V dnešním článku odpovíme na otázku, koho musí zaměstnavatel proškolit ve smyslu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a komu odpovídá za pracovní úraz. Řešení si budeme ilustrovat na případu sporu mezi firmou a externistou, který v roli OSVČ utrpěl pracovní úraz.
Spor se týká firmy podnikající v oblasti distribuce elektřiny, která si zajišťovala úklid svých prostor prostřednictvím služeb jiné firmy. Ta si nasmlouvala na faktický výkon úklidových prací další osoby. Subdodavatelsky a fakticky tuto činnost samozřejmě prováděl konkrétní člověk (fyzická osoba) na úplném konci řetězce subdodavatelský vztahů. (Každý mezičlánek jen inkasoval provizi, jak už tomu v praxi bývá.)
Přiblížíme-li vztahy ještě detailněji a názorněji, firma A (a.s.) si nasmlouvala na úklidové práce firmu B (s.r.o.). Ta si ovšem dále nasmlouvala na výkon určité jejich části určitou OSVČ – osobu C, která spolupracovala (ve sdružení) s jinou OSVČ – osobou D. Úklid prováděla nakonec osoba D v prostorách firmy A.
Subdodavatelský řetězec, na jehož konci byl člověk, který při práci utrpěl úraz
Před započetím práce v trafostanici firmy (A) dostal dostala osoba (OSVČ – D), která byla zkušeným úklidovým pracovníkem a i v minulosti uklízela v této trafostanici, od zaměstnance firmy (A) pověřeného dozorem nad úklidovými pracovníky pokyn, aby „umyla okna ve všech místnostech, kde budou otevřeny dveře“.
V „místnosti 22kV“, která byla odemčena a nebyla nijak zabezpečena, elektrické vodiče nebyly vypnuty ani zajištěny krytem, utrpěl daný pracovník (OSVČ D) úraz elektrickým proudem, který mu způsobil zranění a následně se domáhal odškodnění újmy na zdraví po firmě A.
Po opakovaném projednání věci – sporu – nižšími soudy (kdy někdy žalobě nevyhověly a pak zase vyhověly) se případ dostal před Nejvyšší soud, který potvrdil verdikt nižších soudů, kterým bylo odškodnění zraněnému pracovníkovi přiznáno.
Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 30. 9. 2025 odpovídá pro praxi otázku, zda má zaměstnavatel povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci i vůči osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává s jeho vědomím a v jeho prostorách činnost na základě dohody uzavřené s osobou odlišnou od zaměstnavatele (spis. zn. 21 Cdo 1325/2025).
Povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP při práci i vůči OSVČ a dalším osobám
Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (tzv. BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (§ 101 odst. 1 zákoníku práce).
Podle § 101 odst. 2 zákoníku práce péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle § 101 odst. 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.
Dle ustanovení § 101 odst. 5 zákoníku práce povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.
Zákoník práce tedy ukládá zaměstnavatelům všeobecnou povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, klade důraz na odpovědnost zaměstnavatele za bezpečné a zdraví neohrožující podmínky výkonu práce a stanovuje, kdo konkrétně tuto povinnost musí plnit.
Zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem je cíleno na vlastní zaměstnance, na zaměstnance jiného zaměstnavatele, kteří plní úkoly na pracovišti zaměstnavatele (§ 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce), a rovněž na všechny další fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích (§ 101 odst. 5 zákoníku práce).
Povinnost zajišťovat BOZP neplatí jen pro pracoviště, ale všechny prostory zaměstnavatele
Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci se neomezuje jen na místa, kde zaměstnanci vykonávají práci (prostory určené pro práci), ale vztahuje se na veškerá místa a prostory pod kontrolou zaměstnavatele, jež souvisejí s výkonem jejich práce a v nichž jsou vystaveni rizikům možného ohrožení jejich života a zdraví.
Právní předpisy upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci proto nestanoví požadavky jen pro prostory zaměstnavatele určené k výkonu pracovních činností zaměstnanců (jejich pracoviště), ale i pro další místa a prostory s touto činností související (např. chodby, schodiště a jiné komunikace) - § 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.
Z toho plyne, že za pracoviště zaměstnavatele ve smyslu § 101 odst. 5 zákoníku práce je třeba považovat veškeré prostory, v nichž zaměstnavatel vykonává činnost prostřednictvím svých zaměstnanců (včetně míst a prostor s touto činností souvisejících), nad nimiž má kontrolu a v nichž jsou fyzické osoby odlišné od jeho zaměstnanců, které se v nich s jeho vědomím zdržují, vystaveny rizikům možného ohrožení života a zdraví.
Zaměstnanci nebo subdodavatelé jiné firmy v prostorách zaměstnavatele
Pracoviště zaměstnavatele může být zároveň i pracovištěm jiné firmy, která na základě smluvního vztahu se svým zaměstnavatelem provádí v jeho prostorách činnost prostřednictvím svých pracovníků.
Také tento (jiný) zaměstnavatel má povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která se kromě jeho vlastních zaměstnanců vztahuje i na všechny další fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti.
Této povinnosti zaměstnavatele nezbavuje okolnost, že jeho pracoviště se nachází v prostorách jiného zaměstnavatele, kterého na druhé straně stejné zákonné povinnosti nezprošťuje smluvní vztah mezi zaměstnavateli, a to i kdyby jeho obsahem byla též úprava vzájemných práv a povinností obou zaměstnavatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stejném pracovišti.
Fyzickými osobami, na které se podle § 101 odst. 5 zákoníku práce vztahuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jsou jakékoli fyzické osoby odlišné od jeho zaměstnanců, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovišti, bez ohledu na účel, za kterým se tam nacházejí, a na to, zda je mezi nimi a zaměstnavatelem smluvní nebo jiný právní vztah.
Takovou fyzickou osobou může být i OSVČ, která na základě dohody uzavřené se subdodavatelem smluvního dodavatele zaměstnavatele provádí v jeho prostorách úklidové práce. Okolnost, že tato osoba uvedenou činnost vykonává samostatně, vlastním jménem a na vlastní účet a odpovědnost, na jejím postavení z hlediska § 101 odst. 5 zák. práce nic nemění.
Řešení případu
Firma (akciová společnost) A si nasmlouvala na úklidové práce firmu B (společnost s ručením omezeným), ta si ovšem dále nasmlouvala na jejich výkon určitou OSVČ – osobu C, která spolupracovala s jinou OSVČ – osobou D. Úklid prováděla tedy nakonec osoba D v prostorách firmy A, která měla nad osobou D kontrolu.
Podle § 101 odst. 5 zákoníku práce se proto na firmu A vztahovala povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, kterou však firma A nedodržela.
Podle zjištění soudů porušila firma A bezpečnostní pravidla spočívající v tom, že místnost označená jako „22kV“, ve které osoba D při provádění úklidu utrpěla úraz elektrickým proudem, měla být uzamčena a vstup úklidového pracovníka měl být umožněn výlučně pod dozorem bezpečnostního pracovníka firmy A, jakož i v tom, že vodiče elektrické energie v předmětné místnosti měly být opatřeny krytem nebo měly být po nezbytnou dobu vypnuty a jejich vypnutí ověřeno.
Povinnost se nevztahuje jen na vlastní zaměstnance
Povinnost zajišťovat BOZP zaměstnavatelem je cíleno na vlastní zaměstnance, ale i na lidi jiného zaměstnavatele, kteří plní úkoly na pracovišti zaměstnavatele, a rovněž na všechny další fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích.
Fyzickými osobami, vůči kterým musí zaměstnavatel zajišťovat BOZP, jsou vedle vlastních zaměstnanců jakékoli další fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovišti, bez ohledu na účel, za kterým se tam nacházejí, a na to, zda je mezi nimi a zaměstnavatelem smluvní nebo jiný právní vztah.
Takovou fyzickou osobou může být i OSVČ, která na základě dohody uzavřené se subdodavatelem smluvního dodavatele zaměstnavatele provádí v jeho prostorách úklidové práce.
ČLÁNKY DO MAILU