Výše hrubé mzdy je jistě pro každého zaměstnance důležitý údaj, mnohem důležitější určitě pro nás všechny ale je, jak vysoká finanční částka končí každý měsíc na našem bankovním účtu – čistá mzda. Abychom v Česku donesli z práce domů něco přes 13,5 tisíce korun, musí náš zaměstnavatel zaplatit (nám a státu) téměř 24,5 tisíce korun.
Placení daní ze mzdy se nevyhne žádný pracující občan, na rozdíl od spotřební daně, kterou odvádí pouze ten, kdo si zboží zatížené spotřební daní kupuje. Zdanění práce je v Česku vysoké, ovšem v osmi členských zemích OECD je ještě vyšší. Ve které zemi je tak nejvyšší průměrná čistá mzda?
Preference zaměstnavatelů
Pro zaměstnavatele a zahraniční investory je nesmírně důležité, jaké jsou celkové mzdové náklady na každého zaměstnance. Zaměstnavatelé ve všech členských zemích OECD odvádí za své zaměstnance sociální pojištění, které zvyšuje jejich mzdové náklady a současně není mnohdy ani na výplatních páskách uváděno. Každý zahraniční investor tedy směřuje své podnikatelské aktivity do zemí s kvalifikovanou pracovní silou a nízkými mzdovými náklady.
Pro náročné technologie je samozřejmě důležitější najít schopné, tvořivé a vzdělané zaměstnance – náklady na práci hrají vedlejší roli. Pro jednoduché a opakující se činnosti hledají zahraniční investoři zemi, kde je výroba vyjde nejlevněji (kde jsou nízké daně a nízké mzdové náklady).
Výpočet zdanění práce
Ve všech zemích je uvedená průměrná „superhrubá“ mzda, tj. celkové mzdové náklady zaměstnavatele za odvedenou práci. Míra zdanění je uvedena opět průměrná, v jednotlivých případech se může lišit dle konkrétní životní situace občana (počet dětí, rodinný stav, …).
Protože se počet nezdanitelných položek a jejich výše značně liší, je v uvedeném výpočtu zohledněna pouze základní nezdanitelná položka (většinou na poplatníka). Občané žijící v manželském svazku a mající dvě či tři děti, odvedou na daních v evropských zemích (díky odpočitatelným položkám) méně, než je uvedeno v tabulkách. U mimoevropských zemí je tento rozdíl nižší (mimoevropské země mají méně odpočitatelných položek a jejich vliv na celkovou daňovou povinnost je nižší než u evropských zemí).
Průměrná hrubá mzda | 18 000 Kč |
---|---|
Z toho: | |
Zdravotní pojištění zaplacené zaměstnancem (4,5 %) | 810 Kč |
Sociální pojištění zaplacené zaměstnancem (8 %) | 1 440 Kč |
Daň z příjmů (počítáme pouze základní odpočitatelnou položku na poplatníka) | 2 065 Kč |
Čistá mzda zaměstnance tedy činí | 13 685 Kč |
Zaměstnavatel navíc za zaměstnance odvede: | |
Sociální pojištění (26 %) | 4 680 Kč |
Zdravotní pojištění (9 %) | 1 620 Kč |
Celkové mzdové náklady zaměstnavatele tedy jsou 18 000 + 4 680 + 1 620 = 24 300 Kč.
Z celkových zaměstnavatelových nákladů ve výši 24 300 Kč zbude zaměstnanci 13 685 Kč, což činí 56,5 % (na dani a ostatních povinných odvodech se zaplatí 43,5 %).
Spočítejte si svou čistou mzdu s naší kalkulačkou.
Nejvyšší čistá mzda je ve Švýcarsku
Zdanění práce je v evropských zemích vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Evropské sociální systémy jsou velmi štědré a poskytují občanům nacházejícím se v složité životní situaci (nemoc, nezaměstnanost, penze, …) dostatek peněžních prostředků k důstojnému životu. Sociální solidární systém je finančně velice nákladný, a proto musí být daňové zatížení vyšší.
Nejnižší zdanění práce je z členských zemí OECD v Jižní Koreji (14,1 %), na druhém místě je Mexiko (17,3 %) a na třetím místě Nový Zéland (20,6 %). Nejnižší zdanění práce z členských zemí Evropské unie je v Irsku (24,5 %).
Nejvyšší zdanění práce je v Belgii (52,4 %), Německu (52,0 %) a Francii (48,3 %). Nejvyšší mzdové náklady mají zaměstnavatelé ve Švýcarsku a Lucembursku (přes 3700 euro měsíčně), kde je také nejvyšší průměrná čistá mzda (přes 2500 euro za měsíc).
Země | Zdanění průměrné mzdy (v % ze „superhrubé“ mzdy) | Průměrná „superhrubá“ mzda (v EUR) | Průměrná čistá mzda (v EUR) |
---|---|---|---|
Švýcarsko | 29,2 | 3769 | 2668 |
Lucembursko | 31,7 | 3768 | 2574 |
Norsko | 36,8 | 3398 | 2148 |
Japonsko | 27,0 | 2931 | 2140 |
Velká Británie | 31,1 | 3099 | 2135 |
Island | 29,3 | 2929 | 2071 |
USA | 29,4 | 2839 | 2004 |
Dánsko | 42,7 | 3465 | 1985 |
Irsko | 24,5 | 2491 | 1881 |
Austrálie | 28,3 | 2601 | 1865 |
Nizozemí | 43,0 | 3051 | 1739 |
Finsko | 44,5 | 2985 | 1657 |
Belgie | 54,5 | 3601 | 1639 |
Německo | 52,0 | 3410 | 1637 |
Švédsko | 46,6 | 3012 | 1608 |
Francie | 48,3 | 3013 | 1557 |
Kanada | 32,4 | 2286 | 1545 |
Nový Zéland | 20,6 | 1783 | 1416 |
Jižní Korea | 14,1 | 1633 | 1403 |
Rakousko | 45,0 | 2482 | 1365 |
Itálie | 45,3 | 2451 | 1341 |
Španělsko | 37,6 | 1840 | 1148 |
Řecko | 34,3 | 1270 | 834 |
Portugalsko | 32,6 | 890 | 600 |
Česko | 43,5 | 810 | 458 |
Polsko | 42,9 | 630 | 360 |
Turecko | 42,1 | 502 | 291 |
Mexiko | 17,3 | 345 | 285 |
Maďarsko | 45,7 | 505 | 274 |
Slovensko | 41,4 | 435 | 255 |
Pramen: OECD FACTBOOK 2005 – ISBN 92–64–01869–7