Hlavní navigace

Nový limit pro platbu pojistného ovlivnil i daň a dohodu o pracovní činnosti. Ukážeme si jak

23. 2. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Od roku 2023 platí nový limit pro účast na nemocenském pojištění a odvod zdravotního a sociálního pojištění. Ukážeme, co všechno ovlivnil.

Letos došlo ke zvýšení hranice rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění v zaměstnaneckém poměru. Podíváme se, jaké oblasti to ovlivnilo.

Hranice rozhodného příjmu

Změna nastala v souvislosti s vyhlašovanou průměrnou mzdou pro rok 2023, která vychází z každoročně vyhlašovaného vládního nařízení. To pravidelně stanovuje pro následující rok tzv. vyměřovací základ a přepočítací koeficient.

Povinné odvody 2023: Nové zálohy i vyšší limit pro účast zaměstnanců na pojištění Přečtěte si také:

Povinné odvody 2023: Nové zálohy i vyšší limit pro účast zaměstnanců na pojištění

Teď se vraťme k hranici rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Jeho částka se mění v případě, že jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází danému kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu je po zaokrouhlení na celou pětistovku (směrem dolů) vyšší než aktuálně platná částka rozhodného příjmu.

V takové situaci se pak rozhodný příjem spočítá právě jako desetina průměrné mzdy pro daný rok zaokrouhlená na pětistovky dolů. Výši takto stanoveného rozhodného příjmu vyhlašuje sdělením Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů.

Protože se průměrná mzda pro rok 2023 loni odhadovala na 40 324 Kč, zvýšila se letos hranice rozhodného příjmu ze 3500 Kč na 4000 Kč.

Změna ovlivnila i důchodové pojištění

Změna má vliv i na oblast důchodového pojištění. Zvýšení rozhodného příjmu má význam pro účast na nemocenském pojištění, od kterého se následně odvíjí i účast na pojištění důchodovém. Sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc musí činit alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění, řekla nám před časem Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Zaměstnání malého rozsahu: není splněna podmínka výše měsíčního příjmu alespoň ve výši 4000 Kč v roce 2023, nebo příjem není sjednán vůbec.

Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je pracovník pojištěn jen v těch měsících, v nichž jeho příjem dosáhl výše zmíněné rozhodné částky.

Pro zaměstnané, kteří letos mají v nějakém měsíci příjem do 4000 Kč, to tedy znamená, že v daném měsíci nejsou účastni nemocenského, a tím ani důchodového pojištění. Jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu.

Pojištěni tedy budou jen v těch měsících, kdy jejich započitatelný měsíční příjem bude aspoň 4000 Kč.

Částka rozhodného příjmu, která se pro letošek zvýšila na 4000 Kč, se u více zaměstnání malého rozsahu, která vykonáváte u jednoho zaměstnavatele, posuzuje v celkovém úhrnu.

Dopady i do oblasti zdravotního pojištění

Růst hranice příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, ale ovlivňuje i zdravotní pojištění. Od ledna 2023 tak došlo k navýšení tzv. započitatelného příjmu, opět z 3500 Kč na 4000 Kč.

Započitatelný příjem v rámci zdravotního pojištění dle § 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění rozhoduje o tom, zda je takový pracovník považován za zaměstnance, či nikoli (přesněji tvoří jednu ze zákonných výjimek, kdy pojištěnec není považován za zaměstnance). Pokud tedy váš příjem v roce 2023 činí 3999 Kč a méně, nejste ve smyslu výše zmíněného zákona považováni za zaměstnance (a nemusíte tedy platit pojistné).

Pokud ale (např. z titulu dohody o pracovní činnosti) neplatíte zdravotní pojištění a nespadáte přitom ani do skupiny státních pojištěnců, musíte si platit pojistné na zdravotní pojištění sami.

Změny u srážkové daně

Změna se dotkla také srážkové daně, protože dle § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů za podmínky, že poplatník u daného plátce daně nepodepsal Prohlášení k dani, budou příjmy zdaněny srážkovou daní, pokud nedosáhly za daný měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (tedy 4000 Kč).

Nový limit u dohody o pracovní činnosti

Informace o povinných náležitostech ve smlouvě či o jejím rušení najdete v článku Dohoda o pracovní činnosti: smlouva pro dlouhodobý úvazek na kratší pracovní dobu.

Dohoda o pracovní činnosti (dále jen DPČ) se uzavírá podle § 76 zákoníku práce. U jednoho zaměstnavatele ji můžete uzavřít jen v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzuje se za celé období trvání smlouvy, max. ale za 52 týdnů).

Placení pojistného

Jak už jsme zmínili výše, pracujete-li na DPČ a váš měsíční hrubý příjem činí alespoň 4000 Kč, jste účastni nemocenského pojištění a zároveň platí, že budete odvádět i důchodové a zdravotní pojištění.

Připomeňme, že u důchodového, resp. sociálního pojištění platí, že ho odvádíte jako u běžného zaměstnaneckého poměru kromě případů, kdy jde o zaměstnání malého rozsahu. A to je definováno právě příjmem nižším než 4000 Kč měsíčně.

Stát platí zdravotní pojištění (podle § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění) např. za nezaopatřené děti, poživatele důchodů, příjemce rodičovského příspěvku, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, příjemce mateřské, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislé osoby atd.

U zdravotního pojištění zase platí, že zaměstnání u této dohody vzniká (a vy jste považováni za zaměstnance), pokud dosáhnete tzv. započitatelného příjmu. Jeho hranice se odvozuje od limitu pro povinnou účast na nemocenském pojištění, který začíná od částky 4000 Kč.

Limit pro pojistné platí pro každého zaměstnavatele, se kterým máte sjednanou DPČ, zvlášť. Pokud byste měli naopak více těchto dohod podepsaných u jednoho zaměstnavatele, příjmy z nich se pro tyto účely sčítají.

Placení daně z příjmů

V případě odvodu daně z příjmů z této dohody může nastat několik situací, které závisí na výši hrubého měsíčního příjmu a na faktu, zda jste u daného zaměstnavatele podepsali Prohlášení poplatníka daně z příjmů (dále jen Prohlášení). Připomínáme, že v jednom měsíci můžete mít Prohlášení podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud ho podepíšete, můžete uplatňovat daňové slevy.

V případě, že jste podepsali Prohlášení, platíte 15% zálohovou daň (a uplatníte daňové slevy) bez ohledu na výši příjmu.

V případě, že jste nepodepsali Prohlášení, záleží ještě na výši hrubého měsíčního příjmu. Pokud je v úhrnné výši u jednoho zaměstnavatele:

  • do 4000 Kč vč., odvedete 15% srážkovou daň (tento limit je opět nastaven podle částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění),
  • ve výši 4001 Kč a výše, odvedete 15% zálohovou daň.

Hodinky a holinky

Jak jsme upozornili v článku Mění se pravidla pro účast na nemocenském pojištění a limit pro uplatnění srážkové daně, zdá se pojistný a daňový limit stejný. Každý je ale přitom definovaný různě. Účast na nemocenském pojištění totiž vzniká při příjmu alespoň ve výši 4000 Kč, zatímco srážková daň se odvádí při příjmu do 4000 Kč.

Z toho vyplývá, že při příjmu do 3999 Kč vč. je možné danit srážkou a neodvádí se pojistné. Při příjmu 4000 Kč měsíčně vzniká účast na nemocenském pojištění a platí se i zdravotní a sociální pojištění a ještě je možné uplatnit i srážkovou daň. U příjmu o korunu vyššího, tedy od 4001 Kč, platí pro odvody to samé, ale daň už se odvádí zálohou.

Dohoda o provedení práce

Informace o povinných náležitostech ve smlouvě či o jejím rušení najdete v článku Dohoda o provedení práce: vhodná smlouva nejen pro studentské brigády.

Jen pro úplnost uvedeme, že dohoda o provedení práce (DPP) nebude výše uvedenou změnou limitu dotčena.

Pracujete-li na DPP, vzniká účast na nemocenském pojištění v případě, že je váš měsíční hrubý příjem vyšší než 10 000 Kč. Pak odvádíte také zálohy na důchodové a zdravotní pojištění. Limit příjmu platí pro každého zaměstnavatele zvlášť. Máte-li ale u jednoho zaměstnavatele více těchto dohod, posuzují se měsíční hrubé příjmy dohromady.

Způsob zdanění pak opět závisí na tom, zda jste u daného zaměstnavatele podepsali Prohlášení a jaký je váš měsíční hrubý příjem.

Pokud jste nepodepsali Prohlášení a váš příjem nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně hrubého, odvedete srážkovou 15% daň.

V případě, že jste nepodepsali Prohlášení, ale příjem přesáhne 10 000 Kč měsíčně, zaplatíte 15% zálohovou daň.

Máte-li u daného zaměstnavatele podepsané Prohlášení a příjem nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně, odvádíte 15% zálohovou daň.

Máte-li u zaměstnavatele podepsané Prohlášení a příjem 10 001 Kč a víc, odvádíte 15% zálohovou daň.

Limit pro vznik účasti na nemocenském pojištění, povinné odvody i hranici pro případný odvod srážkové daně je tedy u DPP stejný.

Podmínky u dohod se asi budou měnit

Když už je řeč o dohodách mimo pracovní poměr, neměli bychom zapomenout zmínit novelu zákoníku práce, která přinese do této oblasti poměrně podstatné změny. Popisujeme je v článku Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok? a v článku Dovolené pro brigádníky jsou nesmysl, hodnotí firmy. Ale nakonec kývly.

Máte zkušenost s prací na dohodu?

Byl pro vás článek přínosný?