vám? Přečtěte si také:

Úsporný balíček: jaké daně se zvýší právě vám?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).