Hlavní navigace

Nový zákon: ruka podaná klientům i možné kličky

10. 11. 2009
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Prvním listopadem nabyl účinnosti nový Zákon o platebním styku. Ovlivní zejména banky, družstevní záložny a další poskytovatele finančních služeb, ale konečné důsledky se přenesou i na samotné klienty. Jaké změny přinese vám?

Nový zákon znamená krok směrem ke klientům

Ačkoliv pro banky je implementace změn někdy oříškem, konečným klientům přinesou účinky zákona většinou užitek. Čtěte více: Malé banky a záložny nezvládají boj s listopadovými změnami, pro ty velké jsou oříškem 

Změny, které klientům bank přinese účinnost nového zákona o platebním styku:

  • Zkrácení lhůty provádění platebních transakcí v rámci tuzemského i zahraničního platebního styku
  • Odpovědnost banky za neautorizovanou transakci
  • Odpovědnost občana z neautorizované transakce
  • Blokace platební karty zdarma
  • Důkazní břemeno banky
  • Nová pravidla provádění inkas
  • Informační povinnost banky o transakcích na běžném účtu
  • Úprava pravidel k vypovězení běžného účtu
  • Úprava dohledu pro nebankovní poskytovatele platebních služeb
  • Nová kategorie nebankovních poskytovatelů platebních služeb
  • Nové vymezení působnosti finančního arbitra
  • Zrušení limitu pro spory řešení arbitrem

Co je to platební služba

Zákon o platebním styku se vztahuje na platební služby poskytnuté v ČR, ve všech měnách a z/do všech zemí. Některá ustanovení platí ale mimo Evropský hospodářský prostor pouze dispozitivně, to znamená, že si je členská země může upravit sama.

Platební službou o které evropská směrnice hovoří, je vklad a výběr z platebního účtu a převod peněžních prostředků z podnětu plátce i příjemce. Dále do této definice spadá zasílání peněz přes prostředníky – například pomocí poštovních poukázek, platební transakce prováděná prostřednictvím zařízením elektronické komunikace a vydávání a správa platebních prostředků.

Platební transakce musí banky provést rychleji

Od prvního listopadu je zkrácena lhůta pro převody prostředků v rámci Evropského hospodářského prostoru. Pokud je účet plátce i příjemce u jednoho poskytovatele platebních služeb, musí být peníze připsány ještě týž den. Výjimkou je papírový příkaz, který podáváte v bance například přes sběrný box. Zde může banka lhůtu prodloužit o jeden den. V případě převodu mezi bankami počítejte s tím, že by prostředky měly být na účtu příjemce druhý den. Abyste měli jistotu že prostředky dorazí opravdu v požadovaném termínu, zjistěte si ještě, kdy banka definuje „dobu konce pracovního dne“. Pokud totiž zadáte příkaz později, banka jej zpracuje až další pracovní den.

Banka nese odpovědnost za provedení neautorizované transakce

Poskytovatel platebních služeb (dále jen poskytovatel) nesmí provést transakci, pokud ji plátce neautorizuje (výjimkou je například případ exekuce). Na autorizaci se může klient s bankou dohodnout, může být provedena předem i po transakci, nelze ji však dohodou předpokládat. Musí být tedy vždy provedena. V opačném případě musí banka nebo jiný poskytovatel platebních služeb uvést po oznámení této události účet do původního stavu a vrátit částku na účet.

Majitel karty se při zneužití podílí na škodě 150 eury

Při ztrátě nebo odcizení karty se její majitel na škodě podílí 150 eury za souhrn všech neoprávněných plateb, výjimkou jsou případy, kdy jedná podvodně nebo hrubě poruší smluvené podmínky se svým poskytovatelem. Zákon v nynější podobě připouští svým doslovným zněním dvojí výklad: 150 eur za jednu neoprávněnou transakci a 150 eur za jejich součet, evropská směrnice ale hovoří přesně a uvádí odpovědnost za součet všech transakcí. Banky nyní začínají měnit své přístupy a volit variantu, která je příznivější pro klienty, povinné to pro ně bude ale až se zpřesňující novelizací zákona. Čtěte více: Platební karty provází chaos. Víme, která banka se za vás postaví 

Blokace karty musí být provedena zdarma

Poskytovatel platebních služeb nesmí účtovat poplatek za blokaci karty, otázkou je, zda si nebudou finanční ústavy ztrátu příjmu z tohoto poplatku kompenzovat například zvýšením ceny za vedení karty nebo za vydání náhradní karty. Čtěte více: (Ne)bezpečné české platební karty

Máte právo nechat si vysvětlit postup účtování transakcí

Klienti mohou po svém poskytovateli požadovat doložení správnosti postupu zaúčtování transakcí, s nímž nesouhlasí.

Inkasa se provádějí podle nových pravidel

Do osmi týdnů může klient odvolat již provedenou platbu, pokud například nesouhlasí s celkovou částkou, která byla stržena. Toto opatření se ale nebude vztahovat na platby, u kterých je plátci předem známa jejich výše, například zálohy na energie. Někteří poskytovatelé po svých klientech nyní požadují stanovení inkasních limitů, tedy částek, do kterých se inkaso může z účtu strhnout. Například ČSOB klientům stanovila dobu, po kterou mohou navést limit u svých inkas bezplatně. Pokud tak neučiní, banka nastaví inkasní limit sama a pokud jej budete chtít změnit, zaplatíte 6 Kč přes internetové bankovnictví a 40 Kč na přepážce.

Nastavili jste si horní hranici inkasa sami?

Informační povinnost poskytovatele a měsíční výpisy

Poskytovatel musí poskytovat informace klientovi na trvalém nosiči dat. Povinnost poskytnout informace platí například u změny smlouvy a u předsmluvních záležitostí. O změně rámcové smlouvy navíc musí poskytovatel informovat klienta nejméně 2 měsíce před nabytím její účinnosti.

Zpřístupnit informace může poskytovatel na svém webu nebo v internetovém bankovnictví a to je i případ údajů o pohybech na běžném účtu, které musí zpřístupnit klientovi nejméně jednou za měsíc. Poskytovatel tedy nemusí běžný výpis z účtu zasílat měsíčně. Klient ale musí mít možnost do něj alespoň jednou za měsíc nahlédnout na pobočce nebo ve svém internetovém bankovnictví a jedna z těchto variant musí být poskytována bezplatně. Informace o platebních transakcí by také měly být přesnější. Například u zahraniční transakcí by mělo být z výpisu zřejmé, kolik jste například vybrali z bankomatu, kolik jste za to zaplatili na poplatcích a jaký byl směnný kurz transakce. Je otázkou, zda se zákonné úpravě váš poskytovatel nevyhne tím, že zruší poplatek za odeslání výpisu a zavede místo něj poplatek za poštovné. Čtěte více: Malé banky a záložny nezvládají boj s listopadovými změnami, pro ty velké jsou oříškem

Vypovědět běžný účet můžete do měsíce, po roce to budete mít zdarma

Výpovědní lhůta pro zrušení běžného účtu nesmí být delší než jeden měsíc. Pokud jste měli u vašeho poskytovatele tento účet veden déle než rok, nesmí vám za jeho zrušení účtovat žádný poplatek. Stejně musí postupovat i v případě, že účet rušíte z důvodu změny rámcové smlouvy, tedy pokud vám nevyhovují například nové změny v sazebníku. V případě, že jste zaplatili za vedení účtu nebo platební karty na rok dopředu a zrušíte ho dříve než po roce, musí vám být vrácena poměrná část za období, kdy už služby poskytovatele nebudete využívat.

Mění se definice dne platby

Dnem platby nově není den odepsání příslušné částky z účtu plátce, ale den, kdy se částka připíše na účet poskytovatele příjemce (ne přímo účtu příjemce). V potaz byste tuto změnu měli vzít zejména v souvislosti s platbou daní a pojištění.

Změny vztahující se na finančního arbitra

Zákon nově stanovuje i širší působnost finančního arbitra. Sjednání rozhodčí doložky nevylučuje pravomoc arbitra a nově je zrušen také limit 50 000 eur, který omezoval hodnotu sporů, se kterými bylo dříve možné se na finančního arbitra obrátit. Čtěte více: Kdo je finanční arbitr a s čím vám může pomoci?

dan_z_prijmu

Změny jsou pozitivní, kličky se ale najdou

Z globálního pohledu jsou změny zákona pozitivní a mají přispět k větší ochraně práv klienta. Otázkou je, nakolik si poskytovatelé platebních služeb budou schopni najít v zákoně různé kličky a nově vzniklé výdaje kompenzovat u klienta jinde. Výsledkem může být přenos nákladů ze zrušeného poplatku na jiný, který neodporuje liteře zákona. Nechtěné komplikace může přinést například i opatření, které dává klientům nárok na informace o pohybu na běžném účtu nejméně jednou za měsíc. Pokud banka neumožňuje nahlédnutí do výpisu na pobočce a klient nemá internetové bankovnictví, bude muset v některých případech strpět měsíční poplatek za poštovné v souvislosti se zasláním papírového výpisu. Nemusí se přitom jednat o zanedbatelnou položku, například Citibank za zaslání měsíčního písemného výpisu účtuje 49 Kč.

Celkově podle mého názoru změny v zákoně o platebním styku klientům bank vycházejí vstříc. Jejich prvním přínosem je už samotná diskuze o zákoně, která zvýší informovanost klientů bank. Změny, které přinesl zákon, totiž způsobily největší změny v poplatcích za posledních deset let. Proto i kdyby nakonec byly důsledky nového zákona neutrální, přínosem jsou již zmíněné informace a zájem o ně ze strany klientů, uvedl pro server Měšec.cz Patrik Nacher, provozovatel serveru www.bankovnipo­platky.com s tím, že za pozitivní považuje urychlení převodů prostředků a budoucí lepší a rychlejší informovanost klientů bank. Zmatek mohou podle něj naopak znamenat nejasné prvky v zákoně umožňující několikerý výklad, jako například v případě odpovědnosti majitele karty při jejím zneužití.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).