Hlavní navigace

Odpovědi na praktické otázky týkající se peněz, které daly soudy zaměstnancům

18. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Vybrali jsme pro vás z nejnovějších soudních rozhodnutí za rok 2020 k otázkám placených pauz v práci, snižování stravného, náhradě mzdy při poškozeném zdraví a smluvním pokutám. Co si vůči vám může ohledně peněžitých plnění zaměstnavatel dovolit?

Kdy máte nárok na placenou pauzu v práci?

Neplacené přestávky v práci na jídlo a oddech nebo placená přiměřená doba na oddech a jídlo

Přestávky na jídlo a oddech, které se nepočítají jako součást pracovní doby, a nejsou proto placené, a přiměřenou dobu na oddech a jídlo (§ 88 odst. 1 zákoníku práce), která je součástí pracovní doby, a proto je placená, nelze navzájem ztotožňovat.

Poskytuje-li zaměstnavatel bez přerušení provozu nebo práce přiměřenou dobu na oddech a jídlo, jedná se o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda, připomíná Nejvyšší soud ČR v rozsudku z 24. 3. 2020 (spis. zn. 21 Cdo 3521/2019).

Při posuzování, zda má být zaměstnanci poskytnuta přestávka na jídlo a oddech, nebo přiměřená doba na oddech a jídlo, je – dále vysvětluje Nejvyšší soud – rozhodující charakter práce. Samotná skutečnost, že se jedná o nepřetržitý provoz, neznamená, že zaměstnanci nemůže být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech. Pro práce, které nemohou být přerušeny, je charakteristické, že je nelze v průběhu směny objektivně přerušit. Důvody budou dány výhradně technologií výroby, pracovním procesem či výkonem práce, jež vyžadují průběžnou kontrolu nebo jinou aktivitu zaměstnance. Takovým důvodem však nemůže být organizace práce daného pracoviště.

Hledáte-li tedy odpověď na otázku, zda právě vy máte nárok na placenou pauzu v práci, protože vám neumožňují plnohodnotnou přestávku v práci (která je však neplacená), můžete se inspirovat řešeným případem hasiče, o kterém jsme psali v článku Kdy je přestávka na jídlo a oddech v práci placená a kdy ne?

Kdy a o kolik vám mohou snížit stravné na zahraniční pracovní výjezd?

Snižování zahraničního stravného interním předpisem zaměstnavatele a informační povinnost vůči zaměstnancům

Zaměstnavatel je podle zákoníku práce (§ 170 odst. 2) oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance. Tato sazba však musí být stanovena ještě před vysláním zaměstnance na pracovní cestu a musí činit nejméně 75 % (u členů posádek plavidel vnitrozemské plavby 50 %) základní sazby stanovené právním předpisem.

Umožňuje-li zákoník práce (§ 170 odst. 2), aby zaměstnavatel s pracovníkem sjednal základní sazbu zahraničního stravného, anebo aby tuto sazbu jednostranně určil, rozumí se tím, že k tomuto sjednání či určení dojde s vědomím zaměstnance předtím, než zahraniční pracovní cestu nastoupí.

Tak jako není rozumného důvodu vycházet z toho, že účastníci budou jednat o základní sazbě zahraničního stravného až poté, co cesta proběhne, bylo by stejně v rozporu s informační povinností zaměstnavatele, aby byl pracovník v průběhu cesty v nejistotě, za jakých podmínek pracovní cestu koná. To platí nejen v případě, určí-li zaměstnavatel základní sazbu zahraničního stravného individuálně pro jednotlivce, ale i v případě, je-li tato sazba určena obecně vnitřním předpisem. Pro zaměstnance se přitom vnitřní předpis stává závazným nejdříve ode dne, kdy s ním byl řádně seznámen. Určil to Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 19. 5. 2020 (spis. zn. 21 Cdo 2453/2019).

Kvůli poškození zdraví nemůžete vykonávat práci. Nemáte výpověď ani vás nepřevedli na jinou práci. Máte nárok na náhradu mzdy?

Právo na náhradu mzdy zaměstnance, který podle lékařského posudku pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci

Pokud nemohl zaměstnanec plnit své úkoly kvůli překážce v práci (dle zákoníku práce, § 208), přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. To neplatí, pouze bylo-li uplatněno konto pracovní doby. O překážku v práci (ve smyslu § 208) však jde tehdy, neplní-li nebo nemůže-li zaměstnavatel plnit povinnost vyplývající pro něj z pracovního poměru: přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, a to za předpokladu, že zaměstnanec je schopen a připraven tuto práci konat.

O překážku v práci jde bez ohledu na to, zda nemožnost přidělovat práci byla způsobena objektivní skutečností, popřípadě náhodou, která se zaměstnavateli přihodila, nebo zda ji zaměstnavatel sám svým jednáním způsobil (případné zavinění zaměstnavatele zde rovněž nemá význam).

Zaměstnanec, který podle lékařského posudku pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, aniž by však došlo ke změně sjednaného druhu práce nebo k převedení zaměstnance na jinou práci, ovšem nemá právo na náhradu mzdy pro překážku v práci na straně zaměstnavatele (podle § 208 zákoníku práce). Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2020 (spis. zn. 21 Cdo 1645/2020). Tento problém je tak třeba dořešit legislativní cestou – změnou zákona.

skoleni_29_6

Můžete mít v pracovní smlouvě smluvní pokutu? Je platná?

Smluvní pokuta v pracovněprávních vztazích

V pracovněprávních vztazích smí smluvní pokuta utvrdit jen závazek zaměstnance z konkurenční doložky sjednané ve smyslu zákoníku práce (§ 310 odst. 1) o tom, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu.

Ujednání smluvní pokuty k utvrzení jiných závazků, ať již zaměstnance, nebo zaměstnavatele, je zákoníkem práce zakázáno (§ 346d odst. 7). Pokud se odchýlí smluvní strany od uvedeného zákazu, k ujednání o smluvní pokutě se nepřihlíží. Připomněl to rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 10. 2020 (spis. zn. 21 Cdo 4451/2018).

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).