Nové priority MPSV: Podpora lidí, kteří se starají o nemocné blízké a posílení terénní péče

Nový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka na setkání s novináři představil několik oblastí, kterým chce jeho resort v nadcházejících 4 letech věnovat hlavní prioritu. 

Vedle revize superdávky, důchodů či potírání nelegálního zaměstnávání je to především novela zákona o sociálních službách. Bez reformy sociálních služeb se totiž Česko vzhledem k demografickému vývoji neobejde. Problémy s chybějícími místy v domovech pro seniory nebo nedostatečnou kapacitou poskytovatelů sociálních služeb ostatně řeší mnoho rodin již dnes.

Jak chce nová vláda strmý nárůst počtu seniorů a lidí se zdravotními obtížemi zvládnout a jaké úlevy chystá pro jejich rodiny?

Na přípravu máme 7 let

Podle predikce Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) přibude do roku 2035 velké množství lidí ve věku 80+. Vůbec nejrychleji poroste skupina osob ve věku 85+, což je populace s nejvyššími nároky na zdravotní, ošetřovatelskou a sociální péči.

Celkový počet seniorů v důchodovém věku má pak podle odhadů do roku 2050 stoupnout ze současných cca 2,2 na 3 miliony. Na infrastrukturní, personální a kapacitní přípravu systému máme zhruba pět až sedm let, říká na základě předložených dat ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Zdroj: MPSV a ÚZIS

Už teď je přitom jasné, že odpovídající navýšení kapacit pro pobytové služby – tedy například domovů pro seniory – nebude možné. Podle nového vedení MPSV je proto řešením rozvoj terénní péče, která je potřebným poskytována v jejich domácím prostředí.

Terénní péče je něco, na co se chceme opravdu zaměřit. Ostatně většina lidí chce být ve svém prostředí, které důvěrné zná a pokud mu stačí jen malá dopomoc, mělo by mu to být umožněno, řekl na setkání s novináři Juchelka. Peníze na pomoc v terénu jsou podle něj připravené v evropských fondech v programovém období 2028 až 2034.

Ty by měly pomoci i s novou výstavbou pobytových služeb, zároveň ale Juchelka připustil, že v budoucnu se stát neobjede bez spolupráce se soukromými poskytovateli sociálních služeb. Nadto se chce zaměřit také na samotné sociální pracovníky. Chceme připravit profesní zákon o sociálních pracovnících, který tady chybí. Je načase tomuto povoláno zvednout prestiž.

Podpora pro neformální pečující

Ruku v ruce se změnou sociálních služeb by ale podle Juchelky měla jít také podpora takzvaných neformálních pečujících. Tedy lidí a rodin, kteří v domácím prostředí pečují o nemohoucí rodiče v seniorském věku, dlouhodobě nemocné příbuzné nebo třeba děti se zdravotním postižením. 

Ti již dnes podle ÚZIS hrají v péči o výše uvedené skupiny zásadní roli: ÚZIS na základě dat Ministerstva zdravotnictví a MPSV odhaduje, že v domácím prostředí je dlouhodobě intenzivně opečováváno přibližně 32 tisíc osob. 

To odpovídá minimálně 9 milionům ošetřovacích dnů ročně. Při širším započtení terénních služeb predikce naznačují až 33 milionů ošetřovacích dnů. Bez této péče by systém nebyl finančně ani personálně udržitelný. Pokud by byla nahrazena pobytovou nebo akutní lůžkovou péčí, náklady by byly řádově vyšší, uvedl k výsledkům Dušek.

Role neformálních pečujících je přitom podle odborníků náročná nejen psychicky, ale i finančně. Podle propočtů Centra pro ekonomickou a tržní analýzu (CETA) velké části pečujících klesnou pravidelné příjmy v průměru o 278 tis. Kč ročně. Dalších 271 tis. Kč na osobu stát tratí na odvodech a daních.

Určitou kompenzaci může přinést příspěvek na péči, ten má ale primárně pokrýt náklady na péči, včetně zajištění nejrůznějších asistenčních a sociálních služeb, nikoli náklady pečujícího. Stát dávku nadto přiznává přímo osobě, která péči potřebuje a ta rozhoduje, jak s ní naloží. 

Nemocní a nemohoucí mohou žádat také o příspěvek na zvláštní pomůcku či příspěvek na mobilitu. Přesto se řada rodin neobejde ani bez dalších sociálních dávek.

Tyto rodiny sice mohou už dnes čerpat příspěvek na péči a některé sociální dávky, což ale v praxi znamená, že musí podávat několik žádostí, vyřizovat kartičku ZTP a tak dále. Když se k tomu ještě přidají praktické starosti jako vyřízení polohovacího lůžka nebo invalidního vozíku, máme tu rodiny, které běhají od úřadu k úřadu, ale stejně to nestačí. Proto za mě dává větší smysl zajistit každému neformálně pečujícímu odpovídající finanční částku, ze které by mohl žít a zároveň si hradit například odlehčovací služby, uvedl Juchelka. 

O konkrétní podobě pomoci pro neformální pečující se na MPSV ovšem stále diskutuje. Jasno by chtěl mít ministr do příštího roku, kdy by se mohlo začít pracovat na paragrafovém znění zákona.

Neformální pečující: Na co máte nárok?

Než (a pokud) se chystané změny uvedou do praxe, musí si nemocní, nemohoucí a jejich pečující vystačit se zmíněným příspěvkem na péči či příspěvky pro zdravotně a tělesně postižené. Pokud tyto dávky ještě nečerpáte a zajímá vás, zda na ně dosáhnete, projděte si naše starší články:

• Dávky přo ZTP i seniory. Přehled pro rok 2026
• Příspěvek na péči 2026: Navýšení a přehled pravidel

Jestliže se kvůli péči o blízké potýkáte s výpadky příjmů a nezbývá vám dostatek prostředků například na bydlení, můžete zkusit požádat také o novou dávku státní sociální pomoci. 

Prostřednictvím superdávky stát přispívá na bydlení, péči o děti a lidem s nejnižšími příjmy také na živobytí. Zda splňujete nárok na superdávku, poradí následující článek jehož součástí je i kalkulačka superdávky – můžete si tedy rovnou propočítat, zda a na jakou finanční pomoc byste dosáhli:

• Kalkulačka superdávky. Spočítejte si, kolik peněz dostanete od státu na dávkách

Jako pečující také můžete požádat o dlouhodobé ošetřovné – to znamená, že vás na 90 dní uvolní ze zaměstnání a zároveň budete během této doby pobírat 60 % vašich předchozích příjmů. Jde o obdobu klasického ošetřovného, které často čerpají rodiče, když jim onemocní děti.

Přečtěte si také:

Ošetřovné 2026: Spočítali jsme, kdo dosáhne na vyšší dávku

Dlouhodobé ošetřovně na jednu osobu lze ovšem využít pouze 1× za 12 měsíců. Lhůta se navíc počítá od posledního dne nároku na dávku. 

Podle Zdeňky Marešové, náměstkyně pro služby Diakonie ČCE, tak nastavení dlouhodobého ošetřovného často neodpovídá konkrétním potřebám pečujících – například pokud u svých blízkých řeší kolísavé zhoršování chronického zdravotního stavu nebo třeba onkologickou léčbu. Devadesát dní také často bývá málo a při dlouhodobější péči již pečující žádnou finanční podporu nedostávají, vysvětluje.

Od roku 2023 zákoník práce pečujícím také přímo umožňuje požádat o kratší pracovní dobu, pokud pečují o osobu s přiznaným příspěvkem na péči alespoň ve II. stupni závislosti. Zaměstnavatel může žádost odmítnout jen za situace, kdy by mu v tom bránily vážné provozní důvody. Co jsou to vážné provozní důvody, však dále zákon neupravuje, podotýká Marešová s tím, že v praxi se zaměstnavatelé na tyto důvody často odvolávají.

Přečtěte si také:

O stárnoucí rodiče či nemocné příbuzné se stará až 800 tisíc lidí. Stát i zaměstnavatelé je ale často přehlíží