Hlavní navigace

Od kdy máte nárok na zvýšenou náhradu mzdy a nemocenské dávky?

23. 11. 2017
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Máte nárok na vyšší náhradu příjmu či nemocenské a jiné dávky z důvodu těhotenství, mateřství nebo péče o blízkou osobu, i když je začnete pobírat už v roce 2017, anebo jen v případě, že je získáte až v roce 2018? Odpovídáme na časté dotazy.

Pokud se informuje o valorizaci nemocenských dávek (pro rok 2018 jsme o tom psali v článku Nemocní dostanou v roce 2018 víc peněz. Hlavně dlouhodobí marodi a v článku Nemocenské dávky v roce 2018 stoupnou, zvyšují se redukční hranice), často padá dotaz, na koho se valorizace vztahuje, zda až na ty, kterým vznikl nárok na dávky ode dne účinnosti valorizace (tj. 1. 1. 2018), anebo i na ty, kterým vznikl nárok – a pobírají je – už před provedením valorizace. Zda je valorizace automatická, nebo je oni nutno žádat, pokud se týká i započatých pracovních neschopností nebo jiných sociálních událostí, které jsou titulem pro nárok na dávku.

Od 1. ledna 2018 dochází k pravidelné valorizaci v důsledku zvýšení redukčních hranic vyměřovacího základu, tedy míry započítávání rozhodného příjmu pro stanovení dávek, jakož i ke zvýšení procentních sazeb, kterými je odvozena výše nemocenského z denního vyměřovacího základu, tedy zmíněného redukovaného příjmu, a to u dlouhodobých pracovních neschopností. Dochází tedy ke zvýšení všech nemocenských dávek a hned ke dvojímu, ba trojímu u nemocenského (tam ještě dochází od 1. 2. 2018 ke zvýhodnění pro pomocníky při záchranných pracích). Proto si uvedené otázky zaslouží samostatný článek. Vloni jsem totiž musel odpovídat hned několik čtenářských dotazů k této problematice a podobné otázky padly i letos.

Vyšší nemocenské pro všechny dlouhodobé marody

Pokud jde o zvýšení nemocenského u dlouhodobých pracovních neschopností či karantény, tak vznikl-li vám nárok na výplatu nemocenského před 1. lednem 2018 a tento nárok trvá alespoň dne 1. ledna 2018, stanoví se od 1. ledna 2018 nemocenské podle pravidel účinných ode dne 1. ledna 2018. Vyšší sazby nemocenského z denního vyměřovacího základu od 31. do 60. a od 61. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (o kterých jsme psali v článku Nemocní dostanou v roce 2018 víc peněz. Hlavně dlouhodobí marodi) tak budou platit pro všechny práce neschopné pojištěnce nebo pro ty, kterým byla nařízena karanténa, ať vám nárok na dávku vznikl ještě v r. 2017, nebo až v r. 2018.

Vyšší i ostatní nemocenské dávky pro všechny pojištěnce

Pokud jde o pravidelnou valorizaci redukčních hranic denního vyměřovacího základu (o níž jsme psali v článku Nemocní dostanou v roce 2018 víc peněz. Hlavně dlouhodobí marodi), platí stejně jako v minulých letech, že výše dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku a tento nárok trvá ještě tohoto dne, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše denního vyměřovacího základu stanoveného podle částek redukčních hranic platných od 1. ledna tohoto kalendářního roku. O navýšení nemocenských dávek, ale ani náhrady mzdy nebo platu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, tak není třeba žádat, bude provedeno automaticky. Se zvýšením nemocenských dávek tedy mohou počítat všichni oprávnění pojištěnci, ať jim vznikl nárok na dávku ještě v r. 2017, nebo až v r. 2018.

Valorizace náhrady za prvních 14 dnů nemoci není zaručena

Při stanovení denního vyměřovacího základu pro nemocenské dávky se vychází zásadně z vašeho příjmu za posledních 12 měsíců, ovšem náhrada mzdy nebo platu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti se odvozuje od průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí podle pravidel zákoníku práce. U náhrady příjmu proto není zaručeno, že dojde ke zvýšení hmotného zabezpečení po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény, jelikož průměrný výdělek se stanoví a mění 4 x do roka, k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu na základě výdělku z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud došlo k poklesu průměrného výdělku v rozhodném období, může dojít i k poklesu náhrady příjmu (při 12měsíčním rozhodném období pro nemocenské dávky by se něco podobného mělo projevit jen výjimečně).

Příklad:

Jestliže vám dočasná pracovní neschopnost začne v pondělí 25. 12. 2017 (například v důsledku hospitalizace kvůli nezřízenému hodování na Štědrý den a následnému žlučníkovému záchvatu), náhrada mzdy vám náleží od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti, čili od čtvrtka 28. 12., dále za pátek 29. 12. a za pondělí až pátek, tedy 1.–5. 1. 2018, jelikož náleží za pracovní dny. Pro výpočet náhrady mzdy bude za 28. a 29. 12. 2017 použit průměrný výdělek platný k 1. 10. 2017, tedy za III. čtvrtletí r. 2017, kdežto pro dobu od 1. do 5. 1. 2018 bude použit průměrný výdělek platný k 1. 1. 2018 (tedy za IV. čtvrtletí 2017).

(Pokud bude průměrný výdělek za IV. čtvrtletí nižší než za III. čtvrtletí r. 2017, může náhrada mzdy poklesnout, i když dochází k valorizaci redukčních hranic, nicméně v závěru roku bývají vypláceny různé bonusy, prémie, odměny, započítávané ještě do r. 2017, tak k tomu nemusí dojít.) 

Pro redukci průměrného výdělku za III. čtvrtletí r. 2017, tedy pro účely náhrady mzdy za IV. čtvrtletí, budou použity redukční hranice platné pro rok 2017. Jelikož ale období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti přechází z r. 2017 do r. 2018, nejenom že pro účely náhrady mzdy v I. čtvrtletí r. 2018 bude použit průměrný výdělek za IV. čtvrtletí r. 2017, ale navíc je nutné použít pro redukci průměrného výdělku již nové redukční hranice platné pro rok 2018.

Zjištění průměrného čtvrtletního výdělku – 4 x za rok jinak

Aby se zjistil váš průměrný hodinový výdělek za kalendářní předcházející čtvrtletí, ve kterém jste byli uznáni dočasně práce neschopnými, nebo vám byla nařízena karanténa, sečtou se vaše veškeré příjmy, jak základní mzda nebo plat, tak i další složky, jako např. odměny, a vydělí se počtem pracovních hodin v příslušném čtvrtletí. Pokud nelze průměrný výdělek stanovit, protože jste neodpracovali v příslušném čtvrtletí ani 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek, kterého byste zřejmě dosáhli. Ten se stanoví ve smyslu ust. § 353 odst. 1 a 2 a 354 odst. 1 a 2 a § 355 a § 356 odst. 1 zákoníku práce. Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracovaných hodin v rozhodném období, resp. hodin, za které vám přísluší mzda nebo plat. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje – vypočítává – u zaměstnance celoročně zaměstnaného čtyřikrát ročně – vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.

Jestliže je v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) zúčtována k výplatě mzda, která je poskytována za delší než čtvrtletní období (např. roční odměna, cílová odměna, třináctá mzda nebo plat), vypočte se její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí (např. jedna čtvrtina z roční odměny) a zahrne se do výpočtu průměrného výdělku za toto čtvrtletí a zbývající části se zahrnují do hrubé mzdy v následujících čtvrtletních obdobích. Zápočet těchto mezd, poskytovaných za období delší než čtvrtletí, se v rozhodném období zahrnuje však vždy jen v rozsahu vaší odpracované doby v tomto rozhodném období, aby nedošlo ke zkreslení vypočteného průměrného výdělku.

V případě proplacení mzdy za práci přesčas při neposkytnutí náhradního volna za ni v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, se do odpracované doby v tomto čtvrtletí zahrnou také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta (např. práce přesčas vykonaná v lednu je zaměstnanci proplacena až v dubnu).

Pravidla redukce příjmu pro stanovení jeho náhrady

Zopakujme, že průměrný hodinový výdělek pro účely stanovení vyměřovacího základu pro účely stanovení náhrady příjmu za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény se nezapočítává celý, upravuje se (snižuje se) podle příslušných hodinových redukčních hranic tak, že

  • do výše 1. redukční hranice (v r. 2017 je to 164,85 Kč a v r. 2018 to bude 175 Kč) se z něho započte 90 %,
  • z částky přesahující 1. redukční hranici do výše 2. redukční hranice (v r. 2017 to je 247,10 Kč a v r. 2018 to bude 262,33 Kč) se započte 60 % a 
  • z částky přesahující 2. redukční hranici do výše 3. třetí redukční hranice (v r. 2017 to je 494,20 Kč a v r. 2018 to bude 524,65 Kč) se započte 30 %,
  • přičemž částka nad 3. redukční hranici se nezapočítává, nezohledňuje.

Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku se náhrada mzdy nebo platu stanoví jako 60 % za každou neodpracovanou hodinu s výjimkou prvních 3 směn (maximálně 24 neodpracovaných hodin), za které náhrada nepřísluší.

Kalkulačku náhrady mzdy pro rok 2018 zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu. Nicméně můžete se pokusit spočítat svou náhradu mzdy sami podle našeho ilustrativního návodu: Váš průměrný hodinový výdělek činí 290 Kč, byli jste uznáni práce neschopnými na 2 týdny od úterý 2. 1. 2018 do pondělí 15. 1. 2018 včetně, jelikož práce schopným uznán bude tento den na stanovené kontrole k následujícímu dni 16. 1. 2018.

Za prvé 3 dny pracovní neschopnosti (2., 3. a 4. ledna) vám náhrada mzdy nenáleží. Náhrada mzdy se poskytuje za pracovní dny, nebude tedy náležet ani za sobotu a neděli 6. a 7. ledna a sobotu a neděli 13. a 14. ledna.

Náhrada mzdy bude náležet za 7 pracovních dnů (4. ledna, 8.–12. ledna a 15. ledna). Počet hodin pracovní neschopnosti je 56 (7 × 8).

Do první redukční hranice 175 Kč se započte 90 %, tedy 157,50 Kč, z částky mezi první a druhou redukční hranicí, tedy od 175 Kč do 262,33 Kč se vám započte 60 %, tedy 60 % z částky 87,33 Kč (262,33 Kč – 175 Kč), čili 52,398 Kč, a z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí, tedy od 262,33 Kč do 524,65 Kč se započte 30 %, tedy 30 % z částky 27,67 Kč (290 Kč – 262,33 Kč), čili 8,301 Kč.

Redukovaný průměrný hodinový výdělek tak činí celkem 218,199 Kč (157,50 Kč + 52,398 Kč + 8,301 Kč), náhrada mzdy za 1 hodinu 130,9194 (218,199 × 0,6) a náhrada mzdy za 56 pracovních hodin 7331,4864 Kč, čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 7332 Kč.

Pro srovnání uvádíme, že podle parametrů pro rok 2017 má zaměstnanec při stejné hodinové výši mzdy 290 Kč a stejné délce pracovní neschopnosti (56 pracovních hodin) nárok na 7076 Kč.

Pravidla výpočtu nemocenského

Nemocenské dávky, tedy nemocenské, které vyplácí stát od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, a další nemocenské dávky, se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem vám zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

(Aby nedocházelo ke snižování denního vyměřovacího základu, a tedy nemocenských dávek, jsou některé dny pro zápočet do rozhodného období vyloučeny – nepočítají se např. dny čerpání neplaceného volna, právě doba čerpání nemocenských dávek aj. – viz ust. § 18 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění.)

Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ.

Redukce se provede tak, že se započte

  • do 1. redukční hranice (v r. 2017 to je 942 Kč, v r. 2018 to bude 1000 Kč) 90 % denního vyměřovacího základu (avšak u 2 dále uvedených dávek se započte ze 100 %),
  • z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí (v r. 2017 to je 1412 Kč, v r. 2018 to bude 1499 Kč) se započte 60 %,
  • z části mezi 2. a 3. redukční hranicí (v r. 2017 to je 2824 Kč, v r. 2018 to bude 2998 Kč) se započte 30 %,
  • k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne.

Výše nemocenského činí dosud po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, avšak od 1. ledna 2018 bude nemocenské činit

  • od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % denního vyměřovacího základu
  • a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

(V době od 15. do 30. kalendářního dne zůstává na úrovni 60 % denního vyměřovacího základu, zatímco dosud po celou dobu pracovní neschopnosti činí jen 60 % denního vyměřovacího základu.)

Ale již od 1. února 2018 může někdo získat nemocenské ve výši 100 % denního vyměřovacího základu.

Zvýhodnění těch, kdo pomáhali při neštěstích, katastrofách

Výše nemocenského za kalendářní den (tedy od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény až do jejího ukončení) však od 1. února 2018 na základě zákona č. 148/2017 Sb. (novelizujícího zákon o nemocenském pojištění) činí celých 100 % denního vyměřovacího základu v případech, kdy jste byli uznáni dočasně práce neschopným nebo vám byla nařízena karanténa v důsledku toho, že jste se prokazatelně podíleli v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému.

To platí obdobně i v případě, že jste členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a nejste u této složky v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. I v tomto případě při splnění zákonných podmínek získá zvýhodněnou výši nemocenského bez ohledu na to, kdy pracovní neschopnost nebo karanténa vznikla (tedy ať již případně pobírá nemocenské ve výši 60 %, 66 % nebo 72 % za kalendářní den, nebo mu teprve nárok na nemocenské vznikl), tedy i tehdy, vznikl-li vám nárok na nemocenské před 1. únorem 2018, jestliže nárok na nemocenské trvá aspoň 1. února 2018.

Musíte však příslušné okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení doložit příslušné potvrzení, a to potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému o tom, že jste členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se shora uvedenými.

Výpočet ostatních nemocenských dávek

Dalšími dávkami nemocenského pojištění, o kterých jsme psali v článku Nemocenské dávky v roce 2018 stoupnou, zvyšují se redukční hranice, jsou:

  • peněžitá pomoc v mateřství (lidově zvaná mateřská), její výše činí 70 % denního vyměřovacího základu
  • ošetřovné, jeho výše činí 60 % denního vyměřovacího základu,
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jehož výše je dána rozdílem mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení,
  • od 1. 2. 2018 jí bude dávka otcovské poporodní péče (otcovská), vyplácená ve výši 70 % denního vyměřovacího základu,
  • od 1. 6. 2018 jí bude dlouhodobé ošetřovné, vyplácené ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.

Dávky se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se určí stejně jako u nemocenského, avšak s tím, že při stanovení výše peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se z denního vyměřovacího základu do 1. redukční hranice počítá celých 100 % denního vyměřovacího základu.

dan_z_prijmu

Kalkulačku pro výpočet nemocenských dávek za r. 2018, jak dosavadních, tak nových, zveřejnilo MPSV svém webu, ke dni sestavení tohoto příspěvku však nebyla publikována kalkulačka pro výpočet nemocenského ve zvláštních případech, kdy činí 100 % denního vyměřovacího základu, ale pro nikoho by neměl být problém si ji spočítat – v případě nároku na nemocenské ve výši 100 % denního vyměřovacího základu ignorujte rámeček určený pro výsledek, protože výši vaší dávky naleznete zhruba uprostřed tabulky – tam, kde se uvádí výše denního vyměřovacího základu, který vám bude spočten z výdělku.

Případnou odbornou kritiku příspěvku můžete autorovi zaslat prostřednictvím odkazu
Našli jste v článku chybu?, který je umístěn dole na stránce.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).