Oblast nemocenského pojištění se příští rok změní. Novinky ale ovlivní například i dohody konané mimo pracovní poměr.
Účast na nemocenském a důchodovém pojištění
Výše rozhodného příjmu, který zaměstnanců zakládá povinnost účastnit se nemocenského a důchodového pojištění, v roce 2027 vzroste. Změna vychází z nové úrovně odhadované průměrné mzdy pro rok 2027, která má být ve výši 51 663 Kč.
Z průměrné mzdy totiž vychází i tzv. rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění. Jde o minimální výši sjednaného příjmu, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Zvýšení rozhodného příjmu ale hraje stejnou roli i pro důchodové pojištění. Opět jde o hranici, od které je nutné odvádět tyto odvody.
Hranice pro účast na pojištění se zvyšuje za podmínky, že jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází danému kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (tedy veličiny, které stanovují průměrnou mzdu) je po zaokrouhlení na celou pětistovku (směrem dolů) vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.
V takové situaci stanovujeme rozhodný příjem právě jako jednu desetinu průměrné mzdy pro daný rok, zaokrouhlenou na pětistovky dolů.
Protože má průměrná mzda činit 51 663 Kč, vzroste hranice rozhodného příjmu ze současných 4500 Kč na 5000 Kč.
Pro zaměstnané, kteří budou mít příští rok měsíční příjem do 5000 Kč, to znamená, že se nebudou v daném měsíci účastnit nemocenského, a tím ani důchodového pojištění. Pojištěni budou jen v měsících, kdy jejich započitatelný měsíční příjem bude aspoň 5000 Kč.
Limity se změní také dohodářům
Změny související s odhadem průměrné mzdy pro příští rok ovlivní i limity pro odvod pojistného platné pro dohody mimo pracovní poměr.
Dohoda o pracovní činnosti
Limit pro odvod nemocenského a důchodového pojištění se totiž používá i jako limit pro odvod pojistného (vč. zdravotního pojištění) u dohody o pracovní činnosti. Ten se tedy pro příští rok zvýší ze současných 4500 Kč na 5000 Kč, přičemž povinnost platit pojistné vzniká právě už při měsíčním příjmu ve výši 5000 Kč.
Dohoda o provedení práce
Limit pro odvod pojistného u dohody o provedení práce se počítá jinak, ale také se příští rok změní. Stanovuje se jako 25 % průměrné mzdy pro daný rok a zaokrouhluje se na celé pětistovky dolů. Hranice rozhodující o tom, zda dohodář bude či nebude platit odvody, se tedy posune z letošních 12 000 Kč na 12 500 Kč.
Stejně jako v předchozím případě i tady platí, že povinnost platit odvody zakládá právě už odměna 12 500 Kč měsíčně.
Vyšší minimální zálohy na nemocenské pojištění pro OSVČ
Minimální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodného příjmu.
Pro OSVČ je účast na nemocenském pojištění dobrovolná. Ti, kteří si nemocenské pojištění dobrovolně hradí, budou státu příští rok posílat víc.
Platí totiž, že minimální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodného příjmu. Hovoříme právě o té hranici příjmu, která u zaměstnanců zakládá povinnou účast na nemocenském a důchodovém pojištění a v příštím roce vzroste ze současných 4500 Kč na 5000 Kč.
Když minimální vyměřovací základ u nemocenského pojištění pro OSVČ činí dvojnásobek rozhodného příjmu (resp. nemůže být nižší než dvojnásobek), bude ten pro příští rok odpovídat částce 10 000 Kč.
Z minimálního vyměřovacího základu už odvodíme minimální zálohu pomocí sazby 2,7 %, takže její nová výše bude příští rok 270 Kč (letos je 243 Kč, takže se zvedne o 27 Kč měsíčně).
Změny vychází z nové průměrné mzdy pro příští rok
Změny limitů vycházejí z nové odhadované výše průměrné mzdy pro rok 2027. Ta pro se pro příští rok počítá jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu za rok 2025.
Vládní nařízení stanovuje vyměřovací základ ve výši 48 900 Kč a přepočítací koeficient ve výši 1,0565. Po vynásobení těchto dvou čísel a zaokrouhlení na celé Kč nahoru získáme 51 663 Kč (pro letošní rok byla odhadovaná průměrná mzda ve výši 48 967 Kč).
Poroste i minimální mzda
Zvýší se také minimální mzda. Zatím to vypadá, že poroste o 2500 Kč na 24 900 Kč. Od minimální mzdy se také odvíjí minimální úrovně zaručeného platu, který dostávají zaměstnanci ve státní správě. Je rozdělen do čtyř stupňů podle nároků na kvalifikaci u jednotlivých skupin prací (primárně podle požadovaného vzdělání):
- v 1. skupině prací je zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy,
- ve 2. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,2násobku minimální mzdy,
- ve 3. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,4násobku minimální mzdy a
- ve 4. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,6násobku minimální mzdy.
ČLÁNKY DO MAILU