Hlavní navigace

Od výplaty za leden 2019 zůstane dlužníkům v exekuci více peněz

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Po zvýšení nákladů na bydlení si od ledna 2019 exekutor ukrojí ze mzdy dlužníka méně. Exekuční splácení dluhů ze mzdy se prodlouží, věřitelé dostanou každý měsíc méně.

Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Parametry nejen exekučních srážek ze mzdy pro daný kalendářní rok odvisí od pravidelně pro každý kalendářní rok nově vyhlašovaného normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel a od výše životního minima jednotlivce, které je valorizováno nepravidelně.

V závislosti na uvedených hodnotách se určí výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi, výše jednotlivých třetin čisté mzdy po odečtení nepostižitelných částek určujících, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy), nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi bez omezení.

Informace o nových parametrech srážek ze mzdy v minulých letech byly vždy prvním, nebo jedním z prvních článků v novém roce, ale letos tomu tak být nemohlo.

Proč nebyl článek hned na začátku ledna jako v minulých letech

Příslušné nařízení vlády určující výši normativu vláda schválila dne 12. prosince 2018 a ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno 20. prosince 2018. Jenže poněkud neočekávaně přišla s návrhem na zvýšení částek životního minima ministryně práce a sociálních věcí a vláda na schůzi konané dne 17. prosince 2018 návrh neschválila, ale ani nezamítla, nýbrž odložila jeho projednávání až na 7. ledna 2019, kdy byl zamítnut. Tudíž bylo nutno z opatrnosti počkat s podáváním informací o pravidlech srážek ze mzdy až do rozhodnutí vlády o výši životního minima. A tak letos přicházíme s příspěvkem na toto téma poněkud později, než byli v minulých letech čtenáři zvyklí.

Proč neopakujeme příklady

Jelikož jsme o pravidlech srážek ze mzdy již několikrát informovali dříve, přičemž právní úprava se nezměnila, měnily se jenom parametry (jinak řečeno čísla), příklady se proto opakovaly – jen s novými čísly. Tentokrát tedy již ony příklady vynecháme. Stejně je čtenáři zásadně přeskakují.

V praxi je totiž, a to povýtce, až přespříliš spoléháno spíše než na vlastní znalosti na inteligentní software, ať už jde o běžné a komukoliv na internetu zdarma k dispozici dostupné kalkulačky, které však mnohdy nezohledňují složitější případy, které však nejsou ničím výjimečným, a to souběh srážek pro více pohledávek, kdy jsou pohledávky uspokojovány podle pořadí nebo poměrně (jak na ně, jsme naposledy radili ve článku Jaký dluh má při splácení přednost, když máte více exekucí? Projděte si pravidla), nebo na počítačové programy pro mzdové (platové) účetní nebo právníky. Nikomu se nechce počítat tzv. ručně.

I poměrně renomované odborné časopisy pro personalisty a mzdové (platové) účetní – nebudeme jmenovat – přinášejí opakovaně jen velmi povrchní a stručné informace, které lze hodnotit pro praxi jako zcela nedostatečné. Důvodem bude nejspíš to, že jsou psány lektory, zásadně právníky, kteří by tak třeba snižovali zájem o své přednášky, kurzy pořádané vzdělávacími agenturami, s nimiž spolupracují, protože mnohý čtenář by pak už účast na školení nepotřeboval.

A ukažte mi právníka, který není lidově řečeno hamoun, jenž se neřídí heslem, že „o peníze jde vždy až v první řadě“. Ale ona může být chyba i u vydavatelů. Už před několika lety mi šéfredaktor jednoho odborného časopisu určeného právníkům, personalistům a účetním sdělil, že to vlastně není žádná práce, natož odborná, sestavit takový článek o nových pravidlech srážek ze mzdy, že stačí jenom vyměnit čísla, což je sice pravda, ale je třeba při tom ovládat schopnost vlastního „ručního“ výpočtu, bez spoléhání na tvůrce programu, zvláště když píšete takový článek jako aktualitu ještě předtím, než jsou takové programy vůbec k dispozici.

A tak se pan šéfredaktor rozhodl, pochopitelně až zpětně po publikaci, že mi uvedené příklady nebude honorovat. Seznal jsem, že příklady, které považuji za nejlepší, nejsrozumitelnější a nejilustrativnější vysvětlení problematiky, jsou podceňovány. (To, že pan šéfredaktor příklady v rámci editorské úpravy nevypustil, což by bylo možná neodborné, ale férové, nýbrž ponechal, ale nehonoroval, mne utvrdilo v tom, že jsou užitečné, že pan šéfredaktor jenom chtěl ušetřit.) Navzdory tomu, i když nebyly oceněny, jsem je i v dalších letech hojně uváděl.

V poslední době jsem však musel přece uznat, že je o ně opravdu minimální zájem. Skoro nikdo netouží po pouhém návodu, nechce se učit, každý chce hned pohodlně přesný výsledek odpovídající přesně jeho situaci, jeho případu, ať už vystupuje v pozici povinného dlužníka, nebo oprávněného věřitele. (Stejně jako řidiči nebo turisté upřednostňují elektronickou navigaci před mapou.)

A k tomu mu právě mnohem lépe poslouží ony kalkulačky. Nebudu proto již – vás čtenáře –  zatěžovat složitějšími výpočty (než pouhou ukázkou výpočtu nezabavitelné částky), zřejmě o ně opravdu není zájem jak mezi čtenáři, tak ani mezi vydavateli. Tím spíše, že letos přichází článek o srážkách ze mzdy v době, kdy už jsou asi kalkulačky k dispozici.

Věřím však, že pokud potřebujete vzor, návod postupu, na který kalkulačky nestačí, odvodíte si jej z dřívějších pojednání, jež najdete především zde: Po zvýšení nákladů na bydlení si nově exekutor ukrojí z vaší mzdy méně a Jaký dluh má při splácení přednost, když máte více exekucí? Projděte si pravidla.

Navíc se legislativně pracuje na změně parametrů srážek ve prospěch povinných dlužníků, aby jim zůstávalo více peněz, takže by uváděné příklady nemusely mít dlouho trvanlivost. O tom budeme psát ve 3. části. Ve 2. části si připomeneme realizaci srážek ze mzdy, jak se při nich postupuje.

Kdo vám poradí

Pokud nebudou pro někoho podávané informace dostatečné, připomeňme, že požádá-li o to plátce mzdy (zaměstnavatel), oprávněný (věřitel) nebo povinný (dlužník), určí podle § 288 o.s.ř. soud, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich. S poukazem na § 60 exekučního řádu by měl potřebnou konzultaci poskytnout i úřad (soudního) exekutora.

Nicméně toto naše, byť jen rámcové, pojednání v kombinaci s předchozími články by mělo téma dostatečně objasnit a dát přijatelný a pochopitelný návod, jak postupovat v základních běžných situacích. Podrobné návody pro rok 2018 jsou analogicky použitelné i pro rok 2019, najdete je ve 3 pokračováních v těchto článcích:

Pokud jste dlužníkem, a právě z vašeho výdělku je exekučně sráženo, tak by vám měla vysvětlení poskytnout účtárna a nespokojte se s pouhým odkazem, že „takhle to udělal počítačový mzdový program“. Realizace exekučních srážek může být pro mzdové účetní někdy složitá, ale to je neomlouvá. Provádění srážek mimo exekuci (mimoexekučních srážek) i srážek při výkonu rozhodnutí (exekučních srážek) je nedílnou součástí mzdové agendy (každého) zaměstnavatele.

Odpovědnost za bezchybné provedení srážek nese nikoliv tvůrce nebo prodejce programu (natož provozovatel volně přístupného internetového serveru s kalkulačkou), nýbrž ji má vůči příjemci mzdy – zaměstnanci plátce mzdy – zaměstnavatel a vůči zaměstnavateli příslušný účetní.

Čísla nejenom pro srážky ze mzdy

Už určitě víte, že i tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí, ostatně jak už jsme naznačili, zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se každoročně mění s účinností od 1. dne nového kalendářního roku, nejinak tomu je od 1. ledna 2019.

Dodejme, že nezabavitelné minimum nemá význam jen u nucených – exekučních srážek ze mzdy, ale i u dobrovolných srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy (zaměstnanec je chráněn obdobně jako při nucených srážkách exekučních, ale také při započtení na mzdu – v situaci, kdy má zaměstnanec vůči zaměstnavateli splatný dluh (může to být např. poskytnutá a řádně a včas nesplacená půjčka, soudem přiznaná náhrada škody apod.)), když tedy zaměstnavatel hodlá svou pohledávku uspokojit tak, že ji započte vůči zaměstnancově mzdě, i v takovém případě musí zaměstnanci zůstat nezabavitelné minimum. Psali jsme o tom v článku Dlužíte svému zaměstnavateli? Kolik vám může sebrat z výplaty započtením pohledávek.

Valorizace pro rok 2019

Nezabavitelnou (exekucí nepostižitelnou) částku na (osobu samotného) povinného (dlužníka) stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která již dlouho stagnuje (od 1. 1. 2012) a nemění se ani pro rok 2019, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2019 nově vládou ČR stanovena na 6233 Kč, čili jako 2/3 z částky 9643. Nezabavitelná částka na povinného činí 6428,67 Kč.

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu představuje ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6428,67 Kč, činí tedy 1607,17 Kč.

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.

Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Příslušná nezabavitelná částka se tak nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Dlužník se musí starat o své nezabavitelné minimum

Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy nebo jiných opatřeních týkajících se zaměstnancovy mzdy, osoby vyživované povinným, musí povinný plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat. Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti.

Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. Obdobně u registrovaného partnerství se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem. Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželu, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství). Má-li plátce pochybnosti o tom, co všechno zohlednit, může se obrátit na soud s žádostí o určení výše částky, která má být v příslušném výplatním období povinnému sražena.

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 6233 Kč, činí tedy 9643 Kč.

Diners_Vanoce2019

Co vás ještě čeká

Přidejme informaci, že Ministerstvo spravedlnosti usiluje o změnu, aby tato posledně uvedená částka byla dvojnásobkem součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Jestliže se změna podaří realizovat, bude povinným dlužníkům s vyšším příjmem zůstávat více prostředků. Podrobněji o tom budeme psát ve 3. pokračování. Provádění srážek pak přiblížíme v dalším nejbližším 2. pokračování.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).