Občan Spolkové republiky Německo utrpěl při vlakové nehodě na území České republiky, ke které došlo 7. 7. 2020, poškození zdraví: mnohočetná zranění obličeje a končetin vedoucí k psychickým i fyzickým následkům včetně posttraumatické stresové poruchy a zhoršené funkce ruky a úst.
Pojišťovna Českých drah mu nahradila vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění ve výši 63 450 EUR. Výše odškodnění byla stanovena znalcem podle v ČR uplatňované metodiky Nejvyššího soudu vycházející z výše průměrné mzdy v ČR, přičemž se zohledňuje její valorizace. Ovšem německý občan pokládal náhradu za příliš nízkou. Proto zažaloval České dráhy a Správu železnic.
Náhrada bolestného a ztížení společenského uplatnění
Pokud jde o nemajetkovou újmu, tak podle ust. § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odškodní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Tělesné a duševní strádání při škodné události na zdraví a v době léčení se odškodňuje náhradou za bolest. Trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností se odškodňují náhradou za ztížení společenského uplatnění.
Při stanovení náhrady za ztížení společenského uplatnění se přihlíží k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě (osobním, sportovním, kulturním atp.).
Německý občan žádal odškodnění podle německých parametrů, české mu přišly nízké
Podle názoru německého občana by se výše náhrady (bolestného a ztížení společenského uplatnění) v jeho případě neměla odvozovat z průměrné mzdy v ČR, ale z průměrné mzdy v SRN, jejímž je občanem.
Proto se soudní cestou u českých soudů domáhal náhrady za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti ve výši 55 722,41 EUR, doplacení náhrady za bolest 13 448 EUR a za ztížení společenského uplatnění 105 994 EUR, celkem 119 442 EUR. Tato žalovaná částka představuje rozdíl mezi vyčíslením bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění podle průměrné mzdy v ČR a podle průměrné mzdy v SRN.
Soud prvního stupně žalobu zamítl. To, že žalobce žije v odlišných ekonomických podmínkách v SRN, není pro vyčíslení náhrady za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění relevantní. Naopak, pokud by měl soud přihlížet k bydlišti poškozeného v cizině a jeho ekonomickým podmínkám, jednalo by se o nepřípustnou diskriminaci jiných případně odškodňovaných osob.
Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně co do zamítnutí ohledně 119 442 EUR, tedy částky odpovídající požadované náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění. Soud vyšel z úvahy, že utrpí-li dva poškození shodná zranění, měli by být odškodněni obdobné bez ohledu na státní příslušnost či bydliště.
Ve zbývající části co do částky 55 722,41 EUR za ztrátu na výdělku jej ovšem zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Takže v určitých ohledech dal německému občanovi šanci na vyšší odškodnění.
Žalobce si ovšem podal dovolání, a tak se případ dostal před Nejvyšší soud.
Výše peněžité náhrady nemajetkové újmy na zdraví pro cizince, který utrpěl poškození zdraví v ČR
Úkolem peněžité náhrady nemajetkové újmy na zdraví, připomíná Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 25 Cdo 2454/2025, ze dne 18. 3. 2026, je vyvážit vytrpěnou bolest a kompenzovat překážku lepší budoucnosti. Není rozhodné, jaké měl či má poškozený životní náklady. Život a zdraví všech lidí má podle české právní úpravy stejnou hodnotu bez ohledu na to, jaká je jejich životní úroveň nebo jaké mají životní náklady.
S ohledem na místo bydliště poškozeného v zahraničí nemůže být ani hlediskem, pro které by měl soud přistoupit k modifikaci základní částky bolestného či náhrady za ztížení společenského uplatnění. Výše životní úrovně a životních nákladů ve státě bydliště poškozeného nemá vliv na výši náhrady za bolest nebo ztížení společenského uplatnění. Při stanovení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění podle českého práva proto nelze vycházet z průměrné mzdy státu bydliště poškozeného.
Ovšem v případě majetkových škod, třeba když jde o náhradu ušlého výdělku, je zcela namístě požadavek na jejich náhradu v té výši, která byla prokázána a závisí na ekonomických poměrech poškozeného. Tedy i na tom, zda žije v České republice nebo SRN a na tom, jaký je jeho příjem a jaké má výdaje.
Jinak řečeno odškodnění nemajetkové újmy nemůže zohlednit, že poškozený člověk pochází ze země bohaté nebo chudé, ale odškodnění majetkové újmy musí respektovat jeho reálné poměry, takže musí vycházet ze situace v jeho zemi, ať je chudá nebo bohatá.
