Hlavní navigace

Od kdy zaměstnance chrání pracovní neschopnost? Třeba před sankcemi v práci?

12. 8. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Od kdy je účinné rozhodnutí lékaře o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a má vliv na jeho ochranu? Chrání vás neschopenka celý den, kdy byla vydána?

Ráno něco provedete v práci. Bojíte se vyhazovu. Nebo jste dokonce vyhazov dostali. Chcete to zachránit nebo negovat neschopenkou, kterou si opatříte později v průběhu dne a jíž se chcete dostat pod ochrannou dobu. Má to smysl?

Další k tématu:

Sporný případ zaměstnance, který nerozvezl zboží a pak se hodil marod

Zaměstnanec se v brzkých ranních hodinách podle pokynu zaměstnavatele (rozpisu směn) dostavil do místa výkonu práce (na provozovnu) a měl být připraven provést rozvážku masa. Avšak s rozvážkou nezapočal a neuposlechl příkaz zaměstnavatele k provedení konkrétní jízdy z důvodu „nespokojenosti s přidělenou rozvozovou trasou“. V provedení jízdy mu nebránily zdravotní důvody, z pracoviště odešel a teprve poté (okolo 11. hod. téhož dne) navštívil ošetřujícího lékaře, který mu vystavil doklad o pracovní neschopnosti.

Zaměstnavatel následně rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr pro hrubé porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (§ 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce). (Psali  jsme: Kdy může zaměstnavatel vyhodit pracovníka na hodinu?)

Porušování povinností spatřoval v tom, že zaměstnanec inkriminovaného dne v 5:30 ráno po příchodu do zaměstnání odmítl pokyn vedoucího rozvézt zboží a poté opustil pracoviště, čímž způsobil zaměstnavateli značné provozní obtíže.

Zaměstnanec se pak zase soudní cestou domáhal, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Argumentoval, že po příchodu do zaměstnání (v 5:30 hodin) se jeho zdravotní stav při čekání na opravu vozidla, se kterým měl provést rozvážku, zhoršil natolik, že nemohl ze zdravotních důvodů vykonat zadaný úkol, rozvézt maso a masné výrobky odběratelům, že o tom informoval pracovníky expedice a poté vyhledal praktického lékaře, který jej uznal dočasně práce neschopným.

Po opakovaném projednání věci soudem prvního stupně i soudem odvolacím se věc dostala k Nejvyššímu soudu.

Právní úprava čili Co říkají zákony o pracovní neschopnosti

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů… (§ 191 zákoníku práce)

Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost… (§ 57 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění)

Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil, pokud se dále nestanoví jinak. (§ 57 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění)

Kdy může být vydána „zpětná“ neschopenka

Ošetřující lékař může v případě, že pojištěnec nemohl navštívit ošetřujícího lékaře, nebo v jiných odůvodněných případech rozhodnout, že dočasná pracovní neschopnost pojištěnce vznikla i přede dnem uvedeným v ust. 57 odst. 2 zákona (tj. dnem, kdy ošetřující lékař zjistil pracovní neschopnost).

Za období delší než 3 kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil, však může ošetřující lékař tak učinit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře. (§ 57 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění)

Pokud ošetřující lékař rozhodl o tom, že dočasná pracovní neschopnost vznikla v období delším než 3 kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil, bez souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění, má se za to, že dočasná pracovní neschopnost trvá pouze 3 kalendářní dny přede dnem, v němž ji zjistil.

Co je klíčové – kdy začíná pracovní neschopnost

Pro rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti je významný výsledek aktuálního vyšetření zdravotního stavu zaměstnance; ošetřující lékař se tedy, vyjma případů vysloveně uvedených (§ 57 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění), nevyjadřuje ke stavu v minulosti.

Zákonná zkratka, uvedená v § 57 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění

Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil, pokud se dále nestanoví jinak.

má význam pouze pro účely stanovení počátku podpůrčí doby (§ 26 odst. 1, odst. 3 zákona o nemocenském pojištění), resp. pro účely stanovení počátku nároku na náhradu mzdy (§ 192 odst. 1 zákoníku práce).

Pakliže ošetřující lékař nerozhodl o zpětném počátku pracovní neschopnosti zaměstnance (podle ust. § 57 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění), nevypovídá rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti nic o zdravotním stavu pojištěnce před jeho vydáním.

Suspenze pracovního závazku

Vlastní podstatou pracovní neschopnosti jako překážky v práci je, že představuje právem uznanou dočasnou nemožnost plnění základních pracovněprávních povinností a vzhledem k tomu rovněž suspenzi pracovního závazku.

Zaměstnanec po tuto dobu není povinen vykonávat práci podle pracovní smlouvy (§ 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce) a zaměstnavatel není povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou práci mzdu (§ 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).

Po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec nekoná práci, neboť došlo k dočasnému zániku povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci sjednaný druh práce a korespondující povinnosti zaměstnance tuto práci vykonávat.

Odmítnutí výkonu práce, byť dohodnuté v pracovní smlouvě, pro jejíž výkon není zaměstnanec zdravotně způsobilý, tedy není porušením pracovních povinností, a tudíž ani důvodem pro výpověď z pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci (§ 52 písm. g) zákoníku práce) nebo pro okamžité zrušení pracovního poměru (§ 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

Obdobně nemůže být posouzena jako neomluvená (a tedy jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci) ani případná nepřítomnost zaměstnance v práci, kterou zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu (objektivně) není schopen vykonávat.

Řešení sporného případu

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 90/2021, ze dne 8. 4. 2021), zhodnotil, že závěr odvolacího soudu, který sám (podle provedených důkazů) posoudil, že zdravotní důvody zaměstnanci nebránily uposlechnutí příkazu zaměstnavatele k provedení konkrétní jízdy, je správný.

Tedy i to, když odvolací soud dovodil, že zaměstnanec tímto porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Při posuzování intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci hodnotí dále Nejvyšší soud ČR, že odvolací soud správně přihlédl k tomu, že zaměstnanec odmítl rozvézt zboží na přidělené trase, ačkoliv mu v tom nebránily žádné objektivní důvody, opustil „zcela svévolně“ pracoviště a tím porušil jednu ze základních povinností zaměstnance.

skoleni_13_10

A dále, že … zboží podléhající rychlé zkáze (masné výrobky) bylo již naloženo, nebyl k dispozici jiný řidič, který by mohl jet namísto zaměstnance, o čemž zaměstnanec věděl, přesto z pracoviště odešel, ačkoliv si musel být vědom skutečnosti, že zaměstnavateli může vzniknout škoda, a to jak na zboží, tak na její pověsti…

Dovolání zaměstnance k Nejvyššímu soudu bylo zamítnuto. Rozhodnutí nižších soudů platí a okamžité zrušení pracovního poměru platí též. Finta s neschopenkou nepomohla.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).